pátek 30. května 2014

Vstávej semínko holala...aneb naše zahradnická líheň miminek

Miminka. Tak říkáme s Viktorkou všem sazeničkám, ať už těm, které poskytla rostlina sama vlastním vysemeněním se či těm, které jsme si ze semínek vypěstovaly s Viktorkou samy.

Původně jsem doma žádná "kytičková miminka" pěstovat nechtěla. Nebo spíše chtěla, ale neměla jsem kde. Všechna okna mám plná květin. Ale nakonec se místečko našlo na stole u okna v pracovně, ve které stejně nikdo nepracuje :-)

A tady jsou - moje experimentální kytičková miminka - okrasná travina dochan a trvalky (mavuň, kyprej vrbice, zvonek broskvolistý, len vytrvalý, bělotrn, mák východní, boubelka)... Je jim něco přes týden. Na kyprej vrbici ještě stále čekáme... Ale četla jsem, že semínka některých trvalek vzcházejí i jeden až tři měsíce, tak jsem zatím v klidu :-) Když jsem je sázela do hlíny, zpívala jsem si u toho jednu písničku Křemílka a Vochomůrky... Znáte to, ne? Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala...:-) 

A protože jsem nabyla dojmu, že semínka dýní a cuket, které jsem si zasadila před nějakou dobou na záhon, mi nějak nevzcházejí a už ani nevzejdou, zasadila jsem pro zichr ještě pár semínek před týdnem i doma. Doma začínají po týdnu postupně vzcházet a k mému údivu se konečně probrala i ta zasazená venku. Tak jsem zvědavá, kam ty další posadím :-)


Pěstujete také sazenice trvalek, bylinek či zeleniny ze semínek? Nebo raději dáváte přednost "hotovým" sazenicím zakoupeným v zahradnictvích?

Krásný den

Anička

PS: a s tím střihem na klobouček, o kterém jsem psala minule, to mě někdo "nahoře" asi vytrestal za to, že jsem hanila práci jiného. Během včerejšího dopoledne jsem si sestrojila svůj matematicky propočítaný "dokonalý" střih, nastříhala látku a odpoledne se podle něj jala šít... No a co myslíte, jak to dopadlo??? Dopadlo to hůř než s tím střihem, který jsem tu včera kritizovala :-) Nemohla jsem zaboha přijít na to, kde je chyba. Matematicky přece vše sedělo. Jo, jenže matematika je jedna věc a praxe druhá. Agnieszka matematik totiž zapomněla na jednu podstatnou věc - že když se k sobě sešívá díl, který se od švu zužuje s dílem, který se od švu naopak rozšiřuje, má to vliv (a u kruhových věcí dost významný) na míry a je to třeba zohlednit při konstrukci střihu. ... Tolik hlavně pro ty, kteří mi často píší, že mi jde, nač sáhnu :-) Možná jo, ale někdy to chvíli trvá :-)) Tak brzy snad další pokus. A jdu do sebe...

čtvrtek 29. května 2014

Kloboučkový

Červený, s puntíky. Nesmrtelná červenobílá puntíková kombinace dobíjející baterky. Letní klobouček. Tentokrát jsem se docela překonala - klobouček je pěkný i z rubu - švy jsou začištěny šikmým proužkem. 

Tento je pro Viki. Zbylo ještě trochu látky, takže příští, ten musí být můj! No ještě chybí Jiříčkovi.... Dobrá, tak ten přespříští, určitě! :-)


Krásný den

Anička

PS: málem bych zapomněla - střih, ze kterého jsem vycházela, najdete i vč. stručného postupu zde

A původně zde měl můj dnešní příspěvek končit. Ale nedá mi to a musím ještě něco doplnit....

Jedním dechem však dodávám, že není úplně dokonalý. Abyste tomu rozuměli - jako typická "punťa" jsem si jednotlivé míry a především jejich návaznost na sebe matematicky prověřila. Od mého raného mládí (a dávno předtím) totiž platí, že obvod kruhu je 2násobkem jeho poloměru a hodnoty π , tedy zhruba 3,14.

