úterý 31. března 2015

Nákupní taška pomněnková...

... pro mou kamarádku. Oproti předchozí zelenkavé a červené verzi zde extra dlouhé uši, aby se dala taška pověsit na rameno. Vnitřní část ze středně modré bavlněné látky s drobným bílým puntíkem, vnější část praktická černá bavlna.  V přední části opět aplikace s potiskem a výšivkou v bílé a modré.

A spolu s taškou i nové tisky nově vyrobenými razítky.... mám z nich velkou radost :-)


Tak ať sluší a hlavně se dobře nosí! :-)

Krásný den

Anička

pondělí 30. března 2015

Velikonoční slepička ze sena...

... vyrobená na našem posledním kreativním podvečeru v obci už se u nás pomalu zabydluje :-) Výroba dekorace ze sena pro mne byla premiérou. Do poslední chvíle jsem nevěděla, zda to, co chci vyrobit, nakonec vznikne, resp. zda tu slepičku v mém výtvoru neuvidím jen já... Nakonec se ale podařila i s křídly :-)

Kromě sena a silnějšího provázku jsem k výrobě slepičky použila jako základ karton (ze staré použité krabice), z něhož jsem vystřihla tvar slepičky. K tomuto základu jsem pak postupně z obou stran přikládala seno a průběžně obtahovala provázkem "cik cak" kolem celého těla. V místech, která jsem chtěla mít baculatější, jsem přidávala sena více, v místech, která měla zůstat štíhlejší, naopak méně. Hlavičku jsem vyrobila zvlášť (hrst sena uvázala do kuličky a pak přichytila k tělu). Dozdobeno je plstí/filcem silnější tloušťky a černými korálky (oční čočka). Plstěné části a korálky jsem připevnila tavnou pistolí.

Nezbývá než poděkovat hodné paní učitelce ze školky, která dodala pytel sena i staré kartóny a dobrou radu navíc :-)

Tak tady je, má prvotina :-)


Krásný (i když asi propršený) den

Anička

neděle 29. března 2015

Jarní dekorace ze samotvrdnoucí hmoty...

... jsme si s Viki vyrobily stejně jako loni. Nazdobíme větvičky ve váze doma i větvičky stromečku z naroubovaného skalníku v květináči u vchodových dveří (jen mě trochu trápí, že ho letos ještě nezdobí zelené listy, dekorace by více vynikla).

Tohle společné tvoření s Viki nás hodně baví. A když Viki pozoruji při práci, zjišťuji, že už ode mne leccos pochytila :-) 



Mějte se krásně

Anička

sobota 28. března 2015

Flóra na zahradě...

... aneb můj nejoblíbenější časopis. Časopis, který si vzácně kupuji (resp. platím předplatné) již třetí rok a stále se jej nemohu nabažit (u jiných časopisů, ať už z této, či jiných oblastí, nevydržím déle než jeden rok, po roce, a někdy i dříve, pro mne přestávají být atraktivní). V každém dalším čísle v něm objevuji něco nového z mého milovaného světa trvalek, keřů, stromů, ale i zeleniny, bylinek a vůbec všeho, co se týká zahrad okrasných i užitkových.

Protože je mezi vámi hodně těch, kteří mají své zahrádky nebo si je postupně budují či chystají budovat a protože mi čas od času přijde dotaz na to, jakou odbornou literaturu bych v této oblasti doporučila, rozhodla jsem se vám tento časopis alespoň ve stručnosti představit. Jsem totiž přesvědčena, že má hodně co říci jak zahradníkům laikům, tak zahradníkům profesionálům. 

Flóra na zahradě je časopis, který vychází měsíčně. Předplatitelé získávají během roku ještě jedno nebo dvě speciální čísla navíc. Právě včera mi dorazil do schránky k dubnovému číslu i první speciál. Časopis obsahuje řadu seriálů "na pokračování". 

Loni jsem si velmi oblíbila "rozhovory s architektem", které provádí postupně laika procesem realizace zahrady od plánu až samotnou výsadbu, či "zahrady s handicapem", rozebírající problematiku zahrad s různými handicapy, od jílovité, podmáčené půdy, přes kamenitou půdu, větrný pozemek ad. až po zahrady ve svazích. 

Letos se mi hodně líbí "zahrady pro..." děti, ekology... věnované různým skupinám uživatelů zahrad. 

Loni, stejně jako letos naleznete v časopise rubriku určenou pro domácí kutily a tvořilky. Lucie Dvořáková, která do této rubriky často přispívá svými skvělými nápady s využitím všemožného přírodního materiálu i recyklací toho, co bychom jinak vyhodili, vydala i pěkné publikace o tvoření. 

S časopisem pomyslně cestuji i po zajímavých zahradách ve světě. Pro ty, kteří se sami odhodlávají k vlastnímu plánu zahrady, mohou být užitečné plány osázení trvalkami, keři či stromy pro různé typy zahrad, scenérií v každém čísle. 

A je toho mnohem více. Zkuste si koupit jedno číslo ve stánku a uvidíte sami :-) A nebo vyzkoušejte elektronickou verzi časopisu, která vychází o něco levněji. Mimochodem redakce časopisu umisťuje řadu článků i na svůj web http://www.floranazahrade.cz/. Objevila jsem jej teprve nedávno, ale už teď mohu říci, že je budu navštěvovat pravidelně.


