Na zahrádce ekologicky... aneb já ty mšice dostanu!

Také řešíte problém, co s odpornými mšicemi v zahradě? U nás je to teď celkem aktuální téma. Původně jsem chtěla nakoupit další zásoby postřiků v zahradnictví nebo nějakém hobby marketu, loňské mi už totiž došly. Pak jsem na to téma ale hodila řeč se svými rodiči a dostalo se mi doporučení na ryze ekologický přípravek, který si mohu připravit zadarmo sama.

O jaký zázrak tedy jde? Výluh z kopřivy (dají se použít ale i jiné zázračné byliny - plevele, jak jsem se po začtení se na dané téma dozvěděla na internetu - např. vratič, kostivál a řada dalších). 

To se jednoho pěkného rána vydáte na procházku a šmírujete... A netrvá to dlouho a potkáte nejeden pěkný trs pálivých kopřiv. Tak navléknete na ruce pracovní rukavice, do nich vložíte nůžky a začnete stříhat - pokud máte štěstí na mladé, ještě nekvetoucí kopřivy, máte o to méně práce. Odstřihnete celou nať a šup s ní do igelitky - v opačném případě odstřihnete kvetoucí část a šup s ní do příkopy (proč to mrhání cenným materiálem? Protože s kvetoucí částí bychom si do našeho elixíru zaseli i seménka, která by mohla nedejbože vyklíčit u nás na zahrádce a o to zas tolik nestojíme), nekvetoucí část  zase šup do igelitky.

A co s úlovkem? Nejlépe pěkně nasekat do nějaké plastové, keramické či jiné nekovové nádoby a zalít odstátou vodou. Na 100 g čerstvých kopřiv budete potřebovat 1 l vody. Necháte odležet 24 hodin (může být i déle, ne však více než 48 hodin, výluh by se pak musel více ředit - viz níže), kopřivy šup z nádoby ven a výluh můžete ihned upotřebit - nalijete potřebné množství do postřikovače a jdete s tím na ty mšice (nejlépe za deště či po dešti,nebo aspoň k večeru nebo hned zrána, kdy ještě nepálí sluníčko, kombinace kopřivový postřik - slunce by totiž mohla být vražedná nejen pro mšice).

Výluh můžete použít i jako prevenci, pokud atak mšicí každou chvílí očekáváte. V tom případě nařeďte do postřikovače s vodou v poměru 1:10 (myšleno 1 díl výluhu, 10 dílů vody).

A dobrá zpráva nakonec - výluh má nejen "protimšicové" účinky. Současně dodává rostlinám potřebné látky, které je činí odolnějšími, zdravějšími a krásnějšími. Pokud byste kopřivy nechali ve vodní lázni máčet pár dnů (kolik přesně poznáte podle toho, že výluh přestane pěnit a dostane tmavou barvu), získáte velmi účinné hnojivo nejen na okrasné, ale také na užitkové rostliny. To je ale třeba naředit ještě více, protože takový výluh je velmi silný. 

Optimální poměr pro měsíční hnojení bývá díl hnojiva na devět dílů vody, u častěji hnojených mladých sazenic výluh zředíme dvojnásobně. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až v poměru 1:50.

No není to paráda? :-)

Výše uvedenému postupu říkají odborníci tzv. fytoterapie. Jedná se o metodu, při níž se pěstované rostliny pomocí výluhů, odvarů a nálevů z různých rostlin zbavují škůdců a chorob a posiluje se jejich zdravotní stav a odolnost. K fytoterapii je možné podle slov odborníků využívat více než dvě stě druhů rostlin. Tak například odvar z přesličky rolní působí proti padlí, monilióze, mšicím, roztočům a proti houbovým chorobám jahodníku a brambor. Běláska zelného odpuzuje výluh ze šalvěje, vratiče, rozmarýny, kopru, mateřídoušky, máty peprné a rajčete. Výluhem ze saturejky, levandule, lichořeřišnice, vratiče a kopřivy zase odpudíte mšice. Proti mravencům se osvědčil neředěný nálev nebo odvar z levandule, majoránky, mateřídoušky a kapradí. Slimáci zase nemají rádi česnek, cibuli, lichořeřišnici, šalvěj, hořčici rolní a mateřídoušku.

Osvědčené příklady fytoterapie v zahradách: 

• Výluh z rajčatové natě. Připravíte jej z rajčatové natě, kterou zalijete vodou, povaříte a necháte 5-6 dní na sluníčku kvasit. Před vlastním postřikem přeceďte a nařeďte v poměru 1:1 vodou. Výluh je účinný proti mšicím jako postřik nebo proti krtkům, myším a hryzcům v podobě zálivky. 
• Vývar z tabáku. 200 g tabáku po 2 hodinách louhování povařte a poté za přídavku 200 g rozsekaného česneku nechte vývar půl hodiny stát. V postřiku zředěný 1:10 působí proti živočišným škůdcům, především proti molicím a mšicím.
• Vývar z přesličkové natě. 600 g čerstvé nebo 100 g sušené přesličky vařte v 5 l vody po dobu 1 hodiny. Potom vývar sceďte a nechte 1-2 týdny stát. Zředěný v poměru 1:5 se používá ve formě zálivky nebo postřiku proti houbovým chorobám rostlin a při dezinfekci půdy před setím nebo výsadbou sazenic.

A o samotném ekologickém hnojení zase někdy příště :-)

Loučím se s heslem "Likvidujme, ale pokud možno ekologicky!" a přeji krásný den

Anička