Jmenuje se Míša...

... a je to dort a nebo taky "řez". Zná ho snad každý mlsoun, který alespoň jednou vstoupil do cukrárny. Je kombinací kakaového korpusu z piškotového těsta, tvarohové náplně a vrchní čokoládové vrstvy. Zbožňuji ho.

A protože u nás doma neholdujeme "tradičním" krémovým dortům obaleným do marcipánu, byť umně řemeslně zpracovaným a preferujeme dorty lehčí a trochu zdravější, rozhodla jsem se letos Jiříčkovi ke 3. narozeninám upéct Míšovy řezy, resp. Míšův dort (použila jsem dortovou formu).

Protože moc často nepeču (na to máme jiné rodinné přeborníky), bála jsem se nejvíc piškotu - abych sníh z bílků dobře připravila a všechny ingredience dobře zpracovala, aby byl piškot pěkně nadýchaný (tak to se mi, myslím, povedlo na jedničku). 

To, co jsem měla zvládnout levou zadní, mi však nečekaně nevyšlo úplně podle představ. Tvarohovou náplň jsem sice vyrobila, ale místo konzistence "krému", kterým jsem měla potírat piškot, "utloukla" jsem mixérem cosi bílého a tekutého, co jsem musela do formy s piškotem jen vlít a čekat a modlit se, aby to ztuhlo a navíc pokud možno dřív, než děti dorazí ze školky. Připravenou čokoládovou vrstvu jsem jen lehce vmíchala do horní vrstvy, snažit se vytvořit jednolitou hmotu bylo nemožné :-) 

Modlitby nebyly úplně vyslyšeny. Svíčky jsem tak zapíchla do polotuhé tvarohové hmoty a takto je následně Jirka sfouknul. Degustace proběhla za prvotních protestů všech až následující den ráno (dnes)... o to víc jsme si dort ale užili. Chutnal báječně. Vše bylo odpuštěno :-)

A brzy bude repeté, tentokrát mi dá příležitost k dalšímu narozeninovému dortu můj muž... A vím bezpečně, že začnu už v předvečer onoho velkého dne .-)

Mějte krásné dny

A.

Oringlí nadělení

V rámci barterového obchodu s Oringle dostalo mé "kvetoucí podnikání" dárek - návrh loga, vizitek, banneru na web, děkovací kartičky, dárkového poukazu... - zkrátka jednotnou vizuální tvář. 

 

 

A protože šlo o obchod výměnný, i já Péti na revanš plnila její přání - zahrádku sice nemá, ale postele ano - ložní povlečení už jsem vám představovala tady. 

 

Novým firemním designem šitým opravdu na míru jsem nadšená a těším se, až jej začnu denně pouštět do světa :-) Což mi připomíná, že bych měla co nejdřív navštívit tiskárnu a nechat si natisknout ty krásné vizitky, děkovací kartičky a dárkové poukazy! A také vřele doporučovat Pétiny služby, protože jsem přesvědčena o tom, že má opravdu talent.

 

Za mě maximální spokojenost. Jsem Péti vděčna za skvělý nápad uspořádat výměnu a podle jejích příspěvků o tom, jak směňovala s ostatními zájemci, věřím, že ani Péťa nelituje. 

 

Mějte krásné dny

A.

PS: pro mne je dnes obzvlášť krásný, přesně před třemi lety se mi narodil ve 23:23 náš chlapeček Jiříček :-)

Než přišly mrazy...