Pokud jde o odbornou literaturu, po které se někteří z vás ptají, je jí mnoho a já osobně nemám jednu jedinou knihu, ke které bych se v této oblasti upínala nejvíce. Ráda studuji napříč různými zdroji, knižními, i internetovými. Z každého si vezmu kousek a vytvářím si v hlavě skládanku, kde podle mé vnitřní logiky jeden zoubek zapadá do druhého. 

A to nepočítám tzv. zdroje "terénní". Ráda pozoruji práci některých profesionálů, někdy s velkým nadšením, jindy s velkým zklamáním... bohužel, toto je stejné v každém oboru. Je to o přístupu každého z nás k tomu, co děláme. 

S mužem jsme postupem času dospěli k celoživotnímu názoru, že často i laik, který se rozvíjí, dál vzdělává, praktikuje poznatky v praxi a poctivě přistupuje k danému oboru a hlavně svou práci miluje, se dokáže mnohdy kvalitativně dostat na úroveň profesionála či ho dokonce v některých ohledech předčí (všichni známe důsledky dlouhodobě zaběhnutého stereotypu a potlačování kreativního myšlení, které nám umožňuje přicházet s novými nápady, způsoby, jak věci udělat ap. Platí to u lékaře, stejně jako u zahradníka či zahradního architekta). 

Možná i toto poznání do mě vlilo přesvědčení, víru a hlavně opovážlivost začít se věnovat, ačkoliv jsem vysokoškolsky vzdělaný ekonom věnující se dlouhodobě profesi dotačního a podnikatelského poradenství a lektor v kurzech pro dospělé, milovanému oboru, jež jsem nevystudovala, tedy zahradám... s vědomím, že se stále mám co učit a rozvíjet :-) 

Jsem vděčna všem svým známým a známým mých známých, kteří to se mnou zkusili a nechali si zpracovat návrh zahrady či poradit s výsadbou. I těm, kteří přišli s důvěrou znovu a na svůj další návrh čekají (však oni ví, kteří :-)) Snad jim budou zahrádky, u jejichž zrodu či proměny jsem byla, vzkvétat a dělat jen samou radost a potěšení. A snad se mi pak z nich podaří "uloupit" i nějaký ten obrázek...

A jak to máte vy? Kde získáváte zahradnické know-how? Máte svou oblíbenou zahradnickou knihu, webové stránky, blog, časopis? Nebo se chodíte radit za svým oblíbeným zahradníkem, který vám poradí co a jak? A co vaše zkušenosti se zahradními architekty a zahradnickými firmami, které realizují zahrady? A konečně - znáte časopis Flóra na zahradě? Jak se vám líbí?... Možná trochu hodně otázek na závěr... Ale opravdu velmi mě zajímá, co mi na ně odpovíte :-)

Díky za váš čas a také milá slova u všech předchozích příspěvků. Jste jedním z motorů, které mě ženou dopředu, nejen co se zahrad týče :-)

Mějte krásný den

Anička

pátek 27. března 2015

Jarní dekorace z FIMa...

... a nebo také malý bonus pro koledníky z okolí k velikonoční výslužce :-) Každý rok vyrábím jiný, obvykle jako zápich, ať z toho koledování mají užitek i maminky a manželky :-) Loni to byli látkoví zajíčci, předloni filcoví zajíčci, rok předtím filcoví ptáčci... Letos zase zpátky k ptáčkům... ale z jiného materiálu a to se také počítá :-)



A co vy a příprava na malé a velké koledníky? Máte nachystáno? :-)

Mějte se krásně

Anička

čtvrtek 26. března 2015

Zahrada v březnu...

... je na bujnost a bohatost poněkud skoupá. O to víc však vynikne krása prvních poslů jara a momentů zrození nového života. Fascinuje mě, jak všechno pučí a jak se postupně z toho malého nic stává velká nádhera. Ale přiznám se, očima doslova popotahuji všechny ty stonky, větvičky a lístky a otevírám květy :-) 





 
Krásné čekání

Anička

středa 25. března 2015

Proutí v zahradě...

... jako jeden z materiálů, který se dá využít na výrobu zahradních dekorací. Ať už v suché podobě, tak v podobě "živé". O něčem takovém už nějakou chvíli přemýšlím... Pro začátek by mi stačilo i něco menšího, kulatého... možná i pár živých proutků bych spletla... A pak bych se třeba i trochu víc rozšoupla :-)

Co vám budu povídat, zvu vás na malou exkurzi do zahrad, kde to s proutím umí... A pokud je vám to pro inspiraci málo, mrkněte třeba i zde nebo zde.


Máte něco takového na své zahradě? Viděli jste podobné prvky v zahradách ve svém okolí? Pořídili byste si je?

Krásný jarní den

Anička

úterý 24. března 2015

(Trochu jiná) velikonoční vajíčka...

... jsem si vyrobila z ústřižků látek z nedávného tvoření (nerada vyhazuji i ty nejmenší kousky materiálu, který by mohl mít ještě v budoucnu nějaké pěkné využití, i kousínek velký 2,5 x 2,5 centimetrů může dát některému výrobku ten správný šmrnc! :-)).


