Podzimní dekorace z žaludů

Dobré ráno,

dnes je mrazivý, ale nádherný den. Od rána venku svítí sluníčko a obloha je jako vymetená. Nevím, jak to máte vy, ale na mě to vždycky působí jako dobíječka na baterky :-) Takže přestože děti marodí (včera nakonec lékařka předepsala Jiříčkovi antibiotika, dosavadní léčba bohužel nikam nevedla), koluje mi v žilách spolu s krví optimismus :-)) A nejsem sama, Viktorka má od rána dobrou náladu, prozpěvuje si a nakazila tím i Jiříčka. Takové nákazy mám moc ráda :-))

A ještě pár důvodů k radosti mám. Včera jsem dostala zprávu z e-shopu, kde jsem nakupovala "nářadí" na patchwork (řezací kolečko, podložku, pravítko a speciální patku na šití patchworku na šicím stroji), že už zásilka putuje ke mně. V nejbližší době se chystám na výrobu patchworkového prostírání podle Hančina návodu, tentokrát šitého na šicím stroji. Hanka tvrdí, že to zvládne i začátečník, tak jsem zvědavá :-)

No a vaše komentáře (mockrát díky) u "patchworkového" příspěvku mě nabudily tolik, že se pouštím do výroby běhounu na stůl, který doplní patchworkový set podkafíček. Bude ze stejné látky jako podkafíčka, na dvou kratších stranách doplněný o háčkovanou aplikaci. Po dlouhém vybírání jsem se rozhodla pro kombinaci několika předloh z filetového háčkování (snad to klapne :-)). Od posledního mého filetového háčkování už uběhlo pár měsíců, tak doufám, že se do toho zase rychle dostanu :-)

A konečně - včera jsem se taky dostala k žaludům nasbíraným při naší poslední návštěvě v ostravské ZOO. A vyrobila jsem si další přírodninovou dekorační kouli :-) Je ze dvou druhů žaludů. Ty klasické podlouhlé určitě znáte, ale možná (stejně jako já) poprvé vidíte ty druhé, které tvarem trochu připomínají lískové oříšky, jen trochu větší. Kdybych je dříve dostala do rukou od někoho jiného, nevěřila bych, že to jsou žaludy :-) No člověk se pořád učí. A to jsem se jako dítě chtěla stát botaničkou... :-)))

Mějte se krásně

Anička

Můj první patchworkový set kompletní

Krásný den,

během minulého a začátkem tohoto týdne jsem trochu zintenzivnila práci na mém prvním patchworku a tak vám trochu pateticky s velkou radostí a i slzou dojetí v oku mohu představit svůj první patchworkový set - 6 podkafíček či prostírání, kterými chci, až přijde čas, obdarovat svou mamku k narozeninám.

Velké díky patří Tony, která zveřejnila pěkný návod na výrobu podkafíček na svém blogu a vzbudila ve mně dojem, že i já bych mohla něco takového vyrobit.... :-) A mé dojmy? Opravdu je to o trpělivosti a přesnosti. Ale dá se to zvládnout. I neposední lidé, mezi které se řadím, to mohou zvládnout. Abych vydržela až do konce, prokládala jsem patchwork jinými snadnějšími "akcemi" a vyplatilo se.

Prostehování, o kterém jsem si myslela, že mi půjde nejlépe, mne nejvíce potrápilo. Musím ještě trénovat... Každopádně jednotlivé kusy jasně dokumentují, jak šel čas :-) 

Teď pár čísel - první podkafíčko jsem vám představila 11.října, poslední jsem dokončila včera, to je celkem 18 dní. Nepracovala jsem na nich každý den, tolik trpělivosti ještě nemám :-)... To na začátečníka jde, ne?

Doufám, že se dárek bude mamce líbit. Kdo ví, do půlky prosince je ještě dost času, možná k sadě podkafíček ještě vyrobím i barevně sladěný běhoun s háčkovanou aplikací... :-)

Mějte krásný den

Anička

Tak ještě jedna červená s kulatým dnem...

Dobré odpoledne,

tak jsme zase zavřeni doma. Viktorka má neštovice, takže následující tři týdny strávím doma s oběma dětmi v uzavřeném prostoru. Viki je nespoutaný živel, tak bude zaručeně veselo. Doufám, že už se Jiříček dá konečně dohromady, pořád chraptí jako stará gramofonová deska. A uvidíme, zda se k tomu přidají i neštovice či ne...

Ve dne to ještě jde, ale ty noci už mě začínají hodně zmáhat. Ne, že by Jiříček nemohl spát, usíná dobře a až do druhé ráno spí (s výjimkou buzení na kojení) jako dudek. Ale ve dvě ráno to začne. Z ničeho nic začne plakat nebo doslova řvát na celé kolo a je těžké ho utišit. Postupně si vynutí pobyt u mě v posteli, kojení (v půl roce i co hodinu a půl, tak často jsem snad nekojila ani v porodnici...), neustále podávání dudlíku, nošení tak a zase onak... Někdy mám pocit, že zneužívá situace, dělá všechno pro to, aby bylo po jeho a zkouší, na co všechno ještě přistoupím... Bojuji sama se sebou a tím, zda tomu už udělat přítrž a nechat ho i trochu poplakat, když mu nevyjdu ve všem vstříc a nebo to ještě vydržet než bude úplně 100% fit.

Jsem tak vděčná za každou chvilku, kdy mohu uniknout do svého světa a tvořit si. Je to teď snad největší relax pro mou duši. 

