Přeji Vám příjemnou 1. adventní neděli. Po pár dnech odmlky, které mi utekly tak rychle, že už si pomalu ani nevybavuji, co všechno se u nás doma událo, jsem zpátky.
Včera se u nás konal tradiční vánoční jarmark, tentokrát i s ohledem na horší finanční situaci obecního rozpočtu, v gesci dobrovolníků z řad samotných občanů. A myslím, že celé akci hodně prospělo (a nejen finančně), že nebyla tentokrát pořádána žádnou agenturou. Možná je to hodnocení ovlivněné subjektivním dojmem daným tím, že jsem mohla být "v centru dění a přímo u toho", možná to tak bylo opravdu, ale to ať posoudí druzí...
Každopádně měla jsem ze včerejška krásný zážitek a včera na mne dýchla opravdová předvánoční atmosféra. Se 2 kamarádkami z okolí jsme zajišťovaly program pro ty nejmenší účastníky - děti. Vedle 3 úkolů s vánoční tématikou, které děti samy či v doprovodu rodičů postupně plnily, byla připravená i mikulášská dílnička, kde si mohly vyzkoušet zdobení medových perníčků bílou polevou, vyrobit a pustit na vodu lodičku ze skořápky vlašských ořechů či vyrobit papírový zápich do květináče s vánočním motivem. Materiálu na tvoření bylo připraveno dost, ale i tak jsem byla ohromena obrovským zájmem a nadšením dětí. Byl to krásný pocit, i když jsem se ani nestihla podívat na zboží na stáncích, které na jarmarku byly a sledovat více další program s Viktorkou převlečenou za malého čertíka a manželem.
Příjemné dojmy trochu kalí lítost a smutek z toho, že jsem do přípravy celé akce nedala tolik energie, kolik bych si přála a příprava rekvizit ležela hlavně na mých 2 kamarádkách (které to ovšem přes své pracovní i rodinné povinnosti zvládly naprosto skvěle), ale chtě nechtě si musím přiznat, že stávající těhotenství mne vyčerpává mnohem víc, než kolik jsem si byla přiznat ještě před pár týdny.
Až teď si uvědomuji, o kolik je to jednodušší, pokud člověk čeká teprve své první... Viktorka ze mne někdy vysává neskutečné množství energie - tím, jaká je (i když má být opravdu po kom a vlastně jsem za to ráda, že jsme si ve svých povahách tak blízké, pořád v pohybu... možná jí to teď začínám závidět, když teď sama tolik energie nemám), tím, že "zlobí a neposlouchá" (i když kolikrát si říkám, jestli to není pro nás rodiče jednodušší strčit všechny ty nesnadné situace s vychováváním dětí do jednoho šuplíčku a uzavřít to tím, že to jsou ony, co zlobí a my za nic vlastně nemůžeme...).
Dnes v noci, když jsem se několikrát probrala a nemohla dlouho usnout, tak jsem přemýšlela nad akcí včera, nad sebou, nad tím, jak a zda se dost věnuji Viktorce, nad manželstvím a tím, jak hodně nás ovlivňují naše děti ... a nad tím, jak bych chtěla být zase plná energie, jak jsem u sebe zvyklá. Ale snad se to zase brzy zlepší.
Ale to jsem odbočila od toho, o čem jsem původně chtěla psát, i když to spolu možná souvisí. Při tom nočním přemýšlení jsem došla mj. k závěru, že to, s jakou vervou jsem se v poslední době pustila do tvoření, je možná logickým vyústěním potřeby vyrovnat se s pro mě novými stresovými situacemi, které přicházejí, takový únik do jiného světa. Dříve jsem stres zaháněla fyzickou aktivitou - potřebovala jsem se "vybít", takže to bylo hodně kolo a tisíce naježděných km ročně, spinning, v zimě běžky a následně vyplavené endorfiny, co mě hlavně po psychické stránce drželo "nad vodou" v těžkých dobách.
Dnes si už tolik fyzického "vybíjení" nemohu dovolit (a navíc chybí na to ta potřebná energie), tak hledám pomyslné endorfiny někde jinde. Ale třeba je to jen o tom, zkusit se víc přemoci a situace by se pak obrátila :-) Spinning ani kolo teď v zimě to už určitě nebude, ale možná nějaké cvičení v posilovně nebo i jiné (myšleno netěhotenské, protože to by mi na "hlavu" nepomohlo, to mám ověřeno z prvního těhotenství)) provozované mimo domov by mohlo pomoci.
Možná bych měla vážně opravit název tohoto příspěvku. Už hodinu píšu o něčem, co s mechovými stromečky souvisí jen velmi vzdáleně :-)
Takže teď už opravdu "mechové stromečky" u nás doma. Když jsem před nějakou dobou hledala po internetu inspiraci pro dekoraci na letošní Vánoce, narazila jsem na jeden návod na mimibazaru, podle kterého jsem nakonec v pátek vytvořila dva krásné mechové stromečky. Ještě nejsou úplně finální (ráda bych je ještě vyzdobila drátkem s navlečenými korálky nebo nějakými pěknými knoflíčky ap.). Na mech jsem nevyrazila do lesa, ale objednala jsem si ho nakonec u jedné prodejkyně i s dalším přírodním materiálem na tvoření na FLERu.
Nakonec vznikl i adventní věnec na jídelní stůl a adventní věnec ke vchodovým dveřím (schválně jestli v jeho základu poznáte ten, co jsem tvořila na podzim :-)).
Včera ještě před vánočním jarmarkem jsem stihla vyrobit svůj první obháčkovaný oříšek. Asi budu muset použít tenčí přízi nebo větší ořechy, aby mi háčkovaný střed, který by měl zůstat ukryt uvnitř ořechu, nekoukal ven... Ale myslím, že i s tím okrajem bude vypadat oříšek na vánočním stromečku krásně :-)
Pomalu vybaluji další adventní výzdobu. Dnes ráno jsem doplnila venkovní výzdobu ještě o jedno adventní "srdce". Pokud to vyjde, chtěla bych dnes ještě vyzdobit okna vánočními a zimními vystřihovánkami a v plánu (pokud seženu větvičky) je i venkovní ministromeček z větviček... Ale to zase příště :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.
Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.
Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.
Mějte krásný den
Anna