Postup výroby je snadný. Do zakoupených polystyrenových vejcí uděláme ostrým nožíkem zhruba půl centimetru hluboké rýhy - nejprve vejce rozdělíme rýhou na pomyslnou polovinu a poté ještě na pomyslnou čtvrtinu. Připravíme si adekvátně velké zbytky látek. Jednotlivé kousky pak přiložíme na danou čtvrtinu vajíčka a v místě rýhy nožíkem opatrně zastrčíme či zatlačíme. Postupujeme jednu čtvrtinu podruhé. Jakmile máme celé vajíčko obalené látkou, ozdobíme místa, kde se jednotlivé kusy látek potkávají (rýhy), tenčími stuhami, krajkami, saténovými provázky či prýmky (ty lepíme k podkladu tavnou pistolí).

Krásné jarně-velikonoční tvoření

Anička

pondělí 23. března 2015

Velikonoční ubrus...

... v poněkud netradiční barevnosti do sady k polštářkům jsem si vyrobila včera z látky, do které jsem se zamilovala na první pohled.


Krásné jarní dny

Anička

neděle 22. března 2015

Podkafíčka do sady...

... k zelenému běhounu a jarním polštářkům laděným dozelena a dožluta. Pro kamarádku mé kamarádky, co má ráda zelenou :-) 

 

Hezké dny

Anička

sobota 21. března 2015

Aby té zelené nebylo málo...

... ušila jsem pro kamarádku své kamarádky k polštářkům ode mne i běhounek na konferenční stolek. Už jste někdy konstruovali střih na elipsu?... Já doposud také ne... ale už vím, jak na to. A teď už bez elipsy nedám ani ránu! :-)


Vrchní část zdobí opět vlastnoruční potisk s jednoduchým prošíváním žlutozelenou bavlněnou přízí. Běhoun je celoplošně podšit bílou bavlněnou látkou. Je tak celkově pevnější a bude na stole pěkně "ležet" a v případě potřeby se dá otočit i spodní stranou nahoru a doplnit dekorací ve větší barevnosti.

Krásný den

Anička

PS: ty valounky na obrázku nejsou součástí dodávky... jen hrozně foukalo a běhoun i přes zpevnění vůbec "neležel" :-)

pátek 20. března 2015

Anglické růže nebo Kordes?

Miluji růže. Na zahradě dokáží odvést velký kus práce. Dlouhá doba kvetení (řada kultivarů remontuje, resp. opakuje kvetení), celá škála rozmanitých barev a tvarů, velikostí, použití... Není tedy divu, že několik růží mám i na své zahradě. 

Velmi mi učarovaly růže Davida Austina, prezentované jako tzv. anglické růže. Už jsem se vám o nich zmiňovala, když jsem ukazovala velký zahradní oblouk, který mi vyrobil pro pnoucí růže manžel. Byly objednány a loni na podzim jsem je měla k oblouku vysadit, ale bohužel nebylo z růžových polí získáno tolik sazeniček a já přišla zkrátka. 

Zkusila jsem to letos na konci zimy znovu a měla jsem štěstí u jiného zahradnictví. Manžel trval na jiné než světlé, pastelové barvě. Mezi anglickými růžemi touto dobou už ale skladem výraznější odstíny růží nebyly. Nakonec nám ale nabídla nádhernou červenou růži Značka Kordes. V úterý mi tedy dorazily dvě pnoucí růžičky - jedna anglická (St. Swithun) a druhá značky Kordes (Amadeus), která je rovněž velmi uznávaná.

Takto budou vypadat, až se rozrostou. Nemohu se dočkat :-)

 

Anglická růže St. Swithun má obrovské, silně vonící, velmi plné květy připomínající otevřené šálky čítající až 100 květních plátků. Barva květů je ve středu výrazně teple růžová, květní plátky směrem ven blednou a barva nabývá jemnějších odstínů. Intenzivně voní po pryskyřici. Keř je vyšší, může se použít též jako pnoucí. Obzvláště odolná (obzvláště pokud jde o padlí a černou skvrnitost), spolehlivá a zdravá odrůda. V našem případě bude její jemné růžové barvě dělat kulisu červenolistý javor mléč "CRIMSON SENTRY" zakoupený loni na jaře.

Růže Kordes Amadeus se vyznačuje krvavě červenou barvou květů, u které je pozoruhodné to, že její barva se nemění ani nemodrá, jak se často u červených růží stává. Květy jsou velké (v průměru 8 cm), plné a svou zářivou barvou upoutají na velkou vzdálenost, opakují kvetení. Je to novinka a mezi všemi červenými pnoucími růžemi je jedinečná, vyniká svým zdravím (vysoká odolnost vůči padlí i černé skvrnitosti). Byla oceněna na mezinárodní přehlídce zlatou medailí. Dosahuje výšky 200 cm i výše.

A co vy? Máte anglické růže či růže Kordes na svých zahrádkách? Jak jste s nimi spokojeni? Doporučili byste je jiným?

Krásný den

Anička

čtvrtek 19. března 2015

A ještě jednou na nákup bez igelitky...

... se vypravíme. Tentokrát černou praktickou elegantnost podtrhne červený tisk a červeno-bílá výšivka. A zevnitř tašky na vás vykoukne drobný bílý puntík na tmavě šedém podkladu.


Krásný den

Anička

středa 18. března 2015

Nákupní taška...

... nejen na velký velikonoční nákup. Pevná, bavlněná, v elegantní černé kombinované s jarně zelenou s bílými puntíky a také jednoduchou výšivkou a aplikací s vlastnoručním potiskem. Aby těch igelitek trochu ubylo. Abychom trochu víc šetřili přírodu. A abychom byly více "chic", když nakupujeme :-)


To byste nevěřili, kolik práce mi to dalo vyfotit ji. Na 90 % fotek ptáčci nebyli vůbec vidět. Jako by je někdo vymazal zmizíkem. Nakonec jsem si musela svou hrdost strčit do kapsy a použít automat :-) A to jsem si myslela, že už to mám celkem vychytané... Nu, mám se stále co učit...