Není to tak dávno, co jsem vám představila svou první obháčkovanou krabici s kulatým dnem. A protože jsem nechtěla zůstat u jedné, mám pro vás další. Materiál stejný jako posledně, háčkovaný vzor jiný. Přikládám níže. Je to ve španělštině, ale graficky, dá se jednoduše pochopit. Kombinace řetízkových ok, krátkých a dlouhých sloupků. Dno jsem dělala z dlouhých sloupků. 

Vzorek je moc pěkný, docela hezky by z něj vypadala i taška (možná by se na ní zvolený vzorek hodil víc než na tu krabici...). Jen ke stávajícímu polotovaru přišít uši (i z jiného, třeba koženého či koženkového nebo látkového materiálu), podšít jednobarevnou světlejší či tmavší látkou... možná příště :-))

Upozorňuji, že nejsem španělštinář... ale řekla bych, že je to takto (resp. takto mě to "funguje" :-))

punto cadena = řetízkové oko

punto vareta = dlouhý sloupek

7 puntos cadena = 7 řetízkových ok

medio punto = krátký sloupek

punto vareta triple = třikrát nahazovaný dlouhý sloupek (já nepoužila, háčkovala jsem dokola)

Krabice je tentokrát krapet vyšší než ta posledně :-) No však jukněte :-)))

Mějte se krásně

Anička

PS: tento příspěvek mám rozepsaný od rána a s odstupem času mohu konstatovat, že mé děti se dnes na mě asi domluvily... v dobrém ale...jsou moc moc hodné, prostě k zulíbání :-))

Návod na hnědou čepičku z leteckého setu aneb sliby se mají plnit nejen o Vánocích...

...zpívá v jedné své krásné písni Janek Ledecký a já se snažím :-) A tak plním jeden ze slibů, které jsem dala některým z vás.

V komentáři k tomuto příspěvku mi mj. napsala: "Aničko, prosím, návod nebo popis na tu hnědou čepičku by nebyl?... A Jiříček je sladké dítě, taky jednoho mám, bohužel je trochu odrostlý, minulý týden měl 27. Věra". 

A já na to něco ve smyslu, že pokud jde o tu čepičku, tak jestli jí chce dělat na to sladké 27leté dítě? :-))) No a Věrka, že ne, že to bude na 2měsíčního kloučka. A tak jsem přislíbila, že zařídím, vymyslím, zveřejním.

Věrko, (nejen) pro Vás návod na hnědou čepičku pro malého pilota od Agnieszky :-)

Návod jsem se snažila napsat tak, aby jej pochopil úplný začátečník.

Velikost: na hlavičku o obvodu cca 46 cm (náš Jiříček má na 6 měsíců opravdu docela velkou hlavičku, viďte? :-)). Potřebujete-li čepičku menší či větší, postupujte dle doporučení níže.

Materiál: příze Daniela od Niťárny Česká Třebová (tenčí příze, takže pokud chcete mít čepičku na zimu, doporučuji udělat malinko volnější a všít dovnitř nějakou látkovou nebo fleesovou výplň)

Háček: velikost č. 0 (háčky české výroby, jinak odpovídá zahraničním háčkům s číslem 2-2,5 podle toho, jak silně utahujete)

Použité zkratky:

KS = krátký sloupek

DS = dlouhý sloupek

Začínáme 14 DS do pružného (magického) kroužku (místo prvního DS háčkujeme 2 řetízková oka a pak 13 DS). 

1.ř. do každého sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Místo 1. DS háčkujeme 2 řetízková oka (stejně postupujeme i všech následujících řad, není-li uvedeno jinak). Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 28 sloupků.

2.ř. do každého 2. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 42 sloupků.

3.ř. do každého 3. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 56 sloupků. 

4.ř. do každého 4. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 70 sloupků.

5.ř. do každého 5. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 84 sloupků.

6.ř. do každého 6. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 98 sloupků.

7.ř. - 11.ř. háčkujeme rovně DS bez přidávání. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 98 sloupků. Potřebujete-li čepičku menší, začněte háčkovat rovně bez přidávání už dříve, tj. přestaňte přidávat další sloupky např. už od 5. či 6.ř., které pak budete háčkovat dle popisu, který mám uveden u 7.ř. - 11.ř. Naopak potřebujete-li čepičku větší, začněte háčkovat rovně dle postupu u 7.ř - 11.ř. později, např. až od 8. či 9.ř. Pak by to vypadalo u 7. (resp. 8.ř.) takto: 7.ř.: do každého 7. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1.DS. 8.ř.: do každého 8. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1.DS. 9.ř. a dále: háčkujeme rovně bez přidávání. 

12.ř. do každého 5. sloupku předchozí řady uháčkujeme 2 DS. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 117 sloupků. Potřebujete-li čepičku menší či větší, přidáváme další sloupky dle potřeby - tedy tak, jak se vám čepička bude jevit na hlavičce - může být v dřívější či pozdější řadě.

13.ř. - 17.ř. háčkujeme rovně DS bez přidávání. Řadu ukončíme pevným okem do 1. DS. Celkem máme 117 sloupků. 

18.ř. - 28.ř. háčkujeme lem čepice - rovně bez přidávání, ale místo DS nyní háčkujeme KS. Řadu ukončíme pevným okem do 1. KS. Celkem máme 118 sloupků. 

Zde můžete ukončit nebo můžete pokračovat jako já a vytvořit leteckou ušanku. 

Označím si na čepici místa pro krytky oušek - začátek i konec na každé straně. V našem případě jsem počítala s rozsahem 12 sloupků (cca 4,5 cm na každé ouško). Každou stranu háčkujeme zvlášť. 

29.ř. háčkujeme 12 DS (místo prvního DS háčkuji 2 řetízková oka, stejně jako v následujících řadách, na konci děláme 2 řetízková oka na otočení). 

30.ř. háčkujeme rovně DS, tj. celkem 12 DS. 

31.ř. na každé straně sháčkujeme vždy 2 DS - zůstane nám 10 DS. 

32.ř. na každé straně sháčkujeme vždy 2 DS - zůstane nám 8 DS. 

33.ř. háčkujeme rovně DS, tj. celkem 8 DS. 

Pokud chcete mít krytky na ouška delší, přidáme řady a sháčkování v jednotlivých řadách více rozvolníme. 

Obháčkujeme celý spodní okraj vč. krytů na uši 2 řadami krátkých sloupků. 

Štítek nad čelo vyrobíme jako háčkovaný obdélníček z dlouhých sloupků o rozměrech cca 10 cm, obháčkujeme celé 1-2 řadami krátkých sloupků (při obháčkovávání do každého rohu uháčkujeme místo jednoho 3 ks, aby byly pěkně zaoblené), který přišijeme na krajích na lem čepice nad čelo a/nebo současně přišijeme knoflíky. 

V našem případě jsem háčkovala takto: 

Uháčkujeme 28 řetízkových ok, přeskočíme první 2 řetízková oka a píchneme háček do třetího oka uháčkujeme DS a pak až do konce 25 DS. Na konci uháčkujeme 2 řetízková oka na otočení (celkem budeme mít v celé řadě 27 sloupků). 

2.ř. Uháčkujeme 25 DS, na konci uháčkujeme 2 řetízková oka na otočení. 

3.ř. Uháčkujeme 26 DS, na konci uháčkujeme 2 řetízková oka na otočení. 

Celý štítek obháčkujeme 1-2 řadami KS s tím že do každého ze 4 rohů štítků (viz výše) uháčkujeme místo jednoho 3 KS. Práci ukončíme. 

Hotovo už jen nasadit na hlavu na nastartovat aero :-)

Krásný sváteční den

Anička

PS: tak už máme doma i plané neštovice... dobrá zpráva je, že já i muž už jsme se snad konečně uzdravili... Jiříček ještě bojuje, zlobí ho průdušky... čekáme, jestli k tomu nedostane navíc i neštovice od Viktorky... statistiky říkají, že je pravděpodobnost až 90 %... no, uvidíme... další tři týdny zavřeni doma, ach jo :-(

Zázvorový sirup aneb na další bacily už (lépe) připraveni... ?

Dobré dopoledne,

asi vás teď napadne, odkud vítr vane... A proto si myslím, že vás asi ani nepřekvapí, že jsem se pustila do výroby zázvorového sirupu. 

Zázvor je totiž (aspoň podle mně dostupných informací) výborným přírodním lékem při nachlazení. Je antiseptický, protihorečnatý a protizánětlivý. Díky těmto vlastnostem zázvor pomáhá ulevit od křečí průdušek při nachlazení a chřipce. Lidoví léčitelé tak často doporučují ke zmírnění bolesti na prsou žvýkání čerstvého zázvoru, pití zázvorového čaje nebo užívání lžíce medu promíchané s vymačkanou šťávou z čerstvého zázvoru. Při bolestech v krku lze pro změnu cucat kandovaný zázvor. Protože má antiseptické účinky, pomůže podobně jako drahé pastilky z lékárny.

A údajně má i celou řadu dalších pozitivních účinků na náš organismus:

• zvyšuje tvorbu trávicích šťáv a neutralizuje kyseliny v zažívacím ústrojí, proto se už po tisíciletí podává při nejrůznějších zažívacích potížích, od plynatosti až po zvracení (říhání, pálení žáhy, nadýmání apod.),
• užívá se také jako prevence mořské nemoci a nevolnosti při jízdě dopravními prostředky (spojené i se studeným pocením a závratěmi), se zázvorovou kúrou (ať už ve formě čaje, tobolek, či cucání kandovaného zázvoru) se doporučuje začít  zhruba 3 až 4 hodiny před odjezdem,
• protizánětlivé a analgetické účinky zázvoru mohou pomoci utišit i svalové bolesti a bolesti při zánětech kloubů, například u revmatické artritidy, při svalových bolestech se navíc doporučuje vmasírovat do bolestivých míst několik kapek zázvorového oleje smíchaných se lžičkou mandlového oleje nebo jiného neutrálního masážního oleje.

Zdroj: http://hobby.idnes.cz/zazvor-prohreje-ochrani-pred-bacily-a-ohlida-i-figuru-p0z-/hobby-zahrada.aspx?c=A081125_133046_hobby-bylinky_bma

Jednou z forem užívání zázvoru je zmiňovaný sirup. Já postupovala při jeho výrobě podle tohoto receptu. Cena zázvoru je poměrně vysoká, k výrobě sirupu ho však není třeba velké množství. Vyrobila jsem cca jeden litr sirupu, snad to na to letošní "chřipkování" bude stačit :-) Sirup budeme užívat po lžičkách jako medicínu nebo jím přisladíme čaj.

Vyzkoušet ale lze i zázvorový čaj, jehož užívání může zafungovat jako prevence. Čajem, který připravíte zalitím půl lžičky mletého zázvoru čtvrt litrem vřelé vody, preventivně zabojujete proti chřipkám, nachlazení, bolestem hlavy i žaludečním a cestovním nevolnostem. Po 5 minutách čaj přeceďte a po mírném vychladnutí přidejte lžičku medu a čerstvou citronovou šťávu.

