neděle 30. června 2013

Nemusí pršet, stačí když kape...

Po více než dvou měsících háček zase v ruce. Sice jsem se nepustila (i s ohledem na to, zda rodina a hlavně Jiříček znovu dovolí) do ničeho velkého, ale zatím mi stačí, "když kape" :-)

V místním mateřském centru jsem při úklidu ukořistila 2 plechovky (doma kafe nepijeme = žádné plechovky) od rozpustné kávy. Jednu už využíváme na sušenou mátu, další bude sloužit k obdobným účelům. A aby mi nové úlovky do kuchyně pěkně barevně zapadly, rozhodla jsem se uháčkovat jim kabátky. Použitý materiál - zbytek lněného provázku a zbytky červené perlovky dané dvojmo.

Bez dětí práce na hodinku dvě, s dětmi a manželem doma na den až dva (snad :-))

Tak třeba uvidíte výsledek ještě letos :-)))
Krásný zbytek neděle
Anička

Stav před
Už se to rýsuje... ale pomaluuuu

sobota 29. června 2013

Než začalo zase lít...

Ač podle včerejší předpovědi nemělo u nás pršet, zase začalo... :-( No, jsem ráda, že jsem si včera stihla do váziček natrhat nějaké kvítí ze zahrádky :-) Toto je naše sbírka růží v doprovodu s právě kvetoucím kontryhelem. 
Nejraději mám ty drobnokvěté. Brzy snad svou sbírku ještě rozšířím - nedávno jsem si zasadila růži svraskalou (rosa rugosa) a zálusk mám ještě na dvě popínavé růže, které chci zasadit vždy z druhé strany každého z našich dvou zahradních oblouků. Musela jsem dát manželovi za pravdu, růže (ani ty popínavé) mi neporostou po oblouku z jedné strany nahoru, aby pak pokračovaly dál po druhé polovině oblouku směrem dolů :-)
Růže svraskalá - ta na obrázku není naše, ale
snad ta naše bude brzy taky tak vypadat :-)

A já to s radostí napravím :-))

Krásný víkend a vlastně i začátek letních prázdnin :-)

Anička

středa 26. června 2013

Židovské brambory na naší zahrádce

Znáte topinambury? A slyšeli jste někdy o židovských bramborách? Také ne? 

Dovolte, abych vás s nimi seznámila. Zjistila jsem totiž, že nám rostou na zahradě. Dárkyně (má mamka), ačkoli je má na zahrádce už pěknou řádku let, o nich totiž nevěděla víc než to, že rostou moc dobře, rychle a mají rády sluníčko :-)

Topinambury (Helianthus tuberosus), nazývané také židovskými brambory či jeruzalémským artyčokem, jsou původem z Jižní Ameriky, ale bez problémů rostou i u nás. Jsou to nezmaři - přestože mají rádi sluníčko, snáší i zastíněná stanoviště a spokojí se s chudou půdou i drsným horským klimatem. Nevadí jim ani kruté mrazy, které bez pohromy přečkají. Dorůstají do výšky až tří metrů. V létě nádherně kvetou žlutými květy, které se stejně jako jejich příbuzné slunečnice (se slunečnicemi patří do jedné rodiny) otáčí během dne za sluncem.

Méně znalí pěstují tyto rostliny na svých zahrádkách pro jejich krásné květy a výše uvedenou nenáročnost. Znalými jsou tyto rostliny ale pěstovány zejména pro hlízy podobné bramborám, které však mají nasládlou chuť s oříškovou příchutí. V Evropě je jejich největším pěstitelem Francie, jinak se vyskytují v malém množství na území prakticky celé Evropy. U nás jsou však spíš než jako zelenina používány myslivci jako krmivo pro lesní zvěř. Za války jimi ale lidé nahrazovali brambory, kterých bylo nedostatek.

Řadíme je mezi první jarní zeleniny a mohou tak na jaře nahradit netrpělivě očekávané ředkvičky. Nejchutnější jsou prý ale pozdě na podzim. V zahraničí se extrahováním inulinu z topinamburové šťávy vyrábí sladidlo pro diabetiky. Sklízejí se v podstatě v průběhu celé zimy, od začátku podzimu až do jara. Mohou však zůstat uskladněny po celé toto období přímo v zemi. Neuškodí jim totiž ani dosti silný mráz.

Z medicínského hlediska jsou topinambury ceněny zejména pro jejich až 16procentní obsah inulinu (cukru) vhodném pro diabetiky, který snižuje hladinu krevního cukru. Mají ale mnohem více léčebných účinků - napomáhají např. při snižování cholesterolu v krvi, k regulaci krevního tlaku, zlepšování činnosti trávicí soustavy, chrání játra a ledviny. Jsou vhodné i pro těhotné ženy, neboť jejich požívání zmírňuje těhotenské křeče i nevolnosti a působí proti potratu. Byly prokázány i výrazné antistresové či detoxikační účinky.

Z výživového hlediska stojí za zmínku to, že jsou bohatým zdrojem vlákniny, obsahují draslík, fosfor, vápník, hořčík a železo. 

Z hlíz se připravují nejen studená, ale i teplá jídla. Hlízy se omyjí, oškrábou a namočí do mírně okyselené vody, aby během přípravy nezčernaly. Konzumovat je můžeme vcelku, nakrájené na plátky nebo na kostičky, lze je i strouhat na struhadle. Mohou se vařit, dusit, opékat, zapékat, smažit, ale mohou být použity i syrové jako přísada do salátů. Z topinamburů si můžeme připravit v odšťavňovači i čerstvou šťávu, pro vylepšení chuti ji doplníme třeba o šťávu z čerstvých mrkví.

Pokud jde o pěstování této rostliny, pak jak už bylo řečeno, je to rostlina poměrně nenáročná a odolná. Stačí jí i půda, která je poměrně chudá na živiny. Dobře snáší vlhko i zimu. Topinambury lze pěstovat na záhonech, kde je dobré dát rostlinám rozestupy mezi sebou 20 – 30 cm. Můžeme je ale pěstovat dokonce i v prostorné nádobě. Hlízy se vysazují na jaře do hloubky 10 – 15 centimetrů. Rostliny potřebují pro růst oporu v podobě kůlu. Rostlina vyrůstá do výšky cca dva metry nad zemí, někdy i vyšší a kvete žlutými květy. S příchodem zimy nadzemní část rostliny umírá. Z jedné rostliny sklidíme cca 1 – 1,5 kg hlízy. Úlomek hlízy pak můžeme znovu zasadit a z něj vyroste nová rostlina. Množí se velice rychle.

