Tušila jsem, že živočišná výroba s sebou nese velkou zátěž na životní prostředí, ale poslední zveřejněná studie ve vědeckém časopise Nature, o které se v rozhovoru DVTV baví Martin Veselovský s Danou Kapitulčinovou z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, mi docela vyrazila dech.
Člověka až mrazí v zádech, kolik věcí spolu vzájemně souvisí a jak se navzájem ovlivňují.
Člověka až mrazí v zádech, kolik věcí spolu vzájemně souvisí a jak se navzájem ovlivňují.
Stojí rozhodně za shlédnutí.
Jak už to bývá, mnoho lidí bude čekat, až "ti nahoře" se mezi sebou nějak dohodnou. Ale jak je patrno už z reality kolem závazků ohledně omezování emisí jednotlivých zemí světa, na to už mnoho z nás nevěří (viz postoj USA) a navíc ani času není zrovna na rozdávání.
Dobrou zprávou je, že nikdo z nás na nic takového čekat nemusí, 2 ze 3 doporučení zprávy se totiž týkají jednotlivců, něčeho, co je v kompetenci každého z nás.
Pokud jde o kuchyňský odpad, snažíme se jej minimalizovat a jídlo nevyhazovat. Rezervy ale stále máme. Už když jsem realizovala svou velkou "třídící akci", uvědomila jsem si, kolik věcí jsme nakupovali zbytečně do zásoby a pak mnohem později nacházeli s prošlou lhůtou spotřeby.
Rozumné je tak nakupovat průběžně menší množství potravin, které se průběžně spotřebovává.
Přeplněná lednička (ale i spíž) stejně každého prudí (není věci už kam dávat, špatně se k jednotlivým potravinám dostáváme, některé tak zůstávají na dlouho zapomenuty na nejméně dostupném zadním místě) a já v souvislosti s výše uvedeným konečně začínám nacházet výhodu v její "dostatečné" velikosti :-) Na tento problém tak mám už pro sebe celkem jasnou odpověď.
Hodně přemýšlet však budu muset nad úpravou našeho rodinného jídelníčku. Sama jsem nikdy k masu příliš netíhla a kdysi hodně dávno jsem dokonce uvažovala i o vegetariánské stravě. Jirka to má podobně. Maso oba jíme, ale asi bychom jej bez větší lítosti oželeli ze svého "každodenního" talířem, vystačíme si s menším množstvím.
Manžel a Viki ale maso jedí rádi. Na druhou stranu však máme celá rodina ráda i luštěniny.
Začnu tak více přemýšlet o vegetariánských alternativách našich masových produktů a zapojovat do naší stravy ještě více luštěnin a obilovin.
Asi to (nejen pro mě) bude docela velká výzva i další pokus o překročení své komfortní zóny.
Protože budu svým "neživočišným" kuchařským umem muset přesvědčit i zbytek posádky :-)
Vzpomněla jsem si v souvislosti s tím i na krásný Bioabecedář Hanky Zemanové (psala jsem o ní už tady) i její Novou biokuchařku a také kuchařku "Jíme zdravě s Fitrecepty", které jsem si začátkem letošního roku koupila.
Je v nich plno zdravé a chutné především nemasité inspirace k zakousnutí, první z jmenovaných navíc velmi hezky povídá o jednotlivých potravinách a zahrnuje do nich i pohled různých výživových směrů. Oceňuji i řadu užitečných tipů a rad. Rozhodně chci dát receptům z nich mnohem větší prostor v naší kuchyni.
Osud tedy má z větší části ve svých rukou každý z nás.
To je bez debat!
Jaký dojem jste si z rozhovoru i prezentované studie odnesli vy? Věříte prezentovaným výstupům? Ovlivní nějak váš každodenní život? Pokud ano, jak? Máte v té souvislosti nějaké tipy, osobní postřehy, které byste sdíleli i tady?
Díky moc za reakce a přeji hezké dny
A.
Aničko, v poslední době trochu více řeším, co jíme. Přece jen stárneme a myslím si, že "správnou" stravou a s dostatkem pohybu se můžeme vyhnout "civilizačním" chorobám - cukrovka, špatný cholesterol... a tím následně necpat do sebe nějakou chemii. Maso nemusím mít na talíři každý den, ale občas si ho ráda dám. Na rozhovor kouknu. Díky za tituly knih... Pěkný den. D. :-)
OdpovědětVymazatDášo, když píšu články na nějaké kontroverznější téma, vždycky přemýšlím, jestli na ně někdo bude reagovat. Nevím, proč to tak je, ale mám dojem, že když si otevřená otázka žádá vyhraněnější odpověď, lidé se stydí svůj názor vyjádřit veřejně, ať už souhlasí nebo ne.
VymazatZrovna u ekologie mě to mrzí o to víc. Protože jsem přesvědčena, že celospolečenská diskuse tady prostě chybí. Jako bychom si říkali, tohle se nás netýká a problém vytěsnili z hlavy.
Lidé si stěžují, že jsou více nemocní, že je smog, smrad, sdílejí na FB videa zachycující odpady zaneřáděné oceány a moře, že je jídlo dražší, že je BIO drahé atd., ale že pro zlepšení prostředí, ve kterém žijeme my a budou žít i naši potomci a další generace (snad) může hodně udělat každý z nás, to často překryje řešení "pseudoproblémů" a úžasný pocit z toho, jak "třídíme". Třídění odpadků už ale dávno nestačí, je třeba dělat mnohem víc.
Myslím, že ten odkazovaný rozhovor může otevřít (stejně jako mě) na tomto poli mnohým dalším lidem oči. A to je jen dílek z celé problematiky.
Děkuji tak moc za reakci. Omezení spotřeby masa v našem jídelníčku (což se nemusí rovnat jeho absenci) může mít navíc nejen pozitivní ekologický dopad, ale v mnohých případech (myslím, že se v našem západním světě masem přejídáme) i Tebou zmiňovaný pozitivní dopad na naše zdraví.
Krásný den
A.