PF 2018

Milí čtenáři a čtenářky, děkuji za vaši přízeň v uplynulém roce, všechny komentáře, které jste po sobě na blogu zanechali i soukromé zprávy, které jsem od vás dostala. Ačkoliv jsem se s většinou z vás naživo nepotkala, mám často pocit, jako bychom se znali sto let :-) Na druhou stranu mě moc těší, že se nám podařilo s některými z vás posunout naše virtuální přátelství a zhmotnit je i do podoby cenného osobního setkání. Taková patří mezi nejlepší dobíječe dobré nálady, jaké znám :-)

Přeji vám všechno nejlepší do nového roku 2018, od kterého nás dělí už jen pár krůčků.  Ať vás v něm neopouští zdraví a pozitivní mysl a daří se jak vašim osobním, tak pracovním projektům, do nichž se pustíte. 

Přiložené koláže přináší malé ohlédnutí za uplynulým rokem (který byl skutečně hodně nabitý) nejen u Agnieszky, ale také v naší kvetoucí zahradě, neboť ačkoliv jde o zdánlivě neslučitelné směry, jedna část bez druhé by v mém případě znamenala, že už by to byl úplně jiný člověk, že by mne kus chybělo. A obě, stejně jako moje rodina a přátelský vztah k ostatním blízkým lidem činí můj život naplněný a spokojený.

Krásného Silvestra!

Anička

Nakonec to vyšlo...

... a já se k dětem včera odpoledne přidala na druhou fázi běžkařského "výcviku" :-) A užili si malí i velcí. Nevěřila bych, že se nám podaří na zahradě vytvořit běžkařský okruh i s malým sjezdem "z kopečka". Tak ještě dnes a pak... pak ta nádhera asi zase celá roztaje... Budeme doufat, že do konce zimy takových milých sněhových překvapení přijde ještě víc.

Tady ještě náš letošní první nefalšovaný sněhuláček a já si jdu tu pomíjivou zimní krásu ještě užít, trochu přituhlo a nádherně svítí sluníčko .-)

Mějte se krásně

A.

Zimní výcvikové středisko...

... vzniklo dneska v naší zahradě o to nečekaněji, oč jarněji včera při mé procházce zahrada působila. Některé trvalky začaly rašit, stejně jako pupeny některých keřů... Když jsem ale dneska ráno pohlédla z okna, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Takovou nadílku sněhu jen za jednu noc jsem opravdu nečekala :-)

Muž se rozhodl kout železo, dokud je žhavé a vyrazil s dětmi (po zahradě) na běžky, než se dám dohromady po náročné noci, během níž jsem nemohla dlouho zabrat. Pro Jiříčka je to běžkařská premiéra.

Tu momentální zimní romantiku u domu jsem si ale nemohla nechat ujít, tak jsem vyrazila alespoň na chvíli za nimi zdokumentovat, co se dá :-) A kdo ví, třeba to odpoledne vyjde i mně a já také vyrazím .-)

Krásný den

A.

V zajetí knih...

... jsem se letos dobrovolně ocitla během Vánoc. Po několikaměsíční pauze mne pohltily natolik, že jsem se bez větší nostalgie a k vlastnímu překvapení vzdala i veškerých svých tvořivých aktivit. Teď patřím jen jim a moc si to užívám. Tak, že mě ostatní členové rodiny přistihnou opravdu "úplně mimo", když si vlezu do své pomyslné čtenářské bubliny :-)

Můj čtenářský záběr je asi jako u všeho ostatního, do čeho se pouštím, hodně široký :-) Na dětská čtenářská období mezi pohádkami a příběhy pro děti plynule navázalo období se science fiction (začalo to knihami Julesa Verna, které jsem si našla v naší domácí knihovničce). Během středoškolských studií jsem hodně brouzdala ve válečné literatuře (možná i díky tomu, že to byl i oblíbený a tudíž doma dobře dostupný repertoár našeho taťky). Později přišly historické romány, detektivky, psychologické romány... Dívčí romány mne asi jako každou dospívající dívku také neminuly, ale bylo to období velmi krátké. Romány pro ženy jsem prakticky nepolíbena, asi mám ve svém životě romantiky až až... :-) Mou náruživou četbu beletrie přerušilo až období vysokoškolských studií a později začátku pracovní kariéry, kdy jsem se od čtení beletrie přesunula k čtení odborné či populárně naučné literatury. Mateřské povinnosti mne však pomalu opět přivedly zpátky i k beletrii. Jen si doposud stále nedokážu ve svém časovém programu vymezit pravidelné čtenářské chvilky a jde tak o nárazová období (nabušená kvanty přečtených stran :-))