Zdroj: http://hobby.idnes.cz/zazvor-prohreje-ochrani-pred-bacily-a-ohlida-i-figuru-p0z-/hobby-zahrada.aspx?c=A081125_133046_hobby-bylinky_bma

Příjemné zázvorování a ať se vám bacily vyhnou obloukem :-)

Anička

Bedýnek a krabic nikdy není dost.... tak jedna s kulatým dnem

Dobré odpoledne,

moc vám děkuji za podporu u předchozího příspěvku. Cibule a její typický odér už vládne naší domácnosti :-) Možná i dílem té rozpůlené cibule na nočním stolku byla dnešní noc o poznání klidnější než ty dvě předchozí.

Je pravda, že si teď s příchodem podzimu a následně zimy asi budeme muset zvyknout na novou realitu - bacily teď na nás budou útočit mnohem intenzivněji... Ale povím vám, že jsme takhle dlouho a úporně nachlazení s mužem, kam nám sahá naše paměť, nebyli... Asi už jsme odvykli těm správným školkovým bacilům :-) No a Jiříček, ten bude před vstupem do školky řádně "naočkován"...

Včerejší večer Jiříček usnul klidně a já se mohla zase na chvilku vrátit ke svému tvoření. Už delší dobu toužím po nějaké pěkné krabici s kulatým dnem. Když jsem sondovala, co je dnes na trhu k mání, nestačila jsem se divit, kolik taková "klobouková" krabice stojí... 

A tak jsem se rozhodla, že si ji vyrobím sama. Na výrobu kartonového základu jsem použila papírovou lepenku (aneb vlnitý papír), která je dnes k dostání ve větších papírnictvích v různých barvách i rozměrech. Na můj vkus je ale docela tenká, na těžší věci se moc nehodí. Možná by stálo za pokus vyzkoušet silnější lepenku z větší kartonové krabice... Já nakonec zpevnila celou konstrukci ještě tvrdým papírem, ale o tom více níže.

Z lepenky jsem odstřihla obdélník dle potřeby. Kratší strana bude tvořit budoucí výšku krabice, delší stranu stanovíme podle požadovaného průměru budoucí krabice (nematikáři podle tohoto vzorečku: požadovaný průměr krabice x 3,14 = délka delší strany obdélníku, který budeme z lepenky vystřihovat), k tomuto číslu přidejte cca 2 cm na založení. Kupříkladu má krabice má průměr cca 21 cm, musela jsem tedy nastříhat obdélník o délce cca 66+2 cm na založení.

Dno jsem vyrobila z tvrdého papíru, poloměr 10,5 cm (průměr požadovaných 21 cm) jsem vykroužila kružítkem a vystřihla. 

Obdélník jsem spojila do kruhu (vlnkami dovnitř) a zajistila nahoře a dole sešívačkou. Poté po celém spoji odshora až dolů slepila hnědou papírovou lepící páskou (tzv. balíkovou). Dno s "tělem" krabice jsem pak spojila rovněž papírovou lepící páskou. Aby se mi dobře lepilo, nastřihla jsem si po celé délce z jedné strany pásku tak, abych mohla dobře "vykroužit" oblé dno.

Pro celkové zpevnění jsem ještě vyzkoušela "obalit" tělo krabice obdélníkem z tvrdého papíru. Výšku jsem střihla malinko vyšší než výšku u lepenkového obdélníku, abych mohla papír pěkně zahnout dovnitř, šířka cca stejná jako u lepenkového obdélníku. S barevnou papírovou lepenkou vypadá už tento základ i bez přízdob docela obstojně.

Základ pak můžete následně ozdobit ubrouskovou technikou, pěkným balícím papírem či tapetou, látkou... a nebo jej můžete, stejně jako já, obháčkovat provázkem či silnější přízí.

Vytáhla jsem železné zásoby od babičky a použila vlnu ze staršího svetru. Háčkovala jsem včetně kulatého dna (pouze dlouhé sloupky háčkované do kruhu). Na samotné "tělo" jsem vyzkoušela zase trochu jiný vzorek než doposud. Návod na něj přikládám (je to ten druhý odspodu).

Já mám hotovo :-)

A příště možná druhý kousek :-)

Mějte krásný den

Anička

Tak trochu unavený příspěvek...

Dobré ráno,

už třetí týden doma bojujeme s bacilem, kterého domů přitáhla s největší pravděpodobností Viktorka ze školky. Viki byla ani ne po týdnu v pohodě, to se ví, ale my ostatní stále bojujeme. 

Nejhůř je na tom ale Jiříček. Noc z neděle na pondělí byla hodně uplakaná. Včera jsme znovu vyrazili k doktorce. A to jsme se minulý čtvrtek rozloučili s tím, že už je skoro v pořádku a jen jsme měli dobrat sirup... Jako by to všechno začalo znovu. 

Dnešní noci jsem se předem obávala a bohužel se má očekávání v tomto směru vyplnila. Noc byla nekončící, unavená, dlouhá. Doma je to jako v lékárně - hromádky s léčivy už máme snad úplně všude.

Má "zábava" tak musí stranou. Chvilkami sice trochu zkouším, ale spíš využívám Jiříčkova spánku během dne k vlastní relaxaci a dospávám probdělé noci. 

Tak držte pěsti, ať jsme z toho brzy zase venku. Venku je přece tak krásně...

Mějte se fajn

Anička

Jedna za druhou, dvě tenisky jdou...

Tak teď už si troufám říci, že Juráškův letecký "set" je opravdu kompletní :-)

Nebo vás ještě něco napadá?

Ne, ne, už mi nic nepište..... už tak po něm koukají holky z celého širokého okolí :-)

Krásný víkend

Anička

PS: objevila jsem návod na fajnové háčkované holínky...

