Jak šel čas...

... Také se rádi probíráte rodinnými alby a pozorujete, jak se vaše děti, ale i vy a vaši blízcí měníte a vzpomínáte na všechno, co jste prožili? Jako každé dítě, i to mé "zahradní" má své pomyslné album a já se čas od času ráda "hrabu" v archívu fotek naší kvetoucí zahrady a kochám se, vyhodnocuji, plánuji...

Poslední vzpomínka patří okolí naší skalky, pohledům směrem k ní, i od ní. Duben - říjen 2016.

Komentáře pak u jednotlivých fotek .-)

Skalka koncem dubna. Hlavní slovo má žlutokvětá tařice skalní, která ostře kontrastuje s červenolistými dřišťály (Berberis thunbergii "Atropurpurea nana" a o něco světlejší "Administration").

Pohled na totéž místo z druhé strany. Mezi kameny rostou i okrasné trávy jako kostřava (Festuca scoparia) připomínající zelené "kopečky" či ovsíř vždyzelený (Helictotrichon sempervirens) s namodralou barvou. Trochu překvapivě se zde velmi daří i několika vřesům a vřesovcům a nadšený je zde hojně se vysévající koniklec či drobnokvětý karafiát - hvozdík (Dianthus). Z jiných částí zahrady zde přicestoval len vytrvalý a také violky vonné, které putují po celé zahradě :-) Vegetuje zde i několik mateřídoušek.

Tento pohled odkrývá i existenci dalších obyvatel - právě kvetoucí plaménku šídlolistou známou také jako "nízký phlox" (Phlox subulata), zde v sytě růžové barvě. Bílé květy na obrázku vpravo pak patří další nenáročné skalničce - huseníku (Arabis). Na opoře nad skalkou právě raší "minikiwi" alias aktinidie význačná, která přináší na jihozápadně orientované terase zejména v létě vítaný stín i chládek, ale na podzim i výborné plody plné vitamínů :-)

Trochu experimentuji s výsadbou do venkovních květináčů. Na obrázku je vidět jeden z nich - vyrobený vlastnoručně z betonu a osázený tavolou kalinolistou s žlutozeleně zbarvenými listy a bílými květy (Physocarpus opulifolius "Dart´s Gold"). Patří mezi mé oblíbence, na zahradě tak mám ještě jeden tento kousek a dva další v červenolisté variaci ("Red Baron" + o něco tmavší "Diabolo"). Za zmínku stojí ještě pod okny kvetoucí keř s výrazně růžovými květy a honosným "královským" názvem - meruzalka krvavá 'KING EDWARD VII" :-) V suché zídce, která pokračuje směrem na sever, je vidět zahradního nezmara se sametově hebkými šedými listy - čistec vlnatý. Milují ho včely i motýli, jen můj muž ne, obzvlášť, když odkvete a jeho stonky se trochu neučesaně začnou rozvalovat na všechny strany. Pomůže hluboké zastřižení a zas je na co koukat .-)

Pohled z východní strany odhaluje již dříve zmiňované violky vonné, bělokvětý huseník, odkvétající koniklec, hvozdíky a další. Za povšimnutí stojí i pohled směrem do záhonu u plotu. Zatím se jen nesměle probouzí, ale vše má svůj čas .-)

A ještě jednou, pěkně zblízka .-)

Je tady začátek května. Odstoupíme ještě kousek dál a ve výhledu se nám ukáže strom, který je u nás milován jak velkými, tak především malými obyvateli. Řeč je o převislé moruši (Morus alba "Pendula") se sladkými plody podobnými tvarem i barvou malým ostružinám. Loni mne trochu vystrašila - když v květnu přišly mrazíky a spálil její rašící pupeny, podobně jako tomu bylo i u části pupenů aktinidie. Ale obě to ustály, i když "morušek" bylo v loňském roce malinko. Pozorného pozorovatele možná zaujme i žlutá masa květů za našim pozemkem - to naši zemědělci vyseli na podzim řepku olejku a právě rozkvétá. Všichni alergici v našem okolí "nadšeně" zalézali do svých útočišť doma a modlili se, aby přežili. Jímku na dešťovku obšťastňují mým mužem nenáviděné keramické květináče, nechápu, co pod nimi pořád hledá... :-) Poblíž roste modrofialově kvetoucí šanta modrá (Nepeta faassenii). Z dálky někomu může připomínat levanduli, je ale na rozdíl od ní naprosto nenáročná na podmínky i péči.

