neděle 10. června 2018

Beskyde, beskyde, kdo po tobě ide...

... výšlap z Čeladné na Malou Stolovou (1009 m). Krásná trasa. A další naše rodinná beskydská tisícovka i kilometry zdolány. Vyhnala nás bouřka, stihli jsme to k autu o prsa :-)


A taky jde o další překonávání mé komfortní zóny. Je jednodušší rezignovat na to, co má člověk rád, jen pro to, že má malé děti. 

Jenže když se naprogramujeme dopředu tak, že to či ono z takového či jiného důvodu nezvládnou, přenášíme to nevědomky i na ně. Nechceme zažít zklamání, tak se raději ani netěšíme a nezkoušíme překonat případné překážky. Máme spoustu důvodů, proč to či ono nejde a chybí naopak pokusy o to hledat řešení, aby se věci hnuly kupředu... 

Na druhou stranu pozitivní myšlení bývá stejně nakažlivé. Takže se "programuji" pozitivně. Že zvládneme ledacos (Jiříček mě ohromil svým výstupem na Lysou horu, kterou letos vyšlapal po svých v necelých pěti letech poprvé a přitom zdolal 20 km trasu). Ukazuje mi to, jak hodně člověk dokáže, když moc chce a něco pro to dělá. Jak silná může být naše vůle... Ale také se držím toho, že i cesta může být cíl. Nechci na děti přenášet přehnanou orientaci na výkon. 

A funguje to! A motivuje to nás všechny :-)

Jak to vlastně začalo? Přišla jsem za dětmi s beskydskou výzvou - 32 vrcholů Beskyd (tisícovek) a přijaly to skvěle. Každý víkend se tak snažíme vyrážet za turistikou v Beskydech a zdolávat různé cíle z výzvy. Jdeme si svým tempem a zdoláváme postupně jeden za druhým. Od konce dubna jsme už vyšli královnu Beskyd Lysou horu, ale také Smrk, Čertův Mlýn, Malý Smrk, Tanečnici, Slavíč... Některé vrcholy zdoláme ve větším počtu i v jednom dni .-) 

Díky této výzvy poznáváme i místa, o kterých bychom se nikdy ani nedozvěděli. Nebývá tam často žádná horská chata a tudíž o ně není takový zájem. A přitom jsou to krásná místa, která stojí za to vidět. S větší svačinkou v baťůžcích tedy s chůtí zdoláváme i ty (vč. dnešní Malé Stolové).

Moc se těším, až o prázdninách poznáme blíže i Orlické hory a Jeseníky .-)

Mějte krásné dny

A.

8 komentářů:

  1. Aničko,
    a já se zase těším k Vám do Beskyd !
    My se právě vrátili v sobotu z Krkonoš a v pátek pokočili Sněžku - 20km. Ale jen s mužem bez dětí a pak jsme skoro nemohli dojít na večeři a dva dny pořádně chodit ;-D
    Jak nejsme zvyklý na pohyb!
    Jiříček je teda pašák!
    A 32 vrcholů to je velká výzva!
    My jich tolik za týden nestihneme, určitě plánujeme Lysou horu a potom uvítám tipy od tebe ?
    Jsem zvědává na naše děti!
    A taky na tu Vaší zahradu :-)
    Měj se krásně a zdolávání vrcholů / nejen hor/ zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, všude je krásně, věřím, že i ty Krkonoše musely stát za to :-) My třeba na Sněžce ještě nebyli... tak třeba příští rok? To už bychom mohli mít něco natrénováno celá rodinná posádka .-) Nějaké tipy na naše vrcholy dodám. Záleží ale, zda potřebujete mít na vrcholu vždycky nějaké občerstvení, chatu a nebo jste si ochotni vzít s sebou svačinku do baťůžků a odměnit se až dole v údolí .-) Pa A.

      Vymazat
    2. Aničko,
      i na Sněžku jsme měli balíček z hotelu ;-)
      Odměna bude v podobě výhledů a další může být až v údolí.

      Vymazat
  2. Krásná výzva, Aničko.
    Občas od dětí slyším, neumím, nedokážu, neunesu, neumím apod, snažím si jim vysvětlovat, že tím NE se dopředu odsuzují a začnem zpívat.. když nemůžeš, tak přidej víc.. a to je radosti, když to jde..:-)
    B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohunko, to je ono! U nás máme tuhle píseň od Mirai (mimochodem naše regionální skupina .-)) taky moc rádi a hodně si ji zpíváme.

      Děti ode mě neslyší, že to či ono bude brnkačka, žádná námaha ap. Na druhou stranu přesně to, co píšeš - NE dopředu znamená v hlavě kolikrát NIKDY, i když na to mám. Kdo nic nezkusil, nic nepokazí, ale taky často o mnoho přijde. Neznamená to, že se vždycky musí všechno, co si umaneme splnit, ale i ten pokus o to, ta cesta za tím, co jsme si vysnili, stojí za to a často je to víc než ten cíl samotný. Tohle podle mě platí o kopcích i životě obecně :-) Měj se moc krásně A.

      Vymazat
  3. Aničko, jste úžasní, jak to všechno zvládáte. Takovéto výlety miluji, ale každý víkend a nebo i několik výšlapů za den bych asi nedala. Smekám i před dětmi. My se rádi touláme po Šumavě, tu máme takřka "za rohem".
    Měj krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, děkujeme za pochvalu :-) Ale několik výšlapů za den - na to rodinu (zatím) nepřemluvím. Spíš jsou některé vrcholy od sebe relativně blízko. Takže když už se vyškrabeme nahoru, tak když si uděláme delší túru po hřebeni, tak pak zvládneme třeba i dva nebo tři vrcholy za den :-) Ale horskou turistiku máme oba s mužem v krvi. Moc nám to chybělo, když byly děti hodně malinké. Tak si teď užíváme, že už můžeme dělat i s dětmi delší výlety. Na Šumavě mám příbuzné, ale nejezdíme k nim, vztahy už se trochu zpřetrhaly. Ale jako dítě jsem tam u nich byla a je tam nádherně. Šumava byla proto jedním z kandidátů pro naši letošní letní dovolenou v Čechách. Nakonec to jsou Jeseníky a Orlické hory... Ale třeba příští rok? .-) Měj se krásně. A.

      Vymazat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna