Je tu pondělí a další pracovní týden před námi. Dnes se mi startuje obzvlášť dobře. O uplynulém víkendu jsme totiž s oběma dětmi poprvé vyrazili do upravované běžkařské stopy :-) A dneska od rána nádherně sněží. Vločky jsou obrovské a roztrhl se s nimi doslova pytel. Vzhledem k tomu, že se o víkendu oteplilo a sníh začal tát a navíc předpověď zmiňovala déšť, bylo to o to příjemnější překvapení.
Ještě jsem mu to nevolala, ale myslím, že bude mít minimálně tak velkou radost, jako když jsem začala chodit na běžky já. A že si zase koupí nové boty na běžky a bude jezdit s námi! Taťka můj běžkařský.
Nezapomenu na všechny ty společné zimní výlety do hor a adrenalinové sjezdy, které jsem s absolutní důvěrou v jeho úsudek v mé schopnosti dávala do jednoho s ním (i když jsem pak kolem sebe, když jsme fičeli dolů průsekem mezi dvěma břehy osázenými smrky, slyšela ostatní běžkaře scházející svah bezpečně po nohou říkat "blázen!"... a pak "a ještě jeden blázen!!!" :-)) Dodnes to nechápu, ale nikdy jsem si u toho nezlámala nohy, ruce, ani běžky a do žádného stromu nenajela :-)
Běžkařskou štafetu od něj teď po mně pomyslně přebírají i jeho vnoučata. Já s běžkami začínala až na střední (nechápu, proč? :-)). Naše děti už to ale zkoušejí teď. Dneska jsou daleko větší možnosti než dříve a trénovat se třeba u nás dá i na upravených trasách v areálu čeladenského nebo ostravického golfového hřiště. S dětmi je to skvělá možnost - okruhy jsou sice kratší, ale zase se dá lépe skloubit rozdílná úroveň - zatímco si děti s mužem pomalu "capkají" v nenáročném terénu, já si mohu zajet tutéž trasu i v rychlejším tempu a stále je mám při tom "pod dozorem" a jsem na blízku, pokud je třeba :-)
Nikdy jsem se nenaučila na běžkách bruslit, jezdila jsem jen klasiku, na našich obvyklých beskydských trasách nebyla příležitost to natrénovat. V ostravickém areálu mají ale upravenou plochu i pro bruslení. Tak jsem toho využila a zkoušela. A jde to stále líp a cítím se v tom víc a víc jistější. Je to skvělý pocit :-)
Dětem se pomalu blíží i lyžařský kurz. Vzhledem k tomu, že to máme ke kopcům, co by kamenem dohodil, mají u nás možnost účastnit se i "odpoledních" lyžařských kurzů. Dopoledne mají normálně školu/školku a pak po obědě vyrážejí na kopce. Doufám, že počasí ještě nějaký ten týden vydrží. Bude to pro oba lyžařská premiéra...
A pokud v lyžích najdou zalíbení, chybí jen krůček k tomu, abychom začali jezdit na lyže i jako rodina. Manžel byl kdysi dobrý lyžař, ale se mnou se zamiloval i do běžek a od té doby byl s lyžemi "šlus". Já naposledy stála na lyžích na lyžáku na střední a strašně ráda bych se na ně postavila znovu. Samotné bez rodiny by mi ale bylo na sjezdovkách smutno. Doufám tak, že si v tomto ohledu tuto zimu zase trochu popošoupnem naší komfortní zónu :-))
Jak to máte se zimním pohybem vy? Běžkujete, lyžujete, chodíte na procházky do hor, bruslíte na rybníku...?
Mějte krásný den
A.
Aničko,
OdpovědětVymazatjá od dětství jezdila jen na bruslích na rozlité a zamrzlé Jizeře.
Na hory jsme nejezdili. Na lyžích jsme stála poprvé v sedmé třídě na lyžáku a pak jsem se lyžovat učila až v dospělosti. Na běžkách jsem byla párkrát.
Mám své styly, ale vystačím si a když se povede počasí, je super sjezdovka, sníh, stopa,led...je to paráda !
Verča všechno uměla hodně brzy, táhl jí brácha. Ale teď v pubertě se zase všemu brání:-o
Šíma se teď učí bruslit a baví ho to.
