sobota 28. června 2014

Kytičky stálekvetoucí...

... jako dárek pro paní učitelky ve školce. V jemných přírodních barvách, aby zapadly do každého interiéru. No dobrá, aspoň trochu té mé oblíbené červené pro zpestření jsem si nemohla odpustit :-)


Jak to máte u vás? Chystáte pro paní učitelky ve školkách a školách také drobné dárky koncem roku či při jiné příležitosti nebo jste spíše proti?

Krásný den

Anička

pátek 27. června 2014

Dalamánky...

... mé první v životě.... rozumějte první v životě mnou upečené :-) Včera jsem na ně dostala šmak, když jsem byla nakukačku u Jedlíka. Alis, díky za recept! Ověřen, otestován, ochutnán a doporučen dalším jedlíkům (já jen místo části hladké pšeničné mouky přidala 100 g celozrnné žitné, jinak vše stejně).


A na rozdíl od Alis, já si ušetřila práci se zaděláváním těsta. Pekárna nám (klepu) zatím funguje na jedničku. A taky jsem si na rozdíl od ní nedělala hlavu s dokonalými dalamánkovými tvary :-)

Krásný pátek

Anička

čtvrtek 26. června 2014

Morušky...

... aneb po mušinkách něco o plodech moruše. Stromu, který si často spojujeme s nočním motýlem bourcem morušovým a výrobou hedvábí. Mimochodem - tento motýl se živí výhradně listy moruší. V dnešní době již bource v přírodě nenajdeme, chová se výhradně pro výrobu hedvábí. V Číně je jeho výroba známá již neuvěřitelných 5 000 let. S nástupem výroby syntetických vláken ale hedvábnictví ztratilo význam a morušovníky se začaly více pěstovat jako ovocné a okrasné stromy.


"Jé, tati, tady rostou ostružiny na stromě!". Tak takové bylo mé první setkání s moruškami. Při návštěvě Prahy, někde v zahradách pod Pražským hradem. Stromy, na kterých slaďounké, ostružinám podobné (tvarem i barvou) morušky visely, byly obrovské (uvádí se, že v závislosti na druhu mohou dorůst i výšky kolem 10 - 20 metrů).  

A o řadu (desítek) let později pak morušky i u nás na zahradě. Na stromečku nepoměrně menším, oproti původní formě s převislým habitusem. Pěkný strom s velkými listy a lahodnými plody v malém balení :-) Morus alba Pendula - moruše bílá převislá (v plné zralosti se sladkými tmavými plody). Tak tento stromeček máme na naší zahradě. A je to je jen jeden z několika známých druhů moruší. 

Známé jsou i základní forma moruše bílé (se sladkými bílými či narůžovělými plody), moruše černá (s lahodnými tmavými, až černými plody), moruše červená (s nakyslými červenými plody) či moruše trnavská (teplomilnější druh s tmavě červenými sladkokyselými plody, který vznikl křížením moruše černé a moruše červené, a je velmi hojně plodící - uvádí se, že z jednoho stromu lze sklidit i 70–100 kg morušek). Mnohé odrůdy se od sebe liší také tvary listů.

Stromy začínají kvést začátkem května. Opylují se větrem a jsou samosprašné, k bohaté úrodě tedy postačí pouze jedna rostlina. Stromky plodí brzy, na našem kultivaru jsme se těšili z morušek už v roce výsadby. Při sklizni plody snadno pouštějí šťávu a lehce opadávají. 
 
Jde o teplomilné, na půdu nenáročné stromy. A jsou považovány za velmi odolné - i poškozený stromek dokáže žít další desítky let, protože vyniká velkou regenerační schopností. Díky svému hlubokému a rozvětvenému kořenovému systému dobře snáší i sucho během léta. Často se pěstují i ve formě keře.

Odborné články uvádí, že morušky, jsou plody obsahující vitamin C, E a vitaminy skupiny B. Dále v nich najdete pektiny, karoten, organické kyseliny a minerální látky jako draslík, fosfor, křemík, železo, hořčík i vápník. Plody se dají jíst syrové, ale můžete si z nich připravit i šťávy, sirupy, kompoty, marmelády, víno, ale také zmrzlinu. Připravit se dají i jako příloha k pečenému kuřátku. Dříve se usušené rozemleté moruše hojně používaly k oslazení zapékaných pokrmů a kaší.
 
Řadu receptů na jejich zpracování naleznete i zde.
 
Mají údajně i mírně léčivé účinky. Působí proti bolestem v krku, podporují odkašlávání a pomáhají při vyprazdňování střev. Pokud si morušky dobře usušíte, můžete jimi nahradit cukr.

A co vy? Znáte moruše? Těšíte se z nich na své zahradě nebo v blízkém okolí? Jak jste s nimi spokojeni?

Krásný den

Anička

středa 25. června 2014

Venkovní ubrus ve venkovském stylu...

... se chystám vyrobit už rok. Loni začátek příprav směřujících k jeho výrobě přerušil příchod našeho chlapečka na svět, letos už to ale vyjde! :-)

Líbí se mi, když se během letního období stoluje venku. A líbí se mi, když je u toho pěkně prostřeno. S našimi malými čuňátky to sice bude trochu adrenalin... ale ono se to časem zlepší, určitě...


