Přírodou nejen proti mšicím a všelijaké jiné verbeži a ekologické hnojení na zahrádkách

Vzhledem k velkému ohlasu k příspěvku o přírodních prostředcích v boji proti mšicím (ale nejen proti nim) a také proto, že jsem to v tomto příspěvku sama slíbila, bych se s vámi ráda podělila o další své poznatky. 

Tentokrát to bude o uplatnění toho, co nám roste prakticky přímo pod nosem, k posílení flóry na našich užitkových, ale také okrasných zahrádkách. Řeč bude o příznivém působení výluhů, odvarů či zákvasů z volně rostoucích bylin na rostliny.

Celá řada rostlin planě rostoucích v zahradě i za plotem má totiž vlastnosti, jichž můžeme s výhodou využít při péči o naši ovocnou, zeleninovou i okrasnou zahradu. Působí nejen jako hnojivo a posilující prostředek, speciálně připravené výluhy působí i proti škůdcům a chorobám.

Moudra čerpám od svých příbuzných (zejména pak z výstřižků svého taťky, které si zakládal ze starých časopisů pro zahrádkáře) a také jak jinak než z internetu. Když jsem nedávno začala řešit problémy se mšicemi, vůbec jsem netušila, kam až se při řešení tohoto problému dostanu :-) Téma "příroda pomáhá přírodě" mě totiž zcela pohltilo :-) Možná ze mě ještě bude biozahradník, i když až na ty kopřivy zatím spíš jen teoreticky :-))

Ale zpět k tématu. Posledně jsem řešila mšice a možnost zamezení jejich pustošení na našich zahrádkách pomocí výluhu z kopřivy. Při té příležitosti jsem se zmínila i o dalším využití kopřiv (a dalších volně rostoucích bylin) pro nás, kteří máme své zahrádky a rostliny na nich rádi. Řeč byla o tzv. fytoterapii - metodě, při níž se pěstované rostliny pomocí výluhů, odvarů a nálevů z různých rostlin zbavují škůdců a chorob a posiluje se jejich zdravotní stav a odolnost.

Pojďme si v tom ale udělat trochu pořádek. Fytoterapie se může uplatňovat v těchto třech podobách:

1. odvary,
2. výluhy (výtažky, extrakty),
3. zákvasy (ve starší literatuře často označované jako jíchy).

Odvary připravujeme tak, že potřebné množství čerstvé nebo sušené byliny asi 30 minut vaříme pomalým varem (někdy se nechávají byliny předem 24 hodin máčet ve vodě). Po vychladnutí přecedíme a můžeme použít.

Výluhy se rovněž připravují buď z čerstvých nebo sušených bylin. Nechají se však ve vodě louhovat v řádu několika hodin až max. 1 - 2 dní, raději na chladném místě, aby za teplého počasí nezačaly kvasit a pak se výluh zcedí a naředí dle potřeby.

Zákvasy (jíchy) se připravují podobně jako výluhy, ale dají se na teplé místo a denně promíchávají, aby dobře vykvasily (začnou pěnit). Hotovy jsou, když po zamíchání přestanou pěnit a neunikají z nich už žádné bublinky (to může trvat různě dlouhou dobu podle počasí, v řádu několika dnů až týdnů). Hotový zákvas se pak opět zcedí a zředí dle potřeby. U zákvasů však musíme počítat s tím, že je s nimi spojen zápach způsobený procesy kvašení. Pro jeho zmírnění se doporučuje přidat do zákvasu pár kapek extraktu kozlíku lékařského.

Rozdílné je použití jednotlivých forem. Výluhy a odvary se připravují těsně před použitím, jinak ztrácí velmi rychle svou účinnost a používají se při boji se škůdci na rostlinách. Zákvasy (jíchy) mají delší použitelnost (lze je skladovat ve skleněných nádobách v místnostech se stálou nižší teplotou) a mají využití jako hnojiva s cílem celkově posílit rostliny (což působí mj. preventivně proti případným škůdcům do budoucna). Jsou-li pravidelně opakovaně aplikovány, pozitivní účinky se projeví jak na celkově zdravém růstu rostlin, tak na nižším nebo vůbec žádném výskytu chorob a škůdců.