Abychom tu hromadu pozitiv něčím vyvážili, měli bychom zdůraznit, že tyto rostliny potřebují mít vzhledem k výše uvedenému na zahradách přísně vymezený prostor, jinak mají snahu zabrat si pro sebe co nejvíce plochy. Některými autory tak bývají často řazeny mezi tzv. invazivní rostliny.

A jak lze tedy připravit topinambur jako skvělou pochoutku ke konzumaci? Na internetu (většinu z nich na http://www.spektrumzdravi.czjsem objevila několik zajímavých receptů na topinamburové saláty, polévku, placky, úpravu gratinováním či zapékáním. 


Topinaburový salát I.
Potřebovat budeme asi dva hrnky oloupaných topinamburových hlíz nakrájených na plátky. Dále přidáme šálek na plátky nakrájených a předem oloupaných jablek, půl šálku plátků hrušek, taktéž předem oloupaných, dále půl hrnečku na tenká kolečka nakrájené cibule. Doplníme dvěma lžícemi spařených rozinek a přidáme půl hrnečku sekaných nebo na plátky strouhaných vlašských ořechů. Ty můžeme vyměnit za oříšky lískové, taktéž ale sekané nebo mleté. Oříšky podtrhnou nasládlou chuť topinamburů, které samotné mají mírnou oříškovou příchuť. Vše v míse dobře promícháme se lžící medu poté, co jsme všechny salátové suroviny posolili. Přidáme kelímek bílého jogurtu a necháme odležet v ledničce. Těsně před podáváním salát dozdobíme čerstvou bazalkou nebo meduňkou.


Salát z topinamburů II.
Ingredience
  • cca 20 kusů topinamburů
  • 1 menší celer
  • 60 g čerstvého nebo sterilovaného hrášku
  • 1 mrkev
  • 1 lžíce oleje
  • 1 citron
Postup přípravy
Topinambury očistíme a nastrouháme na jemném struhadle. Nastrouháme si rovněž mrkev a celer a vše promícháme. Přidáme hrášek, olej, zakapeme citrónovou šťávou a promícháme. Podáváme s pečivem nebo opečenými tousty.

Topinamburový salát s avokádem III.
Ingredience
  • 1 menší cuketa
  • 1 avokádo
  • několik kusů topinambur
  • ½ červené cibule
  • kousek celeru
  • snítka čerstvého rozmarýnu a tymiánu
  • 1 malá mrkev
  • svazek petrželky
  • pepř
Postup přípravy
Cuketu, topinambur i avokádo si nakrájíme na kostičky. Mrkev a celer si nahrubo nastrouháme. Cibuli nakrájíme na půlky koleček a petrželku nadrobno. Přidáme bylinky a trošku pepře, zalít můžeme ještě zálivkou a promícháme. Chutnou zálivku si můžeme připravit z 1 lžičky tahiny, citronové šťávy, špetky mletého kmínu, lžičky vody, mořské soli a chilli. Dochutit tuto zálivku můžete třeba i troškou medu.

Jednoduchý salát z jablek a topinambur IV.
Ingredience
  • jablka a stejné množství topinamburu
  • čerstvou citronovou šťávu
  • hrozinky
  • vlašské ořechy
Postup přípravy
Jablka a topinambury nakrájíme na přibližně stejné plátky, vše zalijeme čerstvě vymačkanou šťávou a doplnit můžeme namočenými hrozinkami. Salát na závěr ještě posypeme nasekanými vlašskými ořechy.

Pochoutka z topinamburů a rajčat
Ingredience
  • 500 g rajčat
  • 500 g na kostičky nakrájených topinamburů
  • 50 g másla
  • 1 cibule nakrájená na kostičky
  • 2 stroužky jemně posekaného česneku
  • 1 lžička sekané bazalky
  • sůl
  • mletý pepř
  • 1 lžíce pokrájené petrželové natě na posypání
Postup přípravy
Rajčata na chvíli vložíme do horké vody, vyjmeme je a necháme ochladnout. Mezitím si v hrnci rozpustíme máslo, přidáme cibuli, česnek, bazalku a vše opražíme. Přidáme topinambury, směs promícháme a dusíme na mírném ohni. Rajčata oloupeme, trochu je rozmělníme vidličkou, přidáme k topinamburům, zamícháme a dochutíme mletým pepřem a solí. Ještě asi 10 minut směs podusíme ve vlastní šťávě na velmi mírném plameni. Podáváme v hlubokých talířích a posypeme posekanou petrželkou.

Topinamburová polévka
Ingredience
  • ½ šálku nasekané cibule
  • 3 šálky vařených topinamburů
  • 6 šálků netučného kuřecího vývaru
  • 2 šálky smetany
  • sůl
  • pepř
  • nakrájená pažitka
Postup přípravy
Vývar přivedeme k varu a vložíme do něj cibuli. Topinambury oloupeme a nakrájíme na jemné plátky. Vše vaříme po dobu asi 15 minut. Pak přidáme smetanu a ochutíme vše solí, pepřem a trochou pažitky. Tuto polévku můžeme podávat i za studena.

Krémová polévka s topinambury
Ingredience
  • 500 g topinamburů
  • 1 citron nakrájený na silnější plátky
  • 60 g másla
  • 2 pokrájené cibule
  • 1 rozetřený stroužek česneku
  • 1,25 l vývaru
  • 2 bobkové listy
  • špetka muškátového květu
  • 1 lžíce citronové šťávy
  • 1,5 dl smetany
  • sůl
  • pepř
  • jarní cibulka
  • hrubě nastrouhaná mrkev a petržel (na ozdobení polévky)
Postup přípravy
Topinambury očistíme, oloupeme a nakrájíme na kostičky, vložíme je do mísy s vodou a s plátky citronu. Rozpustíme si na pánvi máslo, přidáme ještě cibuli a česnek a smažíme po dobu přibližně 3 minut na mírném plameni, jen zlehka a tak, aby nezměnila barvu. Topinambury necháme okapat (plátky citronu již odstraníme) a vložíme k cibuli. Promícháme a smažíme 2 minutky, aniž by došlo ke změně barvy. Přidáme vývar, sůl, pepř, bobkový list, muškátový květ a citronovou šťávu. Přivedeme k varu a vaříme 30 minut, aby nám zelenina dostatečně změkla. Odstraníme bobkový list. Polévku rozmixujeme, vmícháme ještě smetanu a pokrájenou jarní cibulku, vše povaříme. Nakonec ozdobíme mrkví a petrželkou a můžeme podávat.

