Quiche...

... je tradiční francouzský slaný koláč, na jehož výrobu se obvykle používá slanina, sýr, vejce a smetana, základní recept však může mít celou řadu podob. 

Těsto, které tvoří základ koláče, bylo údajně nejdříve chlebové, až postupem času se začalo používat tenké křehké nebo listové. Já dosud používala jako základ kupované těsto listové, tentokrát jsem však udělala výjimku a vyrobila si vlastní (koláč putoval na druhý konec republiky na velké rodinné setkání v Jizerských horách, tak jsem jej nechtěla nijak ošidit, když už je jeho příprava tak jednoduchá :-)). 

Připravené vlastní těsto je potřeba předpéct – quiche se totiž peče nadvakrát, nejprve tzv. naslepo, a teprve potom s náplní. Po upečení se dá jíst teplý, vlažný i studený - osobně mám nejradši první variantu. Pekla jsem podle tohoto receptu.

Pečení jsem si nechala kvůli velkým vedrům až na poslední chvíli pozdě večer a tak se mi málem podařilo vyrazit na týdenní rodinnou dovolenou s jednou rukou plnou puchýřů. Jiříček se se mnou přišel rozloučit před spaním a já pak zamyšleně vzala kovový rendlík, kterým jsem si zatížila předpékaný korpus, holou rukou z trouby rozžhavené na 200 stupňů... 

Pomohla však rychlá pomoc - rada známé na FB - je neuvěřitelně účinná a přitom tak prostě jednoduchá - možná tuto fintu také neznáte - tak sdílím i s vámi, je to hotový zázrak - popáleniny snadno zažehnete ledováním v kombinaci s tea tree olejíčkem, kterým namažete postižená místa - utlumí nejen velkou bolest, které popáleniny vyvolávají, ale současně zamezí vzniku bolestivých puchýřů - u mne již druhý den nebylo po popálenině ani památky a nic mne nebolelo - bez tohoto opatření by to bylo mnohem horší a o plánovaných vyjížďkách na kole bych si pak mohla nechat jenom zdát...

Nakonec byly nejen cyklovyjížďky, ale spoustu dalšího a celý týden utekl jako voda - ostatně jako vše pěkné, co člověk prožívá :-)

Jsem ale ráda zpátky doma, však to znáte .-)

Krásné dny

A.