Látku na hlavní část ubrusu mám už koupenou od loňska. Krásná středně zelená bavlněná látka s drobnými bílými puntíky. A protože se i ve mně skrývá kousek romantika, bude součástí ubrusu panamková vsádka s křížkovou výšivkou (na obrázku je můj stávající favorit na předloze úplně dole, krásná je ale i ta růžičková hned nad ní či jemná spirálkovitá...). Celý ubrus se pak chystám obháčkovat bordurou v béžovém nebo zeleném odstínu bavlněné příze Sněhurka (bohužel zelená na obrázku je příliš tmavá, takže pokud nekoupím vhodnější odstín, zůstane u béžové...).

Chybí mi pořádný kus panamky - ta bude ve světle béžové nebo bílé barvě (rozhodnu se, až poté, co mi obě dorazí domů, ale spíše ta béžová)... A třeba zbude i trochu látky na venkovní polštářek na lavičku.... Takový poobědový šlofíček doprovázený zpěvem ptáků a veselým bzučením včelek také není k zahození, viďte? .-)

Pokud se vám také líbí některý motiv na předloze, napište mi do komentářů vzkaz s e-mailem a já vám jej pošlu.

Krásný den

Anička

úterý 24. června 2014

Ani nás třešňové šílenství neminulo :-)

Začalo to návštěvou u mých rodičů a košíkem třešní, které jsme si odváželi spolu s tipy na jejich další zpracování domů. 

Ještě večer se na nás z pekáče culila třešňová bublanina. 

Vzpomínka na otcův blažený úsměv při představě, jak dobře by chutnaly třešinky ukryté v těstě na knedlíky, polité ovocným "sosíkem" z třešní zahuštěných pudinkovým práškem, podpořená večerním pročítáním blogů o třešňové mánii u dalších blogerek, aktivizovaly mé úsilí při včerejším dopoledním vyhledávání receptu jak na výrobu tvarohových knedlíků, tak přípravu třešňového džemu. 

Z třešní jsme doma sice nikdy marmeládu či džem nevyráběli, ale po internetu toho je tolik, že jsem se rozhodla to také vyzkoušet :-)

A celkový výsledek bych shrnula pouze jedním slovem - MŇAM!



Tak ať vám taky chutnají, ať už je sníte v jakékoliv (ne)úpravě :-)

Anička

pondělí 23. června 2014

Mušinky...

... tak říkám plodům keře nesoucího název muchovník. Latinským ekvivalentem je amelanchier. Znáte ho? Nebo i máte na zahradě? Pokud ne, určitě stojí za zvážení.  

Muchovníků nebo také lidově přezdívaných "indiánských borůvek" existuje celá řada. Jen u nás se jich prý pěstuje několik desítek druhů. Patří do skupiny mých oblíbených keřů, neboť v sobě snoubí jak krásu, tak užitek. Na jaře je doslova obalen bílými květy a na podzim zdobí zahradu jeho dočervena zbarvené listy. Začátkem léta se pak můžeme těšit na tmavé bobulky podobné borůvkám (ty naše na obrázcích ještě nejsou zralé).


Oproti zahradním borůvkám jsou však údajně ještě zdravější - obsahují totiž velké množství vitamínu C, B12 a ve srovnání s borůvkami více vápníku, draslíku, hořčíku a železa. Podporují odolnost organismu, působí preventivně proti onemocnění žaludku a je možné je podávat jako podpůrný doplněk stravy při onkologických onemocněních (obsahuje až 1000 mg/kg antokyanů – aktivních činitelů v prevenci celé řady chorob včetně rakoviny). Bylo také prokázáno, že plody muchovníku obsahují spektrum látek, které mohou být účinnou prevencí proti tzv. neurodegenerativním chorobám, zejména Parkinsonově chorobě, Alzheimerově onemocnění a laterální skleróze.

Uvádí se, že keř začíná plodit tři roky po výsadbě. U nás to bylo ale hned v následujícím roce, i když úroda se samozřejmě nedala počítat na kila. Několikaletý keř či strom prý však poskytne osm až dvanáct kilogramů úrody. To zatím nemohu potvrdit, ale pevně v to doufám :-) Když budete číst dál, pochopíte proč :-)) Plody dozrávají postupně a sbírají se tak dvakrát až třikrát za léto.

Co se týče zpracování - dají se jíst zasyrova i tepelně upravovat, a to i sušením (jako náhražka rozinek). Na internetu se dají získat zajímavé recepty např. na výrobu muchovníkové marmelády, muchovníkových keksíků, muchovníkového vína či kompotu. Velmi chutný může být i muchovníkový likérek - recept na něj najdete např. zde.

Narozdíl od již zmiňovaných zahradních borůvek však muchovník nemá žádné speciální požadavky na půdu. Pokud jde o umístění, preferuje spíše slunečné pozice (nikoliv však úpal) a polostín. Výhodou je i to, že nebývá napadán žádnými škůdci, ani chorobami.

Tak muchovníkům i jejich "mušinkám" třikrát zdar!

