středa 7. listopadu 2018

Ještě že děti neučí mluvit škola...

... tenhle provokativní název není z mé hlavy, ale stačil na to, aby upoutal mou pozornost a já si vyslechla krátké, ale hodně zajímavé vystoupení matematika Oldřicha Botlíka .-) Vystudoval matematiku na Karlově Univerzitě a dlouhodobě se pohybuje jako konzultant v oblasti vzdělávání.


Jeho povídání poměrně dobře kopíruje mou představu o tom, jak by mohlo nebo mělo být pojato vzdělávání v moderní škole odpovídající 21. století a tématicky navazuje i na můj včerejší příspěvek. Inspiraci v něm (pokud jde o přístup ke vzdělávání) určitě nacházím i jako rodič.

Neméně zajímavý mi přijde i jeho článek "Co se stane, když Sheldon rozhoduje o tom, jak se má Penny učit matematiku". Nejsem učitel a nejsem vystudovaný matematik, ale to přirovnání školské reality s čelními představiteli mého oblíbeného zahraničního seriálu "Velký třesk" mi přijde trefné. Jsem přesvědčena o tom, že nejen obsah (probíraná látka), ale stejně tak forma (způsob, jakým je podána žákům učitelem) hraje svou roli v motivaci žáků učit se novým věcem.

Jak to vnímáte vy? Jste spokojeni s tím, jak to funguje ve školách (základních, případně středních) teď nebo vidíte prostor pro změny?

Krásný den

A.

2 komentáře:

  1. Velký třesk je fajn, ale někdy trochu děsí pohledem na "vědce". Protože mám jednoho v rodině / dcera/, byť je teď na rodičovské, trochu mi připadá, že svět jim hází klacky pod nohy. Když jde o dobrou vědu....A na školách mi chybí předmět hodiny rétoriky, jako to mají třeba v usa, naučí děti komunikovat a diskutovat...a pak není v řeči žádně ...éééé....éééé...hezký den všem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milky, děkuji za názor. Ten seriál je třeba brát trochu s nadhledem :-) Chování jednotlivých aktérů je umocněné, aby více vynikly jejich odlišnosti a určitě nemůže být Sheldon Cooper považován za prototyp každého jednotlivého vědce, na kterého člověk v běžném životě narazí.

      Když jsem kdysi stála u přípravy jednoho projektu na podporu matematiky ve školách, měla jsem ale možnost s několika vědeckými pracovníky spolupracovat. A jisté společné znaky, odlišující je od běžné populace, tam byly znát (navzdory tomu jsme se ale domluvili :-))

      Jako přirovnání k situaci v našich školách mi článek přišel velmi trefný. To, zda vědcům u nás někdo háže klacky pod nohy, posoudit nemohu.

      Nevím ani, co si představit pod "dobrou vědou". Pro mě neexistuje dobrá a špatná věda. Ale vědci, kteří mohou být světu přínosní a nebo ne. Schopnost vykomunikovat výsledky svého bádání s okolním světem je tak toho nezbytnou součástí. Souhlasím, že větší rozvoj komunikačních a prezentačních dovedností na školách by byl přínosem - nejen pro budoucí vědce, ale obecně pro všechny.

      "Slovní vata" (ééé, jako, takže atd.) je podle mě to nejmenší, co by nás v té souvislosti mělo trápit. Jako mnohem závažnější problém vidím neschopnost vysvětlit, přiblížit posluchačům samu podstatu věci a neochotu mluvit jejich "řečí".

      Hezký večer i nadcházející víkend.

      A.

      Vymazat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna