Zelená radost...

... (nejen) pro naše děti. Už kvůli toho jsem chtěla mít na zahradě alespoň malé políčko, na němž bychom mohli pěstovat zeleninu a bylinky. Aby děti viděly, že se řepa, mrkvička, cibulka, .... hrášek nepěstuje v hypermarketu. Aby viděly, jak vzniká nový život. Aby pochopily, že nejen člověk a zvířata potřebují k tomu, aby žili, vodu a "stravu". Aby poznaly, že aby člověk mohl sklízet úrodu a dobroty, měl by pro to něco udělat :-)

A tady je náš letošní hrášek. Letos se vyvedl. Tak velké rostliny nám ještě nikdy nenarostly. Možná jsme letos zvolili vhodnější opěrný systém, kdo ví... hlavně že chutná :-) 

Krásné dny

Anička

Zahalená do tyrkysu...

... je kabelka, kterou jsem na přání šila pro kamarádku. Snad jsem splnila zadání (střih kabelky, barevnost), které jsem dostala na začátku a současně jsem se v tom, co bylo na mně, trefila do vkusu...  Držte mi palce, dneska předávám :-)

Kromě jednobarevné tyrkysové látky jsem použila český bílý puntík na tyrkysu a tyrkysovo-bílý vzorek, na "skládaný" střed přední části kabelky jsem pak vybrala zahraniční designovou látku. Vnitřní část kabelky má 4 kapsy s klopami a zapínáním na magnet. Celá kabelka je pak uzavíratelná zipem. Pomyslnou třešinkou na dortu je malá látková kytička, bez které se kabelka mladé krásné maminky neobejde :-)

Foceno už za šera, ale nevěděla jsem, kdy ji budu předávat, tak pro jistotu, ať mám nad čím vzpomínat :-)

Pro mě další zkouška při konstrukci vlastního střihu a promýšlení technologického postupu... což mi připomíná, že mi u šicího stroje leží ještě jedna rozdělaná džínová messengerka... a přitom chybí už jen kousek... :-)

Krásné prázdniny

A.

Z obilného pole...

... když už ho máme za humny, jsme si dnes s dětmi přinesli svazek pšeničných klasů. Sestava výpravy klasická, jen uspořádání jiné - dnes kočárek tlačil Jirka a v něm s bolavou nohou Viki. Nadarmo se neříká: "Každý chvilku tahá pilku", viďte? :-)

Ještě nevím, zda nechám obilnou "kytici" tak, jak je nebo ji s patřičným přikrácením stonků nenaaranžuji do toho pěkného tmavě hnědého džbánku po manželově babičce, aby mi neulétla, až se zvedne vítr :-)

 

Krásný den

A.

V procesu...

... výroby se konečně ocitla do tyrkysových tónů laděná kabelka pro kamarádku. Kdybych měla jeden celý volný den, je dávno hotová, ale když na ni dělám po chvilkách po večerech, jde to o poznání pomaleji. Než se člověk zorientuje, kde vlastně skončil a co chtěl udělat... Ale naděje umírá poslední... ona bude a já věřím, že do konce tohoto týdne :-)

Krásný den

A.

Zahrada koncem června...

... zdalipak poznáte, která část zahrady mi teď přináší největší potěšení? .-)

Dnes mi dorazil mega balík s rostlinkami pro mé další zahradní "čarování"... Člověk by nevěřil, jakou mu udělá radost jedna obyčejná, zelení vyplněná krabice :-)

Pozdravy i do vašich zahrad a obydlí :-)

A.

Kabelku pro kamarádku...

... už promýšlím nějakou chvíli. Těšila jsem se, že až objednané látky a ostatní materiál dorazí domů, "vlítnu" na ni a maximálně do dvou dnů bude na světě. 

Ladění střihu však střídalo studium vážného onemocnění kyčelního kloubu, jímž s velkou pravděpodobností onemocněla naše Viki (já vím, neměla bych to dělat, ale která máma by nechtěla o tom, co se děje, nechtěla vědět co nejvíc...) a já byla díky tomu každou chvíli jako na houpačce - chvíli nahoře s tím, že to zvládneme a chvíli dole s pocity svíravými. 

