Nejkrásnější květina...

... mé kvetoucí zahrádky rozkvetla přesně před sedmi lety :-) Bylo to deset minut před půlnocí a bylo to rychlé, ačkoliv jsem z pročtených brožur a periodik pro nastávající maminky byla připravena na deset a více hodinový maraton :-) 

O to víc jsme se navzájem s porodní asistentkou pobavily, když se mě tehdy kolem deváté večer zeptala: "Tak co, maminko, chcete miminko vidět ještě dnes nebo počkáme až na den dětí?" a já jí pak na to odpověděla s nevěřícným úsměvem, jestli si ze mě nedělá legraci, že by to šlo jako zařídit už dnes?... .-)

Nakonec rozhodly okolnosti pro poslední květnový den a já jsem za to moc ráda - Viktorka může slavit dva dny po sobě a já mohla díky těm 10 minutám odejít z porodnice o den dříve.

Přestože se spolu jako dvě temperamentní bytosti někdy škorpíme (a často mě nejvíc vytáčí právě to, s čím bych sama měla mít největší pochopení... tak je mi podobná :-)), nedokážu si nás jednu bez druhé představit. Je v ní velká energie, kterou se teprve učí využívat a uplatňovat tím "správným" směrem, aby jí bytosti kolem sebe "neutloukla". Náš tatínek o ní říká, že je "hořák" a myslím, že to docela dobře vystihuje podstatu věci .-) Je ale otevřená, vstřícná a přátelská bytost se srdcem na pravém místě a někdy mám o ni trochu strach, aby jí proto jiní nevyužívali. Jsem šťastná máma.

Kromě dárečků z vlastní dílničky, které už jsem vám představovala dříve (holčičí lapač snů a polštářek do postýlky) ode mne Viki dostane na přání tenhle barevně ladící a chuťově vynikající dortík. Připravila jsem jej podle návodu Monči z kopečka. První test proběhl úspěšně už při oslavě s širší rodinou, tento jsem stihla i nafotit :-)

Tentokrát jsem mohla dortík naaranžovat na svůj nový skleněný podnos s víkem, kterým jsem si udělala radost, když už jsem se tak "pekařsky" pěkně rozjela :-)

Krásný poslední květnový den.

A.

V dinosauří říši...

... a nebo mezi proužky. Podle nálady našeho malého gentlemana :-)

Nový přírůstek do mé rodiny pokrývek hlavy, které dosud ovládaly jen letní klobouky - kromě oboustranné holčičí bekovky přibyla i oboustranná kšiltovka :-)

Mám radost, že přes vlastní konstrukci střihu a asistence Jiříčka, všechno klaplo "naostro" hned na první pokus, jen příště nebudu tolik škudlit při stříhání dinosauří látky - polovinu jsem si nastříhala vzhůru nohama :-)

Krásné dny

A.

Po francouzsku chic...

... snad trochu bude s novou holčičí bekovkou v červenobílé barevné kombinaci na přání naše Viki. Zvolené dekory asi nikoho, kdo mne alespoň trochu zná, příliš nepřekvapí. Prostě puntíky a proužky nikdy nezestárnou :-)

Pokrývky hlavy mě baví a chtěla jsem po kloboučcích vyzkoušet zase něco jiného. Tentokrát tedy oboustranná dívčí bekovka.

A aby ani Jiříček nepřišel zkrátka, rozpracovala jsem pro něj nový model kšiltovky. 

Střihy jsem si dávala dohromady sama a byla jsem napjatá jako struna, zda výsledné produkty dobře sednou, ale myslím, že se povedlo (u bekovky pro Viki a u Jiříčka to zatím také vypadá nadějně), byť už mám pár poznámek pro případné úpravy pro další kousky :-)

Příprava naší letní garderóby se tak započala :-)

Krásné teplé dny

A.

V zajetí uzlů...

... se nově ocitly mé dvě pokojové rostliny, kterým jsem pořídila provázkové květinové závěsy. Původní plastový závěs už jsem chtěla vyměnit hodně dlouho a když se teď objevilo nečekaně něco, co se mi líbilo a navíc za směšně nízkou cenu, neváhala jsem, i když jsem si je původně chtěla vyrobit sama. 