Vždycky jsem hodně četla. Už jako malé dítě. Milovala jsem české pohádky Boženy Němcové a K.J. Erbena, dobrodružné příběhy pro děti od českých i zahraničních autorů, které jsem nacházela pravidelně pod vánočním stromečkem, které jsem pak "zhltala" už během vánočních prázdnin :-)

Mamku jsem sice s knihou v ruce nikdy neviděla, taťka ale četl knihy, kam mi paměť sahá. Měli jsme doma bohatou knihovničku. Současně však pravidelně navštěvoval i knihovnu a my občas  s ním... až se postupně z nás všech staly malé čtenářky a návštěvnice dětského oddělení knihovny (myslím, že na počet půjčených knih jsme musely všechny tři lámat místní rekordy :-)) a později i toho určeného pro dospělé :-) Věřím tomu, že čtení knih jako součást mého života se velkým dílem podílela i na mém bezproblémovém proplutím hodinami českého jazyka. Nikdy jsem neměla větší problémy s vyjadřováním, přednesem, písemným projevem, ani pravopisem.

Proto se snažím o stejný přístup i u našich dětí. Pod vánočním stromečkem nikdy nesmí chybět několik nových knih. Knihy dětem čteme, ale teď už začíná předčítat pohádkové i dobrodružné příběhy i naše Viki. Mám radost, že se mi podařilo přesvědčit ji, aby vyzkoušela školní kroužek čtenářské gramotnosti, který svým dopadem sahá ještě mnohem dál, než "jen" umění přečíst hezky daný text. Ačkoliv Viktorka, stejně jako mnoho dalších dětí na její škole, o kroužek neměla původně absolutně zájem, nezávazná ukázková hodina s paní učitelkou ji přesvědčila o tom, jak hodně se v úsudku mýlila. Paní učitelce moc fandím a držím palce, aby nadšení dětí v jejím kroužku vydrželo. Viki si zatím každou hodinu moc pochvalovala.

Své horké tipy na zajímavé knihy, které jsem nedávno přečetla, připravuji. Jak to ale máte s čtením knih vy? Má čtení knih ve vašem každodenním životě své místo? Pokud ano, jaké žánry vás baví? A co zajímavého jste v poslední době přečetli a doporučili byste ostatním?

Moc se těším na vaše reakce.

Krásné dny

A.

Těším se...

... že si po Vánocích vezmu do ruky po delší odmlce zase jehlu s vyšívací bavlnkou do ruky a budu vyšívat. 

Pokud si dobře vzpomínám, tak vyšívání byla první technika ručních prací, které mě má babička začala učit. Myslím, že celkem obstojně ovládám křížkovou výšivku (mým asi největším projektem byl ubrus), běžně ale na zkrášlení svých polštářů a dalších výrobků používám přední steh, zadní a kroužkovací steh (na které jsem docela machr, neb jsem je v mládí hojně využívala k šití a začišťování oblečení, které jsem si šila celé v rukou sama, neb mě mamka nechtěla pustit k šicímu stroji.-)), příp. řetízkový steh či francouzský uzlík. 

Dlouho však pokukuji po saténovém či plném stehu stehu a na zadek padám z vyšívací techniky zvané vyšívání jehlou. 

Zdroj obrázků

Těsně před Vánocemi jsem tak neodolala a pořídila si knihu Evy Adamcové "Steh by Steh", kterou si nadšeně vychvalovaly některé jiné blogerky.

Už jsem jí samozřejmě celou přelouskala - mně osobně přinesl nejvíc ani ne tak samotný popis technik vyšívání sedmi stehů, ale taková ta "omáčka" okolo ohledně výběru materiálů, nových pomůcek k vyšívání, které jsem u babičky neznala a také nakopnutí k tvorbě vlastních projektů, v nichž zapojím i výšivku saténovým stehem a vyšívání jehlou.

Mám radost, že se výšivka v posledních letech dostala opět na pořad dne i u oblečení, které podle mého názoru dokáže výšivka hodně pozdvihnout a vytvořit z nich krásný, originální kousek. Pár takových už ve svém šatníku mám (a možná se i někdy pochlubím .-)), ale jde o strojovou výšivku už od výroby a mě by naopak mnohem více potěšilo, kdyby alespoň jeden kousek oblíbené sukně, halenky, košile, džín, šatů... zdobila má vlastní ruční výšivka... Že bude nejspíš květinová, vás asi moc nepřekvapí. Zatím jsem se ale ještě nerozhodla pro konkrétní motiv... líbí se mi hodně pojetí, vč. folklórního, který mám taky moc ráda, když se dobře "dávkuje" :-)

Pár oblíbených adeptů z šatníků už vytipovaných mám, tak uvidím, pro který se nakonec definitivně rozhodnu. Ale těším se moc. Bude to další velká výzva, která si říká o to pokořit ji :-))

Jak se líbí výšivka na oblečení, ale třeba i módních doplňcích či bytových doplňcích vám? Máte nějaký takový kousek doma?