Botko, pochodem vchod!

Mám ji. Svou první háčkovanou tenisku pro Jiříčka. Samozřejmě, že nebude chodit v jedné. Druhá bude co by dup. 

Teď odbočím, schválně jestli víte, jak se to spojení píše správně "co by dup" nebo "cobydup"? :-) Takové malé jazykové okénko :-))) Já jsem šla na porady tady a našla jsem tam i spoustu dalších jazykových chuťovek :-)

Barevnost zvolena tak, aby ladila k Juráškově hnědému leteckému kompetu (tedy ne, že bych si myslela, že piloti chodí do práce v teniskách... ale co mají ti piloti vlastně na nohou?... :-))

Mějte krásný den i nadcházející víkend

Anička

PS: přiznám se, trochu mě svrbí prsty, asi zatoužily zase po provázku... že by bylo další provázkování nadohled? :-)

Dnes vás možná překvapím...

... ale nepředstavím vám nic nového, co bych dokončila :-) Mám dvě rozdělané věci. Vedle dalších kusů patchworkového prostírání, na kterém už pracuji delší dobu, jsem včera začala pracovat na háčkovaných teniskách k čokoládovému kompletu pro Jiříka. Je to výzva, tak uvidíme, jak se s ní poperu. Ale já se ráda pouštím do nových věcí, tak proč to nezkusit? :-)) 

Přesto jsem si návod ně za pár korun pro jistotu zajistila u zkušenější matadorky :-)  Od oka bych to fakt "nedala"... 

Prozatím můžete nakouknout alespoň na chvíli pod pomyslnou pokličku, co se pod ní vaří... :-) A zítra, kdo ví, už možná bude jedna celá botka... :-)

Mějte krásný den

Anička

Girlanda sluníčková...

Původně jsem uvažovala ještě i něčem jiném, ale tento nápad některých z vás mě nadchl :-) Z hromádky uháčkovaných sluníček je nakonec girlanda sluníčková. 

Možná mi to nebudete věřit, ale největší práci mi nakonec dalo připevnění girlandy (sluníčka jsem navlékla na obyčejnou bílou nit) na naše římské rolety. 

Na té tenké niti se mi do sebe sluníčka pořád zamotávala, jak jsem se girlandu snažila přichytit. Musela jsem to dělat natřikrát... 

S přiháčkovanými sluníčky ke šňůrce z řetízkových ok by se nejspíš manipulovalo mnohem snadněji. Ale takto zase vypadají, jako by nám vplula do oken sama :-)

Děkuji i za vaše další tipy ohledně využití sluníček - přiložení sluníčka (nebo i jiného háčkovaného motivu) k vánočnímu dárku by vůbec nemuselo vypadat špatně a nejspíš to i zrealizuji :-) Díky vám.

No, když se tak koukám z okna ven, tak byl nejvyšší čas ta sluníčka pověsit :-)))

Mějte se fajn

Anička

Plánovala jsem jedno sluníčko... teď jich mám hromádku a přemýšlím, co s nimi...

Lenka H. psala koncem minulého týdne, že o ní nebudeme pár dnů slyšet. Že prý jede na návštěvu k rodičům a taky se školit, aby věděla, co s daněmi... Tož snad tam toho moudra pobrala dost. Aby nám nebylo smutno a nezahálely jsme, zanechala spolu s touto zprávou na svém blogu i návod na háčkované sluníčko. 

Jako správný šprt jsem prakticky první (no skoro první, předběhla mě nějaká Němka s tajemným neněmecky znějícím jménem Charly) přispěchala se slibem, že jedno do jejího návratu vyrobím. 

Jako správný šprt jsem vyrobila víc, než jsem naslibovala.

Jako správný šprt jsem byla iniciativní a dle mnou inovovaného Lenčiného návodu vyrobila i sluníčka větších velikostí.

No a teď koukám na tu hromádku a řeším, co se všemi těmi sluníčky budu dělat :-)))

Když já mám tenhle odstín žluté tak ráda...

Já už něco vymyslím a pak se zase ozvu, jo?

Mějte krásný den

Anička

Tak ještě jeden rukavičkový... tentokrát v čokoládově hnědé

Dobré (ještě) dopoledne,

musím vám dát za pravdu. Když je pěkná čapka, ta je fajn. Když je ale čapka sladěná pěkně i s rukavičkami a šálkou či nákrčníkem, nebo dokonce capáčkami, tak to je TERNO! 

Člověk zabije dvě mouchy jednou ranou - dítě je v chladných dnech pěkně zababušeno od hlavy až po paty a ještě k tomu vypadá takový malý sladěný "bubušek" prostě k zulíbání :-) 

Bála jsem se, že to s tvořením u chlapečka už nebude jako u holčičky, kterou si člověk může pořádně vyparádit. Ale s dobrým nápadem a vhodnou volbou materiálu a barev se kreativní žena vyřádí i na tom malém chlapečkovi. A možná ušetří i nějakou tu korunu...

Snažila jsem se být tedy ještě trošku kreativní a uháčkovala jsem Jiříčkovi k hnědé letecké čapce do setu i rukavičky a přibýt by měla i provlékací šálka. Postup stejný jako u předchozího setu. Ještě si trochu pohrávám s myšlenkou, zda ty rukavičky ještě nějak nepřizdobit (přezkou?), když už jsem se pustila do té letecké problematiky... Co říkáte?