„Bramborák“ z topinamburů
Ingredience
  • 500 g topinamburů
  • 2 vejce
  • 4 stroužky česneku
  • sůl
  • pepř
  • majoránka
  • polohrubá mouka
  • olej na smažení
Postup přípravy
Topinambury si očistíme, nastrouháme na struhadle a vmícháme ostatní suroviny, až vznikne těsto konzistence jako na bramboráky. Placky smažíme z obou stran dorůžova na rozpáleném oleji na pánvi.

Gratinované topinambury s cibulí
Ingredience
  • 2 lžíce olivového oleje
  • 2 cibule, na tenké plátky + 4 lžíce hnědého cukru
  • 4 lžičky sekaného čerstvého tymiánu
  • 2 lžíce balzamikového octa
  • 20 g rozpuštěného másla
  • 125 ml 40% smetany ke šlehání + 125 ml zakysané smetany
  • ¼ lžičky strouhaného muškátového oříšku
  • 600 g topinamburů či brambor, oloupaných, nakrájených na tenké plátky
  • 2 stroužky česneku, prolisované + sůl a černý pepř
  • 150 g měkkého kozího sýra
  • 6 snítek tymiánu
Postup přípravy
Troubu si zahřejeme na 160 - 180°C a pánev zahřejeme na mírném ohni. Cibuli opékáme na oleji asi 10 minut. Přidáme ke směsi ještě cukr, tymián, balzamikový ocet a vše 2 minuty prohříváme. 6 zapékacích nádobek vymažeme máslem, smetanu a muškátový oříšek přivedeme k varu a ihned odstavíme. Do zapékací nádoby navrstvíme topinambury, zapékací směs, česnek, sůl a pepř. Vše přelijeme smetanovou směsí, poklademe navrch kozím sýrem a tymiánem. Pečeme po dobu asi ¾ hodiny, aby topinambury změkly. 

Ochutnat můžete ale i jejich zapékanou podobu podle jednoduchého receptu pana Cuketky (http://www.cuketka.cz). 

Ingredience
  • topinambury (tak akorát do vaší zapékací nádoby) 
  • máslo (pár oříšků) 
  • tvrdý sýr („parmezánového“ typu) 
  • smetana (dle vašich preferencí) 
  • sůl, pepř 
Postup přípravy 
Nejprve pořádně očistíme hlízy od hlíny kartáčkem. Potom je asi na deset minut dáme do vařící osolené vody. Větší hlízy klidně rozpůlíme, abychom je měli všechny stejně velké. Kontrolujeme je vidličkou. Když ji lze zapíchnout, máte hotovo. Dáváme pozor, abychom je neuvařili úplně doměkka. 

Nastrouháme si sýr. Topinambury oloupeme a nakrájíme na asi 0,5 – 1 cm plátky. S těmi pak vyložíme máslem vymazanou mísu nebo pekáček. Plátky okořeníme a už mezi vrstvy můžeme sypat sýr. Úplně nakonec podlijeme smetanou a dáme do trouby. 

Dobrou chuť a/nebo krásné pokochání (to pokud si topinambur budete užívat jen jako okrasných květin) :-) 

Anička

pondělí 24. června 2013

Přírodou nejen proti mšicím a všelijaké jiné verbeži a ekologické hnojení na zahrádkách

Vzhledem k velkému ohlasu k příspěvku o přírodních prostředcích v boji proti mšicím (ale nejen proti nim) a také proto, že jsem to v tomto příspěvku sama slíbila, bych se s vámi ráda podělila o další své poznatky. 

Tentokrát to bude o uplatnění toho, co nám roste prakticky přímo pod nosem, k posílení flóry na našich užitkových, ale také okrasných zahrádkách. Řeč bude o příznivém působení výluhů, odvarů či zákvasů z volně rostoucích bylin na rostliny.

Celá řada rostlin planě rostoucích v zahradě i za plotem má totiž vlastnosti, jichž můžeme s výhodou využít při péči o naši ovocnou, zeleninovou i okrasnou zahradu. Působí nejen jako hnojivo a posilující prostředek, speciálně připravené výluhy působí i proti škůdcům a chorobám.

Moudra čerpám od svých příbuzných (zejména pak z výstřižků svého taťky, které si zakládal ze starých časopisů pro zahrádkáře) a také jak jinak než z internetu. Když jsem nedávno začala řešit problémy se mšicemi, vůbec jsem netušila, kam až se při řešení tohoto problému dostanu :-) Téma "příroda pomáhá přírodě" mě totiž zcela pohltilo :-) Možná ze mě ještě bude biozahradník, i když až na ty kopřivy zatím spíš jen teoreticky :-))

Ale zpět k tématu. Posledně jsem řešila mšice a možnost zamezení jejich pustošení na našich zahrádkách pomocí výluhu z kopřivy. Při té příležitosti jsem se zmínila i o dalším využití kopřiv (a dalších volně rostoucích bylin) pro nás, kteří máme své zahrádky a rostliny na nich rádi. Řeč byla o tzv. fytoterapii - metodě, při níž se pěstované rostliny pomocí výluhů, odvarů a nálevů z různých rostlin zbavují škůdců a chorob a posiluje se jejich zdravotní stav a odolnost.

Pojďme si v tom ale udělat trochu pořádek. Fytoterapie se může uplatňovat v těchto třech podobách:

  1. odvary,
  2. výluhy (výtažky, extrakty),
  3. zákvasy (ve starší literatuře často označované jako jíchy).
Odvary připravujeme tak, že potřebné množství čerstvé nebo sušené byliny asi 30 minut vaříme pomalým varem (někdy se nechávají byliny předem 24 hodin máčet ve vodě). Po vychladnutí přecedíme a můžeme použít.

Výluhy se rovněž připravují buď z čerstvých nebo sušených bylin. Nechají se však ve vodě louhovat v řádu několika hodin až max. 1 - 2 dní, raději na chladném místě, aby za teplého počasí nezačaly kvasit a pak se výluh zcedí a naředí dle potřeby.

Zákvasy (jíchy) se připravují podobně jako výluhy, ale dají se na teplé místo a denně promíchávají, aby dobře vykvasily (začnou pěnit). Hotovy jsou, když po zamíchání přestanou pěnit a neunikají z nich už žádné bublinky (to může trvat různě dlouhou dobu podle počasí, v řádu několika dnů až týdnů). Hotový zákvas se pak opět zcedí a zředí dle potřeby. U zákvasů však musíme počítat s tím, že je s nimi spojen zápach způsobený procesy kvašení. Pro jeho zmírnění se doporučuje přidat do zákvasu pár kapek extraktu kozlíku lékařského.