Podrobíte-li tomuto pravidlu uvedený střih, vychází vám obvod horní "placky" 47,1 cm. Na ní navazuje směrem dolů boční díl, který se skládá ze dvou identických částí. Horní hrana bočního dílu, kterou sešíváme s "plackou" má mít podle návodu 2 x 23 cm, tj. celkem 46 centimetrů. To je ale o 1,1 cm méně, než nám vychází obvod horní placky (viz výpočet více). Při sešívání dílů tak musíte horní "placku" lehce nařasit tak, aby střih seděl. 

Podobně je tomu i u spodní hrany bočního dílu, na který se pak našívá krempa. Ten má mít podle návodu 2 x 25 cm, tj. celkem 50 cm. Délka horní části krempy (která odpovídá zhruba místu, kde obvykle měříme obvod hlavy) je však po přeměření 2 x 23,5 cm, tj. celkem 47 cm. 

Takže díly opět nesedí k sobě, u horní části krempy nám budou chybět 3 cm, takže opět je třeba spodní část bočního dílu nařasit tak, aby by vše sedělo. 

Pokud tedy "řasíte" výše uvedené části střihu tak, aby vše sedělo, dostáváte se na klobouček pro hlavinku o obvodu o něco menší, než uvádí autorka - tedy 47 cm.

Výše uvedené není jen matematické cvičení mého chorobně puntičkářského mozku. Toto mi potvrdila i praxe.

Asi si teď říkáte: "No tak to je dobrý, takže střih sice mám, ale Agnieszka píše, že je k ničemu, to je mi ale pomoc!...". Zkušené švadlenky se usmívají, protože mají střih na klobouček pro své ratolesti dávno vychytané a pro ty méně zkušené - slibuji, že hned s dalším kloboučkem připravím i návod na sestavení střihu pro různé velikosti hlavičky, tak aby vše sedělo (nejen matematicky) :-)

A pak přijdou na řadu kšiltovky. Zase mám v záloze pár "vychytaných" návodů z Mimibazaru... :-) 

Ale abych jen nekritizovala, nevděčnice jedna. Ačkoliv se to možná teď nezdá, jsem opravdu moc ráda za tento, byť ne zcela dokonalý, střih. Vážím si každé snahy pomoci i ostatním méně zkušeným tvořilkám. Já sama jsem se toho takto hodně naučila. Je to jeden z důvodů, proč jsem vstoupila do blogerských vod. Učit se a inspirovat se od ostatních a pokud to jde, být jim sama inspirací a koučem při jejich vlastním tvoření. A pokud je řeč o výše uvedeném střihu na klobouček - bez něj bych se k vytvoření svého vlastního sama možná nikdy nedonutila. A základní myšlenka je dobrá. Jen ty detaily chtějí trochu doladit :-)

Tak krásné kloboučkové dny :-)

středa 28. května 2014

Paraziticky...

... proti slimákům na zahradě jsem zaútočila včera večer. K výrazu dokonalého masového vraha mi chyběla snad jen červená páska na čele a bojový pokřik... :-) Už jsem se nemohla dívat na tu spoušť, kterou po sobě španělští příbuzní našeho místního českého slimáka po každém jejich večerním výjezdu zanechávali (a to máme na zahradě hromadu ještěrek!). Nejen na mé minizeleninové zahrádce, ale také na mladých trvalkách, které jsem letos na jaře stačila zasadit. 
   Zdroj obrázku: http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-zahrada/137323/
slimaci-utoci-10-rad-jak-je-znicit.html

Přípravek s parazitickými hlísticemi jsem zakoupila přes internet. Nevím, jestli existuje více výrobců obdobných prostředků s hlísticemi, já kupovala u firmy Biocont Laboratory. Pokud jde o jejich zákaznické oddělení, tak sice nemohu říci, že bych z nich, jak se říká, "padala do kolen", výrobek NEMASLUG jsem ale nakonec zakoupila (kontaktovala jsem e-mailem výrobce před koupí, abych se ujistila, že přípravek bude účinný i po dopravě poštou, která trvá minimálně 1 den, přímo v návodu k použití má totiž výrobce uvedeno, že se výrobek musí skladovat při teplotě kolem 5 stupňů Celsia, což jaksi Česká pošta během dopravy nezajistí, první odpověď jednoho ze zaměstnanců se ze mě sice snažila udělat vola, ale nedala jsem se a když jsem svůj dotaz znovu témuž zaměstnanci položila polopaticky, dostalo se mi sice jednoslovné, nicméně uspokojující odpovědi). I po bezmála pětadvaceti letech po převratu se tak stále nestačím divit, jak se někteří lidé nejen ve státním sektoru dokáží ke klientům chovat. A nic na tom nemění ani poměrně vysoká cena, za kterou člověk výrobek kupuje.

