Nápad na uspořádání "zelené" výměny...

..., kterou uspořádala Světluška během tohoto léta, mne nadchl. 

Její podstata spočívá ve výměně živých květin všeho druhu - od pokojových, přes bylinky, až k venkovním trvalkám (výjimečně jednoletek v podobě zralých, životaschopných semínek), okrasným keřům či stromům (mám na mysli mladé sazeničky, ne třímetrové stromy :-)). Vše vlastní, ne zakoupené! Zasílat můžete celé rostliny, řízky (raději alespoň lehce zakořeněné), cibulky či hlízy nebo i zmiňovaná semínka. 

Jako velká milovnice květin, keřů i stromů jsem však váhala, zda je období vrcholného léta tím nejlepším pro takovou akci. Přelom léta a podzimu se mi zdá být pro uspořádání zelené výměny vhodnější. 

Navíc jsem zaregistrovala, že právě na sklonku včerejšího dne se sledovanost tohoto blogu přehoupla přes 100 tis. návštěv. A to stojí za oslavu. Díky, že čtete nebo jen prohlížíte obrázky. Že nepíšu jen "do šuplíku". Ještě kdyby ten stý pravidelný čtenář na sebe nenechával tak čekat a nenapínal mě... :-) 

Ale zpátky k zelené výměně - ráda bych právě teď vyzvala všechny zájemce, aby se přihlásili zde do komentářů - kromě kontaktního e-mailu/případně vašeho blogu můžete jmenovat rostliny, které by vašemu srdéčku udělaly největší radost :-) Vaše přání nemusí být zcela naplněno, ale pokud dárce váhá a vybírá z více variant, určitě trochu navigace správným směrem uvítá :-)

Technicky by vše mělo probíhat tak jako u Světlušky, tj. BALÍČKY ODESÍLÁME, TAK JAK SE HLÁSÍME - VŽDY TOMU ZA NÁMI. Tzn. - první přihlášené budu balíček odesílat já. První z vás pak bude odesílat druhé přihlášené, druhá pošle třetí přihlášené a tak dále - jakmile vyhlásíme stop stav (asi za měsíc), poslední odešle dárek mně. Jste-li dočasně poslední, počkejte prosím na přihlášení další účastnice, nebo na uzávěrku.

Všechny příjemce prosím, aby si průběžně sledovali další přihlášené účastníky výměny a mailem se ozvali svým dárcům (tedy osobě, která se do výměny přihlásila po nich), napsali na uvedený kontaktní mail dárce svou poštovní adresu. Dárce pak prosím o odpověď a hlavně info o odeslání.

 

Světluška doporučovala celé rostliny posílat bez květináče a bez hlíny - pokud někde rostou, raději je vytáhnout, oklepat, kořeny proprat, obalit např. mokrou papírovou utěrkou, do sáčku a do krabičky. Já bych volila spíše cestu květináčů a následné obalení do mokré papírové útěrky či novin a sáčku a pak šetrné uložení do krabičky. Posuďte ale případ od případu samy.

Naprostou samozřejmostí by mělo být odeslání rostliny zdravé, bez parazitů a chorob, měla by mít vůli růst a ne živořit. Myslím, že není třeba příliš zdůrazňovat, že zasílání rostlin koncem týdne nebude pro rostlinu tím pravým ořechovým...

Tak teď už jen prosba na závěr - prosím, hlaste se jen vy, které máte opravdu zájem dárek dostat i odeslat!

Moc se těším na další nadšené zelené příznivce :-)

Krásný den

Anička

Zahradní opory z kovových lanek...

... ještě na vlastní zahradě nemám. Ale moc se mi tento systém zamlouvá. A tak přemýšlím, kde bych jej u nás mohla uplatnit... (doufám, že tento příspěvek nebude číst můj muž.-))). Co k oporám z lanek zasadím už mám totiž vyřešené :-)

 Zdroj obrázků: Pinterest

Tento systém má široké využití jak v užitkové, tak okrasné zahradě. Dobře se u nich pěstuje zelenina jako jsou fazole, hrách, ale také okurky, dýně... Neobejde se bez nich žádná pořádná vinice, ale také ovocná stěna (špalír) z jádrovin či ovocné stromy pěstované do tvaru palmet. A v okrasné zahradě se lanka s úspěchem využívá například pro popínavé okrasné keře... 