Měla jsem ohromnou radost, že v sobotu u nás byl zamrzlý rybník a já si s dětmi šla zabruslit :-)
Lyže Šíma už zkoušel, ale moc ho to nenadchlo, budeme zkoušet dál!
U nás moc sněhu není , a když tak hned roztaje :-(
Ale nejblíž máme Orlické hory, teď budou i jarní prázdniny, tak se na jeden, dva dny chystáme.
Zimním sportům zdar!
Ilonko, to muselo být dobrodrůžo :-) Asi bych z toho rybníku měla ale trochu strach, že křupne a my skončíme v něm. Já jsem jako malá taky bruslila a docela brzy... babička totiž pracovala na zimním stadiónu a já tak měla v přestávkách mezi tréninky nebo veřejným bruslením často celý stadión jen pro sebe :-) Už je to ale hrozně dávno, možná ještě letos s dětmi vyzkoušíme. Bruslení mě bavilo, ale často mě pak hrozně bolely nohy (myslím plosky), asi kvůli tomu, že mám ploché nohy...
VymazatO lyžích už jsem psala, pokud ne letos, tak příští rok to musí vyjít! Zatím jsem na naše místní lyžařské kurzy slyšela jen samá pozitiva, děti od malých počínaje po ty velké konče nadšené, tak snad to bude platit i pro ty naše :-)
Užívejte zimu a pokud vyjdou, tak i Orlické hory, krásné je máte!
Pa
A.
Aničko, moc tě zdravím. Je to takový fičák, že vůbec nestíhám na blogy chodit. Ale teď mám chvilku, tak jsem si tě našla, abych si přečetla, co se u vás děje:-) Zimní sporty... u mě pouze brusle. Víc mě nebaví... Umím si představit běžky, ale jet z kopce dolů a rychle, to bych nedala... Kdybychom měli kam dát děti, běžky bychom vyzkoušeli oba. Příležitost ale není, proto není ani výbava... a tím pádem pak drhne celá případná šance na ně jít...Adam jede za tři týdny na lyžák se školou a Stelinka křičí, že chce taky lyže. V tom tedy po mě nebudou:-)
OdpovědětVymazatLucko, je mi to úplně jasné :-) Tak snad si stihneš alespoň každý den chvilku odfouknout u toho, co máš ráda .-)
VymazatPokud jde o ty běžky, tak u nich ty prudké sjezdy nejsou zas tak časté, pokud na ně narazíš, často uvidíš většinu, jak je schází po svých dolů... já jsem se je naučila sjíždět jenom proto, že to tak dělal i taťka a mě to přišlo jako samozřejmost... když se to moc rozjelo, řízeně jsem padala na zadek a hotovo :-) Je ale pravda, že s menšími dětmi to na normální běžkování moc není. Proto jsem moc ráda za tu možnost v Ostravici a Čeladné, kde si tak běžek můžeme společně užívat i jako rodina. Ráda bych si s mužem vyjela i na něco delšího, ale řešíme podobný problém jako vy. Kam s dětmi, protože hlídání by se asi našlo, ale ta logistika kolem, protože bychom je museli zavést a zase přivést... A samotná vyrážet nechci, na běžky do hor by měli vždycky vyrážet alespoň dva, člověk nikdy neví.
S lyžemi u nás uvidíme .-) Tak ať se Adamovi na lyžáku líbí a Stelince třeba za pár let i s Tebou? .-)
Pa a ať se daří!
A.
Máme moc rádi zimu přesně takovou, jak má být. Plno sněhu, mráz až do morku kosti. A nejlépe na horách, s lyžemi. Bruslit není kde a na stadionu ve městě to není ono. U nás také napadlo plno sněhu a už se těšíme na běžky, nejraději totiž projíždíme pohádkově bílým lesem :-)
OdpovědětVymazatRikysko, díky za návštěvu i komentář. Pokud jde o to bruslení - všimla jsem si, že v některých městech dělají plochu na bruslení i na otevřených veřejných prostranstvích. Přijde mi to jako zajímavý nápad, takový kompromis mezi tím stadionem a rybníkem nebo řekou, které nejsou po ruce .-) Běžky, to je i moje srdcovka :-) Tak ať nám počasí ještě chvíli přeje .-) Hezké dny A.
Vymazat