A taky jsem si objednala (samozřejmě vedle dalšího zboží, když už platím to poštovné...) 2 klubka přízí, abych mohla v obdobném duchu "dotáhnout" i set s čapkou s aplikací letadla. No a pokud mi něco zbude...možná vyprovokuji své ego a pustím se i do těch capáčků, které jsem ještě v životě neháčkovala...

Tak držte pěsti :-)

Krásný nedělní den

Anička

Abych náhodou nezapomněla.... návod na háčkovanou aplikaci letadla

Jak jsem slibovala už dříve, vkládám návod na háčkovanou aplikaci letadla, kterou objevila na internetu a zveřejnila jedna šikula na mimibazaru spolu s dalšími různorodými aplikacemi.

Možná jen pár doplnění ke grafickému rozkresu:

1. začátek je označen prázdným kolečkem (vlevo dole),
2. první konec je označen černým trojúhelníčkem na obrázku dole (spodní křídlo),
3. pak si vháčkujete novou nit do místa označeného prázdným trojúhelníkem (u křídla nahoře), uháčkujete celé horní křídlo a skončíte v místě označené druhým černým trojúhelníčkem.

Ještě možná ke značkám:

- řetízková jsou označena bublinkami,

- krátké sloupky křížky,

- pevná oka tečkami,

- dlouhý sloupek jednou proškrtnutou svislou čárkou,

- dvakrát nahozený dlouhý sloupek dvakrát proškrtnutou svislou čárkou, 

- třikrát nahozený dlouhý sloupek třikrát proškrtnutou svislou čárkou.

Letectví třikrát ZDAR!

Mějte se krásně :-)

Anička

Mám ho!... svůj první nefalšovaný šestiúhelníkový patchwork

Dobré páteční odpoledne,

ještě před několika lety se mi o tom ani nesnilo. "Patchwork? Krása, ale to není pro mě. Já nemám tu trpělivost a přesnost", říkala jsem si. A ani před týdnem, kdy jsem na blogu poprvé psala, že jsem sebrala odvahu a jdu "do toho", jsem si nebyla jista výsledkem...

Ale podařilo se a já jsem dokončila svůj první nefalšovaný šestiúhelníkový minipatchwork - patchworkové podkafíčko. Asi jsem pro ten patchwork přece jen trochu "dozrála"... :-)

V plánu je samozřejmě celý, aspoň šestikouskový set (chtěla bych jím zase někoho obdarovat), ale nevydržela jsem to a musela jsem se vám pochlubit, že "už" první mám! No a taky potřebuji to pomyslné poklepání na rameno, abych měla dostatečnou motivaci dotáhnout i těch zbývajících pět kousků. Protože - mezi námi děvčaty - ona je to vážně docela piplačka. Ale moc pěkná, obzvlášť, když člověk vidí ten výsledek.

A mám pár zajímavých osobních poznatků - to, čeho jsem se bála nejvíce, nakonec nebyl takový problém (přesnost při stříhání jednotlivých dílků, sešívání jednotlivých dílků k sobě) a to, nač jsem se těšila nejvíce, mi dalo pořádně zabrat (závěrečné prostehování všech dílků červenou bavlnkou). 

Zabrat ani ne proto, že bych přes ty tři vrstvy (2 vrstvy patchworku + 1 vrstva tenkého vatelínu) nemohla protáhnout pohodlně jehlu, ale proto, že vzhledem k tomu, že jde o oboustranné dílo, musela jsem si neustále z obou stran hlídat, zda jsou stehy pravidelné a rovné...

No tak posuďte sami - na začátečníka to jde, co říkáte?

U nás bylo dnešní dopoledne ve znamení návštěv u lékaře - hned zrána u dětské lékařky s Viktorkou a Jiříčkem (kde nám naštěstí paní doktorka potvrdila, že by měla být Viktorka už v pořádku, u Jiříčka jsme ale nafasovali hromadu receptů na kapičky do očí, nosu, sirup na rozpuštění hlenů, kapičky na klidné spaní...) a já pak absolvovala ještě jednu návštěvu u obvodní lékařky, zatímco manžel hlídal děti (zatím to vypadá jen na virózu, takže také bez antibiotik, s manželem si tak vystačíme s jitrocelovým sirupem a já půlkou dithiadenu na noc, abych se aspoň trochu vyspala, protože když ulehnu, začíná u mne nekončící kašel a ten je v kombinaci s kojením každé dvě hodiny velmi vražednou kombinací... :-(). Tak doufám, že se dáme celá posádka brzy zase dohromady. Snad jste na tom u vás lépe. 

Mějte krásný den i nadcházející víkend

Anička

Rukavičkový...

Dobré odpoledne,

ještě jednou díky za pěkné komentáře, které mi necháváte pod posledními příspěvky. Vždycky, když sedím u počítače a z ničeno nic se mi začnou zvedat koutky úst nahoru, manžel ví, že si právě jeden z těch komentářů čtu či na něj odpovídám.

Musím říct, že mi Hanka nasadila s tou vizí třeskuté české zimy do hlavy brouka... Prozatím jsme s Jiříčkem zajištěni, pokud jde o ochranu jeho hlavičky, jak na podzim, tak na zimu. 

Když si ale vzpomenu, jak mě začnou zebat ruce už při teplotách kolem plus pěti stupňů nad nulou, nedá mi to, abych nezačala přemýšlet i nad nějakou tou ochranou Jiříčkových rukou rukou. 

Ano, chápete správně. K háčkovaným čapkám-ušankám musí být i štrykované rukavice. A protože ty jsem ještě v životě neháčkovala, mrkla jsem ke zkušenějším. 

