Letos jsem si mimo jiné během vánočních prázdnin užila asi po roce háčkování ze špagetové příze. Dlouhé měsíce na mě čekaly dva obrovská "klubka", abych z nich dětem vyrobila kulaté koberečky před postel.
Po tom jemném háčkování vánočních vloček, baněk a andílků to byl sice chvíli nezvyk, ale jen chviličku :-)
Během vánočních prázdnin jsem se rozhodla i kvůli Viki, se kterou jsme museli zůstat doma, hodně odpočívat a relaxovat. A všechen ten volný čas si náležitě užít. Sedávala jsem teď každý den pár hodin ve svém křesílku u okna, popíjela teplý čaj nebo lahodnou ječmennou kávu s mlékem a každou chvilku háčkovala, četla nebo si psala poznámky a postřehy do notesu :-)
I když jsme spolu jako rodina strávili zavření doma mnoho dlouhých dní - ponorku jsem za celou tu dobu neregistrovala. Všichni jsme si našli čas jak na společnou domácí zábavu, tak tu individuální podle svého gusta.
A trochu se i rozmazlovali a mlsali výborné cukroví, které mi už několikátý rok peče moje nejmladší sestra. S dětmi si pro sebe rezervujeme "jen" pečení a zdobení medových perníčků a je to tak akorát (letos jsme je dokonce zrealizovali jako společnou rodinnou akci až na Silvestra odpoledne a v podvečer :-))
Minulý čtvrtek, hned po svátcích, mi dorazila z knihkupectví jedna hezká kniha od Meika Wikinga, která skvěle do toho letošního trávení Vánoc zapadla. Její název je "Hygge - prostě šťastný způsob života". Věnuje se nejen dánskému fenoménu "Hygge", dost se v ní ale dozvíte i o samotných Dánech.
To slovo je teď hodně populární a "in", ale jeho historie sahá hodně hluboko do historie Dánů a tvoří tak nedílnou součást jejich kultury. Zaujala mě informace, že se Dánové řadí na první příčku nejšťastnějších národů na světě. Možná i to je důvod takového zájmu osob jiných národností o "Hygge", který má údajně na štěstí Dánů nemalý (pozitivní) vliv. V Dánsku dokonce sídlí i institut výzkumu štěstí :-)
Pro našince, který si neustále na něco stěžuje, se může zdát až neuvěřitelné, jak mohou Dánové s rozmary počasí, které v Dánsku vládnou, i v období, kdy je málo denního světla a s jedním z nejvyšších (ne-li nejvyšším) zdaněním příjmů na světě být tak šťastným národem. Ale navzdory tomu prostě jsou.
Vládnou uměním udělat si život krásným a to nejen v přeneseném, ale i doslovném slova smyslu. Z knížky, která má nádherný obal, na mne dýchla příjemná atmosféra klidu, pohody, ale taky umění se radovat z těch "nejobyčenějších" maličkostí nebo žít přítomností, atmosférou sounáležitosti se svými nejbližšími, schopností věnovat se tomu, co vás těší... zkrátka uměním jen "být", bez potřeby přetvářky, dokonalosti za každou cenu, soupeření s ostatními.
Kdo však v knize hledá nějaký zázračný dánský návod na štěstí, bude zklamaný. O řadě věcí jsme už slyšeli nebo je známe, často i ze své reality. Jenže slyšet, vidět nebo vědět ještě neznamená i konat. A v tom to dánské štěstí podle mě asi je - oni o něm nadarmo jen nepíší a nemluví, oni ho prostě žijí - každou minutu, každou hodinu, každý den .-)
Ještě jsem se nedostala k sebereflexi uplynulého roku, ale už teď vím, že pro mě byl spokojený a šťastný. Pokud jsem si začátkem loňského roku přála víc vystupovat ze své komfortní zóny, jedním z mých prvních letošních přání, které i s ohledem na výše uvedené k tomu loňskému přidám, bude určitě zpomalit. Tak, abych si všech těch pozitivních změn, které se mi v životě dějí, mohla ještě víc VĚDOMĚ užívat. A to bude výzva! :-)
Šťastný rok 2019 vám všem!
A.
úterý 1. ledna 2019
10 komentářů:
Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.
Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.
Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.
Mějte krásný den
Anna
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Milá Aničko.Moc Tobě,celé Tvé rodince,ale všem lidičkám,co chodí na Tvůj blog přeji vše jen to nejlepší.Moc moc zdravíčka,štěstíčka,lásky a porozumění.No a samo,že nesmím zapomenout aby se dařilo. v ručním tvořením,ale i v Tvé kytičkovské práci. Papa Lenka.K
OdpovědětVymazatLeni, moc děkuji za sebe, rodinu i čtenáře blogu :-) A.
VymazatAničko, přesně zpomalit!To přesně napadlo i me,i kdyz si žádná predsevzepř nedávám,i kdyz velmi ráda cestují, poznávám nove,ale zaroven lpim na tradicich,jsem ve společnosti lidi,...ale cas nezastaviš.Jsem moc rada,ze jsme se setkaly!Tak ať se v daří i v novem roce!
OdpovědětVymazatIlonko, tak to do toho půjdeme letos spolu :-) Schválně, které to vydrží déle .-) Děkuji za přání a ať je těch milých setkání i v příštím roce dost! A.
VymazatKrásný nový rok , ať je hygge podle tvého E
OdpovědětVymazatEvi, děkuji, ráda pro to udělám maximum :-)) Všechno nejlepší v novém roce i Tobě A.
VymazatAničko, ze špagetové příze jsem upletla na dřevěných jehlicích č.20 6 pufů .Musela jsem odpočívat, jak mě bolely ruce.Koberečky máš hezounké.Já už jsem zpomalila před několika lety.No, ono to je taky věkem.Měj se krásně.Martina
OdpovědětVymazatMarti, to se vůbec nedivím :-) Mně bolely trochu ruce před rokem, když jsem ze špagetové příze háčkovala poprvé, tento rok už v pohodě :-)
VymazatSouhlasím, že s přibývajícím věkem člověk většinou i přirozeně zpomaluje... u sebe jsem ale měla pocit, že stále víc zrychluji (i když já to mám prostě v sobě, potřebuji cítit, že se pořád něco děje :-)).
Vysoké tempo mi vyhovuje a "dech" mi zatím nechybí. Když jsem se ale letos ohlédla za uplynulým rokem, uvědomila jsem si, že všechno to dobré proběhlo až příliš rychle na to, abych si to v danou chvíli pořádně byla schopna vůbec uvědomit. To poznání mi přinesly letošní Vánoce - když jsem se po dlouhé době i ve své mysli zastavila a mohlo mi docvaknout všechno to, co jsem v předchozích měsících vnímala jen napůl.
Potřebuju takových zastavení během roku mnohem víc a pravidelně a už si k tomu pomalu uvolňuji prostor :-)
Krásné dny A.
Aničko, já byla jako ty ještě do 60let, ale je mi o 7 víc a už ani nechci takový fofr.Dřív jsem musela mít každý den naklizený dům, umytá okna každý měsíc a že jich máme, zahradu v úplným pořádku atd.Pořád jsem něco tvořila.Ještě starost o tři čubinky.No už jsem opravdu zvolnila a ráda si po obědě sednu s pletením a poslouchám písničky nebo si pustím film o přírodě.Martina
OdpovědětVymazatMarti, tomu moc rozumím. Ta umytá okna 4krát do roka, natož každý měsíc - je pro mě scifi i teď :-)) Krásné pohodové dny A.
Vymazat