Před Viki se samozřejmě snažím nedat nic najevo, ale ty pochybnosti o tom, jak vše bude, v sobě prostě mám, i když vím, že musíme. A stále se snažím připomínat si, že jsou lidé, kteří mají mnohem horší diagnózu a my máme naději, že když se vše začne včas léčit a rehabilitovat, může Viki do roka či roka a půl zase normálně chodit. 

Snad nám řekne víc magnetická rezonance, kterou Viki absolvuje v první třetině příštího měsíce. Budeme vědět, na čem opravdu jsme a budeme se moci podle toho zařizovat. Nyní jen čekáme a snažíme se udržet Viki v posteli, co nejvíce ležící. A taky shromažďujeme informace, abychom se pak mohli rychle rozhodnout pro způsob léčby. Kromě operativního zákroku, který zatím bereme jako poslední řešení, je možná i konzervativní ambulantní léčba či dlouhodobá léčba v léčebně či sanatoriu, která však přináší velmi dobré výsledky.

Po dvou týdnech, kdy se starám přes den, než dorazí manžel, o obě děti, necítím kvůli přenášení Viki mezi postelí a toaletou, koupelnou či jídelním stolem záda a jsem kvůli neustálého pobíhání mezi oběma dětmi utahaná doslova jako pes. Jirka mi teď přijde jako pápěří a není to tak dlouho, co jsem to cítila úplně jinak :-) Viktorčiných dvacet čtyři kilo už se totiž docela pronese... Dobrovolně tak absolvuji všechna poobědová spaní s dětmi. Dokonce se na ně těším víc než ony samy :-)

Víc než kdy jindy mi teď pomáhá cvičení Pilates, které jsem se naučila po porodu Viktorky a od té doby jej vedle jiných sportovních aktivit průběžně cvičím stále. Nedám na ně dopustit :-) Kromě kalanetiky neznám lepšího cvičení, které tak dobře a komplexně posílí břišní svalstvo (silné břišní svalstvo je jedním z předpokladů prevence bolestí zad), ale současně posílí a současně protáhne i další svalové skupiny.

Ale zpátky ke kabelce. V posledních dnech mi hodně pomáhá, když něco vytvořím rukama. Mám to místo psychoterapie. A tak jsem začala po dešti rozmnožovat na zahradě rostlinky, sadit (Joli, ještě jednou díky za sazeničky mavuně :-)), přesazovat (i když jsem to původně chtěla nechat až na podzim), prát se s plevelem na severním "svahu" naší zahrady, vyrábět letní věnec a konečně snad i šít zmiňovanou kabelku... a pak snad zrealizovat i tu plánovanou bylinkovou spirálu na zahradě a dokončit vyšívaný ubrus, který jsem chtěla na terase používat ještě letos... Když vidím, že se věci "hýbou", vždycky se mi zvedne nálada minimálně o sto procent :-) A taky, když na zahradě něco nového rozkvete. A ještě víc, když se kamarádce, která pendluje mezi Itálií a naší malou vískou, narodí další miminko :-)

Tak snad brzy konečně i s nějakou čistokrevně kreativní zprávou.

Mějte se krásně

A.

Letní věneček v modrém...

... odstínu, jehož "vpichovaný" základ jsem vám ukázala včera podvečer, jsem nakonec došperkovala ještě týž den :-) Modrá u mne vždycky patřila po mé srdeční červené hned na druhou příčku v oblíbenosti barev. Nyní už se rozdíly v oblíbenosti u ostatních barev stírají, ale stále ji mám moc ráda. Opravdu uklidňuje, čistí mysl... A kdo ví, třeba jí dám při své příští domácí proměně větší prostor :-)

Na věnečku od poslední verze přibylo ještě pár dalších látkových "vpichů" (vzhledem k tomu, že je sloup, na který věnce věším, užší než jejich průměr, musela jsem zakrýt i část zadní strany věnce) a hlavně tři proužkovano-puntíkované rybky a jutová květina s proužkovanou mašlí :-)

Máme z něj i s dětmi velkou radost. Takovou, že jej chtěla Viki pověsit na zeď v obýváku :-)

Třeba bude inspirací pro ty z vás, které si obydlí či jeho okolí rády zútulňují v každém ročním období, léto nevyjímaje.

