... u trvalek a dřevin na zahrádce jsem už mnohé psala loni zde a zde. Nyní malá retrospektiva a možná i pár dalších tipů, aby bylo z čeho vybírat :-)
Téma, nad kterým možná řada nezahrádkářů bude kroutit nevěřícně hlavou, však nás, majitelé zahrad, nenechává každý rok klidnými. Top téma hned po španělských plzácích, kteří se bohužel drží, nejen co do zájmu majitelů zahrad, dlouhodobě na špici.
Někteří využívají pouze chemické prostředky, jiní se vracejí ke starým a často osvědčeným receptům našich babiček a prababiček.
S odstupem času mohu velmi pozitivně hodnotit využití kopřivového výluhu proti mšicím (kopřivy o objemu cca velké igelitové tašky se dají louhovat na cca 24 hodin do 5 l vody a pak se po vyjmutí zbytků rostlin neředěné plní do rosiček/postřikovačů a aplikují postřikem na napadené rostliny - růže, ostatní okrasné keře či stromy, ale také ovocné keře či stromy).
Zdroj obrázku: www.pinterest.com
Osvědčilo se mi aplikovat postřik výluhem opakovaně několik dnů (2-3 dny) po sobě. Při novém výskytu během sezóny znovu. Mšicím takto ošetřené rostliny "nejedou" a ani mravenci, kteří mšice čile přenáší na keře i stromy po kmíncích nahoru, nejsou zrovna nadšení. Ostatně pokud výluhem proléváte opakovaně mravenčí cestičky a hnízda, ulevíte si na zahradě i od nich.
Z kopřiv si můžete vyrobíte i zákvas/jíchu (100 g kopřiv na 1 l vody necháme zkvasit několik týdnů do doby, kdy přestanou unikat ze zákvasu bublinky, v tu chvíli je hotov), která se užívá i jako hnojivo (ať už listové či zálivkové ke kořenům rostliny). Ředí se s vodou v poměru 1:10 a používá každých 14 dnů jako prevence proti sviluškám, obaleči jablečnému, molovce jablečné, vrtuli třešňové či nádorovitosti maliníků. U zeleniny má kopřivová jícha celkově preventivní charakter proti chorobám i škůdcům. Zejména při aplikaci na listy je však třeba dbát, aby nesvítilo sluníčko (rostliny by se mohly spálit), ideální je tedy aplikace ráno či večer, případně když je pod mrakem.
Kopřiva poskytuje rostlinám kromě velké zásoby dusíku i železo, vápník, kyselinu křemičitou a další stopové prvky. Její pravidelná aplikace formou zálivky či postřiku (ať už výluhem či zákvasem) je na rostlinách znát. Rostliny se zdají být silnější a odolnější. Keře, které u nás byly loni napadeny mšicemi, letos mšice obcházely obloukem, případně se u nich objevily jen v mizivém množství.
Kdo má velké zásoby česneku, může vyzkoušet v boji proti mšicím vývar z 25 stroužků česneku. Ty nasekáme a spaříme 1 l vody a čtvrt hodiny ještě necháme v horké vodě louhovat. Jakmile vývar scedíme, používáme neředěný na listy.
Ráda bych vyzkoušela aplikaci přesličkového výluhu (100 g čerstvé přesličky bez kořínků necháme 24 hodin louhovat v 1 l vody a pak výluh s rostlinou ještě zhruba půl hodinky povaříme), po vychladnutí ředíme s vodou v poměru 1:4 a používáme proti houbovým chorobám (vč. padlí, rzi či strupovitosti) a plísním zejména u růží, vinné révy a dalších ovocných dřevin.
Podobný účinek (proti houbovým chorobám) má i zákvas z cibule, česneku, pažitky či pórku (do 1 l vody přidáme 50 g nasekané cibule, česneku, pažitky či pórku) a necháme kvasit. Po vykvašení a scezení ředíme s vodou v poměru 1:10 a ihned používáme.
A když jsme u česneku, můžete vyzkoušet i výrobu česnekového oleje, který má působit proti všem savým a žravým škůdcům a někdy může pomoci i v boji proti houbovým chorobám. Stačí nasekat 20 stroužků česneku a zalít půllitrem rostlinného oleje (můžeme přidat i několik kapek tekutého mýdla). Necháme stát na teplém místě jeden až dva dny, scedíme a používáme.
A ještě jeden tip proti savým i půdním škůdcům. Nasekáme tabákové listy nebo cigaretový tabák (150 g), které zalijeme 3 l vody a za občasného míchání obsah pod pokličkou vaříme 1,5 hodiny. Hotovou zapáchající tekutinu hnědé barvy přecedíme, před použitím ředíme s vodou v poměru 1:1, případně použijeme i koncentrovaný roztok a stříkáme jím rostliny postižené mšicemi. Kořenové škůdce zlikvidujeme, když roztokem prolijeme půdu.
No a více najdete v odkazech výše :-)
Ať nám ty naše zahrádky jen vzkvétají!
A.