Lenka opět nezklamala, takže u ní jsem načerpala základní know-how (teď mi zabylo trochu líto, že nemáme druhou holčičku, protože ten krajkový lem na Lenčiných rukavičkách vypadá fakt dost dobře, pro chlapečka se ale moc nehodí...) a pak šla na rozumy ještě na mimibazar k Lucce (od ní jsem obkoukala nápad s pružným lemem a nejspíš podle ní zkusím uháčkovat celé rukavičky Viktorce).

A je to celkem rychlovka, takže tady Hani, není ani zapotřebí, aby měl den více než těch 24 hodin :-))

Ještě na závěr - možná si říkáte, kam se poděl ten můj první patchwork... Bude, bude... jen pořád čekám na ten vatelín. Dorazí asi dnes, takže snad zítra bych mohla mít první finální podkafíčko...?

Mějte krásný den a buďte zdraví

Anička

Patchwork pokračuje, pomalu, ale jistě :-)

Dobré dopoledne,

moc všem děkuji za reakce, ať už e-mailové nebo formou komentářů pod předchozím příspěvkem. Jak psala Věrka, organizátorka zmiňované výměny, ledy se pohnuly, a jen pár hodin po zveřejnění mého příspěvku si mi Denisa ozvala. Balíček si vyzvedla na poště až teď v sobotu, hodně času tráví v nemocnici s vážně nemocným přítelem. Dáreček se jí líbí. 

Řečeno slovy Helenky - ráda bych opravdu věřila v to lepší v nás - a přes mé určité pochybnosti, podpořené dřívějšími zkušenostmi některých z vás, i pár fakty vyvolávající několik otazníků, nasměruji své myšlenky jiným směrem a tuto kapitolu uzavřu s dobrým koncem. 

I když přiznám se - pere se teď ve mně mé racionální já s tím, co by rádo to druhé empatické a chápavé já. Další více či méně psychologické analýzy a další čeření vod by ale stejně nikomu nic nepřinesly. 

Snad jen jednu věc na závěr - chtěla bych vás touto cestou vyzvat, abyste dobře zvážily své aktuální možnosti dřív, než se do některé z dalších výměn přihlásíte. V opačném případě pak pro řadu z nás ztratí výměny své kouzlo a smysl. Pohřbít tuhle pěknou myšlenku by však byla velká škoda....

Otočme list.

Trošinku jsem popojela s mým prvním patchworkem. Docela mě to baví, ale je dobře, že jsem to nezkoušela dříve. Mám pocit, že jsem teď mnohem trpělivější (i když, to by měli spíš posoudit mí rodinní příslušníci :-)) a to je podle mě u patchworku důležité. V dalším posunu vpřed mi teď brání dvě věci - chybějící prostřední vrstva (u mě vatelín) a nachlazený Jiříček a vlastně celá má rodina (já se zatím držím). Noci jsou teď krušnější, ale odsávačka a nosní kapičky jsou mi teď velkými pomocníky. Snad bude brzy (říká se týden nebo sedm dní, že? :-)) zase dobře. 

Vatelín jsem si objednala minulý pátek u jedné známé přes internet. Původně to měl být jen kousek tenčího vatelínu za pár korun. Jenže... bylo naskladněno nové zboží a pak byly i nějaké slevy.... Prostě mě to nenechalo chladnou :-) Nažhavila jsem dráty a už se objednávalo... Skončila jsem na cca 1100 Kč, hodně jsem se musela držet :-) A taky už ty své tvořící materiály nemám kam dávat...

Tak mrkněte, jak pokračuji... Příště snad už bude k mání i mé finální první patchwork-quiltingové podkafíčko :-)

A musím se pochlubit ještě s jednou věcí - díky návštěvě babičky (manželovy maminky) jsem včera udělala poslední (aspoň myslím) tečku za mou pozdně letní až podzimní perestrojkou na zahradě. Dosazeno, přesazeno, zasazeno, ale také zryto (zeleninový záhonek v tuto chvíli okupuje už jen pár keříčků růžičkové kapusty a petrželka). 

Babička splnila svou roli dokonale a Viki byla dostatečně zabavena a já se mohla zahradě věnovat naplno. Jiříček dospával probdělou noc.

Až bude trochu více času, ráda bych vás po té naší proměněné zahradě aspoň virtuálně provedla. Třeba něčím inspiruji i vás, které máte zahrádky a plánujete změny nebo teprve zahrádky zakládat budete...

Mějte krásný podzimní den

Anička

Květinová výměna u Věrky aneb radost a zklamání v jednom

S tímto příspěvkem jsem čekala opravdu dlouho. Ačkoliv dáreček pro Denisu, která mi byla přidělena v rámci květinové výměny u Věrky, už je pěkně dlouho hotov a odeslán, nemám na něj od ní  stále žádnou odezvu :-(

Byla to má první výměna, které jsem se zúčastnila, vedle radosti z tvoření pro někoho jiného mi však přinesla i zklamání. Je těžké komunikovat s někým, kdo s vámi komunikovat nechce nebo nemůže... Snad je to jen špatným načasováním a dáreček prostě přišel ve špatnou dobu....

Květiny jsem vyrobila z provázku, látky, poloviny skořápky vlašského ořechu (zadní část bílé květinky s knoflíčky), vyšívala a obháčkovávala vyšívacím hedvábím a zdobila perleťovými knoflíčky. Stonky tvoří tenčí větvičky.

Nápady přišly na svět během týdenního období mé nespavosti (když jsem nemohla v posteli usnout, vzala jsem do ruky notes, propisku a psala si nápady), která už je naštěstí pryč (člověk by ale nevěřil, kolik toho navymýšlí, když nemůže usnout :-)). 