Rozdílné je použití jednotlivých forem. Výluhy a odvary se připravují těsně před použitím, jinak ztrácí velmi rychle svou účinnost a používají se při boji se škůdci na rostlinách. Zákvasy (jíchy) mají delší použitelnost (lze je skladovat ve skleněných nádobách v místnostech se stálou nižší teplotou) a mají využití jako hnojiva s cílem celkově posílit rostliny (což působí mj. preventivně proti případným škůdcům do budoucna). Jsou-li pravidelně opakovaně aplikovány, pozitivní účinky se projeví jak na celkově zdravém růstu rostlin, tak na nižším nebo vůbec žádném výskytu chorob a škůdců.

Při hnojení je potřeba rostlinám dodat hlavní prvky: dusík, fosfor a draslík. Vhodnými dodavateli těchto prvků jsou např. kopřiva, smetanka lékařská a kostival. Rostou téměř všude, jsou dostupné a mají velmi silné hnojivé účinky. Pro posílení rostlin a tedy podporu růstu potřebují rostliny ostatní prvky, stopové prvky a minerální látky obsažené zejména v přesličce rolní, smetance lékařské, jitroceli, heřmánku, kostivalu, řebříčku.

Příprava výluhu či zákvasu je v zásadě totožná - nasbíráme zelené části rostlin, nasekáme nebo nastříháme je na menší kousky, vložíme do plastové, keramické, skleněné, kameninové či jiné nekovové nádoby a zalijeme odpovídajícím množstvím vody.

A teď již konkrétněji k využití alespoň některých vybraných volně rostoucích bylin.

Kopřiva - o ní již bylo řečeno mnohé zde: http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/06/na-zahradce-ekologicky-aneb-ja-ty-msice.html, tak snad jen malé doplnění. Jícha (resp. zákvas) z mladých kopřiv (100 g čerstvé natě zkvašené v 1 litru vody) obsahuje potřebné živiny a železo, hořčík, vápník, kyselinu křemičitou, mravenčí a citrónovou, stopové prvky a vitamín C. Hotový zákvas je třeba před použitím ředit - 1:10 k zálivce a 1:20 k postřiku. 

Osvědčuje se jako preventivní postřik nejen proti mšicím (ne na fazole, hrách, cibuli a česnek), ale také sviluškám, obaleči jablečnému, molovce jablečné a vrtuli třešňové. Aplikuje se od rašení pupenů až po vývoj plodů každých 14 dnů. 

Opakovaný postřik kopřivovou jíchou a odvarem z heřmánku se doporučuje od začátku května jako prevence proti nádorovitosti maliníku. 

Zálivka zeleniny kopřivovou jíchou se také opakuje každých 14 dnů a pomáhá například proti napadení zrnokazem hrachovým, plodomorkou zelnou a představuje celkovou preventivní ochranu proti různým chorobám a škůdcům. 

Nezředěnou kopřivovou jíchou účinně zasáhneme proti mravencům, když jim opakovaně poléváme jejich cestičky. 

Kopřivový zákvas lze kombinovat také se zákvasem z kořenů a listů kostivalu lékařského. Ten posiluje rostliny, obsahuje mimo jiné také draslík a kyselinu křemičitou. Můžete ho použít také samostatně.

Kostival má vysoký obsah draslíku a dusíku a hodí se tedy hlavně pro na dusík náročné plodiny. Zákvas ze 100 g kořenů a listů kostivalu a 1 l vody působí na posílení rostlin a zlepšení jejich celkové vitality a odolnosti. Tato jícha obsahuje mj. i kyselinu křemičitou a draslík. Ředíme ji v poměru 1:5 k postřiku či 1:3 k zálivce a aplikujeme opakovaně jako jíchu kopřivovou.






Heřmánek - čaj z heřmánku (cca 1 lžička sušených květů na hrnek) můžeme využít k přírodnímu moření semen před výsevem, lžičku zchladlého čaje (výluhu) naředíme s litrem dešťové vody a necháme semena 15 - 20 minut máčet (nejlépe v sáčku z řídké látky), poté usušíme na listu papíru a do dvou dnů vysejeme. Výborné pro semena hrachu, fazolí či bobu a semena brukvovitých (zelí, ředkve, ředkvičky aj.).

Svaříme-li zhruba 100 g sušených květů v 10 l vody a pak zředíme v poměru 1:5, získáme výbornou zálivku pro podporu vitality a růstu rostlin.





Česnek - výluh z česnekové drti se používá k moření semen. Hubí totiž bakterie a houbové choroby. Semena ponecháme 36 až 48 hodin namočená v drti zředěné vodou v poměru 1:25. 


Zákvas z česneku nebo cibule, ale i z póru a pažitky, šalotky či medvědího česneku se používá k prevenci houbových chorob jahod, brambor, bobulovin a ovocných dřevin (např. plísně šedé u jahodníku). V jednom litru vody se nechá zkvasit 50 g rozdrcených cibulovin. Před použitím se zákvas ředí v poměru 1:10. Roztokem se rostliny buď opakovaně postřikují nebo zalévají. Zákvas se dá použít i k dezinfekci zeminy na pařeništi nebo na výsevném záhonu. Zákvas obsahuje mj. vitamíny a síru.

Cibule - k prevenci houbových chorob lze využít i cibulový výluh. 75 g nakrájené cibule zalijeme 10 litry vařící vody. Zchladlým neředěným výluhem postříkáme ohrožené rostliny. Možno použít cibulové slupky nebo kombinovat s česnekem.

Rebarbora - výluh z čerstvých listů rebarbory nám pomůže zahnat mšice na fazolích. Listy trochu pomačkáme, natrháme, navrstvíme do kbelíku a zalijeme vodou. Za dva dny je výluh hotový. Rostliny fazolí a bobu výluhem polijeme nebo postříkáme.

Podobně lze využít odvar z reveně. Na ten potřebujeme 1 kg čerstvých listů reveně, které pak vaříme 30 minut v 10 l vody. Neředěným vývarem pak stříkáme postižené listy fazolí.




Řebříček - s 20 g sušených květů a 10 l vody vyrobíme studený výluh  na rostliny jako prevenci proti houbovým chorobám a proti hmyzu.











Smetanka lékařská - s 10 l vody a 2 kg čerstvých listů vyrobíme zákvas na podporu a kvalitu plodů.










Přeslička pomáhá jako odvar proti padlí, plísním, rzi či strupovitosti. 300 g čerstvých nebo 30 g sušených letních lodyh přesličky rolní necháme změknout 24 hodin v 10 l vody. Potom obsah nádoby 30 minut povaříme. Jakmile roztok vychladne, přecedíme jej a zředíme vodou v poměru 1:5. Nejlepší účinek má postřik použitý v dopoledních hodinách, je možné do něj na začátku přidat i vratič. Preventivně se stříká jednou za 14 dní. 
Odvar obsahuje důležité prvky posilující rostliny a zvyšující jejich odolnost vůči chorobám, zejména houbovým a bakteriálním jako křemík, síru, vápník, draslík, sodík, hořčík.