Ale otočme pomyslný list. Přípravek je aplikován a já slibuji, že vám brzy podám zprávy, jak to s našimi nezvanými hosty vypadá (nebo, aspoň v to doufám, nevypadá) :-) O tom, jak tento bio výrobek s hlísticemi funguje, se kromě webových stránek samotného prodejce (viz výše) můžete něco dozvědět i zde.

Jak to zbavujete zahrádky slimáků vy? Sbíráte? Děláte pivní pasti? Děláte mechanické zábrany. Používáte chemické prostředky?...

Krásné dny (pokud možno bez slimáků)

Anička

pondělí 26. května 2014

Viktorčin hrošík


Pěkně vypasený, jak už to u hrochů bývá. Neobvykle barevný, jak to má Viktorka ráda. S velkou dávkou červené, jak to máme rády s Viktorkou obě. Ze zbytků zahraniční designové látky, k tomu 2 menší korálky na oči, 2 knoflíky na nozdry a jeden ocásek z provázku. A pěkná saténová stuha kolem krku, když je to ten narozeninový dárek :-))

A kdyby se líbil i Vám, pak střih nejen na hrocha (s výjimkou uší, ty jsem si musela vymyslet sama, ale to zvládne každý :-)) najdete na mimibazaru.

Krásný den

Anička

pátek 23. května 2014

Jak jen to nazvat...

... ten můj dnešní příspěvek. Asi bude zase rozjímavý. A nebo jenom obrázkový... No ono se to nějak vykrystalizuje :-)

Nevím, čím to je, ale nějak jsem se teď vnitřně přeprogramovala do režimu "poslouchat, přemýšlet, číst" oproti předchozímu "mluvit, přemýšlet za pochodu či spánku a psát"... Takže ačkoliv mám pocit, že se u nás pořád něco děje (i když ne v takovém tempu jako dřív), nedokážu se donutit o tom více  a hlavně pravidelně psát a mluvit.

Ale mohu vás ubezpečit, že jsme všichni zdraví (jen ty zuby u Jiříka zase zlobí noc co noc...), vyrážíme na výlety na kolech i pěšky, staráme se o zahrádku a já stále vymýšlím a občas i realizuji další zahradní "projekty". A taky bojujeme se mšicemi a slimáky. Když je vidím, popadne mě vždycky amok... 

A mám radost, když u nás mohu postupně přivítat kamarádky, se kterými jsem se už delší dobu neviděla. Oživit stará přátelství.

A pokud jde o ruční práce - v téměř dokončené podobě mám šitou hračku pro Viktorku k narozeninám (vedle koloběžky, která jí ještě v jejím početném pojízdném arzenálu chybí). Bude to textilní hrošík. Viki už (bohužel) v nestřeženém okamžiku spatřila torzo jejího těla. Bude to tak menší překvapení, než jsem zamýšlela. Ale nevadí - aspoň vím, že Viki bude nadšená. Ostatně Viktorka krokodýla, kterého ode mne dostal před měsícem k narozeninám Jiříček, nosí pravidelně do postýlky (své, ne Jiříčkovy) :-) 

Nestačím se divit, jak je ta dětská představivost mocná. Hned v tom rozešitém skoro nic viděla přesně to zvířátko, o které se pokouším :-) To mě tak zahřálo, když mi řekla: "Maminko, to bude můj hrošík, že? Má krásné tělo" :-) Jsem zvědavá, co bude říkat hrošíkovi, až bude hotový finálně...