Jejich realizace pak postupně ve chvílích volna. Chtěla jsem vyrobit něco, co bude kombinovat více materiálů a technik a co bude i trochu "recy" (látka pochází ze staršího damaškového povlečení po babičce, vyšívací hedvábí taktéž po babičce, skořápky od vlašáků mám ještě od vánočního tvoření...).

A aby měly kytičky kde bydlet, pořídila jsem jim vázičku - vyšší sklenička obháčkovaná bavlněnou šedivou přízí. Soudím, že má Denisa ráda spíše jemné, přírodní tóny a v tomto duchu jsem se snažila ladit jak květinky, tak vázičku.

Nevím, zda se Denise dárek líbil... Nemám od ní žádné zprávy. Na jejím blogu jsem zaregistrovala, že doma nedávno přišli o svého psího kamaráda a to bolí... Na druhou stranu tam ale přibyly další dva nové příspěvky... Napsání krátké zprávy podle mne nezabere více času... Pochopila bych, kdybych se jí netrefila do vkusu.... Nemít ale žádnou zpětnou vazbu, to je pro mne horší než dozvědět se, že se druhé straně můj dárek nelíbil. Jsem zmatená...

Věrce přesto moc děkuji za zorganizování celé této krásné akce a možnosti se do ní zapojit. Dnes jsem měla možnost vidět výtvory všech tvořilek pěkně pohromadě a je to opravdu nádhera. Jedno zadání a tolik jeho osobitých ztvárnění. Ráda bych se opět zúčastnila nějaké další výměny. Těším se, že (nejen mně) už přinese jen tu radost.

Mějte se krásně

Anička

Můj první pokus o patchwork a quilting

Hodně se mi líbí umně vyrobené patchworkové deky, které vídávám na některých blogech. Hodně inspirace nalézám na Pinterestu. Dlouho jsem odolávala, protože jsem byla přesvědčena, že já toto nezvládnu, protože na to nemám dost trpělivosti a věnovala se raději jiným kreativním "oborům". Ale díky nim možná získala trochu víc té nezbytné trpělivosti a snad také zručnosti. 

Zásadní zlom však přišel v okamžiku, kdy jsem si přečetla několik pěkných návodů na blogu od Tony Zieglerové, které jsou pro mne jako totálního začátečníka jako dělané. Přesvědčila mě o tom, že se dá začít i s něčím menším (a přitom stejně krásným), "ošahat" si techniku a pak zkusit i nějakou tu větší dečku. 

Minulý týden jsem si koupila krásnou kytičkovanou látku, kterou jsem objevila v PRIORu v akci (je to trochu zázrak, protože obvykle mne místní metrážový sortiment příliš nenadchne). A protože se mi moc líbila, vzala jsem si ji hned víc, kromě zamýšleného patchworku z ní možná vyrobím i nějaký ten povlak na polštářek či ubrus nebo běhoun na stůl.

Mým prvním patchworkovým výtvorem by měla být sada prostírání podle Tonina návodu. Takže tři-dva-jedna START - začínáme :-)

Držte palce, snad se mi to podaří :-)

Krásný podvečer

Anička

PS: té obr šmouhy na stole na spodním obrázku jsem si všimla až teď... no nikdo není dokonalý :-)

Jablíčkování podruhé

Vyškemrala jsem si další tašku plnou jablek a po dobrých sedmi letech vytáhla podruhé sušičku, kterou jsem si doma vyškemrala před těmi sedmi lety :-)

Miluji křížaly z jablek i hrušek. Vždycky nám je dělávala prababička a později pak babička. Sušilo se v troubě a pak dosušovalo na tácech položených na topení. A dědové poctivě a s pro mě tehdy nepochopitelně velkou trpělivostí loupali a okrajovali hromadu padaných jablíček a hrušek posbíraných v sadu.

Včera, dnes a zítra loupu a vykrajuji jablka sama. Jablka jsou prvotřídní kvality a kromě škrabky mám k dispozici i nezbytný "vykrajovač" jadřinců, o kterém si mí dědové mohli nechat jenom zdát a taky tu zmiňovanou sušičku.... Jojo, časy se mění.

I tak ráda vzpomínám na krásné dětské časy. Jsem ráda, že mi zůstala ještě jedna babička. Potřebovala bych se od ní ještě tolik naučit... Zítra ji musím zavolat!

Krásný večer

Anička

PS: Moc děkuji za vaše povzbuzující slova u předchozího příspěvku. Čepička už mě "začala poslouchat" a začíná vypadat k světu... Teď jen řeším, zda kromě kšiltíku, který jsem si u čepičky vysnila, budu háčkovat i "krytky" na ouška nebo zůstane bez nich.... I když to by mi asi u mého muže neprošlo, je u svých dětí zatížený na ušanky :-))

Nedaří se, nedaří...

Dobré dopoledne,

už třetí den se snažím uháčkovat našemu Jiříčkovi čepičku. Lopotím se, lopotím, háčkuji a párám, párám a háčkuji... To se mi ještě nestalo... 

Jiříček má nejspíš nestandardní hlavičku. Vše dělám jako vždy (čepičky jsem měla hotové vždy za jeden večer) a teď se nedaří... Pořád mi vrchní část nesedí. 

Tak kombinuji - menší počet dlouhých sloupků v kroužku na začátku, přidávání do oček do menšího průměru, než mi vychází podle přepočtového vzorečku (obvod hlavičky/3,14) a stále to není ono. Pořád je těch oček nějak moc. 

Teď jsem u svého asi 4 pokusu. Držte palce. Ještě to stále nevzdávám a rána bývají mrazivá...

Krásný den

Anička