A jsem zase o krůček dál ze své komfortní zóny... jsem si dneska ráno pomyslela, když mi i druhý majitel chalup, které jsem pro naše letošní rodinné prázdninové výletování objednala, potvrdil rezervaci :-)
No a co je na tom nekomfortního, zeptáte se... Asi to nejlépe vystihnou slova Neila Amstronga po přistání lidské posádky na Měsíci - "malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo", resp. pokud bych je parafrázovala na naše rodinné poměry, tak "malý krok pro mnoho ostatních kolem nás, velký skok pro naši rodinu" :-)
Neboť cestování s našimi dětmi na vzdálenost delší než 30 km až donedávna nebyla jednoduchá záležitost a byla to velká zkouška nervů všech zúčastněných...
Co u Viktorky naštěstí trvalo jen do jednoho roku, se u našeho Jirky táhlo až do poloviny loňských letních prázdnin. Kdo si zažil cestování jakýmkoliv dopravních prostředkem s ratolestí vytrvale kříčící, úpící, plačící, ječící po dobu alespoň pět minut, ví, o čem mluvím. Nic spolehlivě nezabíralo, snad jen únavou způsobené náhlé upadnutí do spánku, po němž se plynule navázalo tam, kde se skončilo.
Ačkoliv rádi objevujeme nová místa, cestování se tak pro nás s mužem stalo na několik let doslova utrpením a chuť na výletování či dovolenou strávenou mimo domov jsme si tak mnohokrát nechali raději zajít a omezili se hlavně na kratší výlety do okolí. Když se doma začalo mluvit o tom, že někam dál vyrazíme, vždy to provázela směsice smíšených dojmů a domněnek o tom, jak to bude probíhat...
Když jsem se na toto téma loni v létě bavila se svou sestřenicí a jejím mužem, překvapilo mě, jak jednoduché, ale funkční řešení mi doporučili. Rádi cestují po našich krajích a jsou se svými holkami zvyklí udělat větší přestávku nejpozději po každé hodině cestování. Cesta se tak sice velmi výrazně natáhne, ale navštíví při tom i další místa, která by jinak minuli, děti si odpočinou od cestování v autě, odreagují se a pak všichni bez problémů cestují dál. Vyzkoušeli jsme při návratu domů z loňské dovolené v Jizerských horách a vážně to fungovalo :-) Byl to skvělý pocit, když jako mávnutím kouzelného proutku byli malí i velcí cestovatelé "v pohodě"! :-)
Tato povzbuzující zkušenost ve mně zasela semínko naděje, že bychom si snad opět mohli více užívat objevování koutů naší vlasti i jiných krajů evropských. Během jednoho lednového odpoledne jsem tak sepsala několik tipů na letní dovolenou u nás i v zahraničí, probrala s mužem a vybraným "kandidátům" tak ještě ten den napsala :-)
Nakonec zvítězily naše Orlické hory (to je taková má srdcovka, do podhůří Orlických hor jsem jako dítě jezdila navštěvovat babičku a mamčinu sestru s rodinou, ale nikdy jsme se nevydali prozkoumat více hory, které mě lákaly) a Jeseníky (protože jsme měli vždycky blíž Beskydy, do Jeseníků jsme jezdívali velmi málo, je čas to napravit :-)) Vybraná místa nejlépe splňovaly naše představy o naší "ideální" rodinné dovolené, které se kupodivu u mne i mého muže vzácně shodují :-) Chalupa v Dětřichově pro mne byla láska na první pohled.
Zdroj obrázků pro koláž Chalupa v Dětřichově v Jeseníkách, kde strávíme část letošního léta, shodli jsme se jednohlasně a moc se těšíme :-)
Tahle docela malá věc mi připomněla něco obecnějšího, co v posledních letech kolem sebe hodně vnímám. Připomněla mi, jak někdy lidé zbytečně tlačí na pilu a honí se za výkonem - v práci, ve škole, ve sportu, .... chceme být nejrychlejší, nejchytřejší, nejoblíbenější.... a při té cestě za vysněným cílem/stavem si úplně zapomínáme užívat tu cestu, která k němu vede a bývá kolikrát důležitější než ten cíl samotný.
Snažím se tak nejen ve svém pracovně-podnikatelském, ale i osobním životě více dodržovat moto "netlač řeku, teče sama". Začala jsem s tím u svého podnikání a s odstupem dvou let mohu potvrdit, že to skutečně platí. Že je někdy třeba více poslouchat svou intuici a nechat se více "unášet svým proudem" a méně věci řídit. Že se dobré věci stávají, i když je dramaticky neinicializujeme. Pocit, že nemusím mít všechno stoprocentně pod kontrolou, je velmi osvobozující. Snad se mi to podaří stále více uplatňovat i v dalších oblastech .-)
Mějte krásné dny, já teď zase hodně "zahradničím", i když jen na "papíře" :-))
A.