Své vlastní "macramé" závěsy však nevzdávám, jen k nim asi budu muset přikoupit nějakou tu květenu navíc a přemluvit muže, aby vrtal do zdi... .-)

Hezký nedělní večer

A.

Houpací síť...

... je parádní věc. Ale kam ji zavěsit, když na zahradě člověk nemá vzrostlé stromy, které by její umístění zvládly a ani nechce skladovat konstrukce k tomu určené...?

Řešení se vždycky najde. A někdy jej má člověk přímo pod nosem .-)

Nainstalováno a ihned zabráno :-)

Krásné dny

A.

Po práci

Dnešní den hodnotím jako mimořádně produktivní, dostalo se i na zahradu a já si, jako už dlouho ne, užívala i to pletí nově založených záhonů :-)

Díky vydatnějším srážkám v posledních dnech to šlo jako po másle. A když už je hotovo, člověk by měl sednout do křesla a koukat na tu nádheru kolem sebe. Ale to bych si musela ještě zaběhnout do vedlejší obce a zpět, aby mě pak totální únava přikurtovala k sedadlu :-)

A tak jsem se kochala v chůzi. Na severní stranu pozemku s foťákem moc nechodím. A přitom přes tu čističku to tady začíná vypadat jako docela pěkné místo :-)

Krásný nadcházející víkend

A.

Blogerské Vánoce...

... spolu teď na jaře zorganizovaly Martina s Marcelou a já dostala po dlouhé době chuť zapojit se také :-)

Dárek jsem vyráběla přímo pro jednu z organizátorek - Martinu. Líbí se mi, jak šikovně to umí s betonem a jak se svým partnerem recyklují a přetvářejí věci, které jim přijdou pod ruce a navíc to umí krásně "prodat" na krásných fotografiích :-)

Protože je Martina žena milující neutrální a přírodní barvy, pojala jsem tak i svůj výrobek. Marti jsem ušila béžový polštářek, na jehož přední stranu jsem namalovala barvami na textil bílou holubici a celý polštářek obháčkovala rozvernými bílými bambulkami .-)

Marťa už má polštářek doma, takže jej mohu zveřejnit i na svém blogu .-)

Krásné dny

A.

Jak to u nás kvetlo...

... v půli května 2017? 

Pravidelní čtenáři blogu už znají mé časosběrné zahradní příspěvky. Už pár let si dokumentuji naši kvetoucí zahradu měsíc po měsíci (někdy i častěji, když se udají významné změny i v rozmezí dvou týdnů :-)). 

Baví mě pak zpětně sledovat, kolik se toho během daného roku událo a jak zahrada, založená před pěti lety z malých "prcků" roste postupně do krásy. A také pak (třeba v zimě) vyhodnocuji a plánuji nové zahradní projekty. Nikdy není hotovo, stále je co zlepšovat, stále přichází nové nápady a stále mě to moc baví (mého muže už méně, má rád věci tak, jak jsou, já naopak změny miluji, obzvláště ty "skokové", jen k nim občas potřebuji ještě jeden pár šikovných rukou... :-))

Toto je časosběr z poloviny května, týden na to už ale zahrádka opět trochu poskočila, je rychlejší než můj prst na spoušti a schopnost na fotkách zachycené rostliny okomentovat a fotky roztřídit a seskládat, aby byly i pro vnějšího pozorovatele co nejvíc užitečné a inspirující :-)

Letošní zima i jaro byly do jisté míry specifické. Do naší zahrady přinesly i nějaké ztráty, ale myslím, že jinde jsou na tom hůř, takže si nestěžuji. 

Až k zemi mi pomrzly popínavé růže u dvou oblouků v přední části zahrady. To mě asi mrzí nejvíc. Na fotce vpravo nahoře je suché "torzo" jedné z nich, stále jsem čekala, ale teď už jsem to definitivně vzdala. Na druhou stranu ze spodních partií začíná znovu rašit, takže bude, jen jí trochu potrvá, než doroste rozměrů předchozích let. Druhá je na tom o kousek lépe - některé staré dřevo se sice nesměle, ale přeci jen začalo zelenat. Jedno pozitivum to ale má - krásně se samy zmladily .-)

Ale každou ztrátu vždycky vynahradí nějaká jiná radost. Tento výhled mám nejen v tomto období moc ráda :-)