A nedokvašená jícha z této rostliny ředěná asi 1:5 účinkuje proti mšicím a svilušce snovací. Pokud přidáme ještě mazlavé mýdlo (asi 1 %), účinek se ještě zvýší.


Černý bez - proti hrabošům je velmi účinná jícha, kterou si připravíme z 1 kg čerstvých listů bezu černého a 10 l vody. Hotovou jíchu pak nalijeme do blízkosti hraboších děr. 










Listy rajčat - proti krtkům, myším, vosičkám si můžeme vyrobit i postřik z natě rajčat. Vylomené zálistky nevyhazujeme na kompost, ale necháme je vykvasit v uzavřené nádobě. Výluh se ředí vodou v poměru 1:1. Blíže viz http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/06/na-zahradce-ekologicky-aneb-ja-ty-msice.html.



Vratič - tento plevel rostoucí okolo cest, na rumištích a neobdělávaných plochách je účinnou bylinou proti nejrůznějším škůdcům. Z rostliny se k biologické ochraně používají ostře žluté květy od července do září. 



Odvar z něj působí na roztoče na jahodách či ostružinách, mšice či obaleč jablečný. Na přípravu 1 l odvaru budeme potřebovat 300 g čerstvých či 30 g usušených květů, které zalijeme vroucí vodou a necháme pod pokličkou louhovat 10 až 15 minut. Odvar přecedíme a vychlazený aplikujeme jako postřik na postižené rostliny. 


Proti mšicím a sviluškám pomůže stejné množství čerstvé či sušené nati z vratiče přelité 10 l vroucí vody. Nálev pak opět musíme nechat 10 - 15 minut stát a poté zcedit. Jakmile vychladne, ředíme jej vodou v poměru 1:3.

Proti strupovitosti jabloní, hrušní a třešní může pomoci postřik vyrobený z 500 g čerstvého nebo 50 g sušeného vratiče, který necháme v 1 l vody 24 hodin louhovat ve studené vodě a poté mírně převaříme cca 30 minut. Po zchladnutí přecedíme a postříkáme stromy, nejlépe už na konci dubna a podruhé na začátku května (po opadání korunních plátků); po odkvětu je nutné aplikovat ve 14denních intervalech.

A konečně proti padlí si můžeme vyrobit odvar ze 300 g čerstvé kvetoucí natě a 10 l vroucí vody. Po zcezení ředíme v poměru 1:2.

Kapraď samec - kapraďový zákvas z 1 kg čerstvých nebo 100 - 200 g sušených listů kapradě samce zalijeme 10 litry vody a necháme vykvasit. Zředěný 1:10 slouží proti mšicím, při aplikaci na půdu působí proti slimákům. Neředěný lze použít na zimní postřik proti puklicím a vlnatce krvavé.








Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) - svaříme-li 300 g kvetoucích rostlin s 10 l vody, získáme v neředěné podobě postřik proti housenkám běláska zelného, mšicím, sviluškám, obaleči a mravencům. Aplikujeme jej opakovaně každých 14 dnů a kombinujeme s výluhem z kopřiv a odvarem z vratiče.

Postřik je účinný i proti houbovým chorobám rajčat a okurek, v tom případě aplikujeme opakovaně každých 14 dní a střídáme s postřikem přesličkovým, vratičovým a heřmánkovým. 



Pelyňkový odvar obsahuje kyselinu křemičitou, vitamíny (zejména B a C), éterické oleje aj.



Doporučení k hnojení a posílení růstu rostlin:
  1. Hnojivou jíchou z natrhané přesličky (5 dílů), smetanky, kostivalu, jitrocele, heřmánku, řebříčku apod. (od každého 1 díl) se zalévá zelenina I.trati (každých 14 dní) a jahody zhruba 1 x měsíčně. Živiny z jíchy jsou pro rostliny v době největší poptávky rychle dostupné. Pro většinu zeleniny platí, že dodávka živin je potřebná při kvetení a tvorbě plodů. Při dozrávání již nepřihnojujeme.
  2. Ovocné keře stačí zalít hnojivou jíchou 1 x za sezónu, nejdéle koncem července, aby pletiva do zimy zdřevnatěla a keře nenamrzaly.
  3. 1 x ročně, když kvete heřmánek, vyrobíme posilující výluh z natrhané přesličky (5 dílů), smetanky, kostivalu, jitrocele, heřmánku, řebříčku apod. (od každého 1 díl), kterým pak zalijeme veškerou zeleninu, ovocné keře, trvalky a zbytek dáme ke stromům.
  4. Kopřivovou jíchou zaléváme každý měsíc rajčata, papriky, zelí a pokojové ibišky od konce června do konce srpna. Máme-li k dispozici, přihodíme do jíchy i trochu kostivalu.
Nevím, jak vy, ale já se jdu porozhlédnout po nějaké velké igelitce a jdu "na lov", mám rest - hnojivá jícha, ani posilující výluh ještě letos nebyly :-)

Ať nám ty naše zahrádky jen vzkvétají!

Krásný den

Anička

sobota 22. června 2013

Katalpa podruhé
















Vzpomínáte si, jak jsem se Vám "chlubila" se staronovým "katalpím" přírůstkem do naší zahrady? (http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/06/pribeh-nasi-katalpy.html) A vzpomínáte si, jak jsem se v jednom z červnových příspěvků (http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/06/navsteva-zoo.html) v závěru zmínila, že si budu brzy pomyslně sypat popel na hlavu?

Tak ten okamžik právě nastává :-)

V prvním z dvou uvedených příspěvků jsem zveřejnila jako druhou v pořadí fotografii, na které jsem demonstrovala vzrostlou katalpu trubačovitou NANA. Při poslední návštěvě zoo, kde jsem se narozdíl od Viktorky a manžela věnovala jako náruživý milovník flóry spíše rostlinám (přiznávám se bez mučení) než zvířatům. Ale díky tomu jsem učinila jeden obrovský (alespoň pro mne) objev. 