Aničko, znam tohle cestování!I Šima mel takové období,dikybohu trvalo asi jen rok;-)Za to mu bývá v autě na delsi vzdálenosti uz od pul roku špatně 😞Řešíme to probiotiky a většinou to funguje☺I kdyz ty naše přestávky jsou take častější a po dalnicich nejezdíme skoro vůbec.A musim se smat,protože letos Vy k nam do Orlickych hor a my do Beskyd😊Nekde na půl cesty si zamáváme,ano?😉P.s.Ja konečně nyní střiham☺
OdpovědětVymazatIlonko, u nás naštěstí nikdo neblije, to už bychom asi nevyrazili vůbec... :-) Ale k tomu Tvému cestování - tak to mi musíš do mailu napsat, kdy v Beskydech budete a pokud zrovna nebudeme pryč, musíte se aspoň na chvíli zastavit :-) Myslím to vážně! .-) Krásný sobotní večer A.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatPiši blbosti- homeopatiky😉
VymazatVidíš a já se u toho ani nepozastavila :-)))
VymazatBáječné rozhodnutí Aničko. My jsme s naším nejmladším takhle procestovali kus naší krásné vlasti a dodnes si to pamatuje. To ještě nefungoval internet, takže ubytování na 2 noci jsme řešili vždy na místě a občas to bylo velmi frustrující :o)).
OdpovědětVymazatTak ať se vám všem při cestování daří.
Ála
Álo, díky za povzbuzení :-) Ani nevíš, jak moc se těším. Na nová místa a vůbec i na to cestování. Jsem ráda v pohybu. "Přeprogramovala" jsem se a snažím se myslet i na to naše cestování pozitivně a nevytvářet si předem žádné negativní domněnky. Už to šlo, tak to půjde znovu a znovu. Bude to moc fajn :-)) Krásnou neděli A.
VymazatHezký den, Aničko:-). My jsme se synem poprvé vyrazili na tuzemskou dovolenou v jeho 13 měsících. Obavy jsme měli pouze my, syn byl naprosto v pohodě :-). Tedy kromě jídla. Dětská lékařka mě pořád nabádala, co všechno musí jíst, ale on kromě mateřského mléka nic moc nechtěl a přes nabídku kašiček, mrkviček atd. si vždy počkal na mléko "domácí výroby". Vykašlala jsem se na rady a doporučení a řídila se svým vlastním instinktem a jeho potřebami. U dcery už jsem byla "chytřejší" a nechala vše plynout. Cestovali s námi úplně v pohodě. Myslím si, že když jsou v pohodě rodiče, děti jsou pak také. Přesně jak píšete, řeka poteče i bez našeho přičinění.
OdpovědětVymazatTeď si to uvědomuji více než kdy jindy. Strach a obavy nás nesmyslně svazují. Přeji, aby se Vám dovolenková i ta druhá letošní důležitější "cesta", vydařila. ZaZa
ZaZo, díky moc za komentář. Myslím si, že jsme se nechali s mužem příliš svázat našimi obavami. Muž potřebuje mít věci více pod kontrolou a já se nechala trochu "stáhnout", možná jsme se měli více podržet v pozitivním přístupu než stahovat dolů... a také jít více po způsobech, jak problém řešit než rezignovat... Toto je naše šance dokázat si, že když budeme hledat cesty, najde se i (často jednoduché) řešení. A taky si víc věřit v tom, že polovina úspěchu je v dobrém rozpoložení a důvěře v nás samotné :-) Ona už nás ta "řeka" ponese sama tam, kam bude třeba :-)) Ještě jednou moc díky. A.
VymazatAničko, vidíš, paráda.
OdpovědětVymazatA mezi Orlickými horami a Jeseníky bydlíme, chtěli jsme do hor. Že bych měla v létě Vánoce a mohla se s tebou setkat osobně?:-)
Krásné dny.
Bohunka
Bohunko, že by? :-) S Ilonkou Ř. už jsme prakticky domluvené :-))) Pokud mi do mailu napíšeš, kde přesně bydlíš, tak třeba nám to taky vyjde .-) Měj se krásně A.
VymazatAničko, nádherné místo jste si vybrali ( i když ono je u nás krásně všude ;-)).Úplně to vidím, vyběhnout na zápraží, kochat se východem (západem) slunce... Úžasná romantika... :-)A s tou "řekou" souhlasím. V poslední době se i já snažím více poslouchat svůj vnitřní hlas a jak se říká - netlačit na pilu. Hned se žije snáz. ;-)Přeji krásné pohodové dny. D.
OdpovědětVymazatDášo, děkuji :-) Jak jsem psala, to byla láska na první pohled. Ano romantika,krásné louky kolem... kterou mi můj muž samozřejmě hned vzápětí musel trochu začmoudit svým "a taky tam bude hromada klíšťat"... To je romantik, co? :-))) Měj se krásně A.
VymazatSuper článok! Určite budem sledovať ďalej!:)
OdpovědětVymazatHeleno, děkuji za návštěvu i komentář. Hezké dny A.
Vymazat