Bez pásku...

... už ani ránu!

Tak se finálně narodil. A krásný porod to byl :-)

Víc o něm tady, tady a tady.

V hlavě už mám nápad na další projekt. Potřebuji k němu károvanou sukni a ... další výšivku :-))

Krásné dny

A.

Už jen...

... sešít spodní šev, přišít na bocích stuhy na zavazování a můžu s novým páskem vyrazit do světa :-)

Výšivka je dokončená, dávám tomu hodiny a bude celý pásek .-)

Krásný den

A.

Trocha folklóru...

... ještě nikoho nezabila :-)

Tak jeden, na kterém zrovna pracuji. O své inspiraci i rozjezdu už jsem psala.

Dnes téměř dokončená přední část budoucího pásku, který se bude zavazovat vzadu na stuhu. Měla jsem strach, jak to titěrné vyšívání pásku nakonec dopadne... ale vidím to slibně .-)

Krásnou neděli

A.

Pravěká osada...

... na hradě Hukvaldy dnes na celý den ožila a my byli u toho :-) Jezdíme tady moc rádi, hrad stojí na krásném místě a obklopuje ho pěkná obora s vysokou zvěří. Také zbytek podhradí je moc hezký.

Členové archeologického klubu studentů Slezské univerzity měli připraveny ukázky dobových jídel, keramiky, tkanin, ale třeba také her. Vyzkoušet jsme si mohli i lukostřelbu. Čekala jsem nějakou bombastickou akci, ale nakonec byla akce pojata spíše komorněji, o to však milejší byla. Povídání bylo moc hezké, přirozené. Prostě spokojenost za celou naši rodinku. 

Mě osobně nejvíc zaujala výroba a barvení tkanin a vlny přírodními materiály. Vím, že i dnes se objevuje stále více šikulek, které si vlnu a len či bavlnu barví sami slupkami z cibule, kurkumou, červenou řepou, ale také indigem ad. Výrobky s takto barvených materiálů mají velmi hezké jemné odstíny, nejkrásnější jsou, když se spolu kombinují. Docela mě tahle oblast tvořivé "alchymie" oslovuje, tak kdo ví, třeba taky někdy... :-)

No a jako správného zrozence ve znamení Střelce mě samozřejmě chytla i lukostřelba. Mušku teda nemám dobrou, ale možná kdybych trénovala pravidelně... no i kdyby ne, prostě zábava, připadala jsem si jako Marion v Robinu Hoodovi :-)

A potěšeno bylo i mé zahradnické srdce, když jsem zkontrolovala střešní "zahradu" v nejvyšší části hradu, vypadala spokojeně :-)

Krásný víkend

A.

Prostě krásně...

... tady máme! :-)

Zatímco tatínek zařezává v práci v Ostravě, naše silná turistická posádka vyráží za dalšími beskydskými tisícovkami. 

Předvčerejší více než 20kilometrový výšlap z Morávky na Velký Lipový (999 m n. m.) a Ropici (1083 m n. m.) a včerejší pohodová turistika na Pustevny (1018 m n. m.), Radegast (1106 m n. m.) a Radhošť (1129 m n. m.). Tu bych, Ilonko, doporučila pro vaši beskydskou dovolenou i vám. Na výlet si ale vyberte pracovní den, na hřebenovce bude volněji .-)

Letošní beskydská výzva nás baví, z 32 vyhlášených vrcholů už jsme od konce dubna zdolali 14 kousků a hlavně - dostáváme se na krásná místa, která bychom jinak neobjevili .-) Líbí se mi víc než jiné, mezi lidmi rozšířené výzvy, při kterých se hecují, kolikrát za rok/měsíc/týden či dokonce den vyšli na nejvyšší horu Beskyd. Jako by zbytek tohoto krásného pohoří vůbec neexistoval...

Jsem tak ráda, že se do beskydské výzvy 32 nejvyšších vrcholů zapojuje čím dál více lidí. Myslím, že to má z mého pohledu hned několik pozitivních přínosů - poznáte nepoznané (zařazena je totiž i řada méně turisticky navštěvovaných a navzdory tomu krásných míst), užijete více klidu, budete tak mít větší radost z každého živáčka, kterého po cestě potkáte, uslyšíte "přírodu" a hlavně  - nejvytíženějším (z hlediska turistického) horám se alespoň trochu uleví.

A dost bylo "beskydskohorské" agitace :-)

Mějte krásný den

A.

PS: jen tak pro zajímavost, dotaz pro mimoregionální - máte podobné výzvy i v jiných horách u nás v Čechách a na Moravě?

V duchu folklóru...

... rozjíždím svůj další vyšívací projekt. Do vyšívaných pásků jsem se zamilovala na první pohled.