Narazili jsme na strom "katalpu", nadšeně jsem volala muže, ať se jde na ten zázrak podívat (i když ji máme na zahradě, stále se stejným nadšením obdivuji i všechny další exempláře v širokém okolí, pokud na nějaké narazím). I manžel obdivně vzhlížel k pěknému kousku a zasnil se, jaké to bude, až ten náš kousek také tak vyroste. A pak se to stalo. Obešla jsem strom z druhé strany a tam tabulka s názvem "jilm horský". Hned další den jsem si šla ověřit, co nám to u té naší pošty vlastně roste.... a je to zase jilm horský CAMPERDOWNII! No, co vám budu povídat, zhroutil se mi skoro celý můj katalpí svět :-)

Tak toto je list jilmu horského CAMPERDOWNII
Toto je list katalpy trubačovité NANA
Poctivě jsem se manželovi přiznala, stejně jako teď vám. Spletla jsem se. Teď už ale katalpu i v případě mladého stromu bezpečně od jilmu horského rozeznám (podle listu - katalpa má velký hladký srdcovitý list, jilm podobný velký list, ale povrch je zvrásněný). A také koruna katalpy je zejména v mládí více kulovitá než u zmiňovaného kultivaru habru.

A tak končím s omluvou za neúmyslnou mystifikaci. Teď už ale katalpu bezpečně poznáte taky, ne? :-))

Krásný víkend

Anička

pátek 21. června 2013

Rajská omáčka podle Šárčiny školy vaření

V úterý jsem se pustila po dlouhé době do přípravy rajské omáčky s hovězím. Byl to trochu odvaz, protože mi při vaření asistoval ani ne 2měsíční Jiříček :-) Ale zvládli jsme to. A protože se mi od našeho tatínka dlouho nedostalo takové pochvaly jako při konzumaci tohoto jídla a s naší Viki se o jídlo na talíři doslova rvali, musím se vám pochlubit s receptem, jak na ni. Vyzkoušejte, třeba vám také zachutná jako nám :-)

Protože se ani zdaleka nepřibližuji kuchařským dovednostem svých rodičů či prarodičů,  obzvlášť co se české klasiky týče, chodím na rozumy k těm zkušenějším. A ani tentokrát to nebude jinak. Už delší dobu se chodím inspirovat na blog k Šárce (http://dolcevita.blog.cz/) do její "školy vaření". Umí (aspoň podle toho, co si člověk může přečíst) nejen skvěle vařit, ale o jídlech a jejich přípravě i pěkně povídat. A to mě asi na jejím blogu baví nejvíce. Člověk má pak opravdu obrovskou chuť všechny ty dobroty sám vyzkoušet uvařit :-)

Rajskou omáčku s hovězím jsem podle Šárky připravovala už několikrát a neměnila bych. Recept i postup naleznete zde: http://dolcevita.blog.cz/0702/rajska-omacka. Oproti Šárce jsem hotovou omáčku rozmixovala dohladka (ale možná dokážete na rozdíl ode mne nakrájet cibuli najemno tak, že to  nebude zapotřebí :-)).

Nezbývá než popřát dobrou chuť :-)

Anička

čtvrtek 20. června 2013

Na zahrádce ekologicky... aneb já ty mšice dostanu!

Také řešíte problém, co s odpornými mšicemi v zahradě? U nás je to teď celkem aktuální téma. Původně jsem chtěla nakoupit další zásoby postřiků v zahradnictví nebo nějakém hobby marketu, loňské mi už totiž došly. Pak jsem na to téma ale hodila řeč se svými rodiči a dostalo se mi doporučení na ryze ekologický přípravek, který si mohu připravit zadarmo sama.

O jaký zázrak tedy jde? Výluh z kopřivy (dají se použít ale i jiné zázračné byliny - plevele, jak jsem se po začtení se na dané téma dozvěděla na internetu - např. vratič, kostivál a řada dalších). 

To se jednoho pěkného rána vydáte na procházku a šmírujete... A netrvá to dlouho a potkáte nejeden pěkný trs pálivých kopřiv. Tak navléknete na ruce pracovní rukavice, do nich vložíte nůžky a začnete stříhat - pokud máte štěstí na mladé, ještě nekvetoucí kopřivy, máte o to méně práce. Odstřihnete celou nať a šup s ní do igelitky - v opačném případě odstřihnete kvetoucí část a šup s ní do příkopy (proč to mrhání cenným materiálem? Protože s kvetoucí částí bychom si do našeho elixíru zaseli i seménka, která by mohla nedejbože vyklíčit u nás na zahrádce a o to zas tolik nestojíme), nekvetoucí část  zase šup do igelitky.

A co s úlovkem? Nejlépe pěkně nasekat do nějaké plastové, keramické či jiné nekovové nádoby a zalít odstátou vodou. Na 100 g čerstvých kopřiv budete potřebovat 1 l vody. Necháte odležet 24 hodin (může být i déle, ne však více než 48 hodin, výluh by se pak musel více ředit - viz níže), kopřivy šup z nádoby ven a výluh můžete ihned upotřebit - nalijete potřebné množství do postřikovače a jdete s tím na ty mšice (nejlépe za deště či po dešti,nebo aspoň k večeru nebo hned zrána, kdy ještě nepálí sluníčko, kombinace kopřivový postřik - slunce by totiž mohla být vražedná nejen pro mšice).

Výluh můžete použít i jako prevenci, pokud atak mšicí každou chvílí očekáváte. V tom případě nařeďte do postřikovače s vodou v poměru 1:10 (myšleno 1 díl výluhu, 10 dílů vody).

A dobrá zpráva nakonec - výluh má nejen "protimšicové" účinky. Současně dodává rostlinám potřebné látky, které je činí odolnějšími, zdravějšími a krásnějšími. Pokud byste kopřivy nechali ve vodní lázni máčet pár dnů (kolik přesně poznáte podle toho, že výluh přestane pěnit a dostane tmavou barvu), získáte velmi účinné hnojivo nejen na okrasné, ale také na užitkové rostliny. To je ale třeba naředit ještě více, protože takový výluh je velmi silný. 


Optimální poměr pro měsíční hnojení bývá díl hnojiva na devět dílů vody, u častěji hnojených mladých sazenic výluh zředíme dvojnásobně. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až v poměru 1:50.

No není to paráda? :-)


Výše uvedenému postupu říkají odborníci tzv. fytoterapie. Jedná se o metodu, při níž se pěstované rostliny pomocí výluhů, odvarů a nálevů z různých rostlin zbavují škůdců a chorob a posiluje se jejich zdravotní stav a odolnost. K fytoterapii je možné podle slov odborníků využívat více než dvě stě druhů rostlin. Tak například odvar z přesličky rolní působí proti padlí, monilióze, mšicím, roztočům a proti houbovým chorobám jahodníku a brambor. Běláska zelného odpuzuje výluh ze šalvěje, vratiče, rozmarýny, kopru, mateřídoušky, máty peprné a rajčete. Výluhem ze saturejky, levandule, lichořeřišnice, vratiče a kopřivy zase odpudíte mšice. Proti mravencům se osvědčil neředěný nálev nebo odvar z levandule, majoránky, mateřídoušky a kapradí. Slimáci zase nemají rádi česnek, cibuli, lichořeřišnici, šalvěj, hořčici rolní a mateřídoušku.