... a pocit, že mě zebou ruce tak, jak tomu bylo naposledy hodně dávno v zimě, dostaly děti skvělý nápad, jehož realizace přišla téměř ve stejný okamžik jako jeho vyřčení nahlas :-)

V sobotu bylo u nás přes všechny negativní předpovědi meteorologů krásně a krásně se na nás smály i pampelišky (tedy správně smetanky lékařské) a Viktorka znalá praxe z předchozích let, jala se sběru květů, že prý se bude dělat med .-)

Za chvíli už držela v ruce igelitku a sbírala a u toho stačila náležitě instruovat i Jiříčka. Asi po půlhodině přišla s vítězoslavným úsměvem a předávala mi tašku, která byla naplněná ani ne z jedné čtvrtiny, že prý jdeme vařit ten med... Naštěstí situaci zachránil tatínek a vyrazil s Viki znovu. Výkonnost se prudce zvýšila, dokonce tak, že za chvíli přinesli jednu plnou tašku pampeliškových květů :-)

To mi trochu zkomplikovalo situaci, byla jsem připravena na jednu várku se 2 kg cukru a navíc mi chyběly citróny... Od čeho jsou ale hodní sousedi, stačilo obejít souseda zleva, souseda zprava a byly citróny tři a i ta další dvě kila cukru jsem nakonec ve spíži v železných zásobách našla.

A tady tedy naše letošní rodinné zlato :-)

Ještě zbývá nastříhat a nadepsat štítky, aby pak nebylo pochyb o tom, co se ve sklenicích nachází a pak šup se sklenicemi do spíže.

Krásný den

A.

Pro Oringle...

... jsem konečně ušila ložní povlečení, které jsem jí slíbila v rámci naší barterové dohody. Realizaci stále něco bránilo - buď jsme doma byli nemocní, nebo bylo hodně práce, nebo mě potřebovala zahrada... prostě stále jsem to sunula před sebou. 

Dnes jsem se však pochlapila a pro Peťku jsem si vyhradila dopoledne. A tady je výsledek .-)

A já dostanu na oplátku návrh krásného, na míru šitého, firemního grafického stylu pro mé "kvetoucí" podnikání. Logo, vizitka, banner na webovou a FB stránku, děkovací kartička... a když budu hodně hodná a hlavně trpělivá, dočkám se časem i návrhu dárkového poukazu na mé služby (na ten se tedy moc těším) :-)

Návrhy už také mám, ale ještě lehce ladíme detaily. Až bude mít Péťa finálně hotovo, tak se vám pochlubím, protože jsem už teď nadšená a tu radost bych prostě ráda sdílela i s vámi. 

A u šedé ještě nejspíš chvíli zůstane. Až odkousnu zase kousek krajíce z mých dalších pracovních aktivit, pustím se do výroby dalšího ložního povlečení, tentokrát na míru pro malého prcka jedné mé zákaznice z Fleru :-)

Krásný den

A.

Oblouk za obloukem...

... tak jsem si pracovně nazvala svou poslední zahradní akci, kterou jsem tajně zrealizovala během dnešního poobědového spánku svého muže a dětí.

Nejprve důkladně vytýčit nové hranice trávníku v duchu lidového "dvakrát měř, jednou řež". Na to nejraději používám obyčejnou zahradní hadici .-) Poté vyznačení linie rýčem na obrývání trávníku (můj tzv. půlměsíc... ano, slíbila jsem, že nafotím a zase jsem zapomněla, tak příště .-)). A pak těžká dřina - strhnutí travního drnu rýčem a následně zrytí klasickým rýčem a zpracování zeminy najemno kopačkou. 

Výsadba prvního obyvatele záhonku byla třešničkou na dortu a vlastně to byl on (no přesněji řečeno ona, je to holka .-)), kdo mne popoháněl k rychlé akci (v kontejneru už jej mám doma asi druhý týden a nechtěla jsem to prodlužovat). 

Rozšiřování záhonu v tomto místě bylo v plánu už loni na podzim, jen počasí nepřálo (sucho) a i na tom malém kousku bych na té naší jílovité půdě nechala určitě život. Letos na jaře je to o poznání lepší.

Ale ještě nejsem u konce... ještě mám v plánu odclonění ČOVky (a je to o to těžší, že ta čtvercová plocha se mi do mých obloučků vážně vůbec nehodí...), to však musím konzultovat s mužem, který ji poctivě pravidelně servisuje... Ale nápad mám a věřím, že nakonec projde .-)

Mezi tím přijde na řadu velmi příjemná povinnost - navrhnout další kamarády, kteří budou dělat stávajícímu obyvateli nového oblouku společnost. A abych vás nenapínala, vysadila jsem méně známý (o to však zajímavější) druh hortenzie, která nese druhové jméno dubolistá (Hydrangea quercifolia "SNOWFLAKE"). 

