... jsem se letos dobrovolně ocitla během Vánoc. Po několikaměsíční pauze mne pohltily natolik, že jsem se bez větší nostalgie a k vlastnímu překvapení vzdala i veškerých svých tvořivých aktivit. Teď patřím jen jim a moc si to užívám. Tak, že mě ostatní členové rodiny přistihnou opravdu "úplně mimo", když si vlezu do své pomyslné čtenářské bubliny :-)
Můj čtenářský záběr je asi jako u všeho ostatního, do čeho se pouštím, hodně široký :-) Na dětská čtenářská období mezi pohádkami a příběhy pro děti plynule navázalo období se science fiction (začalo to knihami Julesa Verna, které jsem si našla v naší domácí knihovničce). Během středoškolských studií jsem hodně brouzdala ve válečné literatuře (možná i díky tomu, že to byl i oblíbený a tudíž doma dobře dostupný repertoár našeho taťky). Později přišly historické romány, detektivky, psychologické romány... Dívčí romány mne asi jako každou dospívající dívku také neminuly, ale bylo to období velmi krátké. Romány pro ženy jsem prakticky nepolíbena, asi mám ve svém životě romantiky až až... :-) Mou náruživou četbu beletrie přerušilo až období vysokoškolských studií a později začátku pracovní kariéry, kdy jsem se od čtení beletrie přesunula k čtení odborné či populárně naučné literatury. Mateřské povinnosti mne však pomalu opět přivedly zpátky i k beletrii. Jen si doposud stále nedokážu ve svém časovém programu vymezit pravidelné čtenářské chvilky a jde tak o nárazová období (nabušená kvanty přečtených stran :-))
Vždycky jsem hodně četla. Už jako malé dítě. Milovala jsem české pohádky Boženy Němcové a K.J. Erbena, dobrodružné příběhy pro děti od českých i zahraničních autorů, které jsem nacházela pravidelně pod vánočním stromečkem, které jsem pak "zhltala" už během vánočních prázdnin :-)
Mamku jsem sice s knihou v ruce nikdy neviděla, taťka ale četl knihy, kam mi paměť sahá. Měli jsme doma bohatou knihovničku. Současně však pravidelně navštěvoval i knihovnu a my občas s ním... až se postupně z nás všech staly malé čtenářky a návštěvnice dětského oddělení knihovny (myslím, že na počet půjčených knih jsme musely všechny tři lámat místní rekordy :-)) a později i toho určeného pro dospělé :-) Věřím tomu, že čtení knih jako součást mého života se velkým dílem podílela i na mém bezproblémovém proplutím hodinami českého jazyka. Nikdy jsem neměla větší problémy s vyjadřováním, přednesem, písemným projevem, ani pravopisem.
Proto se snažím o stejný přístup i u našich dětí. Pod vánočním stromečkem nikdy nesmí chybět několik nových knih. Knihy dětem čteme, ale teď už začíná předčítat pohádkové i dobrodružné příběhy i naše Viki. Mám radost, že se mi podařilo přesvědčit ji, aby vyzkoušela školní kroužek čtenářské gramotnosti, který svým dopadem sahá ještě mnohem dál, než "jen" umění přečíst hezky daný text. Ačkoliv Viktorka, stejně jako mnoho dalších dětí na její škole, o kroužek neměla původně absolutně zájem, nezávazná ukázková hodina s paní učitelkou ji přesvědčila o tom, jak hodně se v úsudku mýlila. Paní učitelce moc fandím a držím palce, aby nadšení dětí v jejím kroužku vydrželo. Viki si zatím každou hodinu moc pochvalovala.
Své horké tipy na zajímavé knihy, které jsem nedávno přečetla, připravuji. Jak to ale máte s čtením knih vy? Má čtení knih ve vašem každodenním životě své místo? Pokud ano, jaké žánry vás baví? A co zajímavého jste v poslední době přečetli a doporučili byste ostatním?
Moc se těším na vaše reakce.
Krásné dny
A.
Zaujímavé čítanie, najviac ma dostala kniha o vyšívaní, takú ešte nemám :-)
OdpovědětVymazatPekný večer,
A.
Aďko, jak už jsem psala v předchozím příspěvku, pro mě osobně to byla dobrá investice. Knih o ručních pracích vč. vyšívání už mám doma vícero, ale tato je přeci zase jiná a hezky popisuje i věci "okolo", o nichž se jinde tolik nepíše. Takže doporučuji :-) Krásné dny A.