Tolik k tomu, co nového je u Agnieszky :-) Asi mám teď nějaké introvertní období... A nebo to bude jen tím horkem (v tom případě doufám, že si tento příspěvek po sobě nebudu jednou muset číst) :-)

A teď konečně těch pár obrázků... moje třetí dítě (letos na začátku května oslavilo své druhé narozeniny) :-)





Tak přece jen ještě něco - postupně dospívám ke svému velkému životnímu rozhodnutí. Zvažuji, že změním své dosavadní dvě realizované profese (lektor v kurzech pro dospělé a manažer a konzultant evropských projektů) a začnu se věnovat profesi nové, která byla doposud mým velkým koníčkem a velkou láskou.... Co byste řekli na Agnieszku, co navrhuje a realizuje zahrady?

Mějte se krásně

Anička

středa 14. května 2014

Vzdělávací...

Dobré dopoledne,

po více než týdenní odmlce opět sedám k notebooku a začínám psát nový příspěvek. Tentokrát nebyl hlavním důvodem mé absence v blogerských vodách ani tak čas strávený na zahradě, jako vnitřní nutkavá potřeba trochu se zastavit a rozjímat, přemýšlet,...

Tohle rozjímání s sebou nakonec mj. přináší přihlášku do online kurzu pro rodiče dětí ( malých, větších i největších), nazvaného jednou z jeho autorek jako "Výchova nevýchovou". Stejně jako v řadě jiných rodin, se i u nás řeší, jak děti vychovávat, aby byla v rodině pohoda, aby děti rozvíjely své schopnosti, dovednosti... abychom se spolu cítili dobře.

Naše Viktorka je živel (nutno dodat, že nejspíš po mamince) a my hledáme cesty, jak tu hromadu energie, kterou má, nasměrovat správně, abychom se z toho nezbláznili a současně i Viki byla spokojená a šťastná... 

Zdroj: www.sodahead.com

A jako v řadě jiných rodin i my zkoušíme, co funguje a co ne. A protože jsem delší dobu cítila, že to stále není úplně "ono" a nechtěla jsem, abychom se dál trápili, přihlásila jsem se nakonec po zvážení všech pro a proti do výše uvedeného kurzu. 

Zatím mám za sebou týden kurzu a jsem s jeho úrovní maximálně spokojená. Nikdy bych nevěřila, že se i přes internet dá udělat tak pěkný kurz. Co vám ale budu povídat, pokud vás tohle téma zajímá, mrkněte zde: http://www.nevychova.cz/. Cena kurzu je hodně vysoká, ale po prvním týdnu nelituji. Mám pocit, že jsem konečně narazila na něco, co nepracuje jen s modelovými situacemi, formulacemi ad., které jsou na hony vzdálené realitě našeho života...

Nedělám zde reklamu kamarádce. S autorkami se neznám. Ale když mě něco opravdu osloví a mám pocit, že by mohlo pomoci i někomu dalšímu, ráda udělám reklamu, i někomu úplně cizímu a zadarmo :-) 

Jedním dechem však dodávám, že to není nic pro ty, kteří jsou přesvědčeni o tom, že rodič musí mít ve vztahu s dítětem vždy "navrch" a odmítají jednat s dítětem jako partnerem. A jedním dechem dodávám, že byť jsou cíle stejné i nastavení podobné, kurz není pouhou kopií známého bestselleru "Respektovat a být respektován" (pokud jde o mne, já jsem jej nedokázala strávit tak, aby mi byl nějak užitečný při mém počínání vychovávat naší dceru). Myslím, že kurz, který právě absolvuji, bude mnohem lepší. 

Nebudu nejspíš sama, kdo zaznamenal, jak hodně nás při výchově našich dětí ovlivnila výchova našich rodičů. Ta byla často postavena na moralizování, příkazech, zákazech, výhrůžkách, pokud nebudou věci tak, tak si přejí rodiče, "výměnných obchodech" za to, když děti budou dělat věci tak, jak si rodiče přejí... Byť to bylo míněno dobře. Pokud patříte mezi ty, kteří se chtějí z tohoto začarovaného kruhu dostat ven a začít jinak (jsem přesvědčena o tom, že to jde) a jste otevřeni novým myšlenkám, "výchova nevýchovou" stojí určitě za vyzkoušení. 

Já začala aplikovat některé principy hned druhý den po shlédnutí prvního videa a nestačila jsem se divit. Opravdu to jde. A narozdíl od těch příkazů, zákazů, vyhrožování.... věřím, že to bude mít dlouhodobý efekt. A že ačkoliv neutrpí Viktorčina sebedůvěra, se naučí větší samostatnosti, že ji budeme umět podpořit v tom vytvářet si vlastní názor a obhájit si ho, diskutovat o něm, ale současně přijmout názor druhých.... a že se od ní naučíme mnohé i my.