Pohled z jihu začátkem května - v popředí jsou vidět "hlávky" rozchodníkovců nachových (krásky od jara do jara, nemohu si pomoci .-)), vpravo od nich je vidět výbornou půdopokryvnou trvalku - škornici.

A teď pohled z druhé strany, tedy od skalky. Zahrada mobilizuje síly a ještě se ukáže, co v ní je. Je to divoška, i když zatím působí jako právě narozené miminko .-)

Jsme o necelý týden v květnu dál a rozkvetly tulipány, já jsem si obzvlášť oblíbila ty s pivoňkovými plnými květy. Světle šedé listy vzadu patří už zmiňovanému čistci vlnatému, směrem k nám se šedá opakuje ještě jednou, u drobnolistého rožce plstnatého (Cerastium tomentosum), který se brzy rozkvete do bílého polštáře. Mezi tím můžeme obdivovat modrofialovou krásu tařičky (Aubrieta).

A tady ještě jednou tařička i rožec.

Toto místo už dnes není, resp. dřevěný "jahodovník" již dosloužil, toto byla jeho poslední sezóna, ve které jsem jej využila k pěstování cibulky a pastiňáku (zahradní jahody by se neměly kvůli možnému zamoření půdy háďátkem a kořenovou rakovinou na stejném místě pěstovat déle než tři čtyři sezóny, poté by se měly na čas (na další 4 roky) nahradit pěstováním jiné zeleniny - např. košťálové, kořenové a posledních dvou letech okurkami a bramborami). Já jsem se rozhodla jahodovník po dvou letech pěstování kořenové zeleniny a cibulky zrušit úplně. A na podzim jsem v tomto místě vybudovala nový záhon - mé pidi rozárium .-) Navozila jsem zde kopec kvalitní zeminy z nedalekého rekonstruovaného zeleninového políčka, v rámci něhož chci na jaře vybudovat vyvýšené záhony, které budou zabírat o něco menší plochu. Vzhledem k tomu, že bylo políčko v mírném svahu, část zeminy přebývala, toto je jedno z míst v zahradě, kde našla uplatnění. Na jaře jen dosadím k růžím vybrané trvalky a budu se těšit na výsledek .-)

Vždyť jsem to říkala! :-) Ještě rozkvete... bílé polštáře rožce plstnatého. Na spadnutí je i kvetení čistce vlnatého, který nám kapánek poporostl :-) Je prvního června a právě slavíme den dětí.

Trochu jsme v čase poposkočili. Jsme na konci června. Toto je místo v blízkosti terasy, skalka je po pravé straně od žlutokvětého krásnoočka přeslenitého. Bezva trvalka, která kvete opravdu velmi dlouho. Pěkný výhled nám nabízí i záhon v dáli. A takové to bylo v dubnu holátko, viďte? .-) Však jsem říkala, že je ta má zahrada pěkná divoška :-)

A když ještě kousek odstoupím, nabídnu vám i pohled na výjimečně krásnou růži Rosarium Uetersen "ze stáje" Kordes. Zde roubovaná na vysoký kmínek.

Dětem začaly prázdniny. Opět výhled na skalku z jihozápadního rohu zahrady. Aktinidie význačná na opoře u terasy již bezpečně plní stínící i "chladící" funkci. V popředí jsou vidět červené květy kohoutku chalcedonského.