Krásné poslední dny roku

A.

Zvonečky...

... jsem poslední den před Vánocemi uháčkovala a předala paním učitelkám Jiříčka v MŠ. Stejný, ale ve větším provedení už jste mohli vidět dříve, nyní jsem použila tenčí přízi i háček.

A to je mé poslední letošní vánoční tvoření :-) 

Krásný druhý svátek vánoční

A.

Vzpomínáte...

... na můj na poslední chvíli připravovaný loňský antirýmičkový balíček první pomoci pro mého muže? Setkal se s velkým ohlasem a je velmi využívaný... Tak jsem si říkala, že bych ta opatření mohla letos rozšířit... A není to tak dávno, co se i nezávisle na mých vnitřních úvahách můj muž sám od sebe zmínil, že ten set není ještě zdaleka úplný... .-)

Letos přibyl pod vánočním stromečkem ledvinový pás a k němu krytky na oči na nerušené spaní :-) U pásu z jedné strany příjemná chlupatinka, kterou už jsem kdysi použila při šití Jiříčkova medvídka, z druhé strany kostičkovaná bavlna. Tu jsem použila rovněž na jednu stranu krytek na oči, z druhé strany je příjemná froté látka (muž mi dal před časem na spravení pyžamo... tak jsem do něj střihla a prostě recyklovala, to mě baví víc :-)).

Už se těším na tu legraci v posteli! :-)

Barevně sladění s předchozím setem jsem si nemohla odpustit, i když si dovedu pro muže představit i kapánek "drsnější" barevné vyznění :-)

A už teď vím, čím obohatím setík příští rok... a vůbec, příští rok tenhle set vyrobím pro celou rodinu .-)

Krásné vánoční dny

A.

Krásné Vánoce...

... prožité s Vašimi nejbližšími ve zdraví a pohodě přeje Anička alias Agnieszka a její kratochvíle :-)

Kabelka...

... jako předvánoční narozeninový dárek pro tu, která mne devět měsíců nosila ve svém břiše a pak sedm dní před Štědrým dnem a současně dva dny po svých dvacátých narozeninách, přivedla na tento svět :-)

Poprvé kabelka šitá jen tak podle sebe. Poprvé s koženkou. Poprvé se zipovým dílem a vnitřní kapsou na zip. Jsem šťastná jako blecha, že to nakonec vyšlo. Protože ono to chvíli vypadalo, že to nevyjde vůbec. Pokud bych parafrázovala slova Ilonky "nešiju kabelky jako Baťa cvičky", takže asi v půlce prací jsem zjistila, že jsem si dobře nepromyslela technologický postup a něco udělala trochu jinak a tak si při dokončování pěkně zkomplikovala život...  Ale improvizace dělá divy, den před oslavou jsem tak kabelku s velkou úlevou dokončila :-) 

Přes spoustu aha momentů, které jsem si ze šití této kabelky odnesla pro své příští pokusy, z ní mám velkou radost. Tak snad potěší i tu, které bude už za pár hodin patřit...

To, co je pro jiného samozřejmost a levá zadní, je pro mě v tuto chvíli vrchol mého šicího umění... ale budu na sobě makat, další kabelkový projekt už je v hlavě .-). 

Krásný poslední předvánoční den

A.

Klopyty klop...

... aneb "koníček" pro naši malou milovnici těchto krásných čtyřnohých tvorů :-) Jako vánoční hand-made dáreček. Ona už nějakou dobu řehtá, frká a klopýtá po zahradě i bez něj... ale takto to bude přeci jen o něco autentičtější... myslím, že sousedi už jsou zvyklí :-))

Ještě bych dneska ráda stihla vyrobit z koženky uzdu... ale kdyby to nevyšlo... tak, myslím, udělá radost i tak... .-)

Tak mám i s uzdou :-)

Krásný den

A.

Mat...

... je kouzelná postavička slovenského seriálu, která se svým parťákem Patem realizuje jedno kutilské dobrodružství za druhým. Žádný problém nezůstane bez řešení a že bude jaksepatří kreativní, nemůže být pochyb ani na vteřinu :-)

V úterý v noci jsem dotáhla svůj háčkovaný výtvor do finále.

A tady je výsledek.