Tak nám držte palce!

Krásný, i když upršený den

Anička

úterý 6. května 2014

Za pět minut dvanáct...

... jsem dokončila dárek pro mého muže k narozeninám tento pátek. Zuby jsem si na něj brousila už dlouho, ale pořád mělo něco vyšší prioritu. Nakonec jsem se ale pochlapila. Během několika sezení u stroje během Jiříčkova dopoledního spánku v posledních pár dnech jsem dárek dotáhla do zdárného konce.

Můj muž rád, dobře a k mé velké radosti i často vaří. Když jsem přemýšlela, čím bych ho letos obdarovala, napadla mne kuchyňská zástěra. Doposud vařil bez ní a občas to bylo i hodně znát :-) Tak snad ho potěším. Na fotkách jsem si zapózovala místo zatím nic netušícího manžela se zástěrou já. I když se to na první pohled nezdá, do zástěry schováme i malého slona... :-)


Zástěra je recy - lícovou část tvoří sešité pruhy nastříhaných nohavic vyřazených džínů a manžestráků (nikdy bych nevěřila, jak se člověk potrápí při šití s materiály s přídavkem elastanu a jiných podobných příměsí, které sice dělají to správné pohodlí při nošení, ale pěknou paseku při šití...), rubová část je podšita černou bavlněnou látkou. Ze stejné látky jsou ušity i pásky na zavázání zástěry u pasu a kolem krku. U krku je pásek přišitý napevno jen z jedné strany, na druhé straně je ušito poutko k provlečení pásku a nastavení délky dle potřeby.

Nohavice džínů i manžestráků jsem nestříhala svisle dolů. Chtěla jsem, aby na zástěře byly vidět dvojitě prošívané švy, proto jsem nohavice postupně "ukrajovala". Vnitřní (jednou prošité) spoje jsem pak páráčkem rozpárala. Při tomto způsobu (ponecháváte-li dvojitý šev) však bude třeba po rozpárání a následném rozložení každý pás ještě zastřihnout dorovna. Doporučuji tedy stříhat šiřší pásy, protože o velkou část ještě následně při zarovnávání přijdete. 

S výjimkou horní (náprsenkové) části zástěry jsem následně spojovala vždy dva rozpárané pruhy k sobě do delšího pásu. Dlouhé pásy jsem sešila (střídavě džínové a manžestrákové) k sobě. Podobně jsem sešila kratší pruhy pro horní část zástěry a oba díly (spodní i horní) sešila k sobě.

Vystřihla jsem potřebný tvar zástěry a ten podšila černou bavlněnou látkou (v místech pro poutko a pásky k uvázání zástěry jsem ponechala otvory. Stejně tak otvor pro protažení zástěry z rubu na líc. Zbylo jen z lícu vešít do připravených otvorů poutko, pásky a zašít otvor na protažení a bylo hotovo :-)

Tak kdybyste nevěděli, co se starým oblečením.... tak třeba ušijte celé rodině zástěrky :-)

Krásný den

Anička

pondělí 5. května 2014

Hypertufí

O hypertufech jsem vám už jednou povídala. A slíbila, že až vyrobím ten svůj, pochlubím se. 

Tady je. Můj první malý hypertuf. Právě na jeden netřesk a jeho rodinku. Ještě možná aplikuji "urychlovač patiny" aneb postřik zahradním hnojivem nebo nátěr bílým jogurtem, aby se mi na hypertufu rychleji zabydlel mech a lišejníky...


Můj první pokus o hypertuf bych hodnotila úspěšností 50/50. Jeden hypertuf (ten menší) vyšel na 100 %, druhý nevyšel vůbec. Jedním dechem však dodávám, že to bylo mou chybou. Nedávala jsem si pozor, když jsem pěchovala hmotu do forem. Vnitřní forma se mi nepozorovaně při pěchování dotkla stěny vnější a při vyklepávání tak na mě koukala z jedné strany obr díra. 

