dnes jsem kolem půl dvanácté udělala poslední tečku v textu manuálu pro lektory jednoho kurzu určeného začínajícím podnikatelům a konečně práci odeslala k dalšímu využití. Konečně se tak zase mohu věnovat tvoření.
Stejně tak to udělala včera, když si vyráběly děti panenky ze zbytků látek, vlny a ruliček od toaletního papíru. Bylo mi to líto, tak jsem jí slíbila, že až přijdeme domů, něco takového si spolu taky vytvoříme.
No a vytvořily :-) Jen jsem si na tom ale potvrdila, jak málo trpělivá maminka jsem :-( Včera jsem se zapřísahala, že naše další společné tvoření bude za hodně, hodně dlouhou dobu. S odstupem dne ale musím konstatovat, že na sobě budu muset v tomto ohledu začít hodně pracovat. Když se dívám po blozích, kde maminky pyšně vystavují dílka, která tvořily se svými malými dětmi a píší, jak si to spolu s dětmi užily, stydím se, že řeším prkotiny jako polepený stůl, ušpiněné tričko ap. místo toho, abych měla z takových chvilek radost. Obzvlášť, když je Viki tak nadšená.
Loučím se tedy s heslem mých nejbližších dnů "trpělivost aneb vydržet, hlavně vydržet!" a přeji krásné slunečné odpoledne.
Anička
jé, to je hezounké tvoření......
OdpovědětVymazatAjka
Ajko, díky :-) Jen kdyby kolem toho nebylo tolik nervů...
OdpovědětVymazat