Kromě velmi bohatého kvetení (bílý květ dlouhý 30-40 cm) od června do přelomu srpna a září nabízí tato 2-2,5metrová kráska velmi pěkně tvarované listy podobné dubu, které se na podzim zbarví do výrazně vínově červené. Zvláštním poznávacím znamením je odlupující se rezavě zbarvená borka u starších exemplářů.

Na pěstování je nenáročná, vyhovují ji všechny půdy a má-li dostatek vláhy, tak i všechna stanoviště (tedy polostín, slunce či stín). Nejlépe se jí však daří v polostínu ve vlhké, na živiny bohaté a mírně kyselé půdě. Dobře zvládá i vysazení v těžkých půdách, kde však roste o něco pomaleji. Stříhat ji není třeba, ale pokud nemá pěkný tvar, můžeme ji tvarovat po odkvětu.  

Krásný zbytek soboty

A.

Jarní květy...

… na kvetoucí zahradu patří. Při včerejší pravidelné večerní obchůzce po zahradě (kterou doma prezentuji jako svou soukromou psychoterapii), jsem si jich pár zvěčnila na památku.

A pro vás další tip na to, jak si obstarat na zahradě více květů právě pro toto roční období .-)

Krasavice na velkém obrázku a malém vpravo dole patří do rodu mých milovaných kalin (mám jich na zahradě hned několik druhů, tak je mám ráda :-)), nese poetické jméno kalina Carlesiova (Viburnum carlesii). Kromě nádherných květů i velmi intenzivně voní.

Do oranžovočervených květů jsou obaleny větvičky kdoulovce japonského (Chaenomeles japonica). Na přelomu léta a podzimu z nich vyrostou jedlé voňavé plody podobné jablíčkům. Žlutokvětou tařici skalní už jsem vám představila dříve, ale když já na ni tak ráda koukám… A navíc teď pěkně kontrastuje s červenolistými dřišťály Thunbergovými (Berberis Thunbergii) – ten světlejší je kultivar „“Administration“, ten tmavší pak kultivar „Atropurpurea“ (ten narozdíl od předchozího není zakrslý a budu ho muset časem trochu krotit řezem, ale kdo na to nechce myslet, existuje i jeho zakrslá varianta „Nana“).

Phlox subulata alias plaménka šídlovitá – tak tuto půdopokryvnou trvalku či skalničku na velkém obrázku a malém vpravo dole, která existuje v celé škále různých barevných variací, má v zahradě snad každý. Právě teď jej její hlavní čas. Letos mi udělala nebývalou radost. Vysadila jsem je loni v malinkých trsech a krásně se mi rozrůstá.

Na velkém obrázku rovněž vykukují dlužichy krvavé (Heuchera sanquinea, červené květy teprve zakládají) a za nimi má oblíbenkyně vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata) v žlutozelené barevné kombinaci (kultivar „Alexander“), jen tu je třeba trochu krotit, ale zatím ji spíš povzbuzuji, vymezila jsem pro ni opravdu velký prostor .-)

A ta středně vysoká „půdopokryvná“ dřevina je zimolez kloboukatý (Lonicera pileata). Líbí se mi, že zůstává zelený i přes zimu, na podzim jej zdobí pěkné fialové kuličky (jen na ty opravdu pozor, jsou jedovaté!).

Mohutné zelené listy s růžovými květy na červených stoncích na ostatních malých obrázcích patří známé trvalce s názvem bergénie (Bergenia cordifolia). Po čase se také pěkně rozroste, takže patří mezi výborné půdopokryvné trvalky. Snáší stín i sluníčko (kde také více kvete). A podle mě je to nadčasová trvalka s velmi širokým využitím.