Při hnojení je potřeba rostlinám dodat hlavní prvky: dusík, fosfor a draslík. Vhodnými dodavateli těchto prvků jsou např. kopřiva, smetanka lékařská a kostival. Rostou téměř všude, jsou dostupné a mají velmi silné hnojivé účinky. Pro posílení rostlin a tedy podporu růstu potřebují rostliny ostatní prvky, stopové prvky a minerální látky obsažené zejména v přesličce rolní, smetance lékařské, jitroceli, heřmánku, kostivalu, řebříčku.

Příprava výluhu či zákvasu je v zásadě totožná - nasbíráme zelené části rostlin, nasekáme nebo nastříháme je na menší kousky, vložíme do plastové, keramické, skleněné, kameninové či jiné nekovové nádoby a zalijeme odpovídajícím množstvím vody.

A teď již konkrétněji k využití alespoň některých vybraných volně rostoucích bylin.

Kopřiva - o ní již bylo řečeno mnohé zde: http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/06/na-zahradce-ekologicky-aneb-ja-ty-msice.html, tak snad jen malé doplnění. Jícha (resp. zákvas) z mladých kopřiv (100 g čerstvé natě zkvašené v 1 litru vody) obsahuje potřebné živiny a železo, hořčík, vápník, kyselinu křemičitou, mravenčí a citrónovou, stopové prvky a vitamín C. Hotový zákvas je třeba před použitím ředit - 1:10 k zálivce a 1:20 k postřiku. 

Osvědčuje se jako preventivní postřik nejen proti mšicím (ne na fazole, hrách, cibuli a česnek), ale také sviluškám, obaleči jablečnému, molovce jablečné a vrtuli třešňové. Aplikuje se od rašení pupenů až po vývoj plodů každých 14 dnů. 

Opakovaný postřik kopřivovou jíchou a odvarem z heřmánku se doporučuje od začátku května jako prevence proti nádorovitosti maliníku. 

Zálivka zeleniny kopřivovou jíchou se také opakuje každých 14 dnů a pomáhá například proti napadení zrnokazem hrachovým, plodomorkou zelnou a představuje celkovou preventivní ochranu proti různým chorobám a škůdcům. 

Nezředěnou kopřivovou jíchou účinně zasáhneme proti mravencům, když jim opakovaně poléváme jejich cestičky. 

Kopřivový zákvas lze kombinovat také se zákvasem z kořenů a listů kostivalu lékařského. Ten posiluje rostliny, obsahuje mimo jiné také draslík a kyselinu křemičitou. Můžete ho použít také samostatně.

Kostival má vysoký obsah draslíku a dusíku a hodí se tedy hlavně pro na dusík náročné plodiny. Zákvas ze 100 g kořenů a listů kostivalu a 1 l vody působí na posílení rostlin a zlepšení jejich celkové vitality a odolnosti. Tato jícha obsahuje mj. i kyselinu křemičitou a draslík. Ředíme ji v poměru 1:5 k postřiku či 1:3 k zálivce a aplikujeme opakovaně jako jíchu kopřivovou.

Heřmánek - čaj z heřmánku (cca 1 lžička sušených květů na hrnek) můžeme využít k přírodnímu moření semen před výsevem, lžičku zchladlého čaje (výluhu) naředíme s litrem dešťové vody a necháme semena 15 - 20 minut máčet (nejlépe v sáčku z řídké látky), poté usušíme na listu papíru a do dvou dnů vysejeme. Výborné pro semena hrachu, fazolí či bobu a semena brukvovitých (zelí, ředkve, ředkvičky aj.).

Svaříme-li zhruba 100 g sušených květů v 10 l vody a pak zředíme v poměru 1:5, získáme výbornou zálivku pro podporu vitality a růstu rostlin.