Jsme zhruba v polovině července. Vzpomínáte, jak jsem se zastavovala u tohoto výhledu začátkem května? Rozchodníkovce tehdy vypadaly jako malé hlávky zelí. To už neplatí, pěkně povyrostly a nasadily na květ. Společnost jim nyní dělá růžovokvětý nízký tužebník (Filipendula palmata "Kahome") se svíčkovcem po pravé straně a právě kvetoucí bohyšky s třezalkou ("Hidcote) po levé straně. Že vám spojení rozchodníkovců s vlhkomilnou bohyškou a tužebníkem přijde nesmyslné? No něco na tom jistě bude. Já tu zdánlivou neslučitelnost vyřešila v tomto případě výsadbou rozchodníků "do kopečka". Někdo tomu řešení říká "vlk se nažral a koza zůstala celá" .-) Mimochodem - všimli jste si, jak nehorázně v dáli ční dříve zmiňovaný čistec vlnatý?... Muž už nervozně přešlapuje s nůžkama v ruce ze strany na stranu...

Tento pohled je téměř totožný a přeci trochu jiný - odhaluje více západní část mého záhonu, mou malou prérii .-)

Tento výhled už znáte z dřívějška, tentokrát odhaluje trochu divočiny - z vyšších rostlin červenolistou tavolu kalinolistou, vedle ní rostoucí katalpu trubačovitou ("Nana"), nádherný je i akát (Robinia pseudoacacia "Twisty Baby"), mimo mnoho jiných krásných rostlin v podrostu .-)

Jsme zhruba v polovině srpna, ve skalce se tu a tam objeví i nějaký ten plevel, ale jinak jsem spokojená .-)

Je tu konec září. Přišla dlouho očekávaná chvíle. Rozchodníkovec rozkvetl (Hylotelephium telephium "Herbstfreude"). Spolu s ním i pohled na stále atraktivní "malou prérii" na obrázku vlevo.

Pokud uskočíme očima kousek doprava, dostane se nám do záběru i dříve zmiňovaný tužebník se svíčkovcem. Načervenalé stonky u tužebníku a červené lístky svíčkovce působí velmi dekorativně i po odkvětu. Krásný je i výhled na skalku, respektive na oporu u terasy s aktinidií význačnou a na moruši s fialově kvetoucí hvězdnicí. Dosna v květináčích na kraji terasy narostla do gigantických rozměrů :-)

Ještě jeden pohled směrem ke skalce ze stejného období.

Tento výhled také znáte. Na konci června zde kvetlo naše "zlato" - krásnoočko přeslenité. Nyní se tu ještě parádí třapatka zářivá alias rudbeckie.

Výhled, který dobře znáte. Jsme stále na konci září. Přibyla ptačí budka .-)

A ještě jednou, v užším záběru .-)

Vzpomínáte na květen? Obrovské kvetoucí polštáře tařičky a později rožce jakoby se ztratily. A jsou tu dochany psárkovité, o kterých jste na jaře neměli ani tucha .-) Škoda jen, že zakvetl pouze jeden. Ty dochanské "štětky" mám moc ráda :-) Za dětským domečkem vykukuje i má malá prérie.

Pohled na malou prérii na konci září. Třapatky i zápleváky již odkvetly, rudbeckia a bělokvětý svíčkovec se ale drží :-) Velmi pěkně vypadá i čistec vlnatý na suché zídce... když jsem jej ostříhala, jak muž naléhal .-)

Skalka koncem září ještě zblízka.

To je on - ten čistec, co o něm pořád píšu .-) Pak náš "vítězný oblouk", který jsem si vyškemrala na svém muži jako oporu na popínavé růže a za ním jabloň s osázenou závlahovou mísou. Tento "model" se mi hodně zamlouvá, snoubí v sobě krásu s užitkem (ovocný strom podsazený letničkami či trvalkami se má lépe než s trávníkem až ke kmeni stromu).

Věřili byste, že už je polovina října? Já si ty podzimní procházky ve "zralé" zahradě zalité příjemným sluníčkem vyloženě užívám :-)

Tento výhled mám moc ráda. Podzim je v zahradě již znát, kiwi chytá žlutou barvu a i okolní stromy a keře se začínají pěkně vybarvovat.

Hezké dny

A.