Kdo by chtěl zkusit také, může postupovat podle návodu od Jany Figlárové.

Teď jen zabalit a čekat, co na něj řekne Jiříček pod vánočním stromečkem .-)

Mějte se krásně.

A.

Tyran nebo milující rodič...

... který si přeje, aby z jeho dětí jednou vyrostli samostatní, zodpovědní lidé, kteří si umí vážit (nejen hmotných věcí, ale také lidí kolem sebe či skutků, které jiní vykonají)? 

To si musí vyhodnotit každý sám za sebe.

Já svou odpověď znám. 

Řeč je o postoji člověka zastávajícího názory v níže odkazovaném článku.

Osobně s článkem Marka Hermana, který vřele doporučuji k pročtení, nemohu než souhlasit. Přinesl mi taky velké zamyšlení. Je hodně o výchově dětí, ale já v něm vidím mnohem více. Je také o nás dospělých, našem životním nastavení a následně o tom, co předáváme další generaci, která je naším zrcadlem...

Zdroj

Ačkoliv často vyjadřujeme nespokojenost se svým životem, žijeme si velmi dobře. Žijeme v blahobytu. A s námi i naše děti. Máme se tak dobře, že už si to často ani neuvědomujeme a díky tomu si tak přestáváme vážit toho, co máme či toho, co můžeme dělat. 

Vyrůstá generace mladých lidí, kteří stále čekají na to, až pro ně někdo něco udělá, zařídí, aby se cítili dobře a komfortně (protože tak na to byli zvyklí od mala). Mají "všechno" a navzdory tomu nejsou šťastní. Neuvědomují si, že své štěstí mají ve svých vlastních rukou. Ale ty "ruce" nesmí zůstat jen složeny v klíně... Výborně to podle mého názoru popisuje v jednom rozhovoru Simon Sink.

Vyhledávání "životního" pohodlí má svůj vliv na blízké vztahy mezi lidmi. Rozvodovost roste obecně, ale co mě v poslední době zaráží čím dál víc - také u mladých manželství - záhy po uzavření sňatku páry přicházejí na to, že spolu nemohou žít. Společný život v páru, který s sebou nese další "povinnosti", totiž není pro jedince zvyklého na určitý "standard" tak komfortní jako dřív... Žijeme v "instantním" světě, ve kterém jsme si zvykli, že máme všechno rychle připraveno, bez velké námahy. Stačí zalít prášek horkou vodou a můžeme konzumovat. Vztah s druhými ale potřebuje mnohem více energie, námahy i času, aby fungoval. I polévka, kterou si připravíme sami z vlastních surovin a s o něco větší námahou chutná zpravidla lépe a je zdravější... .-)

Přemýšlet nad těmito i dalšími souvislostmi už spolu s výchovou malých dětí mi tak přijde víc než na místě.

A co myslíte vy, souhlasíte s autorem článku nebo to sami vidíte jinak? .-)

Krásný den

A.

Několikagenerační miláčci..

... které snad není třeba ani představovat. Pat a Mat. Nezapomenutelné příběhy dvou nikdy se nevzdávajících kutilů baví už několik generací po sobě. I ty naše.

A já se rozhodla jednoho z nich (on časem přijde na řadu asi i ten druhý, děti jsou dvě .-)) zvěčnit háčkem do podoby hand-made vánočního dárku pro Jiříčka :-)

Ještě není hotov, na čepici ještě chybí bambule, na hlavě přišít uši, na těle doháčkovat a přišít jednu celou ruku a uháčkovat kalhoty s kapsami... Ale dělám na tom, dělám... :-))

PS: jen malá technická - vidíte v něm stejně jako já Mata, že?... :-)

Krásný den

A.

Klube se...

... pomalu, ale jistě :-) Nové potahy na polštáře na sedačce jsou hotové :-) Tak tu jednodušší fázi mám za sebou... a teď půjde do tuhého... zbývá zbytek sedačky... Tak mi držte palce... pořád si dokola omílám, dvakrát měř, jednou řež... 

Krásné pondělí

A.

V předvečer...

... svých narozenin jsem si darovala krásný dárek - o skvělý hudební zážitek se včera postaral na svém koncertě ve Frýdku-Místku David Stypka & Bandjeez se svým hostem - Kateřinou Marii Tichou.

Zdroj obrázku

Viki doma prozpěvuje jejich písničky se mnou a plakala, že se mnou nemůže taky (popravdě i já se svými 164 cm měla co dělat, abych dobře viděla na pódium před sebou... :-)), tak jsem jí slíbila, že jí nějaké úryvky nahraju...