Krásný den

Anička

sobota 21. června 2014

K puntíkované přikrývce puntíkovaný polštář

... a když už jsme u toho, tak i malé nakouknutí do království našich dětí :-)
 

Puntíkovaný povlak na polštář jsem ušila do setu k puntíkovanému povlaku na přikrývku. Už když jsem měla hotov ten povlak na přikrývku, byla Viki nadšená a hned mi začala diktovat, jak že bych měla pokračovat dále - povlak s koníčky ap.... Tak možná někdy zas :-)

Dětský nábytek jsme koupili v IKEi. Borovicovou postel (klasické rozměry) jsme si přivezli z Polska, ode mne dostala jemnou bílou patinu pomocí matného Balakrylu a k zamezení padání z postele na zem jsme instalovali bílou demontovatelnou zábranu zakoupenou v IKEi. Obrázky, ať už vlastní, darované či koupené jsme zarámovali do veselých rámečků, které lze rovněž nakoupit za pár korun v IKEi. Spoustu věcí z pokojíčku už ale znáte .-)


Černé koženkové křeslo mám v plánu zrenovovat - na novém potahu určitě zmizí černá barva a místo ní bude nějaká veselejší. Velký prádelní koš jsme zdědili po manželově babičce. Dětskou hrací kolébku jsem nakoupila nemořenou, v přírodní barvě a po sestavení napatinovala nabílo. Zvířecí maňásci, u nás velmi oblíbení, jsou zakoupení v IKEi, stejně jako ovoce a zelenina v košících na okně (no ostatně i koberec je z IKEi) :-) Vystřihovaná kočka na v okně je náš společný miláček :-) A u nástěnného metru se nestačíme divit, jak nám ty děti rostou jako z vody :-)


Cirkusové šapitó jsme koupili rovněž v IKEi a upřímně se divím, že ještě "drží". Viki mu dává pořádně zabrat :-) Malované obrázky na stěně u dětské postýlky jsou dílem mého muže a mne. Původně jsem obdobné motivy chtěla zakoupit jako samolepící objekty na stěnu, vysoká cena nás ale odradila. Nakonec jsme si poradili s barvami od PRIMALEXu sami :-) Na "malování" listů u stromu jsem použila razítko vyrobené z brambory. A jak jsem si pak to malování užila! .-))

A co vy? Jak zařizujete či jste dříve zařizovali pokojíčky pro své děti? Kupujete nebo spíše vyrábíte sami doma? Pokud nakupujete vybavení do dětských pokojů, kde nakupujete nejraději? A kde hledáte inspiraci?

Krásný víkend

Anička

pátek 20. června 2014

Obr puntíky na obr povlaku na přikrývku...

... pro Viki. Povlak na Vikinu přikrývku, dlouho plánovaný, ale dlouho nerealizovaný. Vznikl ze tří bavlněných látek - čistě bílé, jarně zelené a bílé s obr puntíky. Veselá kombinace do dětského pokojíčku. Zapínání řešeno jen tzv. hotelovým zapínáním (překrytí dvou vrstev přes sebe, aby přikrývka z povlaku nevylézala).


 A zítra snad i povlak na polštář :-)

Krásný den

Anička

čtvrtek 19. června 2014

Zahrádkářská hádanka podruhé

Poprvé jsem vám o ní povídala zde. Díky za tipy směřující k její identifikaci. Bohužel můj tajný 90% tip, o kterém jsem si myslela, že mi jej potvrdíte, nebyl ani jednou z vás zmíněn. 

Pravda je, že fotka nebyla dost detailní a ostrá. Já na vlastní oči viděla více. A tak jsem udělala při poslední návštěvě u kamarádky pár nových. A rovnou vám i napíšu svůj tip. Kručinka barvířská. Myslíte, že by to mohla být ona? Ještě nemá plně rozvinuté květy, ale zatím se mi zdá, že bych nemusela střílet vedle... :-)


Díky za pomoc :-)

Ale ať je to, co chce, není nádherná? :-)))

Krásný den

Anička

středa 18. června 2014

Ptačí

Před dvěma dny jsem ho poprvé spatřila u Metudky na blogu. Dnes už krášlí náš domov :-) Ptáček zpěváček v drátkovaném provedení. Nádherný závěs s dřevěným srdíčkem. Moc bych se chtěla naučit také drátkovat. Pro začátek bych si vystačila i s jednoduššími výrobky ve 2D... :-)



Máte také také rádi drátované věci? Vyrábíte si je sami nebo kupujete?

Krásný den

Anička 

PS: dnes jsem opět po dlouhé době "hypertufovala". Tentokrát vše od oka... Tak jsem zvědavá, co se z toho vyloupne :-)

pondělí 16. června 2014

Ten závěs je prostě nekonečný...

... aneb další recyklačka z bavlněného závěsu. Závěsu s veselým potiskem, ještě z dob mého dětství. Posledně část závěsu padla na Jiříčkovy bryndáčky, tentokrát pro velký úspěch další kšiltovka.