Osvědčené příklady fytoterapie v zahradách: 
  • Výluh z rajčatové natě. Připravíte jej z rajčatové natě, kterou zalijete vodou, povaříte a necháte 5-6 dní na sluníčku kvasit. Před vlastním postřikem přeceďte a nařeďte v poměru 1:1 vodou. Výluh je účinný proti mšicím jako postřik nebo proti krtkům, myším a hryzcům v podobě zálivky. 
  • Vývar z tabáku. 200 g tabáku po 2 hodinách louhování povařte a poté za přídavku 200 g rozsekaného česneku nechte vývar půl hodiny stát. V postřiku zředěný 1:10 působí proti živočišným škůdcům, především proti molicím a mšicím.
  • Vývar z přesličkové natě. 600 g čerstvé nebo 100 g sušené přesličky vařte v 5 l vody po dobu 1 hodiny. Potom vývar sceďte a nechte 1-2 týdny stát. Zředěný v poměru 1:5 se používá ve formě zálivky nebo postřiku proti houbovým chorobám rostlin a při dezinfekci půdy před setím nebo výsadbou sazenic.
A o samotném ekologickém hnojení zase někdy příště :-)

Loučím se s heslem "Likvidujme, ale pokud možno ekologicky!" a přeji krásný den

Anička

pondělí 10. června 2013

Příběh naší katalpy

Znáte katalpu? Za normálních okolností je to obrovský strom s velkými listy, který dokáže dorůst (i když za poměrně dlouhou dobu) až 12 - 16 m výšky. Je to nádherný strom, který si ale běžný smrtelník nemůže díky jeho velikosti ve své zahrádce dovolit. Naštěstí byla vyšlechtěna i jeho "zmenšenina", nazývaná katalpa trubačovitá NANA (catalpa bignoides NANA), dorůstající maximálně 4 m.

Když jsem si plánovala naší zahradu, jedním z mých záměrů bylo dostat na ní i něco, co člověk až tak často na zahrádkách v okolí nevidí. S katalpou to byla láska na první pohled. 










Taková roste u naší pošty. Zajímalo by mě, kolik jí vlastně je...
I já jsem zatoužila po takové kráse, a proto jsme si loni jeden stromeček koupili. Bohužel jsem nezvolila to správné zahradnictví a má touha vlastnit tento strom za každou cenu se mi vymstila. Nikde v okolí jsem tento strom v době, kdy jsme zahradu zakládali, nemohli sehnat, až na to výše zmiňované zahradnictví (resp. okrasnou školku). A tam mi prodali za velké peníze strom, který ještě nebyl dobře zapěstovaný, prokořeněný a já ho za ty velké peníze loni v květnu koupila i tak... Tak moc jsem ho chtěla.

I když patří katalpa mezi stromy, u kterých přichází olistění až na konci května, i tak se u té naší dlouho nic nedělo. Už jsme to pomalu vzdávali, když tu na konci léta, kdy už ostatní stromy začaly jít pomalu do podzimních barev, naše katalpa začala konečně rašit.  A když ostatní stromy listy shazovaly, naše katalpa se vesele zelenala. 

Na zimu jsme ji pak pořádně zabalili kmen vč. roubované části. Odkryté zůstaly jen větve. I tak se letos neprobrala, živá zůstala jen spodní část - podnož - tu ale tvoří ta vysoká původní katalpa, kterou si na zahradě nemůžeme dovolit. Takže jsme ji vykopali (a nevyhodili, ale zasadili na společný kus pozemku patřící k příjezdové cestě, který máme se sousedy) a místo ní koupili a zasadili novou (pořídili jsme ji v jiném zahradnictví, zato pěkně prokořeněnou, hezky olistěnou). Tak nám držte palce, snad to tentokrát vyjde :-)


Mějte krásný den

Anička

pátek 7. června 2013

Kdo to ví, odpoví...

Dobré poledne,

rozhodla jsem se, že Vám tentokrát pro změnu představím naši domácí flóru, konkrétně jednu moc zajímavou kytičku. Řízek jsem dostala před pár lety od své mamky s tím, že až vyroste, tak ji nemám zapomenout pořádně ostříhat, aby pěkně kvetla.

Jednu velkou - letos ještě nekvetoucí - rostlinu mám v obývacím pokoji, druhou - kvetoucí - vidíte na obrázku.

Nevíte někdo, jaký poklad to doma mám? Už jsem ji jednou viděla v jednom hobby marketu, ale název jsem ale bohužel zapomněla, než jsem dorazila domů.



Dnes má naše Viktorka velký den. Odpoledne bude mít narozeninovou oslavu, 3. narozeniny sice měla už minulý pátek, ale oslavu jsme kvůli nachlazení Viki i 2 dalších dětí, které měly přijít, museli přesunout na dnešek. A dnes opět 2 děti (tentokrát jiné) odpadly, ale už to nechceme odkládat, takže snad to vyjde :-)

Příprava narozeninového dortu byla tentokrát na tatínkovi - udělal náš nejoblíbenější dezert - nepečený z BEBE sušenek s tvarohem, banány a kiwi, pěkně posypaný strouhanou čokoládou. Chybí jen zapíchnout svíčky :-)



A nejen to, udělal i 2 druhy salátů - "babičkovský" fazolový (tak, jak ho známe od našich babiček, s osmaženou slaninkou a cibulkou) a těstovinový s uzeninou, hráškem, kukuřicí a mrkvičkou... a troškou zakysané smetany a majolky. Není špatné mít tak šikovného manžela, že?

Mějte krásný den

Anička

neděle 2. června 2013

Když přijdou kojenecké koliky ... ale taky něco o naší zahradě

Krásné nedělní odpoledne,

už tomu bude skoro měsíc, co jsem na blog vložila poslední příspěvek. Nestačím reagovat jednotlivě, tak aspoň na tomto místě hromadně mockrát děkuji za Vaše pozitivní komentáře. 

Trochu jsem to mohla po předchozích zkušenostech čekat, ale i tak jsem překvapená, kolik času denně spolyká pobíhání kolem Jiříčka. Ale jak se říká, příroda to umí zařídit opravdu dobře a aby ženy chtěly rodit znovu podruhé, potřetí..., musí zapomenout na všechna ta trápení, která jsou chtě nechtě spojena ať už s těhotenstvím, porodem či samotnou péčí o miminko. 