Krásný den

Anička

úterý 17. března 2015

Zelená je stejně nejlepší...

... minimálně na jaře určitě :-) A protože v té své momentální zelenománií nejsem sama, šila jsem v neděli dopoledne pro kamarádku své kamarádky jarní polštářek laděný dozelena. Opět s vlastnoručním potiskem listy a jednoduchou výšivkou. A aby mu nebylo smutno, pořídila mu z obchůdku na Fleru kamaráda v citrónově žlutém ladění, který už znáte z dřívějška. Já myslím, že jim to spolu bude na sedačce slušet. Co říkáte? .-)


Tak ať oba slouží a třeba i dobíjejí baterky, když bude třeba... No a abych ten přenos pozitivní energie trochu pozichrovala, posílám spolu s povlaky na polštářky i jedno obháčkované vajíčko v žlutozeleném odstínu jako malou pozornost ... člověk nikdy neví... :-)


 

Krásný den všem

Anička

pondělí 16. března 2015

Další jarní tisky...

... má na svědomí naše Viktorka a její houževnatost, když jí o něco opravdu jde :-) V sobotu dopoledne jsem jí slíbila, že když bude milá na všechny okolo sebe a trochu mi pomůže s úklidem před obědem, připravím pro ni po odpoledním spaní společné tvoření. 

Snaha jí tedy nešla upřít a tak jsem trochu neplánovaně vytáhla materiál na tisky, připravila z brambor razítka a tisklo se. 


O adrenalin je s Viki pokaždé postaráno, ale v globále mám z toho dobrý pocit. Tisky vyžadují soustředění, pečlivost a trpělivost. Což zrovna nejsou Viktorčiny nejsilnější stránky. Ale protože je po mamince a i maminka se s léty postupně v tomto ohledu "vypracovala", neházím ani u Viki flintu do žita a trénujeme :-) A protože je Viki ambiciózní mladá slečna, trénovala pak i po večeři nanečisto na papíře... Zdá se, že mi začíná růst silná konkurence... :-)

Co s připraveným polotovarem? Ráda bych ušila pár pěkných nákupních tašek, aby po světě chodilo o trochu méně igelitek...

Krásný sluníčkový den

Anička

neděle 15. března 2015

Velikonoční polštářky...

... jsem si vyrobila z krásné bavlněné látky s moderně pojatým velikonočním dekorem. Líbí se mi pro Velikonoce trochu netradiční barevnost, francouzské nápisy (i když některé z nich jsou trochu "na hlavu" :-), ale i vtipné zbarvení slepiček... No zkrátka láska na první pohled... 


Lemy polštářků jsem obháčkovala mou oblíbenou bambulkovou bordurou ve světle šedé barvě. I když mám doma zásoby hotové bambulkové bordury, nějak se k ní nemohu stále dobrat. Háčkovaná dá sice více práce, ale je bavlněná a na rozdíl od té kupované z umělého materiálu, myslím, i déle vydrží krásná.

Když jsem si tuto látku pořizovala, nemohla jsem se rozhodnout mezi touto variantou s tmavě šedým podkladem a druhou variantou s tmavě béžovým podkladem. Doma tak mám trochu od každé. Z té druhé snad brzy ušiji velikonoční běhoun či čtvercový ubrus na jídelní stůl... Jen musím ještě chvíli nechat uzrát své představy o finální podobě výrobku... 

Krásnou neděli

Anička

sobota 14. března 2015

(Trochu jiný) jarní věneček...

..., jenž bude zdobit příbytek mých rodičů, aspoň tedy doufám, že neskončí někde zavřený v komoře :-)


Vyrobila jsem ho technikou tzv. vpichovaného patchworku. Jde o velmi jednoduchou, ale efektní techniku, ke které potřebujete ideálně polystyrenový základ (věnec, ale třeba i kouli, srdce ap.), zbytky jedné, ale i více látek či staršího oblečení, bytového textilu ap. (může jít o bavlněné látky, ale také tenčí plsť (filc), organzu, tyl ap... fantazií se meze nekladou :-)), krejčovské nůžky na nastříhání látek a dětské nůžky či jiný předmět, kterým se vám bude materiál dobře vpichovat do polystyrenu, ale současně jím nepropíchnete skrz látku (někdo používá špejli - mně osobně se ale hodně lámala, možná by se dal použít silnější háček...).