A u modré ještě nějakou chvíli zůstanu. I když u modré... jak se to vezme. Správně bych měla napsat u tyrkysové, tedy krásné barvě na pomezí modré a zelené. Slíbila jsem známé, že ji ušiji kabelku. Dostala jsem na výběr z jejích několika momentálně nejoblíbenějších barev. Látky na kabelku jsem i tak dlouho vybírala :-) Nakonec jsem ale vybrala tři látky s různými dekory + čtvrtou jednobarevnou tyrkysovou, která bude společným pojítkem. Tak snad se realita nebude příliš lišit od toho, co jsem viděla na monitoru. Objednávka by měla dorazit každým dnem. Už se moc těším na realizaci :-)

Mějte se fajn

A.

Letní věneček...

... vyrobený technikou tzv. vpichovaného patchworku (o které jsem vám psala již na jaře zde), jsem měla v hledáčku už delší dobu (ten jarně-velikonoční sice stále vypadal obstojně, ale už nebyl úplně "in" :-)). 

Viktorčiny zdravotní problémy však vše nepodstatné odsunuly na neurčito. Váhala jsem i dnes, kdy konečně i k nám do Podbeskydí dorazil jemný, nicméně dlohotrvající zahradnický deštík. Nakonec jsem však využila poobědového spánku obou dětí a pustila se do práce. 

Zatím mezistav. Věneček by mohl sice zůstat i tak, jak je. Rozhodla jsem se ale věneček ještě trochu "vyšperkovat"... tak třeba zítra :-)

Neměla jsem ještě čas individuálně reagovat na Vaše povzbudivé komentáře i maily k předchozímu příspěvku. Velké díky za podporu! Potřebovala jsem smutek, zklamání ventilovat ven, abych mohla jít zase dál a hlavně být Viki oporou, kdyby to potřebovala. Myslím, že si ještě pořádně neuvědomuje, co se vlastně děje. Věřím však, že to celá rodina dobře zvládneme, i kdyby se ukázalo, že má Perthesovu chorobu.

Mějte se krásně a ještě jednou díky

A.

Když to člověk nejméně čeká...

... přijde něco, co překope minimálně na nějakou dobu dobře zaběhaný běh věcí a nabourá na pěkně dlouho to, co si naplánoval a bral za jistou věc. 

Takový je život. Nezbývá, než se s tím smířit a snažit se vidět i v tom nepříjemném, negativním, smutném... něco pozitivního. Nějaký smysl toho, proč se věci dějí právě tak, jak se dějí. Možná je třeba přibrzdit, věnovat se víc jeden druhému, objevovat spolu i jiné světy než doposud...

Po páteční kontrole s Viki u dětského ortopeda na FN Ostrava jsem hodně přemýšlela nad tím, co teď bude dál. Jak by to, co jsme se dozvěděli a možná ještě po dalších vyšetřeních dovíme, mohlo ovlivnit další život naší rodiny. Jaký vliv to bude mít na Viktorku, na Jiříčka, na mne, na muže... Jisté je, že do školky už se tento školní rok Viki nepodívá. A pak máme před sebou celou řadu otazníků...

Možná má můj muž pravdu a já to všechno beru za špatný konec. Už předjímám, analyzuji, vyhodnocuji... Přitom ještě nemáme přesnou diagnózu, jen podezření. Podezření na tzv. Perthesovu chorobu. I když stále je ve hře varianta, že třeba půjde jen o výpotek v kyčli (tranzientní synovialitida kyčelního kloubu), který Viki "vyleží" v klidu tak, aby se postupně vstřebal do okolní tkáně... I když odeznívá obvykle do 5 dnů, podle toho, co jsem se dočetla, ve 20 % případů může trvat výpotek i déle než 14 dnů (náš případ). Přestože se pomalu psychicky připravuji na tu horší variantu, stále se nevzdávám naděje, že to tak bude...

A pokud půjde o tzv. Perthes... tak asi nemá smysl polemizovat dopředu. Čas ukáže víc... Ať tak či onak, náš lékař už chce mít věci včas podchycené a příští týden tak budeme řešit pořízení dětské ortézy známé jako Atlanta dlaha, která by Viki umožnila pohyb (i když jinak, než byla doposud zvyklá) a poskytla možnost vyhnout se celodennímu ležení v posteli. Pro naši "divokou" holčičku by tato pomůcka mohla být do velké míry vysvobozením. I když s tím vědomím, že řada aktivit prostě ani tak nebude možná. Rizika jsou však příliš velká na to, abychom situaci podcenili...