        

Zdroj obrázků: Pinterest

Kovová lanka můžete napínat na stěnách domů, mezi domy, nebo jen tak mezi pilířky volně v prostoru. S kovovými lanky se tak dá na zahradě doslova kouzlit .-)

 Zdroj obrázků: Pinterest

A co vy a lanka? "Laníte" či "nelaníte"? :-)

Krásný den

Anička

Svíčkovec...

... jako trvalka, která mi letos přinesla největší zahradní překvapení roku. Hodně jsem si od ní slibovala. I přesto předčila veškerá má očekávání.

Koupila jsem si ji loni na podzim. Vyšší, zhruba 80 centimetrů vysoký, kultivar s bílými květy a o trochu nižší (30 - 40 cm) kultivar s růžovými květy. Krasavice, nad kterou se tu rozplývám, nese mužské jméno "svíčkovec Lindheimerův (Gaura lindheimerii)".

V zahradnictvích nebývá běžně k dostání. Je to ale škoda. Když rozkvete, je to nádhera. Keříčky obalené do závoje z mnoha malých kvítků na sebe zaslouženě strhnou téměř všechnu pozornost. A není to krása pomíjivá, svíčkovec je charakteristický velmi dlouhou dobou kvetení - od června až do září.

Pokud jde o podmínky k pěstování - miluje sluníčko a preferuje spíše sušší, pokud možno hlinitopísčitou propustnou zeminu.

Znáte? Pěstujete? .... Uvažujete? :-)

Krásné, i když poněkud deštivé dny

Anička

Kopečkové záhony...

... nebo také vyvýšené záhony ve tvarů kopců a kopečků se mi zalíbily hned z několika důvodů. Dá se jimi zajímavě zpestřit prostor i té nejmenší zahrádky, zdůraznit některé okrasné partie zahrady (někde jsem četla, že už 30centimetrové navýšení oproti terénu dělá divy...) či vytvořit vhodnější podmínky pro rostliny, kterým by se na daném místě jinak nedařilo (jílovitá, vlhká, podmáčená půda).

 Zdroj: Pinterest

S velkým úspěchem se "kopečkových záhonů" využívá také v užitkovém zahradničení. Zelenině se v kopečcích daří. 

Já jsem svůj první exmerimentální kopeček založila letos na jaře v okrasném záhoně v místě, které bývá po deštích slušně podmáčené. Je to nejnižší místo v zahradě a své jistě dělá i velká vrstva téměř nepropustného jílového podloží. Zvažovala jsem zde malé jezírko či rybníček, ale s malými dětmi jsem toto celkem efektivní řešení brzy zavrhla. Na jaře založený experimentální kopeček se má však nebývale k světu. Zasazené rostliny na něm pěkně prospívají. 

Kopečky tvořím z vlastního kompostu, který navrstvím na vybraném místě po odkrytí kačírku a netkané textilie. Po vytvarování požadovaného tvaru potáhnu kopeček netkanou textilií, osadím rostlinami a zamulčuji znovu kačírkem. Je vhodné nedělat kopečky příliš vysoké, aby na nich kačírek či jiný druh mulče dobře držel. Já dělám kopečky vysoké max. 40 cm nad úroveň terénu a rozprostřu je více do šířky, aby to nebyly klasické krtčí hroudy. Ty by ani nevypadaly moc dobře a myslím, že by také nesplnily požadovaný účel - v zimě by v nich mohly kořeny namrzat.

Úspěch zaznamenaný u experimentálního kopečku mne namotivoval k jeho širšímu využití v zahradě. A proto tedy při mém letošním časně podzimním "vylaďování" zahrady (což je jeden z důvodů mé momentální méně časté přítomnosti na tomto blogu) přišla na řadu realizace dalších kopečkových záhonů. 