A ještě jedna zajímavost na závěr. Lososově zbarvený list na velkém obrázku patří javoru klenu (Acer pseudoplatanus „BRILLIANTISSIMUM“) a je to pěkný chameleon. Jeho barva listů se postupně změní na zářivě žlutou až v létě zezelenají.

Ve stejném odstínu teď vykukuje trvalka na malém obrázku vlevo dole a vpravo nahoře (už jsem vám ji také představovala – škornice – zajímavá půdopokryvná trvalka, která právě nyní kvete drobnými růžovými či světlounce žlutými květy). ale to jen tak pro dokreslení. Představit jsem vám chtěla čistec velkokvětý s pěknými zubatými listy (obrázek vlevo dole) a bílými či růžovými květy nakvétajícími v červnu až červenci. I když nekvete, vytváří velmi pěkné trsy a na rozdíl od svého známějšího brášky se sametově hebkými listy (čistec vlnatý) tento preferuje o trochu vlhčí půdu.

A že vám jsou bílé zvonkovité květy na malém obrázku vpravo nahoře povědomé… jen vám na zahradě kvetou o poznání dříve? Pak se nemýlíte, opravdu jde o bleduli, tato však nese druhové jméno „letní“ (Leucojum aestivum), přestože kvete na jaře. To si z nás zase jednou botanici udělali dobrý den .-)

Mějte krásný nadcházející víkend

A. a její Kvetoucí zahrada

Matýsek...

... byl před šesti lety krásný malý tříletý chlapec, právě ve věku našeho Jiříčka (který své třetí narozeniny oslaví příští týden). Možná i proto se mě tolik dotknul příběh, který možná řada z vás už zná.

Chlapec býval často nemocný angínou a proto lékaři doporučili rodičům operaci krčních mandlí. Z "banální" operace, jak byla rodičům lékaři prezentována, se stal nejspíš chybou lékařů pro rodiče prakticky ze dne na den strašidelný sen. Bohužel s tím dovětkem, že se z něj neprobrali, ale žijí jej stále. 

Ze zdravého chlapečka je nyní nemohoucí domácí pacient s diagnózou těžké poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku a vegetativní stav (apalický syndrom), plně závislý na péči své maminky a najímaných ošetřovatelů, kteří jí vypomáhají s její 24hodinovou "službou".

Jak náročná je péče, nejen po finanční, ale také po psychické stránce, si většina z nás nedovede (a ani nemůže) představit.

Chcete-li se o příběhu Matýska dozvědět více a podpořit jeho i jeho rodinu, čtěte více zde: http://www.promateje.cz/. Podrobnou historii pak naleznete přímo pod tímto odkazem.

Věřím, že ani vás tento smutný příběh nenechá chladnými a v rámci svých možností pomůžete. Třeba jako tento mladý muž, který přišel s projektem „Pěšky pro Matěje“. Více se o něm můžete dozvědět zde: http://www.cestazasny.com/ a nebo sledovat na FB zde: https://www.facebook.com/cestazasny/.

Děkuji.

A.

Pozitivně...

... a jako tzv. dobíječ baterek na mne obzvláště na jaře působí žlutozelená kombinace. Letošní rok se mi jí dostává i díky zemědělcům hospodařícím za naší zahradou vrchovatě. 

Alergici nechť prominou, ale mně se alespoň o kousek zvedne nálada pokaždé, když se do toho žlutého lánu rozkvétající řepky olejky podívám. Jen jednu podstatnou vadu na kráse ta žlutá radost pro mne má - byla jsem u toho, když se hubil chemicky plevel a když se hnojilo. A hnojilo se moc a opakovaně. Během 14 dnů vyrostla z deseticentimetrové řepky téměř metrová rostlina. Nejsem zemědělec a tak se ptám, je to normální? Ráda bych věřila tomu, že olej, který se z té řepky vylisuje, neskončí v naší kuchyni, ale využijí jej někde v průmyslu...

Ale abych skončila pozitivně a že jsem v tom žlutém opojení, tak ještě pár žlutě pozitivních obrázků z naší zahrady .-)

Na velkém obrázku žlutě kvetoucí tařice skalní. Na malém obrázku vlevo nahoře dřišťál Thunbergův "Tiny Gold", macešku poznáte, vpravo dole žlutozelený kultivar vřesu.