No nahrála jsem na mobil úryvky asi tří písní, ale jsou nepublikovatelné (vždycky jsem si myslela, že docela hezky zpívám, ale když jsem si poprvé pustila z mobilu záznam, hrůzou se mi zježily vlasy... hudební sluch mi (bohužel) ještě stále slouží... (já jsem si totiž u toho nahrávání taky docela nahlas "zpívala"... Chudáci ti kolem mě... :-))

No hlavně, že se to líbilo Viktorce .-))

A tady něco, co k poslouchání rozhodně je - jejich současný hit, který David zpívá s Evou Farnou, asi znáte. Ale je toho u nich mnohem víc k poslouchání. Záznam z jejich posledního vystoupení v Českém rozhlase najdete tady .-)

Tak příjemný poslech a příjemně strávený zbytek třetí adventní neděle.

A.

První vlaštovka...

... po více než roce, během něhož jsem si jen hodně přála a stačila objednat minimálně jednu desítku metrů potahové látky na "svlékací" potah na sedačku. Stále bylo něco s vyšší prioritou, ale taky hodně obav, zda to pro mě nebude tentokrát opravdu příliš velké sousto...

Tak uvidíme. První polštář .-)

Krásné dny

A.

Začínáme ladit...

... na adventní notu trochu i doma .-) Zjistila jsem, že jsem v předchozích letech vyprodukovala tolik vánočních dekorací, že je opravdu z čeho vybírat a je toho tolik, že část letos ani nevyužiju...

Při tom přehrabování se v krabicích jsem objevila i mnoho háčkovaných vloček, které už jsou bohužel zažloutlé a bude třeba je znovu vyprat, vytáhnout a naškrobit... S další stovkou injekčních jehel, které na vytahování háčkované krajky používám, by to ale neměl být až takový problém... :-)

Dělala jsem také trochu škatulata hejbejte se - aby bylo více prostoru kolem jídelního stolu, obzvlášť když dorazí naše širší rodina, a nemusela jsem stolem otáčet, když jej rozkládám, přesunuli jsme s mužem dýhovanou komodu na místo závěsné oranžové skříňky. Závěsná skříňka pak putovala na opačný konec pokoje dopředu :-)

Krásný den

A.

Znáte Black Friday?

Že nevíte, o co jde? A máte rádi nakupování se slevou? 

Pak mám pro vás jedno moc pěkné krátké video, které mě dnes zaujalo a nedalo mi je s vámi v době předvánočních (ale také blížících se každoročních povánočních slev) nesdílet.

Zdroj obrázku: https://pixabay.com

Jsou lidé poučení, ale bohužel i zákazníci neznalí a snadno manipulovatelní... A na to hřeší prodejci... Malý exkurz pod pokličku psychologie nakupování.

Video ke shlédnutí naleznete zde.

Krásný den

A.

Poznámka pod čarou - Black Friday (neboli česky "černý pátek") je označení dne na konci listopadu, ve kterém se prodejci hromadně uchylují k prodeji zboží za "výrazně" nižší ceny. Zpravidla jde o období několika dnů, které černý pátek následují. Tento zvyk pochází z USA a Kanady a má svůj původ v událostech kolem první světové obchodní krize v roce 1929. Více např. zde.

Hrnčířský kruh...

... je pro mne stále velká neznámá, ale svůj první keramický hrneček se mi v našem keramickém kroužku podařilo "uplácat" i bez něj :-) A radost mám velikánskou. Moc se to dneska nenosí, ale já se chválím. Protože tak před deseti, dvaceti lety bych nevěřila, že jsem něčeho takového vůbec schopna.

Myslím, že by se člověk měl umět radovat z vlastních pokroků, byť je stále co zlepšovat. A nestydět se za to. Když ne za výsledek, tak minimálně za tu cestu, která k nim vede, můžu být na sebe pyšná. Za to, že po prvním nezdaru vše hned nevzdám, nehodím za hlavu, ale zkouším to znovu a znovu, až se to povede. Ne vždy to tak musí být, každý máme své limity, ale obvykle dokážeme mnohem víc, než si sami myslíme...

Strašně dlouho jsem to v sobě popírala a hledala chyby a nedostatky víc než pokroky, zlepšení... a neuvědomovala si, jak si v sobě nevědomky tímto přístupem čím dál víc zadupávám tvůrčí přístup a kreativitu. Jsem přesvědčená, že v dnešním rychle se měnícím světě jich bude třeba víc než kdy dřív.

