Dvoukomorová provázková bedýnka na Viktorčiny hračky

Dobré odpoledne. Dvoukomorová provázková bedýnka na Viktorčiny hračky v obývacím pokoji je konečně dokončena. Finále mívám obvykle velmi rychlé, ale tentokrát ne a ne "projekt" dotáhnout do konce. Háčkovaná provázková část byla hotova už minimálně týden, ale chybělo "vypolstrovat" vnitřek budoucí bedýnky. 

Už dřív jsem se zmiňovala, že chci použít techniku kašírování. Jako rozehřívací cvičení mělo sloužit tvořeníčko s Viki. To ale napoprvé nevyšlo úplně tak, jak bych si přála. Na druhý pokus taky zcela ne. Nemáme ještě dokončeno - i když základ je (ukážu někdy příště) a bohužel jsme navíc nadělaly škodu... 

Při poslední návštěvě u našich mi mladší sestra darovala (s dobrým úmyslem) lepidlo na tapety. Že se mi s tím bude dobře kašírovat. Možná lépe než s lepidlem vytvořeným z bramborového škrobu... 

To se nám však záhy vymstilo. Tvořila samozřejmě i Viki. Ale já jsem na stůl nedávala žádný umělohmotný ubrus jako ochranu. A pak jsem se nestačila divit, jak se Viktorkou poťapaná část desky začala pomalu loupat dolů. 

Máme renovovaný ořechový dýhovaný stůl po manželově babičce, který jsem paradoxně den před naším druhým tvořením trochu dávala dohromady - chemickým odstraňovačem laku sundala starý lak, znovu natřela ořechovou lazurou, zakončila vrchní vrstvou bezbarvého laku. Byla jsem z toho úplně nešťastná. 

Další den stůl absolvoval všechno znovu. Teď už je zase pěkný... Ale možná to byl důvod, proč jsem na to kašírování neměla chvíli čas... musela jsem to trochu vydýchat... 

Ale já se tak snadno nevzdávám! Obkašírované balonky už stačily vyschnout a my se pustíme brzy do další vrstvy. A tentokrát už jen z bramborového škrobu :-)) A pak znovu budu referovat. Do třetice všeho nejlepšího!!!

Ale zpátky k bedýnce - dnes mne to díky deštivému počasí netáhlo ven na zahradu a tak jsem po obědě obě bedýnky spojila pevně k sobě izolepou (sešívačkou to nešlo, boky krabic na to byly příliš silné...) a oblepila novinami obě komory budoucí bedýnky i celou bedýnku po obvodu a zespod. 

Pak jsem bedýnce oblékla nový šat - háčkovanou provázkovou část. Tentokrát jsem použila složitější vzor - složitější, pokud jde o materiál, jinak to není nic náročného (až na to, že se pracuje s provázkem). 

Kromě cca 2-3 počátečních řad a poslední řady (kdy jsem háčkovala pouze krátkými, resp. dlouhými sloupky) jsem střídala ve všech řadách vždy po dvou předních reliéfních a dvou zadních reliéfních sloupcích. Vznikl vzor blížící se vizuálně tomu, čemu pletařky říkají "patent". Rozhodně je to na zpracování podstatně náročnější než vzor, který jsem používala pro háčkování s provázkem doposud. Ale docela se mi na té bedýnce líbí.

Tak co na bedýnku říkáte? Líbí nebo byste udělali něco jinak?...

Krásný den

Anička