Podle ověřeného střihu, jen navíc oproti předchozímu pokusu s přidáním přídavků na švy. Je tak o malinko větší, takže nám vydrží (i díky všité gumičce v zadní části kšiltovky) minimálně toto léto :-) Všechny vnitřní švy jsou schovány pod šikmé proužky a celá kšiltovka je prošita podél švů. Dříve bych to neřešila, ale znáte to - poskočila jsem do vyššího švadlenkářského levelu - ambiciózní začátečník...  :-)



Líbí se mi, jak se s přibývajícím počtem kusů šitých klobouků a kšiltovek zlepšuji. Na delší trénink to vidím u prošívání - aby bylo krásně rovné... Ale zlepšení tam je, i když pro zkušené švadlenky asi ne moc patrné :-))

Veselé dny

Anička

neděle 15. června 2014

FIMO a já - první setkání

Už delší dobu si na něj brousím zuby. FIMO. Hit posledních let. Něco jako kdysi modurit, ale kdo ví, jak na něj, dokáže s ním mnohem víc. 

Já se zatím držím při zemi. Vystačím si s FIMEM pro začátečníky v bílé barvě (FIMO soft), kuchyňským válečkem, kouskem potravinářské fólie (či mikrotenovým sáčkem), tvořítkem na cukroví/perníčky, špejlí, nožíkem, zbytkem vodou ředitelné barvy v černém odstínu (ETERNAL, Balakryl) a provázkem či tavnou pistolí. 

Dnešní kouzlení ocení hlavně mé kuchyňské dózy. Ne, že by jim to dosud na policích neslušelo. Ale takové pěkné cedulky označující jejich obsah také nejsou k zahození. A barevně mi navíc ladí k těm, které jsem si udělala už dříve na kořenky .-)


A jak na ně?

1. zapni troubu na 110 stupňů Celsia,
2. vybal FIMO na pracovní podložku,
3. rozválej FIMO na placku tlustou cca 0,3 - 0,5 centimetrů,
4. vykroj tvořítkem či nožíkem požadovaný tvar (v mém případě srdíčko či obdélníček), 
5. pokud chceš štítek se strukturovaným povrchem, přejeď ještě jednou válečkem přes FIMO, na které si polož kousek krajky, juty či jiné strukturované tkaniny,
6. pomocí špejle vtiskni do FIMa nápis,
7. pokud štítek má být štítek na dózu zavěšen, udělej špejlí dírku na provlečení provázku, pokud ne pak
8. přilož vykrojený štítek na dózu či odpovídající formu a uprav jeho tvar (dle zaoblení dózy),
9. dej zapéct do vyhřáté trouby (i s formou či dózou, pokud má štítek "obepínat" a nebude zavěšen na provázku) na max. 30 minut,
10. nechej vychladnout (FIMO definitivně vytvrdne až po vychladnutí) a poté natři štítek lehce přes horní vrstvu barvou tak, aby vtištěný nápis zůstal bílý,
11. přilep štítek na dózu tavným lepidlem či jiným lepidlem vhodným na lepení skleněných předmětů či připraveným otvorem provleč provázek a zavěs,
12. a teď už si jen užívej skvělého pocitu z dobře odvedené práce :-)

Jedno balení FIMa (56 g) mi vystačilo na zhruba dva štítky o velikosti 10 x 5 cm či čtyři srdíčkové štítky o velikosti 7 x 6,5 cm. 

FIMO na výrobu štítků mi dodala firma Stoklasa textilní galanterie s.r.o., o které jsem vám již psala. Tímto bych vás ráda vyzvala ke komentářům k tomu, jaké odměny by vám udělaly největší radost u soutěží o ceny připravovaných ve spolupráci s tímto obchodem.

Málem bych zapomněla tento i další návody či zajímavé tipy najdete rovněž na facebookovém profilu firmy Stoklasa.

Krásné tvoření (nejen) s FIMem

Anička

sobota 14. června 2014

Na čem teď dělám a taky jedna hádanka pro malé i velké botaniky

Dobrý večer,

konečně k nám po období tropických veder opět přišel déšť. Už jsem v to přestávala věřit. Dneska ráno jsem obešla celou zahradu a zalévala. Na jaře jsem dosazovala trvalky do záhonů a začínala jsem o ně mít docela strach. Sice jsem je zálevala, ale když slunce praží... A slunečníky nad všechny postavit nemůžu :-)

Pokud neřeším, jak ochránit rostliny, kreslím si a plánuji. Zahradu. Ne tu naši... Ne jednu, ale rovnou dvě. Ti, co můj blog pravidelně navštěvují, už asi tuší. Ráda bych se věnovala navrhování zahrad i jejich realizací profesionálně. Moc mě proto těší, jakou důvěru jsem dostala od svých dvou prvních "klientek" - kamarádek z okolí. 

Jedna z nich má zhruba polovinu ani ne rok staré zahrady zrealizovanou profesionální zahradnickou firmou (realizace vč. návrhu zahrady). Stávající "vzdušnější" záhony by však ráda oživila a doplnila zejména trvalkami (případně keři či stromy), které by přinesly do zahrady více barev a květů, vyplnily "hluchá" místa a zajistily větší soukromí. Ještě větší výzvou pak bude zpracování návrhu pro druhou, dosud pouze zatrávněnou polovinu zahrady, do které je třeba zakomponovat budoucí zahradní domeček, místo na kompostéry, ohniště či ovocnou zahrádku.