Učím se tedy dělat chyby a mít se víc ráda i se všemi svými nedostatky. Protože dokonalost neexistuje, respektive její vnímání je velmi subjektivní záležitostí. Protože chybami se učím. Protože díky chybám se nakonec "zdokonaluju". To není klišé, to je fakt, který si potvrzuji každým dalším dnem, v němž si dovoluji chybovat, ať už jde o cokoliv - tvoření, výchovu dětí, vztahy k jiným lidem... 

Snažím se zasít stejné "semínko" i u dětí (a radovat se nejen z každého jejich pokroku, ale především jejich chuti věci zkoušet znovu, bez ohledu na to, jak "dokonalý" nakonec bude výsledek) a ruku v ruce s tím se učím být více trpělivá... neboť trpělivost růže přináší a zpátky cesty není, jen vpřed :-)

Náš keramický kurzík letos končí, ale pevně doufám, že bude znovu otevřen na jaře a já budu moci zase pokračovat. Byly to opravdu moc krásné podvečery...

Mějte hezký den

A.

První háčkovaná vánoční baňka...

... která vzešla z mého háčku, byla slavnostně zavěšena na věnečky zavěšené nad jídelním stolem o druhé adventní neděli. Abych se nenudila, trochu mě pozlobila a já ji musela škrobit nadvakrát. Vytahuje se a škrobí na nafouknutém balónku, který se mi ovšem během noci vyfouknul... no a baňka tak nabrala tvarů, které nebyly z mé strany zrovna žádané. 

Navzdory protestům mého muže, který byl tím vzniklým patvarem nadšen, jsem tak vločku škrobila znovu... A na druhý pokus vyšla podle mých představ .-)

Krásný večer

A.

Adventní "minimalismus"...

... v naší domácnosti ve mně probudila jednak výzva obráceného adventního kalendáře, stejně jako jeden ze starších článků Krkavčí matky o tom jejím .-)

Dobrá, "hard-core" minimalista ze mě v nejbližší době nejspíš nebude (tedy ne dobrovolně), já se ráda obklopuji věcmi, které mi přinášejí radost a potěšení, byť nemají bezprostřední užitnou funkci... Ale občasné "čistky", při kterých se pěkně od podlahy vytřídí to, co už doma nemá z nejrůznějších důvodů místo, ty se mi docela líbí (a to už odmala, kdy jsem podobné akce zažívala pod taktovkou své mamky :-)). 

Na druhou stranu, musím souhlasit s tím, že když už jednou člověk domů minimalismus pustí, nebude umět přestat a bude hledat stále dokola další a další věci, které jsou doma nadbytečné... Tak kdo ví, jestli nakonec i u nás neskončíme u "holodomu"... :-))

A ty pocity, které při tom mám (takový ten povznášející pocit, při kterém se člověku lépe dýchá) jsou prakticky totožné s těmi, které údajně zažívají minimalisté :-) Ne nadarmo se říká, že čím víc toho vlastníme, tím větší starosti s tím bývají spojeny...

Letošní advent jsem tak spojila i s "očistou" našeho domova. Třídila jsem v našich šatnících, hračkách, jídelním a kuchyňském textilu, ale rovněž ložním povlečení či osuškách a ručnících.

Část již nepoužitelných věcí skončila v kontejneru (tam třeba skončila hromada děravých ponožek, ale také staré kosmetiky, šampónů...), část u známých, většinu jsem však na několik etap odvezla do charitativního obchůdku Adry. Proč přeplňovat domácnost věcmi, které nepoužíváme, ale jsou v dobrém stavu a mohly by více posloužit jinde? 

Třídila jsem tak hodně, že se mi podařilo vyprázdnit celou jednu komodu v ložnici, velmi výrazně zredukovat obsah v té druhé s ložním prádlem a splnit tak svůj sen o změně uskladnění ručníků a osušek v horní a spodní koupelně. 

V té horní totiž díky tomu konečně došlo na plán upravit jednu z polic v nice vedle sprchového koutu, která dříve sloužila jako přebalovací pultík. Instalací otevřených skříněk se zde povedlo lépe využít prostor až ke stropu a zajistit, že budeme mít všechny ručníky s osuškami pěkně po ruce.

Jak to máte s minimalismem u vás doma? Jste spíše "křečkaři" nebo "holobyťáci"? .-)

Krásnou druhou adventní neděli

A.

Přesnídávka...

... z dýně připravovaná tak trochu podle Lenky J. a tak trochu podle mě :-) Poslední část naší dýně padla právě na ni .-)

Je to velká dobrota a hned po uvaření. Leni, čekat do druhého dne nebyla třeba :-)

Kdo má stejně jako já doma "předýňováno", nechť vyzkouší také.

Co budete potřebovat?