Soustředím do nich především ty rostliny, které jsou náchylnější na podmáčení. Kromě experimentálního kopečku osázeného krásným červenokvětým kultivarem zápleváku (Helenium) tak postupně vznikl kopeček s růžově kvetoucími rozchodníkovci (Hylotelephium) a žlutokvětými třapatkami (Rudbeckia fulgida) a sytě růžově kvetoucími plamenkami latnatými (Phlox paniculata). Na osázení čeká další kopeček, jehož novými obyvateli budou bílé a růžové třapatky nachové (Echinacea purpurea) či vlčí bob (Lupinus polyphyllus). V přípravě jsou ještě další dva kopce - jeden by měly osídlit barevné kultivary mého oblíbeného řebříčku obecného... 

V místech "mezi kopci" zůstane výsadba vlhkomilnými trvalkami. Z těch vyšších mám na zahradě například krásnou kyprej vrbici (Lythrum salicaria), sadec purpurový (Eupatorium maculatum), tužebník (Filipendula rubra), popelivku zubatou (Ligularia dentata) i Przewalského (Ligularia Przewalski), z nižších pak například různé kultivary bohyšky (Hosta), červenolistou dlužichu (Heuchera),  rdesno hadí kořen (bistorta major) či zajímavou škornici (Epimedium).

No, zdá se, že mám o zábavu postaráno. Snad bude podzim dlouhý a pěkný :-)

Snad všechna opatření - "kopečky", uplatnění vlhkomilných trvalek "mezi kopci" v kombinaci s rozrůstajícími se keři a stromy (z toho i několik vrbiček) - v konečném důsledku pomohou pozitivně upravit nepříznivé hydrologické podmínky tohoto magického trojúhelníku naší zahrady.

Krásné (ještě letní) dny i do vašich zahrad a domovů

Anička

Když vás pokaká pták...

..., říká se, že budete mít štěstí. Co se ale stane, když vám pták pokadí čerstvě vyprané a venku pověšené bílé povlečení jako mně předevčírem, je zde nepublikovatelné. Na druhou stranu už ale vím, co by mělo pomoci k odstranění nechtěných následků hrozného činu onoho ptáka.

Třeba pomohou následující rady, na které jsem narazila na internetu, někdy i vám...

Zdroj obrázku: http://www.jenzeny.cz/moda/zdravi-a-krasa/extra-pece-pro-vasi-plet-zkuste-masku-z-ptaciho-trusu-552.html

 

Běžně dostupné a levné čistící prostředky aneb jak na skvrny všeho druhu
Ocet čistí aktovky, drahokamy, kachle, pozlacené kovy, měď, mosaz, skvrny od bláta, klihu, krve, mléka, mořidel, ořechů, trusu ptáků, rzi, červené řepy a zvratků.

 

Alkohol lze s úspěchem použít k vyčištění zlata a postříbřených kovů. Čerstvou skvrnu od alkoholu lze na oděvu vyčistit vlažným lihem, starší zaschlou pak peroxidem vodíku.

Alpou/Francovkou lze vyčistit skvrny od pryskyřice a propisovací tužky.

Technický benzín se používá jako čistící prostředek na vyčištění klávesnic, skvrn od asfaltu, bláta, dehtu, kolomazi, tuku, vosku, žvýkačky, čištění mastných skvrn na kobercích a parketách.

Citrónová šťáva dobře čistí ruce, skvrny na prádle, vnitřky zašlých skleněných váz a hliníkového nádobí. Naopak čerstvé skvrny od citronu se dají snadno odstranit přepráním v teplé vodě.

Křída čistí mastné skvrny na oděvu.

Líh čistí drahokamy, postříbřené kovy, polodrahokamy a stříbro. Použít ho lze i na skvrny od čaje, čokolády, kávy, mléka, moči, ovoce, piva, potu, rzi, sazí, trávy, tuše, propisovacích tužek či bílého vína.

Peroxid vodíku čistí skvrny od borůvek, čaje, čokolády, zelených ořechů, ovoce, plísně na látkách, skrvny z bílého mramoru, používá se na vyčištění kláves.