Druhá kamarádka má zcela odlišnou zahradu. Jde o velmi rozsáhlou starší zahradu, kterou založili ještě její prarodiče. V dobách jejího dětství to prý byla pořádná džungle. Dnes už zdaleka ne. Ale zůstala v ní řada starých a velmi vzrostlých stromů i keřů (lípy, smrky, borovice, svída, tavolník van Houtteův, vajgélie...), plevely, ale i lahodnými lesními jahůdkami zarostlá skalka a další místa, kterým se od výsadby bohužel neměl čas nikdo příliš věnovat. Keře je třeba zmladit, na vzrostlých lípách byl kvůli silnému napadení jmelím proveden v zimě zdravotní řez, stávající výsadbu je třeba spojit do kompaktního celku založením záhonů s mulčem, v nichž bude doplněna výsadba jak keřová, tak trvalková. Vzhledem k rozsahu zahrady chce kamarádka řešit proměnu zahrady po etapách. Nyní tak přemýšlím nad návrhem části přední - severní partie zahrady.

A v souvislosti s přípravou návrhů zahrad jsem pro vás dneska připravila po delší době zase jednu zahrádkářskou hádanku. Na jedné ze zahrad jsem narazila na rostlinu, s jejíž identifikací bych potřebovala poradit, resp. na 90 % tuším, o kterou jde, ale potřebovala bych si od vás nechat potvrdit, že tuším správně .-). Znáte ji někdo? Neudělala jsem si detailnější foto, ale rostlina začíná právě nakvétat (žlutými květy) a vypadá to, že podle květů půjde o nějakou rostlinu z čeledi bobovitých. Je asi 50 cm vysoká, s tenkými, nepříliš velkými, přilehlými lístky.


Poznáváte ji někdo?

Díky za komentáře. 

Krásný večer

Anička

středa 11. června 2014

Jen tak koukám...

... a těším se z toho, jak se můj sen o zahradě ve stylu anglických neformálních zahrad začíná pomalu naplňovat. Aspoň v některých částech zahrady určitě :-)

Zvu vás na malou virtuální návštěvu do jedné, jen dva roky staré, zahrady v květu, kde bzučí o sto šest včelky, poletují motýli a na rozpálených kamenech opalují bříška ještěrky... 

Krásný letní den

Anička


úterý 10. června 2014

Boj se slimáky - hlístice (moc) nezabraly

Dobré ráno,

s odstupem času, dávám vědět, jak jsem dopadla s aplikací přípravku s hlísticemi v boji proti slimákům u nás na zahradě.

Zdroj obrázku: http://radio.cz/cz/rubrika/toulky/
toulky-po-regionech-2009-10-24
Necelé první dva týdny to bylo super - po slimácích téměř ani památky. Za celé dny (i večery) jsem potkala vždy tak 4-5 velmi mladých kousků a to i během období, kdy vydatně pršelo. S přibývajícími dny však slimáků začalo narůstat. Sice jich nenasbírám tolik co sousedka, ale i tak se jich dají při jednom zátahu někdy napočítat i desítky (a co si budeme povídat, pěknou paseku nám na záhonku udělá už jen pár natěšených kousků plzáků....co teprve, když jich okupují záhon desítky). 

Takže pokud o hlísticích uvažujete, vyhodnoťte si dobře vložené investice a zisky - za mě osobně nemohu 100% doporučit... za tu cenu (cca 500 Kč + poštovné) mi to přijde jako poněkud drahá sranda... i vzhledem k tomu, že výrobce v návodu k použití uvádí účinnost 6 týdnů... Na mé minizeleninové zahrádce se to prostě nevyplatí.

O víkendu manžel aplikoval mechanickou zábranu z plastových vlnitých zahradních obrub, které jsme kdysi koupili, ale nepoužili. Obrubou obtáhl celý zeleninový záhonek. Zarazil ji do země, ale ne svisle, ale šikmo směrem ven od záhonu. Tento sklon není schopen slimák překonat. Slimáků (asi i díky teplému a slunečnému počasí a snad ještě i působením přípravku s hlísticemi) zase ubylo. I tak si však nějaký v noci našel cestu k včera nově vysazené sazenici cukety a ohryzal ji....Tak uvidíme, co dál. V záloze máme ještě piliny a klasický sběr navečer... Granulím se zatím statečně bráním :-)

Krásné slunečné dny, pokud možno bez slimáků

Anička

neděle 8. června 2014

Znáte STOKLASu?



Před necelými dvěma týdny jsem objevila v e-mailové schránce k blogu zajímavé psaní. 

Dostala jsem je od jedné marketingové pracovnice firmy Stoklasa textilní galanterie s.r.o.

Nabídla mi možnost spolupráce s tímto, především ve světě tvoření, už poměrně hodně známým obchodem s textilní galanterií a výtvarnými a kreativními potřebami. Disponuje jak kamennými obchody nejen u nás na Moravě, ale i v Čechách, tak e-shopem. Já jsem dosud využívala zprostředkovaně přes svou nejmladší sestru právě ten kamenný (sestra v Ostravě studovala a já ji teď mám přece jen trochu z ruky).