Samozřejmě dýni :-) Té jsem dala 2,4 kg (oloupané), pak 1 x mandarinky v malé konzervě (312 g), 1 x ananas ve velké konzervě (567 g), šťávu ze 2 pomerančů, šťávu ze 2 citrónů, lžíce nastrouhaného čerstvého zázvoru, 3 kusy celé skořice, lžička mleté skořice na dochucení, špetka kyseliny citrónové, 300 - 400 g cukru (podle chuti, každý má rád jinak sladké) a pektin, gelfix 2 v 1, agar ap. na zahuštění.

Jak postupovat?

Dýni nakrájíme na kostičky, rozložíme na 2 plechy, přidáme celou skořici a necháme v troubě péct do změknutí. Pokud pouští hodně vody, průběžně odebírat (to však nebyl náš problém). Po upečení přesypeme do hrnce, přidáme mandarinky a ananas (dala jsem i se šťávou), rozmixujeme tyčovým mixérem a přidáme cukr, šťávu z pomerančů, citrónů a zázvor. Necháme povaříme dokud se nerozpustí cukr, přidáme mletou skořici, kyselinu citrónovou a pektin či jinou výše uvedenou alternativu a dle použitého zahušťovadla povaříme a dokončíme. Pak naléváme do čistých sklenic (já je předem ještě dezinfikuji v troubě) podobně jako džem a uzavřeme.

Tak ať chutná, já mám před sebou dalšího macka... třicetikilového... a od jedné z vás jsem dostala tip na vynikající žemlovku s dýní... Manžel mě ale včera strašil, že se mu náš macík nezdá být v kondici... tak snad dýni nebudu muset celou vyhodit...

Krásný den

A.

Háčkovaný zvoneček...

... po několika kouscích jsem letos zatoužila i já. Grafické návody ale mají jeden malinkatý problém... člověk nikdy neví, jak velký výrobek nakonec z pod háčku vyleze. Takže mám háčkovaný zvon... Byl docela kumšt sehnat formu zvonku, na který bych jej mohla vypnout a naškrobit... Do třetice všeho nejlepšího se ale zdařilo :-)

Bim bam a já jdu na další .-)

Mějte krásný den

A.

Se skořicí...

... jde dýně v džemu moc hezky dohromady. A přicházejícímu období adventnímu a vánočnímu určitě taky :-)

Část v malinkatých skleničkách chci darovat jako jedlý dárek pod vánoční stromeček.

A větší část samozřejmě zkonzumujeme sami .-)

Pokud máte také dýně na rozdávání, určitě vyzkoušejte kromě tradičního dýňového kompotu i tuto dobrotu. Recept i hezké povídání najdete zde. Za mě jen jedna zkušenost - určitě nezalévejte nakrájenou dýni tak velkým množstvím vody. Než by vám dýně zhoustla do podoby džemu, čekali byste zbytečně stejně jako já mnoho hodin. Dýně se rozvaří rychle. Určitě tedy postačí jen malé množství tak, aby se dýně nepřipalovala.

Krásné dny

A.

U sta perníčků...

... protože tolik jsme jich určitě o první adventní neděli museli s dětmi napéct... alespoň mně ten perníčkový maraton přišel skoro nekonečný :-) A zdobilo se hned následující den po celé odpoledne až do večera  :-)

Perníčky jsem zkoušela zdobit před pár lety jen jednou a protože se mi věčně ucpávala zdobička, naštvala jsem se a další roky byly perníčky bez zdobení.

Jenže ono to člověku stejně dříve či později nedá. Letos jsem té bílé polevě dala další šanci. A díky mým dvěma malým pomocníčkům jsem s lepší polevou pracovat nemohla .-) Předchozí nezdar jsem si zavinila sama - byla jsem lenivá přesívat moučkový cukr přes sítko. Vždyť je to moučka, jemná snad dost, ne?...

Letos přesáto přes to nejjemnější sítko, které doma máme, dvakrát. Děti trvaly na tom, že budou přesívat taky, takže nám jen příprava cukru trvala asi třičtvrtě hodiny :-))) K tomu dalších deset minut šlehání s bílkem a citrónovou šťávou a hodina byla fuč, aniž bychom cokoliv nazdobili...

Říkala jsem si tak, že nazdobíme deset perníčků a zbytek až postupně další dny... No a podařila se nakonec celá várka!

A radost veliká.

Techniku ještě budeme pilovat, ale je to pro nás obrovský krok kupředu a obrovská motivace do dalších let.

A co si budeme povídat, ono to těm perníčkům s bílými malůvkami přeci jen sluší víc .-)

Krásné dny

A.

Likér...