Soda čistí skvrny od kyselin, ovoce, tuku na podlaze.

Terpentýn čistí skvrny od olejových barev, bláta, dehtu, fermeže (i z rukou), krému na boty, mléka, skvrny z parket, čistí aktovky z umělých hmot, chrání šatstvo před moly.

Vodou po holení lze vyčistit skvrny od pryskyřice a propisovací tužky.

Pro tentokrát třikrát hurá octu, či ještě lépe kyselině octové. No on i ten ocet je vlastně kyselina octová, jen dost naředěná vodou :-) Pro milovníky chemie více třeba zde.
 
Tak se mějte, se skvrnami i bez :-)

 

Anička

Náš nový zahradní oblouk

Už jsem se vám o něm zmínila, když jsem psala o zahradních obloucích, obeliscích a jiných oporách. Je na naší zahradě třetí v pořadí a vyrobil mi ho nedávno po dlouhém naléhání na přání manžel. A po dalším naléhání svolil k jeho zveřejnění zde :-)

Na podzim k němu zasadím anglické popínavé růže - pro nezasvěcené jde o odrůdy růží velmi vysokých kvalit šlechtěné panem Davidem Austinem. Více informací i obrázků těchto krasavic najdete třeba zde. 

Pro toto místo původně neplánovaný oblouk si na podzim vyžádá přesun červenolistého javoru, nasazeného letos na jaře. Je to krásný strom a i když by ani na jeho stávajícím místě neměl zasáhnout do konstrukce oblouku, bude lepší, když jej posunu kousek od oblouku směrem k terase. Vynikne víc a růže mají kolem sebe rády "vzdušnost" :-)

Trvalo delší dobu, než mne napadlo, že by zahradní oblouk v tomto místě nemusel vypadat špatně. A přitom mi teď, když už stojí na místě, přijde, jako by tu patřil odjakživa. Je to poslední tečka (aspoň prozatím) za mými úpravami této části zahrady, které jsem započala letos na jaře.

Zdar obloukům!

Anička

Látkové košíky na cokoliv...

... dostala ode mne sestra k svatebním darům jako bonus :-) Látky jsou barevně i designově sladěné s těmi použitými na látkových prostíráních.

Šito opět s Bellet podle Mariny Quilt, prosincové číslo loňského roku.

Že mě to moc bavilo, asi netřeba příliš zdůrazňovat... :-) Při šití jsem si navíc uvědomila, že mám takových košíků doma chronický nedostatek (resp. nemám vůbec žádný takový), takže asi budu brzy doplňovat stavy :-))

Hezké dny

Anička

Patchworková prostírání...

... jako jeden ze svatebních darů pro mou nejmladší sestru, které jsme jí v sobotu předali. 

A tak je mohu odtajnit i pro vás :-)

Šito opět s Bellet podle Mariny Quilt, říjnové číslo loňského roku. Barevně jsem se je snažila přiblížit k podkafíčkům, které ode mne sestra dostala k Vánocům.

Trošinku piplačka, ale musím říct, že mne to vážně hodně bavilo - patchwork v kombinaci strojového šití, ručního šití a vyšívání :-)

Nápad na podložení látkového prostírání druhým z palmového listí přišel náhodně při návštěvě mé kamarádky (té hodné, co mi půjčila burdy, v nichž jsem objevila střih na mé šaty na svatbu :-). Když si je u nás prohlížela, přiložila je na chvíli na mé prostírání na jídelním stole a nápad byl tu :-) V Ikei se naštěstí stále prodávají. Sestra tak dostala dárek 3 v 1 - může prostírat podle momentální nálady :-))