Naše nová "La Tour Eiffel", kterou jsem Vám už představovala, se stala oporou pro popínavky :-)

Hmyzí domeček už je od jara instalován... no obyvatelé se ale s kufry zatím neženou, asi potřebují víc času. Nu což, chvíli ještě počkám, než vykročím do přírody s transparentem "zimmer frei" .-)

Původně byl přichycen na silnějším dřevěném hranolku, ale když manžel doplnil stříšku o voděodolnou "nástavbu" z koupelnových velkoformátových kachliček, domeček poněkud ztěžknul a tak jsme pro jistotu vyztužili i sloupek .-)

Pomalu se začíná rozrůstat bříza s převislou korunou (Betula pendula "Youngii"), podsadbu teď tvoří skupina denivek, vrbin tečkovaných, kosatců sibiřských a nízkých. Nyní jim vlhčí půda v místě vyhovuje, jak se však bude bříza rozrůstat a vezme si svou dávku vody, budu muset přemýšlet o jiném uskupení. Červenolistý keřík je dřišťál otawský "Decora". Za hmyzím domečkem zatím drobounký sloupovitě rostoucí jilm holandský (Ulmus x hollandica 'WREDEI'). Po pravé straně od břízy roste smrk východní (Picea orientalis 'AUREOSPICATA'), jednou to bude statný strom, ale roste poměrně pomalu, takže se toho dožijí spíše mé děti :-) Jeho rašící žlutozelené výhonky vydrží takto zbarvené velmi dlouho.

Nahlédneme i směrem k "lesnímu" koutku. Kromě borovice v jeho zadní části zde roste i jeden z našich akátů (Robinia pseudoacacia "Twisty Baby"). Raší docela pozdě, ale už přišel čas i na ně .-) Trvalkovou výsadbu tvoří v zadních částech sadec skvrnitý a sadec konopáč, před nimi pak kyprej vrbice a vrbina tečkovaná, plaménka latnatá, rudbeckie, zápleváky, echinacea, vlčí bob, jako podsadba pod akátem roste skupina host, kapradin, pomněnky bahenní, pomněnkovce, škornice... Přední partie jsou pak zabydleny čistcem velkokvětým, nízkým tužebníkem (Filipendula palmata "Kahome"), každoročně pak sušší přední partie osazuji svíčkovcem Lindheimerovým (růžovokvěté u nás venku nepřezimují), "kopeček" je osázen rozchodníkovcem nachovým.

Kousek dál od tohoto místa zaujme tmavě červená rostlina - jde rovněž o vrbinu (Lysimachia ciliata 'FIRECRACKER'), za ní vykukují pomalu nakvétající okrasné česneky. Zadní partie patří dvěma jehličnanům - smrku pichlavému "Hoopsii" a jedli plstnatoplodé (Abies lasiocarpa "Compacta"). Mladý stromek na nižším kmínku vysazený v přední části vpravo od nich je javor klen (Acer pseudoplatanus "Brilliantissimum"). Je to takový zahradní chameleon - na jaře raší oranžovorůžově, poté se barva začíná přelévat do žluté a pak přechází do světle zelené. Příjemně to místo oživuje. Pod ním se trochu nekontrolovaně rozrůstá jestřábník oranžový, který mi jednou poslali ze zahradnictví omylem místo několika rostlin objednaných zápleváků :-) Ale vzala jsem jej na milost a mezi něj letos místo echinaceí a zápleváků vysadila okrasnou trávu (Deschampsia caespitosa).

Má malá "prérie" - zatím trochu nesměle vykukuje na svět. Však ale ještě přijde její čas .-) Rostou zde krásnoočko přeslenité, svíčkovec Lindheimerův , juka vláknitá, echinacea, záplevák, zakrslý zlatobýl (Solidago 'LAURIN')... zadní partie patří svídě bílé, tavole kalinolisté "Red Baron", arónii a rakytníku. Před rakytníkem roste také zimolez kamčatský s rybízem .-)

Letošní zahradní projekt - uzrál během dlouhých zimních večerů :-)

Mám ráda zahradní keramiku a zdobím jí, co se dá, i nádrž na dešťovou vodu :-) Krásný kytičkový květináč mám od Lavender.

To už jsme ve východní části zahrady.