Na velkém obrázku výborná půdopokryvná trvalka mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata), vlevo dole tavolník japonský "Golden princess", vpravo nahoře další výborná půdopokryvná trvalka škornice (Epimedium), vlevo dole pak jeden trvalkový nezmar s názvem vrbina tečkovaná (zde kultivar "Alexander", Lysimachia punctata).

Tak pozitivní středu všem!

A.

Už kvetou...

… některé ovocné peckoviny. Z obrázku vidno, že jsem nebyla sama, kdo se včera kochal letos poprvé do bílých květů obalenou „rynglí“, správně nazývanou jako Althanova renklóda (Prunus domestica „Altanova renklóda“). Tu jsem si před 4 lety zvolila jako alternativu ke klasické slivoni kvůli náchylnosti slivoní k onemocnění šarkou. Včelky opylovaly o sto šest :-)

Podobně jsem letos vysadila místo třešně, která mi dvakrát po sobě vždy během první sezóny po vysazení ze záhadných důvodů postupně shodila všechny listy a uhynula, vysadila Nancyskou mirabelku (rovněž odolnou vůči Šárce) a na třešně budeme jezdit k babičce .-)

A na květy už se chystá i u jádrovin. Kvetení u hrušní i jabloní už je doslova na spadnutí.

Ale abychom se nebavili pouze o klasice, mám tu pro vás jednu zajímavost, kterou ještě na zahradách tolik nevídám a také právě rozkvetla. Muchovník, konkrétně tedy muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii). 

Přestože jsem zde již o tomto nádherném keři (případně stromu, do kterého se dá rovněž zapěstovat), vysokém 2 až 6 metrů před nějakou dobou psala, momentální okouzlení je příliš velké na to, abych alespoň krátce nepřipomenula, proč jej řadím mezi své nejoblíbenější dřeviny a třeba namotivovala i další k jeho pořízení:

1. na jaře je doslova obalen do drobnějších bílých květů,
2. v létě z květů vyrostou drobné sladké modrofialové plody plné vitamínů (doma jim říkáme „mušinky“) podobou připomínající vzhledem borůvky (odtud komerční označení „indiánská borůvka“, se kterým se také můžete setkat zejména u „katalogových“ zahradnictví typu Starkl ap.),
3. na podzim se můžete těšit z dočervena zbarvených listů,
4. je velmi nenáročný a odolný i silným mrazům (až mínus 30 stupňů Celsia), netrápí ho škůdci ani nemoci, po zakořenění dobře zvládá i dlouhodobější sucha, snáší prakticky všechny půdy, nejlépe se mu však daří v kyselé, vlhké, ale dobře propustné půdě, má rád sluníčko, případně polostín, je samosprašný (nepotřebujete tedy k opylení více rostlin).

Tak jak se vám líbí? Máte, znáte, pořídíte? .-)

Krásný den

A.

Opáčko...

... jsem si letos dala, pokud jde o tvorbu zahradních oblouků z vrbového proutí. Loni vytvořené oblouky měly časem posloužit jako jemné odclonění zbytku zahrady od výhledu na zahradní kompostér - tedy poté, co se zazelenají a co se po nich začnou pnout popínavky (velkokvětý plamének + popínavé letničky - hrachor, fazole).

Oblouky vydržely až do letošního jara, i když je silné zimní větry hodně zkoušely. Během velmi suchého loňského roku se však začala zelenat pouze polovina prvního z nich (a navíc odspodu), takže šly letos na jaře z kola ven a vše nanovo. 

Podmínky pro ujmutí proutků jsou zatím ideální, vláhy je dost, ještě chvíli by to tak mohlo zůstat, aby se mohly co nejrychleji zakořenit.