Látky si nastříháme na menší kousky. Buď to mohou být čtverečky (nemusíte stříhat přesně na centimetr, ale kousky by měly být zhruba stejně velké, ty mé byly cca 6 x 6 cm velké), které stříháte klasickými krejčovskými nůžkami (okraje se pak lehce třepí, což však nemusí být na škodu, obzvlášť chcete-li si vyrobit kousek ve stylu shabby-shic, retro, venkovském či provence stylu ap.). Nebo si čtverečky můžete nastříhat "zubatými" nůžkami - látka se pak tolik netřepí a navíc vytvoří zajímavé zoubkování. Další možností je stříhání látky či plsti do tvaru koleček. Věneček tak působí uhlazeněji a jemněji, budete mít ale podstatně více práce :-)

Pokud máme připravenu hromadu čtverečků či koleček látek, můžeme se pustit do samotného vpichování. Vezmeme si nastříhaný kousek látky a v místě jeho pomyslného středu jej zapíchneme např. jedním hrotem dětských nůžek do polystyrenového korpusu. Kousek od něj vpíchneme další látku a tak stále dokola, dokud nemáme pokryt celý korpus, případně celou jeho viditelnou část. Kousků je třeba hodně, ale práce jde pěkně od ruky :-)

Zbývá jen připevnit pěknou stuhu, případně tavnou pistolí přizdobit věneček další dekorací (stačí opravdu málo, je dost výrazný i bez přízdob) a máme hotovo :-)

Krásné věnečkování

Anička

pátek 13. března 2015

Jarní věneček...

... v dokončeném stavu. Jak na podklad z březových větviček, už jsem vám psala. Nyní hotový jarní věneček.


Letos ve veselých jarních barvách - žluté a zelené. Asi to bude tím nabuzením pěkným počasím a prací na zahrádce v době, kdy jsem přemýšlela o tom, jak by letos mohl vypadat. Kdyby bylo při mých úvahách o jeho budoucí podobě deštivo, mohlo všechno dopadnout úplně jinak... Třeba by byl jemný, decentní, s minimem barevnosti jako loni :-) 

Ale když spadne sníh a sluníčko začne svítit na dobu delší než jeden den, jako by mi někdo dobil baterky na 300 % a já potřebovala někde tu energii předat :-) 

No a taky mne dost navnadila naše zeleň na jídelním stole. Každý den se to na něm zelená víc a víc. Vrbové větvičky krásně raší a i já jsem nezahálela a obháčkovala si další zelená vajíčka pro dobrou náladu... 


Na druhou stranu, stejně jako u věnečku loni, jsem recyklovala. A hodně. Žlutý háčkovaný motýlek se spolu se dvěma proužkovanými ptáčky u nás poprvé objevili předloni. Zajíčci ze samotvrdnoucí hmoty a kropenatá vajíčka loni. Pírka už jste na mých věncích také mohli vidět. Žluté klásky okrasných travin pocházejí z rozebrané suché vazby, kterou už mám doma dobrých deset let. Zbývají barevná vajíčka - obháčkovala jsem ta z dřívějších let, na které byla původně použita jiná technika zdobení. Dokupovala jsem pouze dvě větvičky drobných žlutých květů, které jsem rozebrala na jednotlivé snítky a pak také stuhy, ale ty jsem nakonec nepoužila...

A co vy? Máte už také hotovo, nebo si raději dáváte "na čas"? :-)

Krásný den

Anička

čtvrtek 12. března 2015

Drtič zahradního odpadu...

... už doma máme nějaký ten pátek. Zdědili jsme jej po manželově tatínkovi. K jeho použití na naší zahradě se mi podařilo doslova uprosit muže až toto pondělí. 

Zdroj obrázku: www.garten.cz  
Jeden rok se muž vymlouval, že máme pár větviček, kvůli kterým stroj nestojí za to vytahovat. Druhý rok měl stroj záhadnou poruchu údajně způsobenou vzdálenými příbuznými, kteří jej vrátili v porouchaném stavu... 

Letos to ale konečně vyšlo! Větví bylo dost a záhadná porucha se vyjasnila - chtělo to jen vyčistit stroj od zbytků posledního drcení (záležitost zhruba pěti minut) a jel zase jako po másle :-)

Elektrické drtiče a štěpkovače slouží zejména k rozmělnění tenčích větví a větviček (někde se ale uvádí i možnost drcení objemnějších zbytků rostlin, spadaného ovoce a třeba i kuchyňských bioodpadů) tak, že se urychlí jejich biologický rozpad v kompostéru. Získaným humusem můžeme následující rok zkvalitnit půdu. Drť a štěpku z větví však zahrádkáři často používají i jako mulče k zakrytí půdy pod jahodníky, ozdobnými keři i kolem stromů, kde mulč snižuje odpařování vody z půdy a brání růstu plevele. 

Obvykle 12 až 20 kg těžký stroj spočívá na trojnožce nebo na dvoukolovém podvozku. Podávacím hrdlem shora se vhazují větve o průměru do 40 - 45 mm. Na trhu se můžete setkat se třemi typy zahradních drtičů. Starší typy drtičů používaly výhradně rychle rotující nožový kotouč, který krouhal větve na tenké plátky, tzv. štěpky. To však vyžadovalo značné otáčky kotouče, což způsobovalo hlučný provoz. Postupně jsou vytlačovány tichými drtiči s frézou nebo řezným šnekem. 

 Zdroj obrázku: www.garten.cz 

Máte na své zahrádce podobné zařízení? Pokud ne, jakým způsobem řešíte zahradní odpad (nejen větve, ale i zbytky trvalek, travin, natí zeleniny, shnilé ovoce ap.)? Vystačíte si se zahradním kompostérem nebo máte jiná řešení?

Mějte se krásně

Anička

středa 11. března 2015

Jarní věneček z březového proutí...

... zatím v rozpracovaném stavu. Mobilizuji síly i materiál :-)


Letos se chystám vyrobit věneček plný svěží zelené a žluté. Dvou barev, se kterými si začátek jara spojuji nejčastěji. 