Jen tak mimochodem - svatba byla krásná, nevěsta převtělená do řecké bohyně lásky Afrodité, usměvavý ženich, skvělá hudba i výborné jídlo, dobrá nálada, milí lidi.... moc jsme si to i s dětmi užili (i když já možná ještě o trochu víc než můj muž :-)). Po dlouhé době jsem si zase parádně zatrsala. Jen na to poklábosení moc času nezbylo. A byl to pořádný zátah - na svatbě, kde bychom s sebou měli i své potomky, jsme byli s mužem poprvé. Viki je divoch, takže dalo celkem fušku uhlídat ji. I když jsem s sebou měla foťák, tak jsem skoro nic nestačila nafotit. Spoléhám tedy na ostatní příbuzenstvo a přizvané fotografy profíky :-) Kombinace Jiříčkových posledních "uplakaných" nocí, předsvatebního kreativního bouření i svatebního bujaří zapříčinila můj momentální hluboký energetický propad, takže mám pocit, že teď aspoň rok nesáhnu na šicí stroj, háček, jehlu a nit... Tak jsem sama zvědavá, jak dlouho mi ta kreativní abstinence nakonec vydrží :-)
 

Pohodové dny

Anička

Zahradní oblouky, opory, obelisky...

... mi v zahradách velmi imponují. Nebude tedy pro nikoho velkým překvapením, že i na té naší se pár takových kousků ze dřeva najde.

Zdroj obrázků: Pinterest

Dva z nich, které z pravidelné fotodokumentace naší zahrady znáte, jsme si pořídili za hranicemi a "vyladili" doma - manžel dotáhl vrutíky a hřebíčky to, co polští výrobci "opomněli", já pak zahradní oblouky natřela kvalitní zelenou lazurou, kterou používáme na téměř všechny dřevěné objekty, které kolem domu máme. 

Třetí v pořadí a zatím poslední mi nedávno po dlouhém naléhání vyrobil na přání manžel sám (kromě natírání, to mám u nás pod palcem já :-)). Kvalitativně nesrovnatelně lepší než ty koupené v Polsku. A i co do kvantity je předčí - je vyšší i širší... A je hlavně - JE NÁŠ :-) Než vám jej ale představím, musím získat povolení autora a svého muže v jedné osobě k zveřejnění a v tom je vždycky potíž... :-) 

Tak alespoň pár námětů pro ty z vás, kteří váhají, zda ano či ne. Kdo dřevu nevěří, vybere si i z nabídky krásných kovových výrobků, převážně v černém provedení. Mohou být oporou nejen pro růže, tak i pro další okrasné i užitkové popínavé a vyšší rostliny. 

Já bych ráda ještě alespoň jeden "pyramidální" kus nebo odborněji řečeno "obelisk"... Vím přesně, k jakým keříkům bych jej postavila... :-) Ale budu muset nejspíš počkat do důchodu nebo si jej vyrobit sama... Koneckonců, jednu takovou (snad dočasnou) pseudopyramidu už z jedné tyčky a tří provázků mám... :-))

Zdroj obrázků: Pinterest

A jak jste na tom vy? Líbí se vám na zahradách obelisky, oblouky, opory? Máte něco takového u vás na zahradě?

Krásné dny a já už pádím na tu ségřinu svatbu :-))

Anička

Časně srpnová zahrada

Oproti červnu a červenci mnoho květů ubylo. Přibylo pár nových a na některé si budu muset (stejně jako na řádné "rozbujení" u těch nejmladších) ještě chvíli počkat :-) Že to léto ale nějak rychle utíká?...

Krásný srpen

Anička

Džínová kabelka pro mou druhou sestru...

... nakonec dokončena v předtermínu :-) Šila jsem podle dubnového čísla (2014) časopisu Marina Quilt. Za tento časopis, byť nepatří mezi nejlevnější, jsem neskonale vděčna jeho autorce přezdívané Bellet. 

Učím se při něm tolik věcí kolem šití, které bych se jinak sama nenaučila za celý život. Pod Belletiným vedením jsem už ušila nejeden výrobek. Střih na tuto kabelku byl láskou na první pohled. Vedle pěkného tvaru se mi hodně zamlouvala i kombinace džinoviny s bavlněnou látkou s pěkným vzorem. Přiznám se ale bez mučení - tentokrát to byla pro mne vážně výzva. 