Plamének u prvního oblouku loni sucha přestal a dokonce i zakvetl, věřím, že letos se ukáže v ještě větší síle a plánuji mu pořídit nějaké kamarády... ale zatím jen vybírám ten pravý, jen mezi velkokvětými plaménky je jich tolik... :-)

Použití proutí v zahradě mi docela učarovalo, mrkněte na inspirace v mém loňském příspěvku, třeba si najde další své příznivce.

Krásný den

A.

Zahrada v polovině dubna a pár tipů na nové obyvatele do zahrádky...

... pokud byste uvažovali o rozšiřování záhonů či vyplnění "hluchých" míst ve stávajících záhonech a hledali inspiraci.

Mějte mne za blázna, ale za nejkrásnější rostliny v tomto čase stejně považuji trávy. Všechny ty druhy trav, které nám namixoval dodavatel travního semene do rožnovské travní směsi :-) Takhle pěkný odstín zelené (nejen) na trávníku uvidíme zase až za rok, takže si to teď docela užívám.

Ještě před jarním deštěm jsem ve středu stihla posekat celou zahradu a taky trochu "budovala"... Takové malé opáčko z loňského roku, snad budu mít letos více štěstí na srážky a příští rok už nebude třeba. To opáčko si ale nechám na příště :-)

Dnes tedy zeleno a taky trochu barevno, jak jinak :-)

Pracovně mám hodně napilno, jak už to bývá, když člověka baví a živí více věcí - sešlo se teď hodně práce ve třech různých oblastech, ve kterých působím a také každou volnou chvíli trávím prací na zahradě (to mám za odměnu, že jsem tak pilně pracovala .-)), na blog tedy nezbývá tolik času jako dřív, ale snažím se a nestěžuji si, chtěla jsem být vytížená, tak se mi toho dostává vrchovatě :-)

Květ rostliny na velkém obrázku většina z vás asi pozná - jde o bergenii srdčitou (Bergenia cordifolia) a na zahrádce ji mívala za mého dětství snad každá babička. Dnes si dobývá i srdce nejednoho majitele moderních zahrad, její použití je totiž velmi široké. Dokáže zapůsobit jak v romanticky laděné venkovské zahrádce, tak ultramoderně, stroze pojaté zahradě ve městě. Pokud se jí daří, vytvoří po čase velké skupiny rostlin v průměru až 1 či 1,5 metru a hodí se tak jako efektní podrostová rostlina. Ačkoliv bývá často zařazována mezi stínomilné rostliny, velmi dobře zvládá i slunečná stanoviště (tam i více kvete), pokud možno s dostatkem vláhy.

Letos na jaře jsem se na zahradě zamilovala do kouzelné červenozelené kombinace. Svěže zelenou barvu listů tavolníkovce jeřábolistého (Sorbaria sorbifolia "SEM") na malém obrázku vlevo nahoře doplňuje načervenalá barva nových výhonů. Ačkoliv se nedorůstá více než cca 1 metru výšky, je to nezmar rozrůstající se do stran oddenky. V červenci pak vykvétá bílými květy. Má rád sluníčko a vlhkou půdu.

Svěže zelené jsou nyní i listy svídy bílé (cornus alba), které pak později ztmavnou a nejsou příliš zajímavé (kromě toho, že keř poměrně rychle vytvoří zelenou kulisu vysokou 2,5 až 3 m). Její význam však narůstá na podzim a v zimě, kdy její jasně červené pruty umocněné bílou barvou sněhu doslova září. Chcete-li ze svídy "vytřískat" ještě víc, kupte si kultivar "SIBIRICA VARIEGATA" s panašovaným listem. Bude na dálku působit, jako by kvetla, po celou sezónu. Má ráda sluníčko či polostín a jde o keř, který ledacos zvládne a taky vydrží! Občasné podmáčení, jílovitá půda...