Podrost dalšího našeho akátu (Robinia pseudoacacia "Umbraculifera" tvoří právě kvetoucí kuklík šarlatový, kakost himalájský či kalina řasnatá "Mariesii".

Kaliny se u nás těší velké oblibě. Na protější straně tak roste další z nich - kalina obecná "Roseum". Letos dostává pořádně zabrat od mšic. 

Ty mě letos na jaře vůbec hodně trápí. Objevila jsem je už velmi brzy na jaře. Nejvíc trápí naše kaliny (ať už jde o vrásčitolistou, obecnou či Carlesiovu, japonská jim naštěstí nechutná) a také pustoryl, který na ně hodně trpívá. Nasadila jsem kopřivovou kúru - výluh z kopřivy, kterým k večeru či během zamračených dnů postřikovačem stříkám celou rostlinu. Zabírá, ale je třeba postříkat důkladně celý keř a opakovat kúru s odstupem času několikrát. Kopřiva nejen pomáhá proti mšicím a mravencům, kteří si je na keřích či stromech "chovají", ale současně působí jako listové hnojivo a rostlinu celkově posílí.

A ještě jeden výhled na akát a jeho společnost s větším odstupem .-) Odhaluje i zakrslý šeřík Meyerův "Palibin" vpravo od kaliny, žlutozeleně zbarvený dřišťál Thunbergův "Maria" a jeřáb (Sorbus "Autumn Spire"), který jim spolu s tavolníkem Van Houtteovým "hlídá záda" :-) 

Po jeho levé straně je vidět zatím neolistěnou ruj vlasatou. Pod kůrou jsou sice větvičky zelené, což je dobré znamení, ale jinak žádné známky toho, že by se letos chtěla olistit... :-(

Pohled na zahradu zvenčí :-) Letos přibyly dva sloupky a natažená síť mezi nimi, abychom se po letech opět mohli pustit s mužem do badmintonových zápasů, případně dalších her, které umí zpříjemnit pobyt na zahradě :-)

Kalina obecná "Roseum" z opačné strany - od oblouku.

Její podrost tvoří především levandule a spolu s nimi pak krásnoočka přeslenitá, hvězdnice chlumní, okrasné česneky, mák východní...

Pokud jde o levandule, hodně jsem letos váhala, co s nimi. Nakonec jsem se rozhodla riskovat a pokusila se je silně zmladit, ačkoliv se to obecně příliš nedoporučuje, protože levandule obráží ze starého dřeva velmi neochotně. Zevnitř levandule však začaly samy od sebe růst mladé výhonky, využila jsem toho a všechno dřevo nad nimi nemilosrdně vystříhala. S odstupem času (necelé dva týdny) to vypadá velmi nadějně. Výhonky díky zásahu mají dostatek světla a přibylo mnoho dalších, těším se tak, že zakvetou, i když v o něco menších polštářích než v předchozích letech :-)

Máme také kohouta. Živého bych asi na zahradě nesnesla, ale tento plecháč mi padl do oka :-) Pod ním se rozprostírá malé vřesoviště s vřesy a vřesovci, rododendrony, azalkou, borůvkami chocholičnatými, kručinkou lydijsou či barvířskou.... a taky vrbičkou (Salix integra "Hakuro Nishiki"). Tu je třeba od mladého stromečku nemilosrdně řezat "na babku", aby byla krásně hustá.

Když jsem včera procházela kolem vřesoviště, zjistila jsem, že rododendrony i azalka pomalu začínají nakvétat, ale záplavy květů, tak jako loni, se letos nedočkám :-( Hojně nasazené květní pupeny pomrzly, kvetou tak jen zespodu...

Na frak dostal také stálezelený zimolez kloboukatý, který roste nedaleko odtud. Musela jsem jej hodně vystříhat, vrchní části keře byly celé zničené. Ale věřím, že bude brzy zase fit, jen si musím chvíli počkat...

Okraj vřesoviště zdobí japonský javor (Acer palmatum "Dissectum Garnet").

To je on... mého srdce šampion :-))

Převislá koruna patří moruši (Morus alba "Pendula"), raší až v těchto dnech.

A to už jsme v severozápadní části zahrady. Suchou zídku téměř celou porostly skalničky - tařička, čistec vlnatý či rožec. V horních partiích rostou tulipány, ale také okrasné trávy - třeba dochan psárkovitý .-) Severní část parcely chrání nejen od pohledů chodců, kteří si přes pole za námi krátí cestu, ale také od studených větrů, které ze severu často vanou, budovaný živý plot ze smrku.

