Když se dětem nechce na svět...

Dobré ráno,

všechny Vás zdravím po delší odmlce. Poslední příspěvek jsem vyvěsila 16.4., což byl 1. termín očekávaného porodu, který mě úspěšně minul stejně jako ten pozdější 20.4. Zítra už to bude týden o toho pozdějšího a já pořád nic... Nevěřili byste, co jsem všechno za tu dobu čekání na to, co je nevyhnutelné, ale jaksi pořád nepřichází, stačila udělat. Vzhledem k tomu, že počasí přeje, přesunula jsem své aktivity především ven a ruční práce nechala na chvíli plavat.

V celém domě jsem umyla okna, stále peru, věším, sklízím prádlo, aby se toho moc nenakupilo, až budu v porodnici, zryla, rozmělnila a připravila jsem zeleninový záhonek, na který jsem následně zasadila a zasela cibuli, mrkev, petržel, hrášek..., zasadila jsem pár nových trvalek a keřů, připravila jsem jahody a také bylinky na další sezónu, dokonce jsem zasadila ven i muškáty a vějířovky, což jsem původně chtěla nechat až na půlku května... Přesadila jsem některé pokojové rostliny. Dnes ještě zasadím ven gladioly a pak už fakt nevím...

I doma jsem uklidila, co se dá. Zimní věci zazimovala, převlékla postele. Každý den cvičím svižně 40 minut na crosstrenažeru, chodíme na procházky. Prostě už to musí přijít, ne?  Možná jsem se ale příliš upjala na to, že u druhorodiček jde všechno rychleji. Manžel se ale směje, s Viktorkou to bylo to samé :-) Ani dnešní úplňková noc nezabrala...

Lékaři v porodnici mi řekli, že nejzazším termínem, do kterého budou čekat, než se o něco pokusí sami, je 10 dnů od pozdějšího termínu, tzn.  v mém případě příští úterý. Tak ještě 3-4 dny vydržet!

Tak alespoň pár fotek z toho mého nekonečného čekání :-)

Krásný letně jarní den

Anička

Převlečená manželská postel

S novými "hruškovými" polštářky

Umytá okna a jarně-letní papírové filigrány

Muškáty za okny

Část bylinkového záhonu

Jahodovník

Pomalu se probouzející zahrada a zvertikutovaný trávník

Probouzející se skalka

Probouzející se skalka

Probouzející se zahrada

Probouzející se zahrada

Probouzející se zahrada

Probouzející se zahrada

Probouzející se zahrada - fialky - loni takové malé
skoro nic a letos se už krásně rozrůstají

Probouzející se zahrada

Probouzející se zahrada

Probouzející se zahrada

Peru a věším na sluníčko... a taky sázím muškátky

Béžový jarní "čepičkobaretek"

Dobré dopoledne,

s odstupem pár dnů, během kterých jsem se snažila užívat si krásného počasí venku, vracím se opět, aspoň na chvíli, k notebooku a svému blogu. Navzdory nesouhlasného postoje pár lidí z okolí, jsem se pár dnů před termínem porodu v pátek pustila do mytí oken. Prostě jsem musela. Konzultovala jsem to ale se svým lékařem a když mi řekl, že pokud si dám pozor, abych u toho nespadla a udělá mi to radost, tak proti tomu nic nemá, už mě nic nemohlo zastavit. Neumím jen tak sedět se založenýma rukama a na rozdíl od  řady jiných maminek v očekávání mi fyzická aktivita i v tak pokročilém stádiu těhotenství dělá dobře, jak "na hlavu", tak fyzicky. 

Takže se umývala okna, utíral prach, pralo se... V sobotu malý výlet do hor a v neděli trochu péče o jahodník, abychom měli brzy zase dobré jahůdky. Hlavně Viktorka chodí kolem jahod už teď jako mlsný kocour a neustále tvrdí, že už cítí, jak voní :-)

Včera konečně i u nás "padly" poslední zbytky sněhu. Chystám se tak zasadit ven odkvetlé cibuloviny, které jsem měla jako dekoraci doma a po tom "pracím" víkendu (a dneska další várka, tentokrát zimního oblečení) asi budu hodně žehlit :-)

Ale aspoň po chvilkách jsem se věnovala i háčkování. Původně to měla být čepička, ale nakonec to je spíš takový čepičkobaretek. Nic složitého. Fotky teda nic moc... holt mi to s tím focením "živých" objektů ještě moc nejde...

Krásný jarní den

Anička

Ve znamení sluníčka - další běhoun na jídelní stůl je tu...

Před pár dny jsem se už zmiňovala o tom, že bych si ráda vyrobila ještě jeden běhounek  na jídelní stůl. V jednom starém speciálku časopisu Praktická žena jsem objevila tip na pěkný ubrus s aplikací háčkovaných koleček. Byla to láska na první pohled. 

Jenže jak už jsem dříve psala - u nás je to s ubrusy trochu komplikovanější. Je jedno, jestli se zrovna podává snídaně, svačinka či oběd, po Viki je to vždy jako po výbuchu. Když se sice podívám na delší časovou linku, mohu zaznamenat určitá zlepšení, ale i tak by jen po jednom chodu vypadal ubrus jako u čuníků. Na Viki je v tomto ohledu prostě stoprocentní spolehnutí :-) 

Na druhou stranu se nechci tak snadno vzdát svého snu o pěkném stolování. Řešením by měly být právě zmiňované běhouny. Nápad v Praktické ženě jsem si tak upravila pro své účely (má to i své výhody - háčkovaných koleček nebude třeba tolik :-)). 