Ne všechny pasáže popisu výroby kabelky byly jasné a srozumitelné. Ani pro mě, ani pro mého muže, kterému jsem je dala číst jako nezaujatému a momentálním šitím nezatíženému čtenáři. Dost jsem improvizovala. Jsem ráda, že to nebyl můj první výrobek šitý s Bellet, to bych to šití asi brzy nadobro vzdala :-) 

Ale všechno špatné je pro něco dobré. Kabelka je na světě a já doufám, že si v ní má sestra najde zalíbení :-)

Šito z džínoviny a bavlněných látek - rybičkové, použité na přední část kabelky v kombinaci s džínovinou, dále bílo-modro proužkované, použité na vnitřní kapsu a spodní část klopy vnější kapsy a černé použité uvnitř kabelky. Zapínání je na zip, vnitřní i vnější kapsa na magnet. Džínovina prošita bílým stehem.

Krásný den

Anička

Nové botičky...

... na svatbu své sestry jsem si pořídila u Bati přes internet po inventuře vlastní společenské obuvi. Není to poprvé, co takto objednávám a zatím mi všechny boty seděly. A ne jinak je tomu naštěstí i teď. Vyměnit či vrátit by se sice bez problémů daly v kterékoliv prodejně Bati, ale vzhledem k okolnostem se by se mi to nyní příliš nehodilo :-)

zdroj obrázků: http://www.bata.cz/web/kategorie/slevy-slevy/667261-bata-kozene-damske-sandaly

A co vy? Už jste někdy objednávaly boty přes internet? Byly jste spokojené? Nebo patříte mezi ty, které se tomutu způsobu nakupování obuvi zdaleka vyhýbají?

Krásný den

Anička

PS: došel i chybějící ronar na kabelku :-))

Drátovaná květina do vlasů...

... z postříbřených drátků dvojí síly, s modrými korálky. Má první. Tak jsem zvědavá, jak se s ní má kadeřnice v sobotu ráno popere :-) A bezpečně vám na ni ukážu první udrátkovaný květinový lístek :-) 

Při šití kabelky pro druhou sestru mi došly některé materiály... pár věcí jsem doobjednávala. Vnitřní látka ale u prodejce jako naschvál není momentálně skladem... Budu muset improvizovat... Začíná to být čím dál napínavější. Stihnu - nestihnu? :-)

Krásný den

Anička

PS: moc díky za všechny milé komentáře, které mi pod posledními příspěvky necháváte

Tak ještě malé vylepšení... Viktorčiny šatičky na svatbu

Muž už se chytá za hlavu. Proboha, ať už ta svatba je! Do sestřiny svatby stále zbývá ještě pár dnů a tak mi to nedá. A pořád vylaďuji :-)

Začala jsem šít kabelku po druhou sestru a snažím se "dotáhnout" hotové. O malém vylepšení Viktorčiných šatiček na svatbu (zbude-li ještě chvilička) už jsem se zmiňovala, když jsem o nich psala poprvé... Háčkovaná bordurka. Pokud by se vám zalíbila, napište mi do komentářů či na e-mail uvedený na levé liště blogu a já vám pošlu grafický nákres. Zkusila jsem si zase něco nového v háčkování - křížení sloupků v první řadě bordury.

Do svatby mám v plánu ještě reprezentativnější šňůrku na dudlík pro našeho malého savce (u šicího stroje záležitost několika minut) a protože jsem se rozhodla svěřit tentokrát své dlouhé kadeře kadeřnici (chci si učesat drdol v obdobný tomu, co nosívala Evita Perónová), tak ještě nějakou tu ozdobu do vlasů. 

Ráda bych využila know-how čerstvě nabytého na posledním z našich místních kreativních podvečerů, na kterých se s holkami z okolí scházíme od začátku července. Posledně jsme si ukazovaly, jak pracovat s drátkem a korálky a vyrábět z nich jednodušší bižuterii. 

Na sestřinu svatbu si chci vyrobit drátkovanou 3D květinu, která se připevní z boční strany drdolu. Trochu ambiciózní záměr na úplného začátečníka, že? :-) Ale věřím, že i když by to nevyšlo úplně podle mých představ, vzejde něco, co snad půjde použít...