Jabloň vysazenou před smrky letos nově v "podpalubí" zabydlela minilavička - o desky jsem se postarala sama, nožky zajistil můj muž. A překvapil. Myslela jsem, že jsem největší recyklátor naší domácnosti, ale tímhle mě vážně dostal :-)) 

K výrobě nožek použil kmen našeho vánočního stromečku. Došlo tak vlastně k dvojí recyklaci. Nejprve jsme o "špičku" smrku, který přerostl (ta "špička" totiž měla dobré tři metry .-)), ulevili před Vánocemi sousedovi, když jsme ji "vysadili" a zaklínovali do zahrady naproti jižního prosklení. 

A na jaře, když jsme větvičky zlikvidovali a zůstal pouze holý kmen, muž recykloval znovu .-)

Na lavičce stojí keramický květináček se svíčkovcem a přibude ještě jeden keramický kousek - sedící postavička :-)

Na stromě pak visí keramický ptáček, stejný jsem zavěsila i na náš poslední zahradní oblouk. Zvláštní je, že růže v této severní části zahrady bez problému přezimovaly, ačkoliv jsou mladší. Možná ty druhé vážně potřebovaly radikálně zmladit :-))

A ještě jednou jabloň i s detailem keramického ptáka a plaménkem, který jsem si k jabloni vysadila jako popínavku... brzy zakvete .-)

Kousek od jabloně, na níž jsme před chvílí koukali, jsem vytvořila ještě jeden menší záhon. Až traviny v jeho zadní části povyrostou, nenápadně odcloní výhled na naší domovní čističku .-)

Červený plůtek jsem již zmiňovala, nyní pohled od jabloně u třetího oblouku .-)

A jsme na terase. Ptáčky nechováme, místo nich do klece zavírám balkónovky. Nejraději fuchsie. Větrník jsem si chtěla vyrobit už hodně dlouho. Nakonec mne však předběhla naše Viki :-)

Balkónovky v závěsných květináčích pěkně rostou, ačkoliv jsou vysazeny jen chvíli. U nás je pro jižní expozici osvědčenou variantou "babiččin" muškát (Pelargonium zonale), bělokvětá bakopa a vějířovka.

A ještě něco od kotce, momentálně nevyužívaného (ale snad brzy opět zabydleného). Na kapradiny bych mohla koukat hodiny :-)

Tady s panašovaným listem svídy bílé "Sibirica Variegata" a sasanky.

Jak jste na tom na svých zahradách vy?

Krásné dny

A.

Co mají společného liška, pomeranč, malina a šedá? .-)

Tradááá. Nové oboustrannné kloboučky pro Zuzku a její "mládě" .-)

Krásný den

A.

Zahradní pyramida nebo obelisk...

... různé názvy pro oporu, kterou jsem si plánovala pro své popínavky už delší dobu. Letos na jaře (když muž nakonec kývl a přidal se k výrobě našich vyvýšených zeleninových záhonů) jsem jej "zneužila" ještě k výrobě této pěkné a praktické opory.

Stačilo dodat pět hodně dlouhých ohoblovaných tyček na rajčata (domluveno se známým z naší místní pily), barvitě popsat tu úžasnou věc, kterou z nich chci od svého "borce" vyrobit a pak jen plnit funkci "podej, přines a podrž" a vše natřít :-)

Krásný start do nového pracovního týdne.

A.

Na kloboučkové vlně...

... se nese můj dnešní den :-) Koncem pracovního týdne přinesl příliv horkého a slunečného počasí várku nových objednávek na kloboučky. A tak využívám víkendového (věřím, že dočasného) ochlazení a usedám po naší včerejší trojité rodinné oslavě "trávit" ke stroji :-)

První dva kousky jsou na světě - modrobílá variace květů a proužků a černobílá klasika puntíků a novin.

Krásný zbytek neděle

A.

Dočkala jsem se...

... na podzim vysázené tulipány (odrůda Renown Unique) začínají rozkvétat :-)

Krásný nadcházející víkend

A.

Raz, dva...