Snad ten můj se těm z inspirací alespoň trochu přiblíží. Při volbě barvy pásku jsem byla odvážná a vrhla se do červené. I když fotky trochu klamou a červená je na nich světlejší a křiklavější než v reálu, i přesto bude pásek jednou nepřehlédnutelný (vidíte ten můj optimismus? Já jej chci vážně dokončit a pak hrdě nosit :-))). Ale jak zpívá Jarek Nohavica v jedné ze svých písní, jdu do rizika .-)

Motiv jsem hledala dlouho a když už ho měla, překreslila a začala konečně i vyšívat, trochu jsem proklínala sama sebe. Vůbec se to nezdálo, ale tak titěrné vyšívání jsem už dlouho nedělala :-)

Jsem sama zvědavá, co z toho nakonec vyleze. Snad něco hezkého a nositelného. Jinak bude "repeté" .-)

Krásný den

A.

Výšivková...

... mánie u Agnieszky pokračuje! :-)

Po džínových šatech a bílé bavlněné košili se chystám vylepšit výšivkou další kousek svého šatníku.

Docela si libuji v ozvláštňování outfitů různými doplňky, ať už jde o bižuterii na krku, rukou či v uších, šátky, punčocháče (těch už mám taky pěknou sbírku) ... a nebo OPASKY A PÁSKY. Často dokážou dodat šmrnc a originalitu i úplně obyčejnému oblečení.

A právě jeden takový bych si ráda vyrobila a výšivkou ozdobila.

Mrkněte na mou inspiraci .-)

Zdroj obrázků: www.pinterest.com, https://www.fler.cz/prelude-folksofie

Krásný den

A.

Bylo to "fajne a pěkne"...

... z Čeladné na Malou Stolovou (z té nás minulý měsíc vyhnala BOUŘKA), Folvark (1060 m n.m.) a Velkou Stolovou (1046 m n.m.). 

Tentokrát bouřka nehrozila, ale Viki začal po cestě bolet sval na zadní straně krku, tak jsme ji s tatínkem raději poslali odpočívat zpět do základny v autě pod kopcem a zatáhli ty poslední dva jmenované "kopečky" s Jirkou za celou rodinku sami :-)

Další dvě beskydské tisícovky v kapse, 19 km v nohách, spousta krásných výhledů, příjemná horská teplota... prostě "fajne" to bylo :-)

Krásný zbytek neděle

A.

Z úplně jiného soudku...

... jsem si pro vás dneska něco připravila :-)

Náhoda mne dovedla ke krásnému projektu Akademie věd České republiky nazvaného "NEZkreslená věda".

Troufám si říct, že pobaví i poučí malé i velké. Povídání namluvil Pavel Liška.

První díl čtvrté série je věnován včele medonosné, ale najdete zde i spoustu dalších zajímavých témat třeba z oblasti fyziky, chemie, přírodopisu ad., které jsou velmi hezky zpracovány. 

Však nakoukněte a projděte si jednotlivé díly dosud vzniklých sérií, já jsem viděla pár, ale jsem nadšená .-) Za všechny třeba, jak vznikl vesmír, co je to fotosyntéza, co je atom, o viru HIV a nemoci AIDS a mnoho dalšího.

Myslím, že je to skvělý výukový materiál i pro školy. Takhle bych se s nadšením učila od rána do večera cokoliv :-))

Krásné dny

A.

V zajetí květů magnolie,...

... jejichž motiv jsem si vybrala pro svou druhou nabíranou sukni, teď budu po celé léto.

Sukni mi na přání ušila spolu s tou puntíkovanou červenou, kterou jsem se už pochlubila, má hodná sestra :-)

Na rozdíl od té předchozí je bez všité stuhy, aby prý byla změna.

Třeba ale po nějaké někdy zatoužím... a tak v hlavě spřádám plán. Brzy snad odhalím .-)

Krásné dny

A.

Dokončená recyklovaná košile s ruční výšivkou.

Chtít po mém muži, aby mi udělal 1 fotku, na které mi nebudou všude kolem hlavy poletovat vlasy, nebudu na něj zrovna mluvit a mohutně u toho gestikulovat rukama a současně mi nebudou vidět i osmičky na obou patrech, je nadlidský úkol. 20 fotek za 20 vteřin a jde si po svých :-)

Finálně finální. Lepší už to nebude :-)

Koho zajímá vývoj, pak mrkněte tady, tady a tady .-)

Mějte krásný den

A.

Jak jsme zdolávali orlickohorské kopce a kopečky :-)

Orlické hory nejsou tak vysoké jako naše Beskydy (což jim ale vůbec neubírá na kráse :-)). Přestože je tu o poznání méně tisícovek, člověk si tu ale do těla dá, když chce :-)

My se na naší rodinné dovolené v Orlických horách rozhodli pro jejich zdolávání v sedlech kol. Děti pochopily, že chtějí-li si užít parádní sjezd z kopce dolů, musí nejprve vynaložit nějaké úsilí, aby se na něj dostaly :-)

Co děti nezvládly v sedle, zvládly pěšky v duchu slov našeho velkého českého myslitele, umělce, vědce... Járy Cimrmana: "můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat" :-) Volně přeloženo pro nás cyklisty - můžete slézt ve velkém kopci ze sedla, ale jakmile je zase rovina, ihned zpátky naskočte, hrdě šlápněte do pedálů a usmívejte se :-))))