Aby ale to mé háčkování nepřišlo zase tak zkrátka, rozhodla jsem se obháčkovat 2 kratší strany běhounu lemem. Na internetu jsem si našla krásný vzorek z filetového háčkování. Po dlouhatánské době jsem si ale musela oživit znalosti této oblasti háčkování (resp. čtení pro něj typických návodů). A i když na tom vlastně nic není, tak musím přiznat, že ten rozjezd byl hodně těžký. Ale nevzdala jsem to, s přibývajícími řadami se mi to dostalo zase zpátky "pod kůži" :-)

Venkovní jarní výzdoba konečně i u nás aneb jaro už přichází...

Dalo mi to hodně práce vydržet, ale vydržela jsem a dočkala se. Odolala jsem nátlaku hypermarketů  i hobby marketů, které nestoudatě nabízely jarní květenu i v období, kdy to venku vypadalo jako o těch pravých vánocích... 

A nyní, kdy už to opravdu na další pokračování ladovské zimy nevypadá, vyrazila jsem s úsměvem nakupovat. Nakupovat a nakoupeným  zbožím zkrášlovat okolí našeho domu, byť stále obklopeného hromadami sněhu.

 

Kromě nezbytné jarní flóry jsem si u jedné šikulky, která ráda keramičí, objednala několik "nezbytností" z keramiky - keramické kytičky coby zápichy do květináčů, keramické cedulky k bylinkám na záhon, 2 keramické opeřence a jako bonus cedulku na vrátka. Manžel o tom ještě nic neví, tak doufám, že mi tu keramiku později neotluče o hlavu :-))

Jako zázrakem přežily chryzantémy, které jsem si zasadila do květináčů na podzim, nové lístky pouští i maceška a přes žádná speciální opatření nevymrzly ani podzimní vřesy... Za "normálních" okolností bych je zasadila na záhon. Teď by to šlo ale leda do sněhu, takže zůstaly na místě a k nim přibyly jarní květinky. A až přijde ten správný čas, uvolní své místo. 

Krásný jarní den i do Vašich domovů

Anička

Nový ubrus aneb dnešní úlovek

Dobré dopoledne,

asi to znáte, vyrazíte si do města s nákupním seznamem a domů pak v lepším případě přivezete kromě toho původně plánovaného ještě něco navíc, v tom horším nic z toho, co jste si naplánovali a k tomu nic hromadu něčeho, co naopak v plánu rozhodně nebylo a co Vám do té doby, než jste to uviděli, vůbec nechybělo... :-)

Čas od času se to stane i mně. Původně jsem jela nakoupit materiál na ubrus na stůl na terase a k němu další na ušití povlaků na polstry na venkovní křesla a na polštářky na lavici, kterou jsme podědili ještě po manželově tatínkovi a loni krásně zrenovovali.

Jenže - nic, co by se mi zamlouvalo, nebylo k mání (nakonec tedy budu objednávat zase přes internet, kde už mám své favority). Nicméně mé oko spočinulo na ubrusu z bavlny a lnu v režné barvě s nádherným potiskem květin. Když se k tomu přidala sleva 110 Kč, prostě jsem neváhala :-)

A i když s ním počítám spíš na stůl na terasu, musela jsem si ho rozložit aspoň na chvíli i na jídelním stole doma a kochat se...

Mějte se dobře

Anička

Polstr - ochranný pás do dětské postýlky

Dobré dopoledne,

vypadá to, že by se snad už i u nás konečně mohlo probudit jaro. Aspoň podle předpovědi počasí a hodnot na venkovních teploměrech... A také sluníčka, co nám teď svítí o sto šest za okny. Jen než povolí ty závěje sněhu, co u nás za těch posledních pár dnů napadl, tak to chvíli potrvá... V místech, kde mi před posledním sněžením začaly rašit cibuloviny, leží hromady sněhu o výšce asi 80 - 100 cm. Tak počítám, že než to roztaje, moje milé cibuloviny to pro letošní rok "zabalí"... Ale sníh, pevně doufám, taky :-)

Snad poslední "zasněžený" víkend jsem strávila doma. Dokončila jsem druhý ze dvou polštářků s hruškovým motivem a ve finále je i ochranný pás do dětské postýlky. Ten jsem si ušila do "příruční" postýlky, kterou budu mít po ruce v přízemí domu, kde trávím během dne stejně nejvíce času. Obal polstru jsem ušila z mé oblíbené čokoládové puntíkované látky, výplň je ze silnějšího vatelínu. 

Postýlku mi na míru upravil z té, která se dá koupit za pár peněz v IKEi, manžel. Nechtěla jsem mít dole nic velkého - takže jsme délku postýlky zkrátili a aby se s ní dobře manipulovalo, přidali kolečka.

A kolečka jsou i na háčkovaném přehozu, který jsem Vám představila už dříve (http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/02/ze-by-bylo-koleckovani-u-konce.html).

Rozpracován mám další běhoun na jídelní stůl v hnědošedé barvě. Původně jsem sice uvažovala o ubrusu, ale ten ještě není v naší domácnosti s ani ne 3letým dítětem stále na pořadu dne... A než bude, chvíli to ještě potrvá. Látka je bez vzoru, už mám naháčkováno pár koleček z žluťoučké tenčí příze Sněhurka, která mi zbyla ještě od obháčkovávání velikonočních vajíček. Kolečka poslouží jako aplikace na běhounu. Myslím, že by na zvoleném odstínu látky mohla pěkně vyniknout. Až bude hotov, určitě se pochlubím :-)

Mějte krásný den

Anička