... nahoru a dolů... Dnes jednu veselou s cvičícími kočičáky od našeho červeného plůtku :-) Rostlinky ve staronovém záhonu před plůtkem vysazeny. Kromě půdopokryvných růžiček zde poroste v předních partiích plazivý nevěstin závoj (Gypsophila repens), blíže k plůtku pak oblíbená echinacea, sporýš argentinský, několik denivek, okrasné česneky a těsně u plůtku pak vyšší jiřinky a kopretiny... Tak už aby to bylo! .-)

Časně na jaře pak záhon zpestří žluté květy narcisů (ty jsem přesadila z vaničky a květináčů zavěšených na kotci, kde dělaly parádu o Velikonocích), nahradily je svíčkovce. 

Krásné dny

A.

Jak se probouzejí...

... květy okrasných česneků. 

Finální a nejkrásnější fáze teprve přijde. Dejte jim ještě pár dnů, aby se mohly předvést v plné parádě .-) A pokud je na zahrádce ještě nemáte, věřím, že je pak budete chtít taky :-)

Krásnou středu

A.

Zbláznila jsem se...

... do macramé. Fascinuje mě už od dětství. Poprvé jsem se s ním setkala na květinových závěsných "síťkách", které v té době znal snad každý. Pak přišel jejich útlum a jako by se po nich slehla zem. Ale už je to pár let, co výrobky tvořené technikou macramé opět získávají srdce nejednoho milovníka ručních prací.

Macramé neboli také v češtině drhání je starodávná textilní technika, kterou lidé používali již od 13. století k tvorbě nejrůznějších textilních výrobků. 

Techniku drhání lze prakticky využít při výrobě oděvů, opasků, kabelek, tašek, náramků, šperků i bytových doplňků (závěsy do dveří, závěsné síťky na květináče, tapisérie a mnohé další). Její podstatou je "uzlování", při kterém se ze šňůry splétají uzly. Uzly se mohou doplnit i o další prvky, často to bývají korálky. 

V Česku je drhání nejvíce spojeno se 70. a 80. léty, kdy si lidé doma z různých provázků vyráběli rozličné bytové dekorace. 

Macramé je úžasné v tom, že se v něm vyžijí jak úplní začátečníci, tak naprostí borci, stačí si najít ten správný výrobek pro vlastní úroveň.

Sama několik drhaných výrobků doma mám (opasek, náramek na ruku), ale nejsou bohužel vlastnoručně vyrobené. O jeden vlastní kousek jsem se pokoušela asi před patnácti lety (a stále od té doby se mnou cestuje rozpracovaný po všech mých působištích :-)), ale neměla jsem v té době dost trpělivosti věc dotáhnout do konce. 

Myslím však, že jsem již i v této oblasti postupem času "dozrála" a chtěla bych znovu pokusit štěstí :-) Doma už mám balíček s nakoupeným materiálem a prvním výrobkem by měl být květinový závěs, od kterého se má láska k macramé vlastně datuje. Tak teď jen vybrat ten správný "vzor" a pustit se do práce.

A třeba v tom nezůstanu sama a vyzkouší to i někdo z vás .-) Třeba vás přiložená koláž inspiruje k akci stejně jako mě :-) Pokud už máte někdo z vás s touto technikou zkušenost, budu moc ráda, když se v komentářích ozvete a přidáte třeba pár rad úplným začátečníkům.

Krásný den

A.

Vyvýšené záhony s odstupem...

.... měsíce a půl ožily - vysazená cibulka se má čile k světu a raší i vysetá karotka, červená řepa, petrželka, kadeřávek, špenát, kopr či hrášek, které ustály i dubnové a květnové jarní mrazíky (stačila bílá netkaná textilie).

A také jsme trochu "tunili" - přibyla opora na fazole (ale v dalších letech třeba i okurky či dekorativní dýně. Fazole jsem sadila zhruba před deseti dny a zatím se k světu moc nemají... snad je teplé dny i noci přesvědčí, že už je čas :-)

A připravili jsme se i na nezvané hosty - vyrobili jsme protislimákovou zábranu z hliníkových profilů .-)

Okolí vyvýšených záhonů tvoří suchá zídka osázená měsíčními jahodami a půdopokryvnou plaménkou šídlatou (Phlox subulata) či agastaší (Agastache) či pamětníkem alpinským (Acinos alpinus).

Mějte se krásně.

A.