Loni jsem při adventním tvoření dostala skvělý tip od sousedky na to, jak vyrobit krásný pravidelný věneček z březového proutí. Já jej vždycky stáčela jen z čerstvého proutí do kolečka jako šroubovici. Při níže uvedeném způsobu ale můžeme použít i starší větvičky a věneček je pravidelnější. Stačí si připravit korpus věnce (slaměný, polystyrenový), březové větvičky a drátek. Větvičky postupně přikládáme k věnci a drátkem obtáčíme kolem nich a korpusu. Ten nám udává tvar a plní i funkci "plnící" (věnec pak působí bohatěji i s minimem větviček).

Krásný den 

Anička

úterý 10. března 2015

Další jarní látkový košík...

... ke dvěma předchozím. Tentokrát s potiskem pomocí menších lístků. A k tomu trocha rozverných puntíků v červené a bílé barvě :-)


Krásný den

Anička

neděle 8. března 2015

Něžná krása velikonoční...

... alespoň na mne tak vždycky tahle "dutá" háčkovaná vajíčka působila. Když jsem takové krásné vajíčko poprvé držela v rukou, nevěřila jsem, že tuto krásu může vyrobit běžný smrtelník. Jedna milá účastnice kurzu, který jsem před lety vedla, mi jich pár darovala. 

Dnes už mi od ní zbylo poslední a to už žádnému koledníkovi nedám. Připomíná mi úžasnou empatickou bytost, na kterou moc ráda vzpomínám. Sluníčko, které už z dálky svítilo...

A tady pár mých vlastních pokusů potvrzujících, že i běžný smrtelník se může alespoň trochu oné kráse přiblížit :-)


A pro Bohunku a případné další zájemce i můj rychlý návod, jak si z obháčkovaných vajíček něco podobného vyrobit sám.

1. Je třeba vyfouknout vajíčka a získat tzv. vejdumky. Včera jsem narazila na bezva nápad, jak si tuto ne příliš oblíbenou práci usnadnit. Mrkněte na video zde KLIK, já jsem se po jeho zhlédnutí rozhodla založit výrobnu výfuků :-)))
2. Po očištění vejdumků od případných nečistot začneme háčkovat podle vybraného vzoru. Háčkuje se vždy od té placatější strany vajíčka směrem nahoru ke špičce. Háčkovat nemusíme na vajíčku od počátku. Stačí pouze průběžně přiměřovat, zda vše sedí a vajíčko do háčkovaného "obalu" vložit až poté, kdy začneme práci zužovat (zhruba za pomyslnou polovinou výšky vajíčka).
3. Jakmile vajíčko obháčkujeme, připravíme si škrob na prádlo (já používám ten nejlevnější z Tesca, který mi už loni nebo předloni koupil manžel... a stále ho neubývá :-). Někdo ředí, já obvykle vůbec, nebo jen malinko. Škrob nanáším na vajíčka obyčejným malířským štětcem a důkladně, aby dobře nasákl celý háčkovaný "obal" vajíčka.
4. Necháme vajíčko vyschnout. Díky škrobu pěkně ztvrdne a my se můžeme pustit do mravenčí práce. Budeme se snažit dostat skořápku z háčkovaného vajíčka ven :-)
5. Připravíme si menší špičatý nožík, menší pinzetu a nějakou misku či talířek, nad kterým budeme pracovat.
6. Nožíkem opatrně klepneme do skořápky, aby praskla. Takto to uděláme na více místech, až se nám podaří celou skořápku vajíčka rozbít. 
7. Zbytky skořápky jsou teď uvězněny uvnitř háčkovaného vajíčka. Vezmeme si na pomoc pinzetu a postupně kousek za kouskem vytahujeme skořápky z vajíčka ven.
8. A máme hotovo :-)


9. Kdo si chce práci ulehčit, může vyzkoušet tip Verpy, která těsně před nasazením háčkované části na vajíčko obalí skořápku vejce do potravinářské fólie. Ta zabrání tomu, aby se háčkovaná část přilepila po použití škrobu na skořápku vajíčka a také usnadní vytahování rozbitých skořápek z vajíčka ven. Ještě jsem sama nevyzkoušela, ale myslím, že je to bezva finta, jak si usnadnit práci :-)

Krásný den

Anička

Jarní taštičky s potiskem...

... vyrobeným pomocí listů a odkrojku řapíkatého celeru jsem ušila z jemně dekorovaných bavlněných látek. 

Mám ráda, když se na výrobku uplatní více technik. Ani u taštiček jsem si tak nemohla odpustit alespoň jednoduchou výšivku na oživení :-) Taštičky jsem vyztužila, aby pěkně držely a také něco vydržely. A použití může být všelijaké - do kabelky na drobnosti, kosmetiku, psací potřeby, dopisy od ctitelů... :-)


Mějte se krásně

Anička

sobota 7. března 2015

Jarní update...

... recy vázičky a vůbec stávající dekorace na stole. Suché proutí a oranžové lampionky mochyně židovské vystřídaly ve vázičce čerstvé proutky z "na kluka" ostříhané vrby pokroucené (stejně jako loni se stříhalo i letos doslova na hlavu :-)), ozdobené obháčkovanými výfuky. Těším se, až se proutky zazelenají a budou pěkně ladit se zelenou mašlí s bílými puntíky...