Modrý květ na velkém obrázku patří zahradní sasance (Anemone). Vysadila jsem jich už loni více, ale zatím se tvářily velmi nesměle. Tahle modrá ale stojí za zastavení :-)

Drobné modrofialové květy nakvétají i u půdopokryvné tařičky (Aubrieta), už se nemohu dočkat, až modrofialové koberce na naší suché zídce vykvetou naplno. Zatím pomalu nakvétající žluté drobné květy tařice skalní brzy naplno rozjasní naší skalku. Stejně jako tařička se velmi dobře rozrůstá do nízkých koberců a také se velmi dobře sama vysemeňuje. S Viki už jsme identifikovaly několik "tařicích miminek" a budeme bedlivě sledovat, jak se jim daří dál :-)

Keř s růžovým květem je meruzalka krvavá (Ribes sanguineum "KING EDWARD VII") a až odkvete, získají její listy zajímavé žlutozelené žíhání. Dorůstá se do 1 až 2 metrů, prosperuje dobře na sluníčku a v polostínu a je velmi nenáročná. Možná vám jméno meruzalka něco říká v souvislosti s ovocnářstvím a nemýlí se ten, kdo hádá, že se meruzalky zlaté používají jako podnož pro stromkové formy rybízu, josty či angreštu :-) 

Keř v betonovém květináči, jenž mi před rokem pomohl vyrobit manžel, je loni vysazená tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), konkrétně žlutolistý kultivar "DART'S GOLD" s bílými květy (které přijdou teprve v červnu). Na tavoly nedám dopustit, je to velmi odolný keř tzv. "do nepohody", který je dekorativní květem (bílý či růžový květ), ale také barvou listů (žlutozelené či červené až vínově červené). Zvládne i těžší půdy a občasné zamokření. Je o něco vyšší než meruzalka krvavá, počítejte s výškou 1,5-3 m v závislosti na kultivaru (v květináči pak bývá menší než ve volné půdě).

A taky trocha těch jarních výhledů do krajiny by neměla chybět :-)

A pár jarních cibulovin pro dobrou náladu (vysoké a nízké tulipánky, bílé modřence).

A to nejlepší nakonec :-)

Mějte krásné jarní dny

A.

Má dnešní radost...

... je po posledních třech dnech nevolností a střevních potíží, které už jsou snad pryč, znásobena balíčkem, který jsem si před chvílí převzala od paní pošťačky. 

Kromě nádherné keramické andělky mi od její autorky Renči jako bonus připutovala i 3 keramická srdíčka .-)

Jsem nadšená a nejlepší umístění jsem už našla... jen mám obavy, že je to místo příliš přístupné mým dětem, které budou minimálně stejně tak uchváceny jako já... Tak možná na chvíli, než si andělku okoukají, bude na nás koukat z větší výšky okenního parapetu... .-)

Krásný den

A.

Tip k zamyšlení pro zahradníky...

... dneska pro vás mám. Píšu, protože je ještě čas, pokud byste změnili názor... trvalky se teprve probouzí .-)

Víc o něm na Kvetoucí zahradě zde .-)

Krásný víkend

A. 

PS: díky za všechny reakce k svetříkům u předchozího příspěvku... dala jsem Viki vybrat a ... dle očekávání se jí líbí všechny :-)

Zelená...

... je barva, kterou jsem zvolila pro Jiříčkův nový pletený svetřík, resp. dva její odstíny příjemné vlněné příze Big Merino od Dropsu. Byla to láska na první pohled. Jen jsem došila knoflíky a možná časem přibude i nějaká háčkovaná či šitá aplikace, kdo ví... Kdybyste se některá pídila po návodu, odkaz na něj naleznete zde.

Původně jsem se do něj chtěla pustit sama, ale kvůli pracovním i dalším aktivitám, ale také obavám, zda bych jej zvládla, jsem jeho realizaci stále odsouvala a nakonec se obrátila na svou tetu, zkušenou pletařku, která už mi dodala krásnou soupravičku pro Jiříka, když byl miminko a také parádní svetřík pro mne a opět nelituji. Je to zkrátka sázka na jistotu .-)

A když už jsem jí posílala klubíčka vlny na Jiříčkův svetřík, přidala jsem i ta červená, se kterými jsem počítala na propínací svetřík pro Viki .-) Jen se nemohu rozhodnout, který model pro tu svou malou parádnici vybrat .-)

Jestli tento:

Zdroj: http://www.pleteni-navody.eu/?p=4816

Nebo tento:

Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/316870523762906515/

Tady tentýž, ale v červené a v jiných záběrech .-)

Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/244601823485171963/

Tady velmi podobný, ale s raglánovými rukávy, které se mi moc líbí...