A tak jsem i já skoro zapomněla, jak jsme se s manželem natrápili s kolikami, se kterými se až do poloviny pátého měsíce potýkala Viktorka. No a teď je řešíme u Jiříka. A zatím se stejnými úspěchy, resp. neúspěchy. Asi zase budeme muset vydržet, až to přejde. A tak jsou noci náročné a dny pak unavené...

Veškeré ruční práce (s výjimkou těch zahradnických, kdy však jednou rukou pohupuji s kočárkem) šly teď stranou. Tak snad se zase brzy k něčemu dostanu... i když práce na zahradě mne (alespoň prozatím) docela uspokojují.

A tak mne mezi vašimi posledními komentáři moc potěšilo, jak se Vám líbí naše zahrada. Letos je to teprve rok, co jsme ji vlastními silami sami s manželem založili. Návrh budoucí podoby naší zahrady jsem vytvořila sama. Původně jsem sice zvažovala pomoc zahradního architekta, ale manžel má ve mne v tomto ohledu až bezmeznou důvěru a nakonec mne přesvědčil, že "na to mám". A vzhledem k tomu, že flóra a vše kolem ní (a řekla bych, že to už je tak trochu genetická úchylka mého rodu) je mou velkou láskou a koníčkem, tak jsem začala plánovat, kreslit, studovat, vyhledávat další informace... Až byl plán zahrady na světě. 

A podle něj jsme pak zakládali záhony, dělali obrubníky, nakupovali trvalky, keříky i stromy, pak je sázeli a navozili hromadu kačírku. A jsem šťastná, že se mi podařilo na pozemek vměstnat i minizeleninovou zahrádku, pár ovocných stromů a keřů a bylinky. Rajčata a letos i papriky pěstujeme ve velkých květináčích. Na dva lidi to byla celkem velká dřina, ale shodli jsme se na tom, že tak z naší zahrady máme mnohem větší radost, než kdybychom vše nechali na profesionálech. A finanční úspora je, myslím, také nezanedbatelným plusem. 

I když věřím, že profesionálové architekti a zahradníci by kroutili hlavou, že se jim pleteme do řemesla. Na druhou stranu, když se někdy dívám po realizacích těch, kteří za svou práci dostanou (a často ne málo) zaplaceno, jsem ráda za to, že jsme se do zahrady pustili sami. Snad jsem vše nastudovala a následně promyslela dobře, abychom za pár let neměli ze zahrady džungli a aby nám tu flóra pěkně prosperovala :-)

Zatím se jí daří (i když nás zlobí zakrslá katalpa a to tak, že asi budeme muset koupit a zasadit novou, ale o tom někdy příště) a stále se mění. Často tak s sebou v kočárku vozím fotoaparát a fotím si, co je zase nového. Jsem zvědavá, jak budu třeba po pěti letech srovnávat stav "před" a "po". Manžel už si ale ťuká na čelo a směje se mi, jak to pořád dokola dokumentuji :-)

A tak zase pár pohledů... Stále je něco nového - na zahrádce nám před týdnem přibylo oproti původnímu plánu pár nových přírůstků - převislý kultivar habru (Habr obecný převislý), převislý červenolistý kultivar buku (Převislý buk lesní), růžově kvetoucí kultivar hlohu (Hloh obecný "PAUL'S SCARLET"), žlutolistý Zlatý jilm "WREDEI", další druh mých oblíbených kalin (tentokrát Kalina vrásčitolistá), mé oblibené "motýlí" keře aneb správně botanicky Komule Davidova, Kolkvície krásná či např. trvalka, kterou znám ze zahrádky své babičky a kterou jsem dlouho nemohla v žádném zahradnictví sehnat - trvalá chryzantéma.

Dřín japonský - loni draze koupený v e-zahradnictví Havlis,
ale je to krásný zdravý keřík a ještě nám toho za pár let hodně ukáže :-)
Kolkvície krásná - museli jsme jí zřídit ochranu před naším velkým nezbedným psem
Vpravo žlutě olistěný zlatý akát, v popředí kolkvície krásná
Popínavá růžička
Za dřínem japonským červenolistý Myrobalán
Krásný a už loni plodící Morušovník bílý
Všehochuť - vysoké rozchodníky, hned za nimi žlutě olistěný dřišťál,
vzadu zakrslý šeřík a bíle kvetoucí  VanHoutteův tavolník,
v popředí modrý rozrazil a různé druhy šalvěje
Zakrslá převislá bříza Youngii a pod ní šanta modrá, v popředí pak bergénie,
za břízou červeně olistěná tavola kalinolistá ad.
Vlevo červenolistý japonský javor Acer palmatum dissectum, před ním třezalka
kalíškatá, v pozadí rododendrony a vřesy
Rododendron a právě se klubící mečíky
V popředí nádherná žlutě kvetoucí kručinka, za ní vřesy a kanadské borůvky
Rododendron
Čilimník
 
Směs - v popředí skalničky, traviny (kostřava), kručinka, polehlé jalovce,
zakrslý kultivar Gingo biloba Mariken, dál levandule, lem záhonu vlevo tvoří hvězdnice
kvetoucí fialově až na podzim, žlutě olistěné bochánky jsou úžasné ořechoplodce, které později
v létě kvetou modrofialově, a stromková převislá růžička
v pozadí spolu s kultivarem kaliny Roseum
Tady více zblízka - letos nádherně kvetoucí kalina
A já mám kaliny moc ráda - takže tady jiný kultivar - kalina japonská a doprovod
jí dělá zleva kuklík a zprava vlčí bob
A tady zakrslý šeřík Paliban
A zde znovu tavolník VanHoutteův, s žlutě olistěným dřištálem, před ním
řebříčkem bertrámem, vpravo vysoké rozchodníky a vzadu kroucená vrba (Matsudova)
Zde něco pnoucího - v létě červeně kvetoucí trubač kořenující
V popředí žlutě kvetoucí řebříček, za řebříčkem muchovník a vpravo třapatky
Stejný pohled - ale celkový :-) Možná úplně vepředu vlevo zahlédnete kulatý kultivar
javoru mléče Globosum
A tady jeden z nových přírůstků - převislý habr obecný
Skalka a před ní vlevo modrá šanta kočičí
Jeden z celkových pohledů
Vřesoviště z jiného úhlu pohledu - vlevo krásná vrba Hakuro Nishiki
Celkový pohled na zahradu zepředu
Celkový pohled na zahradu zepředu
Krásný den

Anička