... na svatbu je kromě několika návrhů zahrad, na kterých jsem v posledních dnech pracovala, dalším restem z pomyslného seznamu úkolů, které jsem si uložila, abych si pak taky zasloužila dovolenou .-)
Látku si maminka Filípka vybrala sama, stejně jako motýlka, kterým bude ladit k ostatním členům rodiny. Původně měla být vestička na přání bez podšívky, ale musela jsem ten nápad zavrhnout, nedržela by pěkně tvar a i knoflíkové dírky vypadají lépe, jsou-li vyšity na dvojitém podkladu.
A že jsem měla skladem pár do fialova laděných látek, vybrala jsem tu, která se mi k látce i danému účelu líbila nejvíce. Knoflíčky jsem zvolila s ohledem na barvu motýlka. A navíc - jde o malého gentlemana a proto jsem měla nutkání tu tmavěmodrou "serióznost" i spolu s podšívkou přeci jen trochu rozbít .-) Při šití jsem zvolila postup, díky němuž se mi podařilo všechny švy schovat pěkně v útrobách vestičky.
Potrápily mě ale knoflíkové dírky. Ačkoliv je umím pěkně vyšít i ručně (jak mne to kdysi naučila moje babička), tak jsem se rozhodla použít moderní techniku (když už tu speciální patku k šicímu stroji na to mám, že?). Ale nikdy předtím jsem to nezkoušela a návod k patce byl tak složitý, že by mi na to nestačily ani tři vysoké školy... Nakonec pomohl kamarád google a několik anglických videí, pomocí nichž jsem nakonec pochopila, jak s patkou pracovat, aby ušila, co si přeji .-) Ale těch nadávek, co jsem ze sebe vypustila, když jsem zkoušela nanečisto... Věci zkrátka nejdou vždycky jako po másle :-)
Tak teď jen doufám, že bude vestička sedět, jak má a bude se líbit .-)
Krásné dny
A.
Malému fešákovi bude určitě slušet:-) A knoflíkové dírky se mi také nepodařily udělat, rozšité jsem odložila na hromádku s nedodělanými věcmi a čeká to na mně, až jednou budu mít více času vše zase nastudovat:-)
OdpovědětVymazat