... z rakytníku patří mezi mé další home-made vánoční dárky pro mé nejbližší. Možná si někteří vzpomínáte, když jsem o jeho výrobě psala už v půlce předminulého měsíce... Bobulky se měly nechat naložené v alkoholu zhruba 10 dnů a pak smíchat s cukerným roztokem a stáhnout do lahví...

No, trochu jsem ten termín přetáhla, ale co to je měsíc a půl, když člověk pracuje s tak skvělým konzervantem jako je alkohol, že? :-)

Oproti původnímu plánu jsem nechala i v lahvích vcelku jen část bobulí a ze zbytku jsem propasírovala skrz bavlněné plátýnko šťávu a přidala k alkoholu - má tak nádhernou oranžovou barvu a i ty celé bobule jsou vidět hezky .-)

Jen jednu malou vadu má, před konzumací se musí protřepat, jinak zůstane spodní část láhve téměř čirá a horní část se sedlinkou oranžová :-)

Každopádně je to mňam, i pro mě .-)

Krásný den

A.

Na stůl...

... jsem letos už potřetí položila osvědčený "ořechový" adventní věnec, který se mi líbí natolik, že jej nedokážu ani letos nahradit jiným (pro srovnání loni a předloni).

Aby ale byl i letos zase trochu jiný, trochu jsem jej doaranžovala - kromě nových svíček tak přibylo více bílých pírek, která věnec pěkně rozněžnila :-)

Jsem zvědavá, co přijde příští rok, pokud opět zůstane... to už snad budou jen čtyři svíčky v hromadě peří... :-))) 

Krásný adventní týden u první rozsvícené svíčky .-)

A.

Adventní kalendář...

... jsem letos vyráběla úplně nový. V předchozích letech jsem využívala domečkový, ale už to chtělo změnu. Dlouho jsem hledala něco, co by mě, jak se říká "chytlo za srdce"... až když jsem viděla adventní kalendář u Lady Tattooch, věděla jsem, že je přesně ztělesněním toho, co bych ráda zrealizovala i u nás doma.

Volila jsem ale červeno-bílou kombinaci, kterou mám osobně s Vánocemi spojenou nejvíce.

Že jsem to letos málem pěkně popletla datem otevření prvního pytlíčku v adventním kalendáři, už jsem psala... :-)

Ale že instalace kalendáře uspíšila jeden z mých dalších plánů - ne. Zkrátka - malovalo se (letos opravdu naposledy) - jedna a kousek zdi ve spodní chodbě v původně světle žluté barvě prošla mou svéráznou úpravou pomocí bílé barvy. Něco na způsob výmalby v horní chodbičce nad schody. Ono se mi totiž to "surovější" pojetí výmalby hodně zalíbilo, něco ve stylu "učesaná-neučesaná". Podobné efekty se dosahují pomocí benátského štuku nebo levněji seškrabáním většího množství vrstev malby, jako to udělala v jednom z dílů pořadu Bydlet jako... designerka Denisa :-) Mimochodem tento díl se mi jako milovnici recyklací líbil moc, ale věřím, že to není styl pro každého... Barvy sice stále musím, ale nemusí vyznívat tak výrazně. Určitě bych si takto neupravila všechny zdi v domě, ale jako zpestření některých zdí se mi to líbí moc. A když nás to přestane bavit... však vy už víte, co... :-)))

A tady chodbička po mé výmalbě .-)

Krásnou první adventní neděli

A.

Pro nás...

... domů jsem si vyrobila letos rovnou dva závěsné adventní věnce - jeden tradičně ke vstupním dveřím, druhý pak na terasu. 

A stejně jako loni, opět na přírodní vlně :-)

Pomalu začínám s adventním zdobením v bezprostředním okolí domu. Jen je to v tuto chvíli takový mix podzimně-zimní dekorace - mně je té podzimní výzdoby s dýněmi líto, jsou zatím v bezvadném stavu, tak proč je hned vyhazovat... když advent s Vánocemi netrvají týden, ještě si "čistokrevně" vánoční výzdoby užijeme až až :-)

Některé dekorace znáte už z loňska, pár nových (např. lucerna či skřítek přibylo :-)

Krásný začátek adventu (věřili byste, že jsem si včera ještě do oběda myslela, že první balíček na adventním kalendáři budou děti rozbalovat až v neděli? :-) Naštěstí jsem si svůj fatální omyl uvědomila ještě dříve, než děti dorazily od spolužáků a kamarádů ze školy/školky řádně naočkované domů a začaly to u mne reklamovat... nějak jsem se nemohla do toho 24. dne, který má nastat ve Štědrý den, dopočítat a pořád mi dva balíčky nadbývaly... :-)))

A.