Já už to jaro začínám brát opravdu vážně... sundala jsem včera z oken i vánoční a zimní vystřihovánky :-)

Krásný den

Anička

pátek 6. března 2015

Velikonoční vejcobraní

Ošatky se pomalu plní :-) Kromě "krajkovaných" vzorů i "plné" vzory. I ty mají něco do sebe :-) A také háčkování na klasických výfucích z vajíček alias vejdumcích... Ráda bych vyzkoušela "dutá" háčkovaná vajíčka (taková, jako je na fotokoláži v ošatce vzadu)... Samotné háčkování na výfucích je brnkačka... ale pak to vydlubkávání a vybírání skořápek bude asi adrenalinová záležitost... Letos bych chtěla vyrobit i nějaká obdrátkovaná velikonoční vajíčka a vajíčka z pedigu... No plány veliké, tak mi držte palce :-)



Velikonoce tu máme za měsíc, i vám přeji krásné předjarní a velikonoční přípravy

Anička

čtvrtek 5. března 2015

Jarní práce na zahradě

Využila jsem jarních prázdnin, které u nás momentálně probíhají (tzn. i tatínek je doma), i docela pěkného počasí a pustila se do jarního "úklidu" zahrádky. 1. března jsem pomalu začala a třetí den na to víceméně dotáhla.

Ovocné stromy (jádroviny) i většinu ovocných keřů jsme už stříhali během ledna. Nyní trvalky, traviny, keře kvetoucí v létě a na podzim, popínavky (plamének, trubač kořenující), maliníky, ostružiníky a malinoostružiníky. Jen levandulky a růže si ještě chvíli počkají... a také peckoviny (třešeň, ringle), které se řežou až po odkvětu.

Tu hromadu bioodpadu po vyčištění zahrady (a to jsem ještě po zimě nevysála znovu všechno listí) bych vám nepřála likvidovat :-) Oproti sezóně je teď ze zahrádky úplné holátko. Chtěla jsem ještě chvíli počkat, ale příroda už sama pomalu přivolává jaro - ptáčci zpívají, cibuloviny se derou na svět, i trvalky začínají odspodu pučet a keříky jakbysmet... A v pondělí mě v mém záměru navíc utvrdila návštěva ostravské ZOO, kde pracovníci botanické části zahrady stříhali mj. i traviny, se kterými jsem původně ještě chtěla počkat... :-)



A co vy? Už se také pouštíte do přípravy svých zahrad na další sezónu? U nás doma včera manžel vyservisoval dokonce i sekačku :-)

Krásný den

Anička

středa 4. března 2015

Povlečení do ložnice v provence stylu...

..., které si ušiji sama podle svých představ, jsem chtěla už hodně dlouho. A mám. Na druhý pokus, ale mám! :-) Rozhodla jsem se pro zapínání na zip a vzhledem k tomu, že jsem doposud u svých polštářů řešila zapínání jen "obálkově", resp. "jako hotelové", byla to novinka a trochu jsem se s šitím potrápila. 


Jedna malá chyba v technologickém postupu a tolik práce s páráčkem... Nu, člověk se pořád učí... Nakonec se ale povedlo přesně tak, jak jsem chtěla :-) Měřeno plochou, jde spolu s povlaky na židle o můj dosud největší šicí projekt. 

Povlaky jsem šila ze tří dekorem odlišných bavlněných látek. Společný měly režný základ a na něm se pak střídaly buď mé oblíbené puntíky, proužky nebo drobné kytičky. Vzniklo tak oboustranné povlečení, které je možné různě kombinovat podle nálady.

A jak to máte vy? Šijete si povlečení sami nebo raději nakupujete hotové? Pokud nakupujete, máte nějaký svůj oblíbený obchůdek?

Krásný březnový den 

Anička

pondělí 2. března 2015

Céčka

Dnes možná trochu překvapivě z jiného soudku než jste u mne zvyklí. I když kdo čte můj blog pravidelně, ví, že jsem hodně "recyklační" a právě o jednom zajímavém způsobu recyklace bude dneska řeč.

Třídíte odpad? U nás doma se snažíme. Máme v komoře 4 velké plastové boxy, do nichž třídíme zvlášť plast, papír, ale i sklo a nebezpečný odpad. Jednou za čas, když se boxy naplní, je pak vyvezeme do nedalekých kontejnerů určených ke třídění jednotlivých druhů odpadů. 

Jsem šťastná, že byť bydlíme v malé vesničce, máme v tomto ohledu uvědomělé vedení obce, díky němuž máme kontejnery na tříděný odpad rozmístěny na mnoha místech v obci. Možná i díky častému apelu našeho starosty na občany si jako obec nevedeme v třídění odpadu vůbec špatně. V rámci našeho kraje se umisťujeme v soutěži s ostatními malými obcemi na tomto poli pravidelně mezi těmi nejlepšími. I když i u nás najdeme roky, kdy jsme v třídění odpadů výkonnější a roky, kdy je to ve srovnání s ostatními obdobími slabší.

Před několika dny jsem v souvislosti s tříděním odpadů narazila na jeden článek o zajímavém nápadu na recyklaci plastů. Je jím výroba tzv. céček z recyklovaného plastového granulátu. 

Céčka, fenomén mého dětství, známý jako plastové výlisky ve tvaru písmene C, byla původně vyráběná jako součást závěsů do oken a dveří. V 80. letech 20. století však stala u československých dětí a mládeže velmi cenným sběratelským artiklem. Kolem céček se spontánně rozpoutalo doslova šílenství. Dodnes je mezi lidmi hodně oblíbený tehdejší velký hit Michala Davida "Céčka, sbírá céčka". Kdo měl v té době dostatečnou zásobu céček (případně plastových výlisků ve tvarů jiných písmen, která se začala vyrábět později) byl zkrátka „in“.   