Většině z vás tuto firmu asi nemusím příliš představovat. Její záběr je opravdu hodně široký :-) Pro mě osobně je nejzajímavější sekce textilní galanterie a sekce výtvarných a kreativních potřeb. Sortiment obchodu je však mnohem širší - koupit zde můžete kabelky, tašky, bižuterii, ale také bytový textil či nejrůznější módní doplňky. Opomenout nelze ani bohatou nabídku dekorací, kterou člověk ocení zvláště při přípravě různých významných událostí či vánočních a velikonočních svátků. Zkrátka kreativní duše si zde opravdu přijde na své :-) 

O to víc člověka potěší, když se s nabídkou spolupráce obrátí i na něj. Neboť krásných tvořivých blogů je jen v češtině nepřeberné množství. A o čem by ta spolupráce vlastně měla být?

Už ten začátek potenciální spolupráce se mi moc líbí. Obchod mi nabídl možnost zorganizovat na svém blogu soutěž, do které dodá ceny pro výherce. A také mě vybídl k tomu, abych sama navrhla další možnosti, které by mi byly blízké.

A protože soudím, že čas od času si zasoutěží každý rád, můžete se těšit i na mém blogu na soutěže. O jaké ceny? To můžete tak trochu ovlivnit i sami. Napište mi prosím do komentářů, co by se vám nejvíc z nabídky firmy Stoklasa zamlouvalo.

Na co se ale těším ještě více, to jsou různé výrobky, které budou postupně z materiálů, o které si požádám, pod mýma rukama vznikat a spolu s nimi snad i návody, jak na ně, pokud byste si je chtěli také vyrobit :-) Pro začátek jsem si řekla o FIMO, na které si už nějakou chvíli brousím zoubky :-) Na cestě k nám domů je tak pár balíčků hmoty FIMO. Co z nich budu tvořit, si však prozatím nechám pro sebe... :-)

Těším se na Vaše komentáře.

Krásný nedělní večer

Anička

sobota 7. června 2014

Mé oblíbené trvalky - kakosty

Kakosty, dlužichy, zvonky, kopretiny, šalvěj, kontryhel, levandule... a řada dalších, bez kterých si naši zahradu nedovedu představit. Moje milované tvalky. A že už jich mám pěknou sbírku! :-)

A protože řada z vás vlastní také zahrádky a často mi píšete, že se u mne občas inspirujete, napadlo mne, že bych občas mohla napsat něco o trvalkách, které mám ráda. Třeba inspiruji právě někoho z vás, kdo zvažuje založení trvalkového záhonu či jen malé zpestření již hotové zahrady pomocí trvalek.

Tak co dnes třeba něco málo o kakostech (geranium)

Co je vlastně na kakostech tak zázračného? V prvé řadě je to extra dlouhá délka kvetení. U většiny se objevují květy už koncem června a stále kvetou až do listopadu. Druhou věcí je kobercovitý charakter daný šlahounovými výhony se schopností pnout. Rostliny tak skvěle plní prostor a najdou si vždy místo na zemi. Velmi dobře snáší poškození i zpětný řez. Poměrně dobře umí hospodařit s vodou a přežijí i na plném slunci spolu s ostatními rostlinami coby obruba zalévaného záhonu. Jinak snesou velmi dobře polostín a nemají specifické nároky na půdní profil. Není výjimkou, že starší rostliny vytváří koláč o průměru 60cm i více.


V tomto rodu, který zahrnuje až 300 (některé zdroje uvádí i 400) druhů, najdeme jak rostliny nízké, tak i rostliny vyšší, až sedmdesát centimetrů vysoké. Jsou to naprosto spolehlivé a údajně i značně dlouhověké trvalky. Existují kakosty, které si poradí se suchou půdou pod stromy, na přímém slunci i ve vlhkém stinném koutě. Patří k nejlepším "výplňovým" rostlinám. V barvě květů převládají růžovové tóny, existují ale i odrůdy dvoubarevné, modré, červené, bílé i fialové. Některé kakosty remontují (tzn. opakují kvetení). Většina kakostů navíc vypadá stále pěkně, i když právě nekvetou. Mají totiž přitažlivě vykrajované listy. Některé druhy jsou stálezelené, jiné s podzimem získávají teplý žlutý, oranžový, nachový a fialový nádech nebo příjemně voní. Kořenitým aroma se vyznačuje kakost cambridgeský (geranium cantabrigiense) a kakost oddenkatý (geranium macrorrhizum).


Já pěstuji na své zahrádky 3 druhy nižších kakostů v bílé, růžové a modrofialové barvě:

1) Konkrétně pak kakost krvavý (geranium sanguineum) v bílé, růžové a fialové barvě (velké foto + malé foto vpravo nahoře a malé foto vlevo dole). Tento druh bohatě kvete a přestože si drží pěkný kompaktní tvar, dobře se rozrůstá. Dorůstá do výšky 30 cm. Daří se mu na slunci, i když některé zdroje uvádí, že toleruje i stín. Kvete v květnu a červnu. Přívlastek krvavý je odvozen od zářivě červeného podzimního vybarvení.

2) A dále také velmi aromatický kakost oddenkatý (geranium macrorrhizum) s růžovými květy, který jsem dostala od mamky ze zahrádky (na obrázku právě odkvetlý na horním obrázku vlevo vzadu a na obrázku vpravo dole). Dají se ale koupit i rostliny s bílými či modrými/fialovými květy. Výškově odpovídá předchozímu druhu, tedy maximálně kolem 30 cm. Je to druh jako stvořený k rychlému ozelenění míst pod dřevinami (mé zkušenosti ale potvrzují i dobrou odolnost na sluníčku), protože se velmi rychle rozrůstá a vytváří hustý koberec. Kvete od května do července (resp. září, neboť po sestřihu remontuje). Navíc je tento kakost stálezelený, takže vypadá atraktivně i v zimě.