Tak mi držte palce!

Krásné dny

Anička

Mé šaty na sestřinu svatbu...

... jsem si nechávala (skoro) nakonec. Upřímně řečeno - měla jsem z jejich šití hrůzu. Ale o tom víc dál. 

Látku jsem si nekupovala novou. Recyklovala jsem babiččiny šaty z krásné látky (tipuji brokát). Šaty jsem od babičky dostala, když se před několika lety stěhovala. Na svou příležitost čekaly až do tohoto týdne. 

Všechny švy jsem nejprve pečlivě rozpárala a látku pak namočila přes noc do vody s trochou octa, abych je zbavila zápachu specifického pro všechno, co je hodně dlouho uloženo na jednom místě :-) Kdo má starší skříně, ve kterých řadu let ukládá oblečení, dobře ví, o čem mluvím. Pak jsem látku vyprala klasicky v pračce s pracím práškem a trochou přípravku Vanish.

Mezi tím jsem prohrabala hromadu časopisů Burda, které mi zapůjčila jedna hodná kamarádka. Hledala jsem ten správný střih (měla jsem svůj náčrt na papíře a podle něj se snažila dohledat střih :-)). A měla jsem štěstí. Našla jsem, co jsem potřebovala. 

Jen se mi trochu zkomplikovala situace, protože babička měla šaty ušity podle jednoduššího střihu. Ten můj byl komplikovanější - přestřižení v pase a k tomu vrchní část z 8 dílů a spodní taktéž. Přestože měla babička v době šití silnější postavu než já, měla jsem co dělat, abych všechny díly poskládala i s přídavky na záložky na kusy látek ze šatů. Zachránily mě "babiččiny" krátké rukávy (mé šaty jsou bez) a také dokoupení barevně ladící saténové látky. Chybějící centimetry jsem vyřešila u předního dílu saténovou vsádkou v pase, takže dílů bylo nakonec sedmnáct :-)

Hrůza v podobě chybějící látky byla zažehnána a i šití z "klouzavé látky" proběhlo v pohodě. Uff. To jsem si oddychla. Možná to bylo tím, že jsem byla připravena na nejhorší. A nebo nade mnou stál nějaký anděl strážný a vedl mi ruku (tipovala bych to na svou prababičku, která byla skvělá švadlenka). Protože tentokrát, víc než kdy jindy, jsem měla opravdu pocit, že mám více štěstí než rozumu :-))

Jako doplňky volím světle modrou až tyrkysově modrou saténovo-šifonovou brož a retro náušnice ve stejném odstínu.

Jsem zvědavá, jestli v nich má babička na svatbě pozná ty své :-)

Mějte se hezky

Anička

PS: Mně zbývá do sestřiny svatby ještě týden... takže možná ještě ta kabelka pro druhou sestru... :-))

Komplet na svatbu pro malého gentlemana...

... už má na mém předsvatebním seznamu taky pomyslnou fajfku :-) Základ tvoří bílé body s krátkým rukávkem. Na něj jsem našila ručně "neviditelným" stehem jako textilní aplikaci kravatku vyrobenou z proužků látek seřezaných zešikma (to jsem se naučila na podkafíčkách podle Hanky :-)). Jiříček má taky frajerské šle, rovněž našité (strojově) jako aplikace na bodýčko.

Krásné světlounce modré kalhoty jsem koupila za hubičku od jedné mamči na Mimibazaru. Rozepínací tyrkysově modrý svetřík zase od jiné rovněž na Mimibazaru. Bekovku už znáte z dřívějška.

Výběr látek koresponduje s těmi použitými na Viktorčině šatičkách a kloboučku. Budou tak spolu tvořit (aspoň na pohled) pěkně sladěný sourozenecký pár :-)  

A já, kdybych byla mladší...., asi se znovu zamiluji... :-))

Mějte krásný den a velké díky za všechny komentáře, které mi posíláte a já na ně zatím nestačím reagovat.

Anička