Zdroj obrázku: www.ahaonline.cz
 
Velkého úspěchu céček v dobách dřívějších se snaží využít "zelený" projekt portálu Samosebou.cz a neziskové společnosti EKO-KOM, který chce lidi zábavnou formou motivovat ke třídění PET lahví.

První pomyslnou vlaštovkou může být "céčkomat" umístěný na pražském Letišti Václava Havla, který za každou PET láhev, kterou v lidé v automatu zrecyklují, vydá hrst céček. I když ne každý má vždy to štěstí :-) Bližší info i video naleznete zde

A co vy? Třídíte odpad? Co byste řekli na takový céčkomat ve vašem okolí?

Krásný den

Anička

neděle 1. března 2015

Solná dýmka...

... aneb něco, co vám v ordinaci asi nepředepíší, ale pomáhá :-) 


Je to pár dnů, co jsem měla dvě noci po sobě pocit, že si takříkajíc vykašlu obě plíce. A pak jsem si vzpomněla na svou "zázračnou" solnou dýmku a třetí noc jsem už spala bez zakašlání jako dudek :-)

Slyšeli jste už někdy o solné dýmce? Já mám doma tu svou už řadu let a nemohu si ji vynachválit. Pokud při nachlazení trpíváte stejně jako já urputným kašlem, kvůli kterého v noci nemůžete ani zamhouřit oko, určitě vyzkoušejte.

Počáteční investice není v řádu desetikorun, ale stokorun. Přesto jsem přesvědčena, že investice do ní se vám určitě vyplatí. Vydrží vám totiž řadu let (když tak počítám, tak já tu svou mám už minimálně osm let a je stále funkční, respektive její příznivé účinky pokaždé zaznamenám ještě ten nebo hned následující den).

A cože to ta solná dýmka vlastně je? Solná dýmka výrobek sloužící k inhalaci, jehož účinky můžeme přirovnat k účinkům, která nám přináší návštěva solné jeskyně. Její solné mikroklima způsobené drobnými solnými krystalky ztišuje a čistí buňky dýchacího systému. Výhodou je, že proceduru můžete absolvovat prakticky kdekoli a kdykoli potřebujete. Nikam nedojíždíte, nikdo vás při proceduře neruší a kromě počáteční investice nic neplatíte. Navíc některé zdravotní pojišťovny upustily od proplácení návštěv solných jeskyní a místo toho podporuje právě nákup solných dýmek. Počáteční investice je pak ještě nižší.

Vzhledem solná dýmka připomíná klasickou fajfku, jen je vyrobena z keramiky. Dýcháním přes keramické filtry solné dýmky se spolu s vlhkým vzduchem dostávají do každého koutku dýchací soustavy blahodárné účinné látky solných krystalků. Solné krystaly jsou staré 20 - 22 miliónů let. Aktivní sodíkový obsah spouští přírodní samočistící mechanismus, který odstraňuje nečistoty z povrchu buněk. Solné částečky také čistí dýchací cesty. Pročišťovací proces organismu začíná vykašláváním a zvýšenou sekrecí z nosu.

Několikaminutovým pravidelným užíváním můžete příznivě ovlivnit nejen různá alergická onemocnění dýchacích cest (alergie proti plynu i jiným alergenům), astma, bronchitidu, zápal průdušek, ale také rýmu, infekční záněty dýchacích cest a výrobci uvádí i problémy vyvolané kouřením či chrápání. Výrobcem uváděná životnost solné dýmky je 5 let při cca 20minutovém KAŽDODENNÍM používání. 

Pokud naučíte solnou dýmku správně používat i vaše malé děti (tj. nutnost vdechovat přes ústa a vydechovat nosem, nikoliv ústy do dýmky), mohou solnou dýmku směle používat i ony. V takovém případě jim můžete zakoupit solnou dýmku ve tvaru slůňátka. Výrobci doporučují dýmku u dospělých používat 3 x denně po dobu minimálně 15-20 minut, dobu aplikace je ale možné protáhnout i na dobu jedné hodiny, u dětí to je pak 3 x denně na dobu 5-10 minut. Po proceduře se navíc doporučuje vypít větší množství tekutin. Zejména u chronických onemocnění se doporučuje pro dosažení dobrých výsledků každodenní používání  solné dýmky.

Já jsem lenoch a často řeším problém, až když přijde. To pak užívám dýmku 1 - 2 x denně po dobu i 30 minut. A jak už jsem výše zmiňovala, úleva přichází velmi rychle.

Rozhodnete-li se v rodině používat solnou dýmku u většího počtu členů, doporučuje se pro každého z nich z hygienických důvodů nakoupit vlastní dýmku. Já používám dýmku od tohoto výrobce. Ten má takové případy rozlišování většího počtu dýmek v rodině zajištěn odlišným zbarvením "okýnka" na boční straně dýmky. Ostatní výrobci to budou mít nejspíš podobně.

A co vy? Znáte solnou dýmku. Používáte ji? Pokud ano, jak jste s ní spokojeni? 

Mějte se krásně

Anička

PS: ačkoliv to tak možná nevypadá, nejsem placena za reklamu žádným z výrobců solných dýmek a nikdo z mých rodinných příslušníků či známých není jejich zaměstnance.