Česnek - výluh z česnekové drti se používá k moření semen. Hubí totiž bakterie a houbové choroby. Semena ponecháme 36 až 48 hodin namočená v drti zředěné vodou v poměru 1:25. 

Zákvas z česneku nebo cibule, ale i z póru a pažitky, šalotky či medvědího česneku se používá k prevenci houbových chorob jahod, brambor, bobulovin a ovocných dřevin (např. plísně šedé u jahodníku). V jednom litru vody se nechá zkvasit 50 g rozdrcených cibulovin. Před použitím se zákvas ředí v poměru 1:10. Roztokem se rostliny buď opakovaně postřikují nebo zalévají. Zákvas se dá použít i k dezinfekci zeminy na pařeništi nebo na výsevném záhonu. Zákvas obsahuje mj. vitamíny a síru.

Cibule - k prevenci houbových chorob lze využít i cibulový výluh. 75 g nakrájené cibule zalijeme 10 litry vařící vody. Zchladlým neředěným výluhem postříkáme ohrožené rostliny. Možno použít cibulové slupky nebo kombinovat s česnekem.

Rebarbora - výluh z čerstvých listů rebarbory nám pomůže zahnat mšice na fazolích. Listy trochu pomačkáme, natrháme, navrstvíme do kbelíku a zalijeme vodou. Za dva dny je výluh hotový. Rostliny fazolí a bobu výluhem polijeme nebo postříkáme.

Podobně lze využít odvar z reveně. Na ten potřebujeme 1 kg čerstvých listů reveně, které pak vaříme 30 minut v 10 l vody. Neředěným vývarem pak stříkáme postižené listy fazolí.

Řebříček - s 20 g sušených květů a 10 l vody vyrobíme studený výluh  na rostliny jako prevenci proti houbovým chorobám a proti hmyzu.

Smetanka lékařská - s 10 l vody a 2 kg čerstvých listů vyrobíme zákvas na podporu a kvalitu plodů.

Přeslička pomáhá jako odvar proti padlí, plísním, rzi či strupovitosti. 300 g čerstvých nebo 30 g sušených letních lodyh přesličky rolní necháme změknout 24 hodin v 10 l vody. Potom obsah nádoby 30 minut povaříme. Jakmile roztok vychladne, přecedíme jej a zředíme vodou v poměru 1:5. Nejlepší účinek má postřik použitý v dopoledních hodinách, je možné do něj na začátku přidat i vratič. Preventivně se stříká jednou za 14 dní. 
Odvar obsahuje důležité prvky posilující rostliny a zvyšující jejich odolnost vůči chorobám, zejména houbovým a bakteriálním jako křemík, síru, vápník, draslík, sodík, hořčík.

A nedokvašená jícha z této rostliny ředěná asi 1:5 účinkuje proti mšicím a svilušce snovací. Pokud přidáme ještě mazlavé mýdlo (asi 1 %), účinek se ještě zvýší.

Černý bez - proti hrabošům je velmi účinná jícha, kterou si připravíme z 1 kg čerstvých listů bezu černého a 10 l vody. Hotovou jíchu pak nalijeme do blízkosti hraboších děr. 

Listy rajčat - proti krtkům, myším, vosičkám si můžeme vyrobit i postřik z natě rajčat. Vylomené zálistky nevyhazujeme na kompost, ale necháme je vykvasit v uzavřené nádobě. Výluh se ředí vodou v poměru 1:1. Blíže viz http://agnieszcinykratochvile.blogspot.cz/2013/06/na-zahradce-ekologicky-aneb-ja-ty-msice.html.

Vratič - tento plevel rostoucí okolo cest, na rumištích a neobdělávaných plochách je účinnou bylinou proti nejrůznějším škůdcům. Z rostliny se k biologické ochraně používají ostře žluté květy od července do září. 