3) Posledním pěstovaným kakostem u nás je plnokvětý kakost himalajský "Plenum" (geranium himalayese  "Plenum", malý obrázek vlevo nahoře vepředu - loni na podzim zakoupený). Jde rovněž o rychle rostoucí druh, který dorůstá 40 - 60 cm. Květy jsou poměrně velké, plné a modrofialové. Kvete v květnu až červnu/červenci. Listy se mu na podzim zabarvují do oranžova. Vyžaduje slunná až polostinná stanoviště s propustnou půdou. 

Existuje ale řada dalších druhů, které stojí za pozornost. Relativní novinkou na trhu (kterou ale bohužel ještě nevlastním) je druh Rozanne (geranium Rozanne). Zaregistován byl v roce 2000. Silný, zdravý kříženec mezi kakostem himalajským a kakostem wallichianum Buxton’s Variety. Kvete velice bohatě a vytrvale od června do října saténově fialovomodrými květy s bledým středem a červenými žilkami. Narůstá do výšky 50 cm a šířky asi 80 cm. Dobře snáší úpal a občasné sucho. Uvádí se, že kakost Rozanne je dnes nejprodávanější trvalkou v Evropě a laboratoře tvrdí, že jí prodají až 6 milionů ročně.

Pokud jde o kakosty obecně - jejich pěstování není náročné. Nevyžadují žádnou zvláštní péči. Pokud najdeme to správné stanoviště - některé druhy preferují slunečné místo, jiné lépe vegetují pod korunami stromů - budou nám bez velké námahy dělat radost po dlouhá léta. Časně kvetoucí druhy po odkvětu sestřihneme, čímž přispějeme k druhé vlně kvetení. Střihem rovněž navrátíme pěkný, kompaktní vzhled neupraveným trsům s poškozenými listy. Pokud nechceme, aby se kakosty samovolně vysemeňovaly, odstraníme květy před dozráním semen. Nové rostlinky získáme dělením dospělých trsů na jaře. Jinak se kakosty samy dobře rozšiřují nepravými oddenky.

A co vy a kakosty? Znáte? Pěstujete? Jaké druhy?

Krásný den

Anička

pátek 6. června 2014

Bezový...

... sirup a také limonáda z květů bezu. Na lov bezových květů jsem vyrazila ve středu odpoledne. Dnes dopoledne se pak své finální podoby dočkal sirup. A limonáda - na tu si počkáme ještě pár dní... Oproti receptu níže ještě vyčkávám. Díky absenci sluníčka za okny se dosud nestačily zmobilizovat potřebné "kultury" uvnitř připravovaného moku... tak doufám, že to správně vystihnu a nebudeme si místo toho připíjet šampusem :-)

 
Sirup jsem připravovala podle této receptury: http://www.recepty.cz/recept/vonavy-sirup-z-bezinkovych-kvetu-145514.

Limonádu pak podle této: http://www.labuznik.cz/recept/bezinkova-limonada-bezkonkurencni/. Oproti řadě jiných receptů na limonádu z bezových květů počítá tato jako s jednou z přidávaných ingrediencí s droždím.

Pokud máte také rádi dobroty z černého bezu, máte poslední příležitost k tomu si nějakou pro sebe ještě letos připravit (pak až na podzim ze zralých bezinek). Nevím, jak u vás, ale nám začínají bezy pomalu odkvétat...

Krásné bezinkování i nadcházející slunečné dny

Anička

čtvrtek 5. června 2014

Kšiltovka pro malého námořníka...

... vznikla jako můj další recyklační projekt. Materiál - stejně jako u bryndáčku. Opět ta košile, co mi ji dodala sestřina domácnost :-) A taky kousek nažehlovacího ronaru, aby vyztužil kšilt (možná by stačil i vlizelín, ale když už jsem ten ronar měla doma od šití kabelky...). A aby kšiltovka vypadala hezky i z rubu, tak také kousek tenčího a kousek širšího šikmého proužku na zakrytí švů. Zbývá už jen širší guma na provlečení v zadní části kšiltovky, aby pěkně držela na hlavičce a roztahovala se operativně podle velikosti hlavičky.


Šila jsem podle pěkného návodu a střihu z mimibazaru. Jen zase nebylo uvedeno, zda střih zahrnuje již přídavky na švy nebo ne. Tak jsem nepřidávala a ono to vypadá, že se přidávat mělo... ach jo.. Kšiltovka měla být nositelná pro hlavičky s obvodem 47-52 cm, což tedy rozhodně není, max. pro 48 cm (bez přídavků na švy). Naštěstí je Jiříčkovi kšiltovka dobrá, má obvod hlavy 48 cm. Tak tolik pro ty, kteří by si chtěli šití této kšiltovky taky vyzkoušet. Jinak je střih super :-)

Tak ještě nějaká pěkná aplikačka (asi lodičky) nad kšilt a můžeme vyplout... :-)

Krásný večer

Anička

středa 4. června 2014

Klobouček se střihem a postupem

Krásný den,

jak jsem slíbila v jednom ze svých posledních příspěvků, plním. V tomto příspěvku najdete střih na klobouček pro obvod hlavičky 51-53,5 cm (přesný obvod 53,6 cm, ale sedí ještě i hlavičce s obvodem od cca 50 cm - aspoň naší Viki ano :-)) a stručný návod, jak na něj. Všechny části by k sobě měly pěkně sedět.