Dny, ve kterých hodně hlídáme, hodně přemýšlíme a od řady věcí dobrovolně upouštíme. Aspoň malé povzbuzení mi přináší zahrada. I když i ta by potřebovala pomoci. Tak by ji prospěl déletrvající deštík... Všechno teď tak rychle odkvétá... Snad nějaký brzy dorazí i k nám na východní konec republiky... (PS: nakonec byly mé prosby vyslyšeny a v noci ze soboty na dnešek opravdu dorazil :-) ... kéž by i jiné mé prosby byly vyslyšeny...)

 

Hezké dny
A.

Jak na mšice, mravence, svilušky... či houbové choroby ekologicky...

... u trvalek a dřevin na zahrádce jsem už mnohé psala loni zde a zde. Nyní malá retrospektiva a možná i pár dalších tipů, aby bylo z čeho vybírat :-)

Téma, nad kterým možná řada nezahrádkářů bude kroutit nevěřícně hlavou, však nás, majitelé zahrad, nenechává každý rok klidnými. Top téma hned po španělských plzácích, kteří se bohužel drží, nejen co do zájmu majitelů zahrad, dlouhodobě na špici.

Někteří využívají pouze chemické prostředky, jiní se vracejí ke starým a často osvědčeným receptům našich babiček a prababiček. 

S odstupem času mohu velmi pozitivně hodnotit využití kopřivového výluhu proti mšicím (kopřivy o objemu cca velké igelitové tašky se dají louhovat na cca 24 hodin do 5 l vody a pak se po vyjmutí zbytků rostlin neředěné plní do rosiček/postřikovačů a aplikují postřikem na napadené rostliny - růže, ostatní okrasné keře či stromy, ale také ovocné keře či stromy). 

 Zdroj obrázku: www.pinterest.com

Osvědčilo se mi aplikovat postřik výluhem opakovaně několik dnů (2-3 dny) po sobě. Při novém výskytu během sezóny znovu. Mšicím takto ošetřené rostliny "nejedou" a ani mravenci, kteří mšice čile přenáší na keře i stromy po kmíncích nahoru, nejsou zrovna nadšení. Ostatně pokud výluhem proléváte opakovaně mravenčí cestičky a hnízda, ulevíte si na zahradě i od nich. 

Z kopřiv si můžete vyrobíte i zákvas/jíchu (100 g kopřiv na 1 l vody necháme zkvasit několik týdnů do doby, kdy přestanou unikat ze zákvasu bublinky, v tu chvíli je hotov), která se užívá i jako hnojivo (ať už listové či zálivkové ke kořenům rostliny). Ředí se s vodou v poměru 1:10 a používá každých 14 dnů jako prevence proti sviluškám, obaleči jablečnému, molovce jablečné, vrtuli třešňové či nádorovitosti maliníků. U zeleniny má kopřivová jícha celkově preventivní charakter proti chorobám i škůdcům. Zejména při aplikaci na listy je však třeba dbát, aby nesvítilo sluníčko (rostliny by se mohly spálit), ideální je tedy aplikace ráno či večer, případně když je pod mrakem.

Kopřiva poskytuje rostlinám kromě velké zásoby dusíku i železo, vápník, kyselinu křemičitou a další stopové prvky. Její pravidelná aplikace formou zálivky či postřiku (ať už výluhem či zákvasem) je na rostlinách znát. Rostliny se zdají být silnější a odolnější. Keře, které u nás byly loni napadeny mšicemi, letos mšice obcházely obloukem, případně se u nich objevily jen v mizivém množství.

Kdo má velké zásoby česneku, může vyzkoušet v boji proti mšicím vývar z 25 stroužků česneku. Ty nasekáme a spaříme 1 l vody a čtvrt hodiny ještě necháme v horké vodě louhovat. Jakmile vývar scedíme, používáme neředěný na listy.

Ráda bych vyzkoušela aplikaci přesličkového výluhu (100 g čerstvé přesličky bez kořínků necháme 24 hodin louhovat v 1 l vody a pak výluh s rostlinou ještě zhruba půl hodinky povaříme), po vychladnutí ředíme s vodou v poměru 1:4 a používáme proti houbovým chorobám (vč. padlí, rzi či strupovitosti) a plísním zejména u růží, vinné révy a dalších ovocných dřevin.