Zdroj: http://www.ravelry.com/patterns/library/gilet-point-mousse

Nebo tento (samozřejmě v adekvátní velikosti): 

Zdroj: https://www.alittlemarket.com/mode-bebe/fr_layette_ensemble_naissance_coton_et_cachemire_brassiere_et_chaussons_neuf_tricote_main_-17387270.html

Tento je překrásný holčičí, ale jemný, nepřeplácaný...

Zdroj: http://www.ravelry.com/patterns/library/little-buds-en-francais

A nebo tento dívčí .-)

Zdroj: http://windingtheskein.com/7-free-knitting-patterns-for-toddler-sweaters/

A tento... ach...

Zdroj: http://windingtheskein.com/7-free-knitting-patterns-for-toddler-sweaters/

A nebo tento:

Zdroj: http://www.ravelry.com/patterns/library/lilla-koftan

Podobný:

Zdroj: http://www.ravelry.com/projects/berlilechat/garter-yoke-baby-cardi

A zase trochu jinak:

Zdroj: http://www.ravelry.com/patterns/library/liten-kofta

A tento:

Zdroj: http://www.ravelry.com/patterns/library/eyelet-yoke-baby-cardigan

Tento by se mi líbil pro mne .-)

Zdroj: http://www.ravelry.com/patterns/library/22-garter-yoke-cardigan

No a teď si vyberte, když na většinu nemáte návod .-) Ale věřím, že je teta zvládne i bez něj, pokud dodám míry... Tak jsem zvědavá, jak toto rozlouskneme... Který byste braly po téměř šestiletou holčičku vy?

Krásný den

A. 

Krásně...

... dneska bylo. A zítra bude zas :-) Trochu toho pokochání po zahradě zachyceného do obrázků, ať je na co vzpomínat .-)

Nakvétají violky (velký obrázek vlevo), bílé modřence (vlevo dole), narcisky v pozadí s vřesy (vpravo nahoře), koniklec (vpravo dole), ale také myrobalán třešňový "Nigra" (vlevo nahoře)

Lupina (na velkém obrázku patří mezi nejfotogeničtější trvalky v každém vývojovém stádiu, alespoň já to tak vidím .-)), a opět koniklec (vlevo i vpravo dole), začíná nakvétat tařička (vlevo nahoře) a na rozchodníkovce bych mohla koukat hodiny (vpravo nahoře)

Violka v bílé barvě (na velkém obrázku v pozadí s červenolistým vřesem), koniklec (vpravo nahoře), a zahradní "divoch" vrbina tečkovaná (vlevo dole i nahoře - načervenalé zbarvení je charakteristické pro krásný panašovaný kultivar "Alexander")

A malé nakouknutí i do užitkové zahrádky .-) Na velkém obrázku větvička černého rybízu, angrešt kouká z obrázku vpravo nahoře, to zelené vlevo dole je medvědí česnek, na obrázku vpravo dole rozrůstající se bylinkový kopec vytvořený loni v létě, vlevo nahoře pak zeleninový záhonek (spodní políčko už jsme s Viki osázely mrkví, červenou řepou, pastiňákem, koprem a pěti trsy měsíčních jahod, vrchní políčko mám vyhrazeno pro později vysazovanou zeleninu (cukety, dýně, letos chci vyzkoušet i patizon)).

Na velkém obrázku opět violky, krásné listy patří milovaným denivkám (obrázek vlevo dole), drobné bílé květy na obrázku vlevo nahoře patří huseníku, fialová květenství pak hyacintům a květináč jsem osázela maceškami, mininarcisky a skalkovými kosatci.

Ať už na zahradě, či na procházce či třeba vyjížďce na kole užívejte krásné jarní neděle

A.