Některý z dalších příspěvků by měl obsahovat i návod na to, jak si upravit střih tak, aby se podle něj dala ušít i jiná velikost kloboučku. Jen zatím trochu bojuju s tím, jak vyrobit univerzální návod pro všechny velikosti. Hledám ty správné algoritmy :-) A není vyloučeno, že než je opravdu najdu a budu s výsledkem spokojená, tak už dávno každá z vás bude mít skříně plné klobouků (s mírami vychytanými klasickou metodou pokusů a omylů) pro všechny členy své rodiny... Ale naděje umírá poslední :-)

Ale zpět ke střihu. Má 3 díly - vrchní "placku" (stříháte 1 x), boční část (stříháte 2 x) a krempu (stříháte 4 x - díl je zdvojen). Všechny díly v sobě zahrnují přídavky na švy (1 cm), stačí tedy jen překreslit na látku a vystřihnout v liniích čar. Pokud jde o střih na krempu, zde chci upozornit na to, že jde pouze o polovinu dílu (celý díl by se mi nevešel na A4). Krempu pak můžete před sešíváním zpevnit ještě nažehlením vlizelínu.

Vytiskněte na A4 a pro jistotu přeměřte. Pokud by míry neseděly, napište a pošlu mailem.

A teď, jak šít. Předesílám, že to není zaručeně nejlepší návod, "jak na to". Je to jen popis toho, jak jsem se s tím vypořádala já.

1. Sešijeme k sobě boční strany boční části kloboučku (švy 1 cm od kraje látky, u mého šicího stroje to je na šířku patky při pozici jehly úplně vlevo).
2. Sešijeme k sobě vždy dvakrát boční strany krempy (švy 1 cm od kraje).
3. Nyní k sobě přiložíme lícem na líc obě sešité části krempy (spodní a vrchní část) a sešijeme je k sobě z rubové strany (šev 1 cm od kraje látky).
4. Převrátíme sešitý dvojitý díl krempy na líc a prošijeme podélně v kraji (cca 1 cm od hrany krempy) a pak dál každý 1 cm až k nejužší části krempy, až máme prošitu (a tím i zpevněnu) celou krempu.
5. Nyní si z rubu našpendlíme a následně spolu sešijeme vrchní "placku" a boční část kloboučku (šev 1 cm od kraje látky).
6. Přišpendlíme a poté přišijeme k boční části kloboučku krempu (šev 1 cm od kraje látky).
7. Já jsem to u tohoto kloboučku nedělala, ale můžete ještě prošít klobouček kousínek nad švem mezi boční části kloboučku a krempou.
8. Všechny švy na rubu kloboučku (mezi vrchní "plackou" a boční částí kloboučku, mezi boční částí kloboučku a krempou a boční spoje u boční částí kloboučku), schováme pod našitý šikmý proužek odpovídající barvy.
9. A pokud vás to baví, tak můžete na klobouček přišít ještě nějakou pěknou šitou či háčkovanou aplikaci :-)

A střihy naleznete zde:






Zapomněla jsem do střihu připsat pro kontrolu ještě míru k vrchní části krempy - ta je 27 x 2 cm.
Krásný den

Anička

PS: když se teď na ty míry znovu dívám a srovnávám s mírami střihu, který jsem kritizovala minulý týden, tak si nejsou (vezmu-li poměry stran jednotlivých částí k sobě) až tak vzdálené... Napadá mě, zda ten problém s tím, že míry "neseděly", nevznikl v přídavcích na švy (já počítám u svého střihu vč. přídavků), autorka střihu zahrnutí přídavků na švy nezmiňuje (takže jsem u střihu přidávala 1 cm na záševky), ale pokud by tomu tak bylo, tak by vše možná sedělo, jak má... Asi jej znovu vyzkouším a pokud je to, jak si myslím, budu se ji muset omluvit a příště přistupovat ke střihům z mimibazaru s mnohem větší pokorou :-)

úterý 3. června 2014

Dokonale recyklační bryndáček...

... s využitím starých džínsů jsem měla v úmyslu ušít už dlouho. Konečně na to přišlo - džínové pruhy se střídají s modrobílou proužkovanou látkou získanou recyklací pánské košile, kterou mi dodala k dalšímu využití sestřina domácnost. Na spodní vrstvu bryndáku jsem použila vyřazenou bílou froté osušku. Pak už jen nabít druky a je hotovo :-)


Druhý bryndáček je vyroben ze zbytků zahraničních designových látek. Ostatní je stejné jako u předchozího.

Ať žijí recyklace!

Pokud ještě nemáte a potřebujete, střih vč. fotonávodu najdete třeba zde: http://sovicka-handmade.blogspot.cz/2012_02_01_archive.html.

Krásný den

Anička