Le temps mort...

... tak o něm mluví v jednom ze svých videí Johan, můj oblíbený francouzský učitel francouzštiny, kterého sleduji na Youtube a přes mobilní aplikaci na poslech francouzských podcastů Français Authentique. 

I když jsem byla přesvědčena o tom, že na tomto poli (le temps mort) nemám příliš velký prostor pro zlepšení, mýlila jsem se a díky tomu se v některých oblastech svého zájmu posunula zase o kousek dál.

Vlastní zkušenosti, které jsem během posledních pár měsíců získala, jsou velmi pozitivní. Ráda bych jim proto věnovala tento příspěvek, třeba pomohou i někomu dalšímu.

Možná si někteří z vás, kteří můj blog čtete pravidelně a dlouhodobě, všimli, že jsem si pro svůj loňský rok vyhlásila osobní výzvu zaměřenou na překonávání komfortních zón. Jedna z mých komfortních zón se týkala i cizích jazyků. 

Když jsem se po škole vrhla naplno do pracovního procesu, jazyky šly bohužel stranou. 

"Neměla jsem na ně čas".

A tento stav pak trval (s malými záchvěvy) velmi dlouho. I během první mateřské, i během druhé mateřské... Až loni přišel čas to změnit. 

Rozhodla jsem se začít bořit komfortní zóny v oblastech, na kterých mi hodně záleželo. 

Tam, kde si to mé "vnitřní dítě" nejvíc přálo, ale já to v sobě časem zadupala tak hluboko, jak jen to šlo.

Bylo to běhání, byly to cizí jazyky, bylo to čtení knih, bylo to tvoření (ke kterému jsem si ale našla cestu už o pár let dřív na přelomu první a druhé mateřské - a díky tomu vlastně čtete i tento blog :-))...

Jak s tím vším souvisí "le temps mort" alias "ztracený nebo mrtvý čas"?

Jeho objevování a následné efektivní využívání mi totiž 

výrazně pomáhá v tom své komfortní zóny úspěšně bořit.

Třeba pro mou angličtinu a francouzštinu se mi díky důslednému využívání mrtvého času už druhý měsíc daří každodenně získat minimálně 30 - 60 minut na každou z nich. Nevěříte?

Objevení vlastních zdrojů mrtvého času je takový malý zázrak i u velmi vytížených lidí. Představuje totiž všechny ty hodiny, půlhodiny, čtvrthodiny, deseti nebo pětiminutovky i minuty, které máte v podstatě volné, ale přesto nemůžete dělat úplně všechno, co se vám zamane.

Pro lepší představu uvádím namátkou alespoň několik nejtypičtějších příkladů - cesta do práce nebo ke klientovi a obecně cestování (veřejnými hromadnými prostředky i vlastním vozem), domácí práce (vysávání, vytírání, utírání prachu, věšení prádla, skládání prádla a žehlení... umývání nádobí), ranní líčení, cvičení, čekání na dítě během doby, kdy je na kroužku, pokud jej vozíte/doprovázíte... čekání v dopravní zácpě, na železničním přejezdu... A našlo by se toho mnohem víc .-)

Všechen tenhle čas se dá využít k tomu, na co "nemáte čas". 

Mohou to být často jen několikaminutové úseky využitelného času, pokud jich ale objevíte (a věřím, že ano) ve svém dni více, stávají se z nich půlhodinky a často i hodiny a s tím už se dá dobře pracovat .-)

Já jsem třeba včera ještě předtím, než jsem dorazila před obědem od obou navštívených klientů domů, zvládla během cesty tam a zpět a čekání mezi 1. a 2. schůzkou všechny plánované poslechy angličtiny a francouzštiny a jako bonus si poznačit v bodech myšlenky projektu pro 3. klienta .-) A než jsem ráno na cestu vyrazila, měla jsem zopakovaná i všechna anglická a francouzská slovíčka a fráze pro včerejší den. 

Angličtinu a francouzštinu se učím poslechem i během ranního líčení, sprchy po ranním běhu (se sluchátky ale neběhám - jednak kvůli bezpečnosti a jednak kvůli tomu, že se nechci ošidit o ten ranní ptačí orchestr a vůbec vědomé si užívání probouzení nového dne v přírodě). 

Poslouchám ale při cestě ze školy/školky domů poté, co doprovodím děti nebo naopak při cestě do školy/školy, pokud děti odpoledne vyzvedávám) nebo při odpoledním cvičení pilates doma (spojuji tak obě záliby dohromady a šetřím čas)... S angličtinou nebo francouzštinou dokonce stříhám keře v zahradě nebo hrabu trávník :-)

S jazyky se snažím spojovat i čtení - místo českého vydání dvou knížek jednoho francouzského psychologa jsem si tak pořídila u jedné francouzský originál a u druhé anglické vydání. Čtení jde samozřejmě výrazně pomaleji, než kdybych knihy četla v češtině, ale jde to a opět zabiju dvě mouchy jednou ranou :-)

Běhání si zase mohu dovolit díky tomu, že si každé ráno trochu přivstanu. Během dne nic neošidím a navíc si tak dobře nastartuju den.

Čtu (mj.), i když cestuji nebo čekám na Viki, když je na gymnastice. 
Háčkování nebo vyšívání s sebou beru často do čekárny k lékaři, zubaři nebo dříve ke kadeřníkovi... a nebo taky do vlaku :-)

Zkrátka stačí popustit uzdu své fantazii, kdo hledá, najde!

Třeba tohle malé zamyšlení pomůže i někomu z vás a inspiruje k malým krůčkům směrem vpřed k něčemu hodně dlouho odkládanému, ale milovanému .-)

Jistě, není to univerzální recept na všechny vaše v důsledku nedostatku času nerealizované záliby a činnosti. Ale u řady z nich se uplatnit rozhodně dá, jen se na chvíli zastavit a popřemýšlet nad celým svým dnem nebo týdnem a vytipovat si všechen mrtvý čas, který by se dal efektivně využít, připravit se předem na podobné situace a pak už je jen začít náležitě využívat .-)

Mějte krásný den

A.