U ČOVky je krásně

Nic lepšího mě dnes jako hlavička tohoto příspěvku nenapadlo, vznosněji už to vážně nešlo .-) 

Nedávno jsem vám psala o tom, jak už delší dobu toužím odclonit výhled na ČOV na severní straně našeho pozemku a také, jak jsem započala své úpravy v tomto místě. Vím, je za domem, kde chodíme minimálně, ale ze západní strany, kde je umístěna terasa, to na sever není tak daleko.... a když už jsem si předloni prosadila doma další zahradní oblouk na růže, kterým lákám případné návštěvníky terasy dál do zahrady, ten pohled na domácí čističku odpadních vod (byť v zelené barvě) mě prostě rušil :-)

Nechtěla jsem však žádnou nepropustnou clonu (na kterou by ostatně v tom místě ani nebyl prostor, který si manžel vymínil kvůli pravidelné údržbě a kontrole chodu ČOVky). 

Nakonec jsem se tedy rozhodla pro jemné optické odclonění pomocí vysazených středně vysokých tavolníků japonských "Gold Flame", které poté, co se rozrostou vytvoří pomyslný nižší živý plůtek (nestříhaný) a 2 druhů travin umístěných do rohu oblouku (středně vysoký dochan psárkovitý a  vysoká ozdobnice čínská "Gracillimus"). 

U tavolníků se mi líbí jejich téměř celoroční zajímavost - jednak žlutozelené zbarvení listů a jednak poměrně dlouhá doba kvetení (růžový květ červen až srpen), dochany patří mezi nejkrásnější traviny a jejich krása vynikne nejvíce koncem léta, kdy zakvetou, zvolený kultivar ozdobnice sice u nás kvete pouze za podmínky dlouhých teplých podzimních dnů, ale její vzhled je i bez toho celkově velmi pěkný a tak jí ráda prominu i případnou absenci kvetení. 

Tvarově jsem celé místo pojata v lehce formálním stylu založeném na určité pravidelnosti a geometrických tvarech.

Plním i svůj slib a nafotila jsem rovněž "rýč", kterým začišťuji okraje trávníku (pracuji s tímto od Fiskarsu a jsem s ním spokojená, jen potřeboval na začátku nabrousit, což mne trochu zaskočilo, čekala jsem výrobek, se kterým se mohu rovnou pustit do práce :-)).

Na obrázcích je vidět i stav po ručním oddrnování trávníku - to si dělám klasickým zahradním rýčem a je to asi nejnáročnější část celého procesu. Tentokrát jsem však měla pomocnici. Z Viki se stává čím dál větší zahradnice a kromě toho, že už spolu sázíme a sejeme zeleninu, vysazuje se mnou i trvalky a menší keříky .-) Při oddrnování mi odebírala postupně drny a skládala je na kolečka a věřte nebo ne, opravdu mi to hodně pomohlo :-)

Po oddrnování bylo třeba zeminu porýt a pak důkladně rozmělnit najemno kopačkou. A pak už se sázelo. Jen traviny mě trochu potrápily, chtěla jsem si rozmnožit sazenice z vlastních, ale odrytí byť jen malého kousku, bylo téměř nad mé síly. Ozdobnici jsme nakonec s mužem museli odrýt společně.

Tak teď už jen zalévat, zpívat a čekat, až to všechno vyroste :-)

Krásné jarní dny

A.