VymazatAničko,já když si chci přečíst knížku, tak musím mít absolutní klid a to znamená v posteli a to už jsem tak unavená,že přečtu jednu kapitolu a usnu.Martina
OdpovědětVymazatMarti, to já taky ráda čtu v klidu, ale zjistila jsem, že jsem schopna číst, i když si vedle mě děti hrají, nebo běží pohádka v televizi. Jako bych byla v "tiché" bublině :-) Ale je těžké mě z ní někdy dostat zpátky :-) V posteli také občas čtu, jenže muž nesnáší světlo lampičky, i když svítí na mém nočním stolku, takže to často prostě nevyjde. Krásné dny A.
VymazatJa to cteni ted flakam, ale uz mi moc chybi. Nas Honzik take zacina cist svoji prvni knizku uplne sam, objevuje nove dovednosti a s tim se mu otvira zase novy svet. Zasneme, i on:-). Tak pekne chvile nad knizkami. M.
OdpovědětVymazatMarci, asi nemá smysl to lámat přes koleno. Prostě až bude ta správná chvíle, tak vezmeš knihu do rukou a budeš číst, až se hory budou zelenat :-) S tím prvním čtením u dětí je to opravdu zázrak pro ně i pro nás dospělé. Člověk si u toho často uvědomí, jak rychle ty děti rostou, viď? Díky za přání, které s radostí naplňuji :-) Krásné dny A.
VymazatAhoj Aničko. Knížky mám ráda od dětství. Jako holka jsem chodila do knihovny (nepamatuji se, kdo mě tam přivedl) a domů nosila knihy různých žánrů. Dokázala jsem "zalehnout" a číst tak dlouho, dokud jsem nepřečetla (často tajně s baterkou pod dekou :-)). Dnes se dostanu ke knížce večer v posteli a za chvíli usínám... Moje děti také rády čtou. Ježíšek vždy knížku přinese, neumím si představit, že by pod stromečkem žádná nebyla. Letos jsem dostala - Diagnóza: učitelka od Gabriely Falcové. Je to vtipné čtení na pohodu. ;-)Užívej si... D.
OdpovědětVymazatDášo, díky za komentář i tip na knihu. Čtení na pohodu beru, občas je ho třeba, třeba když je člověk v "nepohodě" :-)) Krásné dny A.
VymazatMilá Aničko, čtu ráda, využívám čas ve vlaku, pracovně v týdnu 2x cestuji přes hodinu vlakem, takže knížky "střídám" v kabelce. Doma by čas večer byl, ale radši - když je chuť - se věnuji tvoření. Čtu různé žánry, nedávno jsem natrefila v knihovně na Jo Nesba, tak louskám jeho detektivní romány.
OdpovědětVymazatKrásné dny, s pozdravem Petra
Petro, díky moc za komentář. To dojíždění vlakem není tak úplně k zahození, když se smysluplně vyplní, viďte? :-) Jo Nesbo a jeho Přízrak mám právě rozečteného. Je to poslední kniha (mimo ty populárně naučné), které jsem si připravila do čtecího "komínku" na letošní Vánoce :-) Také krásné dny přeji A.
VymazatAničko, čtu a myslím, že dost hodně, 5 - 7 knížek za týden. Chodím do knihovny a je tam jen 32 000 knih, dále máme regionální knihovnické výpůjčky, a lze si také nechat vypůjčit knihy odjinud za poplatek. No a někdy mi ani to nestačí. Kolegyně mi dává přečíst své knihy a knihy od své sestry, kamarádka mi to také občas dává a k vánocům dostávám další. Četla jsem od 4. třídy všechno co mělo písmenka a baví mne to doteď. Vždy jsem chtěla být čtečem, ale kdysi takové zaměstnání nebylo nebo o tom jsem se nedověděla. Dneska jsem již 6 let v důchodu, chodím stále do práce na plný úvazek, ale čtení mne nepustilo. To je prostě vášeň. Když doma hrajeme nějaké "nové moderní" hry, tak povětšinou vyhrávám. Dcera říká, že je to proto, že moc čtu. Přeji hezké čtení s knihou. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko, klobouk dolů, neznám nikoho, kdo by běžně přečetl za týden 5 - 7 knih. To se mi podaří snad jen o těchto Vánocích, během týdne při plném úvazku si to vůbec nedovedu představit :-) Vůbec se tak nedivím, že je pro takového náruživého čtenáře 32 tis. knih v místní knihovně málo :-) Já mám sice průkaz do dvou knihoven, ale nejvíce v poslední době čtu knihy, které si půjčuji od své nejmladší sestry a taťky. Máme naštěstí všichni tři velmi podobný vkus. Tak třikrát hurá čtení! Krásné dny A.
VymazatMiluju knihy a jsou mým největším koníčkem. Taky čtu od dětství, měla jsem sice několik let pauzu, ale zhruba před šesti lety jsem se k nim zase naplno vrátila. Přeji spoustu krásných knižních příběhů v novém roce :)
OdpovědětVymazatŠárko, díky za komentář. A děkuji za přání :-) Krásný večer A.
Vymazat