Neházím však flintu do žita. Hmotu rozbiju kladivem a přidám do materiálu na další hypertuf. A zvažuji, že tentokrát zkusím hypertuf v hranaté podobě. Tak držte pěsti! :-)

Krásný den

Anička

neděle 4. května 2014

Můj peřinový dotazník

Dobré odpoledne,

zatímco, jsem na svém blogu pár dnů nebyla, dorazila ke mně od Věrky pomyslná štafeta s peřinovým dotazníkem. A protože jsem si při neděli konečně dala od práce pohov, pustila jsem se do jeho vyplňování. 

A takto to dopadlo :-)

Zdroj: www.psi-guru.cz
 
Bez čeho už půl roku neodcházím do peřin?
Obvykle bez únavy. Ale takové té, ze které má člověk dobrý pocit, že den prožil plnohodnotně :-) A v posledním týdnu navíc bez knihy. Včera jsem ji ale dočetla... a připomněla si staré dobré časy před vysokou, kdy jsem hltala před spaním jednu knihu za druhou. Na vysoké sice taky, ale už to byly odborné věci a časopisy. Po vysoké zase samé odbornosti. U dětí nic a nebo knihy o výchově... občas nějaký ten časopis o zahradě... :-) Až teď, úplně náhodou jsem si půjčila od taťky knihu Původ od J. T. Brannana. Science fiction. Jak se do ní zakousnete, nepustí vás, dokud ji nedočtete :-) Budu se muset poptat po další...

Svůdné sansoussi nebo pohodlné pyžamo
Upřímně řečeno, slovo "sansoussi" vidím poprvé. Z odpovědí Věrky jsem ale pochopila, oč tady jde, takže mohu tedy bez velkého přemýšlení říci za sebe, že pohodlnost u mne vítězí na plné čáře. Pyžamo, nejlépe flanelové (a to často i v létě :-)).

KnihaViz první otázka. Snad jen malý dovětek, že to budu muset opakovat častěji :-))

Kosmetické rituály
Pokud mám zrovna nějakou pracovní "akci", pak každé ráno make-up (to mě ale baví) a každý večer důkladné odlíčení (to už mě baví méně, ale vím, že je to hodně důležité, tak to důsledně dodržuji). Jsem-li v pracovním procesu, nedokážu bez make-upu vylézt z domu ven a neodličuji se dokonce ani na sport... 

Zvláštní ale je, že pokud jsem mimo "pracovní proces", vůbec make-up nepotřebuji doma a dokáži bez make-upu vyrážet dokonce i do města, na nákupy, k lékaři..., aniž bych měla pocit, že musím chodit kanálem...

Nemohu přijít na to, proč? :-) 

Jo a kdysi jsem si přes léto umývala své dlouhé tmavé vlasy vývarem z kopřivy. Bývaly pak krásně zdravé, pevné a lesklé... Což mi připomíná, že bych měla zase začít, když už mám vlasy zase do pasu :-))

Sklenička něčeho dobrého před spanímTak tady vás asi zklamu. Až na pár lahví bezinkového likéru, který jsem vyrobila loni na podzim a kterými jsem navíc obšťastnila své milé příbuzné a známé, nemám s alkoholem (zejména tvrdým) už od svého ranného mládí prakticky žádnou spojitost.

Nejsem sice 100% abstinent a příležitostně si dám skleničku piva (často ale nealko) či vína (u rodičů na návštěvě), ale pravidelně, a tedy ani navečer, alkohol nepiji. 

A když už něco před spaním vypiji, tak to bude spíš hrnek nebo celý kotlík dobrého čaje :-)

Chrápeš?
Za normálních okolností ne. Pouze výjimečně, když chytnu rýmu, trošinku :-)

Snídaně do postele
Tak to jsem snad nikdy ani nezažila.... Leda ještě v dobách bez dětí... Teď jsou to místo snídaně do postele děti do postele :-)
 
Štafetový kolík s dovolením předávám:
1) Hance "od protinožců",
2) Lucce "ze mlýna" a
3) Kamči.

Všechny šikovné, pracovité, nápadité,... minimálně jednonásobné maminky, jejichž blogy patří mezi mé nejoblíbenější.

Tak doufám, holky, že mi nedáte košem :-)

Krásný den

Anička