Zvládli jsme tak s dětmi (5 a 8 let) vyjet z hory Šerlich (1019 m n. m.) na nejvyšší horu Orlických hor Velkou Deštnou (1115 m n. m.) nebo zdolat okružní jízdu v délce téměř 17 km z Olešnice v Orlických horách (kde jsme měli základnu v jedné chaloupce) po "Knížecí cestě" trasu přes místo zvané Čihalka zpět do Olešnice. Myslím, že pro méně zdatné, rekreační nebo dětské sportovce je to taková "příjemně náročná" trasa :-) 

Cestou na Velkou Deštnou, na kterou nás doprovodila rodina manželova bratra, jsme ochutnali i místní borůvky. Moc dobré a moc fialové :-))

Na kolech jsme objevovali i krásy Babiččina údolí (ale o něm zase jindy :-)) 

I malá vítězství nás posouvají dále a motivují k dalším a dalším krůčkům mimo naši komfortní zónu pohodlnosti. Nejen ve sportu, ale i v dalších oblastech našeho zájmu a vůbec v celém našem počínání .-)

Krásný den

A.

Červenopuntíková srdcovka,...

... kterou mi ještě s jedním dalším kouskem na přání ušila má šikovná nejmladší sestra, aby kovářovic kobyla nemusela chodit bosa... :-)

Krásný den

A.

Před cílovou rovinkou...

... jsem u mého druhého letošního vyšívacího projektu :-) Ten první jste mohli vidět zde.

Vyšívat jsem začala těsně před dovolenou v Orlických horách, pokračovala jsem i tam a teď už dotahuji. Nečekala bych, jaká to bude "rychlovka". Už se těším, až košili vyžehlím a poprvé obléknu na sebe.

Krásné dny

A.

Nevím...

... čím dřív po těch pár dnech, co jsme byla mimo domov, začít.

Zda začít z dobrého, ještě lepšího nebo špatného konce.

Zda mluvit jen o tom, co mě těšilo a to, co mě rozesmutnilo, nechat být a neventilovat dál než v rodině.

Nebo být nejen sama k sobě upřímná a psát do blogu, navzdory tomu, že součástí jeho názvu jsou "kratochvíle", i o věcech, o kterých přemýšlím a nevnímám je jako čistě pozitivní. Možná však můj pohled může přinést zamyšlení i někomu dalšímu a skrze něj pak mohu alespoň malým dílem přispět ke změně k lepšímu... Dokážu však to, co se mi honí v hlavě, shrnout do srozumitelného a pochopitelného textu?

Myslím, však že to nakonec udělám. Už jen proto, abych měla na stará kolena co číst :-)

Ale až přijde ta správná chvíle.

Teď čistě pozitivně. Protože pozitivní mysl dokáže člověka posouvat i v těch nejtěžších chvílích a s blbou náladou se člověk daleko nedostane .-)

Zážitky z našeho týdenního "putování" po Orlických horách - díl první aneb jak se mi zatajil dech. 

Upozornění:

Pokud sledujete tento blog pravidelně, nepokoušejte se v několika chystaných příspěvcích na téma Orlické hory hledat jakoukoliv časovou posloupnost. Bude to asi divoké povídání, kdy se v jedné chvíli budeme cpát borůvkami na horské mezi a v další budeme putovat v čase zpět v Babiččině údolí. Jednou budeme v sedlech kol, v jiné v běžeckých botách zdolávat kilometry místních cestiček a cest a v další přejíždět po asfaltu hřebeny hor, abychom navštívili naše polské sousedy s udičkou na pstruhy v ruce :-))

Dnes bych vás ráda zavedla na nádherné místo. Místo, na kterém se mi zatajil dech. Místo, na kterém mi bylo moc dobře. Místo, kde i naše obyčejně hlučnější děti přirozeně a samy ztichly a domlouvaly se šeptem :-) Místo plné klidu. Místo plné světla. Místo otevřených srdcí. Místo dobrých skutků. Místo druhých šancí... Místo úsměvů a pozitivního myšlení.

Místo, které díky iniciativě faráře Josefa Suchára a rodiny Němcových po mnoha letech ožilo.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho okolí v Neratově. Kostel se skleněnou střechou.

Poprvé jsem se o něm dozvěděla z rozhovoru s panem farářem zde. Pak ještě párkrát z příspěvků na blogu některých blogerek a od mých příbuzných žijících v tomto regionu.

Uchvátil mě kostel sám. Pro mě je to nejkrásnější kostel, který jsem kdy navštívila. Okouzlil mě příběh toho místa. Fandím panu faráři, neratovskému sdružení i všem obyvatelům Neratova. Když se něco v praxi povede a jedná se o unikát, hovoří se často o příkladu dobré praxe. A tady bezpochyby je :-) 

Krásné dny

A.