Podobný účinek (proti houbovým chorobám) má i zákvas z cibule, česneku, pažitky či pórku (do 1 l vody přidáme 50 g nasekané cibule, česneku, pažitky či pórku) a necháme kvasit. Po vykvašení a scezení ředíme s vodou v poměru 1:10 a ihned používáme.

A když jsme u česneku, můžete vyzkoušet i výrobu česnekového oleje, který má působit proti všem savým a žravým škůdcům a někdy může pomoci i v boji proti houbovým chorobám. Stačí nasekat 20 stroužků česneku a zalít půllitrem rostlinného oleje (můžeme přidat i několik kapek tekutého mýdla). Necháme stát na teplém místě jeden až dva dny, scedíme a používáme. 

A ještě jeden tip proti savým i půdním škůdcům. Nasekáme tabákové listy nebo cigaretový tabák (150 g), které zalijeme 3 l vody a za občasného míchání obsah pod pokličkou vaříme 1,5 hodiny. Hotovou zapáchající tekutinu hnědé barvy přecedíme, před použitím ředíme s vodou v poměru 1:1, případně použijeme i koncentrovaný roztok a stříkáme jím rostliny postižené mšicemi. Kořenové škůdce zlikvidujeme, když roztokem prolijeme půdu.

No a více najdete v odkazech výše :-)

Ať nám ty naše zahrádky jen vzkvétají!

A.

Bezový sirup...

... je spolu s čajem z květů bezu výborným přípravkem při nachlazení, pomáhá rovněž při horečce, kašli a chrapotu, jelikož uvolňuje dýchací cesty a usnadňuje vykašlávání. 

To, jak významné postavení má bez černý v přírodním léčitelství, dokazuje jedno staré přísloví, které praví: "Před heřmánkem smekni a před bezinkou klekni" :-)

V přírodním léčitelství se využívá téměř celá rostlina, nejoblíbenější jsou však právě květy, ze kterých se mj. připravuje velmi chutný sirup, čaj či limonáda. Řada z vás možná zná tzv. kosmatice - "řízky" z květenství bezu.

Receptů na bezový sirup koluje mezi lidmi nespočítaně, já postupovala podle receptu zde. Tak pokud uvažujete, že si také nějaký do zásoby připravíte, spěchejte, za chvíli odkvete. I když i s černými bobulkami bezu na přelomu léta a podzimu se dá čarovat a kouzlit... :-)

Zkouším i bezovou limonádu... když jsem byla malá, dělával nám ji občas taťka a byla vynikající. Loni mi nevyšla, letos snad budu úspěšnější. Zjistila jsem, že se nádoba s květy a nakrájenými citróny v oslazené vodě nesmí nechávat na okně, do kterého praží sluníčko... A oproti loňskému roku bez droždí. Tak uvidíme... :-)

A v hledáčku mám i lipový květ... prababička nám z něj kdysi dělávala výborný lipový čaj. Jen jestli mi neodkvete, než se k němu dostanu... :-)

Krásné bylinkaření

A.

Jako v opojení...

... si teď člověk často připadá, když vyjde ven a rozhlédne se kolem sebe. Nejen flóra na zahradách vstupuje do svého nejkrásnějšího období z celé sezóny...  

Kvůli pracovním povinnostem, i Viktorčině nenadálému onemocnění kyčelního kloubu, které si vyžádalo její několikatýdenní upoutání na lůžko, nezbývá mnoho času na mé zahradní "kratochvíle". Alespoň základní obslužnost zahradě se však snažím v těchto teplých, suchých dnech zajistit. A když vyjde chvilička, tak se i malinko pokochat a radovat se :-)

Hlavně si udržet dobrou náladu a nadhled, když na sebe děti začnou štěkat a taky udržet Viki v poloze ležící, aby byla zase brzy fit... Léto je za dveřmi a my si jej chceme letos pořádně užít a trochu cestovat... snad to tedy vyjde...

Pár obrázků z úterní večerní procházky naší časně červnovou zahradou :-)

Krásné, pohodové dny

A.