Odvar z něj působí na roztoče na jahodách či ostružinách, mšice či obaleč jablečný. Na přípravu 1 l odvaru budeme potřebovat 300 g čerstvých či 30 g usušených květů, které zalijeme vroucí vodou a necháme pod pokličkou louhovat 10 až 15 minut. Odvar přecedíme a vychlazený aplikujeme jako postřik na postižené rostliny. 

Proti mšicím a sviluškám pomůže stejné množství čerstvé či sušené nati z vratiče přelité 10 l vroucí vody. Nálev pak opět musíme nechat 10 - 15 minut stát a poté zcedit. Jakmile vychladne, ředíme jej vodou v poměru 1:3.

Proti strupovitosti jabloní, hrušní a třešní může pomoci postřik vyrobený z 500 g čerstvého nebo 50 g sušeného vratiče, který necháme v 1 l vody 24 hodin louhovat ve studené vodě a poté mírně převaříme cca 30 minut. Po zchladnutí přecedíme a postříkáme stromy, nejlépe už na konci dubna a podruhé na začátku května (po opadání korunních plátků); po odkvětu je nutné aplikovat ve 14denních intervalech.

A konečně proti padlí si můžeme vyrobit odvar ze 300 g čerstvé kvetoucí natě a 10 l vroucí vody. Po zcezení ředíme v poměru 1:2.

Kapraď samec - kapraďový zákvas z 1 kg čerstvých nebo 100 - 200 g sušených listů kapradě samce zalijeme 10 litry vody a necháme vykvasit. Zředěný 1:10 slouží proti mšicím, při aplikaci na půdu působí proti slimákům. Neředěný lze použít na zimní postřik proti puklicím a vlnatce krvavé.

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) - svaříme-li 300 g kvetoucích rostlin s 10 l vody, získáme v neředěné podobě postřik proti housenkám běláska zelného, mšicím, sviluškám, obaleči a mravencům. Aplikujeme jej opakovaně každých 14 dnů a kombinujeme s výluhem z kopřiv a odvarem z vratiče.

Postřik je účinný i proti houbovým chorobám rajčat a okurek, v tom případě aplikujeme opakovaně každých 14 dní a střídáme s postřikem přesličkovým, vratičovým a heřmánkovým. 

Pelyňkový odvar obsahuje kyselinu křemičitou, vitamíny (zejména B a C), éterické oleje aj.

Doporučení k hnojení a posílení růstu rostlin:

1. Hnojivou jíchou z natrhané přesličky (5 dílů), smetanky, kostivalu, jitrocele, heřmánku, řebříčku apod. (od každého 1 díl) se zalévá zelenina I.trati (každých 14 dní) a jahody zhruba 1 x měsíčně. Živiny z jíchy jsou pro rostliny v době největší poptávky rychle dostupné. Pro většinu zeleniny platí, že dodávka živin je potřebná při kvetení a tvorbě plodů. Při dozrávání již nepřihnojujeme.
2. Ovocné keře stačí zalít hnojivou jíchou 1 x za sezónu, nejdéle koncem července, aby pletiva do zimy zdřevnatěla a keře nenamrzaly.
3. 1 x ročně, když kvete heřmánek, vyrobíme posilující výluh z natrhané přesličky (5 dílů), smetanky, kostivalu, jitrocele, heřmánku, řebříčku apod. (od každého 1 díl), kterým pak zalijeme veškerou zeleninu, ovocné keře, trvalky a zbytek dáme ke stromům.
4. Kopřivovou jíchou zaléváme každý měsíc rajčata, papriky, zelí a pokojové ibišky od konce června do konce srpna. Máme-li k dispozici, přihodíme do jíchy i trochu kostivalu.

Nevím, jak vy, ale já se jdu porozhlédnout po nějaké velké igelitce a jdu "na lov", mám rest - hnojivá jícha, ani posilující výluh ještě letos nebyly :-)

Ať nám ty naše zahrádky jen vzkvétají!

Krásný den

Anička