... na začátku každého dne ranním cvičením mi pomáhá nejen udržovat dobrou fyzickou kondici, ale také začít den s dobrou náladou (uvolněný endorfin - tedy hormon štěstí - se vylučuje v každé denní době .-)) a "čistou" hlavou.
Než se nám narodily děti, chodívali jsme s mužem před prací pravidelně 2 - 3krát týdně ráno cvičit na šestou hodinu ranní a moc ráda na tu dobu vzpomínám. Zatímco se kolegové ráno v práci teprve pomalu rozjížděli, já už byla v plném proudu. Problémy jsem řešila s větším nadhledem a byla jsem odolnější stresovým situacím.
I proto, že už snad máme období nočního vstávání k dětem definitivně za sebou, jsem se už během Vánoc rozhodla vrátit se opět ke své dřívější praxi. Vzhledem k tomu, že nedojíždím do práce, ale pracuji z domova a do cvičení se nutit nemusím, protože je pro mne samozřejmou součástí života, je to o to jednodušší.
Vstávám o 20 minut dřív než dřív a pět minut před tři čtvrtě na šest začínám s 20 - 25 minutovou ranní rozcvičkou, zatímco manžel cestuje do zaměstnání a děti ještě tvrdě spí :-)
Zdroj obrázku
Je to taky jeden z dalších mých kroků spojených s letošním vystupováním z mé komfortní zóny. Vystupování z komfortní zóny totiž nemusí vždycky znamenat, že se rozhodnete realizovat svůj sen objet celou zeměkouli na kole, procestovat svět, objevit lék na rakovinu nebo vyletět do vesmíru... není podle mého názoru prioritně o realizaci projektů, jež vám na první pohled vyrazí dech, jak si možná někteří lidé představují.
Je o "pokoušení" vlastní pohodlnosti, ale také předsudků, obav, strachů uvnitř nás samotných. A pokoušet je můžeme každý den různými "malými" skutky, které mohou ve výsledku a vzájemné synergii naši vnitřní spokojenost se sebou samotným, životem, jaký vedeme, posunout velmi daleko, možná dál než kdovíjaké monstrózní a okázalé akce.
Navíc může mít takový přístup velmi motivační charakter - pokud se nám podaří posunout se "v malých věcech", dává nám to naději, motivaci a sílu pokoušet i ty větší či ty úplně největší sny, které máme. A myslím, že to platí i naopak - pokud nedokážeme zrealizovat ani ta nejmenší přání, výzvy a překonat své pohodlí, strach, obavy spojené s méně významnými událostmi v životě, jak pak chceme dosáhnout svých velkých cílů?
Tak bych vám dnes chtěla popřát co nejvíce úspěšných pokušení, do kterých se dnes, tento týden, tento měsíc, tento rok... pustíte :-)
Krásný den
A.
Aničko, zrovna nedávno jsem v Marianně četla něco podobného. Tam to bylo o předsevzetích do nového roku a že lepší je dávat si malé splnitelné úkoly na každý den typu musím ráno odestlat, uklidit nádobí před odchodem než si na začátku roku říct budu cvičit, jít 2x-3x do posilovny a pak to vzdát. To je lepší prý raději nic si nedávat.
OdpovědětVymazatPřed Vánocemi jsem se snažila několi týdnů každé ráno cvičit - tedy né jako ty 20-25 min to bych nedala, ale udělat si 2-3 pozdravy slunci. I to je pro mě velký pokrok. Teď bych chtěla opět začít. Zjistila jsem, že mi i tato malá sestava pomáhá a nebolí mě v práci tolik záda.
T.
Teri, to jsem ráda, že to vidíš podobně. Já myslím, že tohle si spousta lidí neuvědomuje. Že mají pocit, že když něco nerozjedou "ve velkém stylu", tak to nebude ono... a občas jim to "zlomí vaz" hned na začátku... A pokud jde Tvé o ranní cvičení - myslím, že pozdrav slunci je moc hezký začátek :-)) Tak držím palce .-) Krásný den A.
VymazatDobré ráno, Aničko, krásná fotečka. Takovéto obrázky mě vždy nakopnou. ;-) Souhlasím s Tebou, stačí malé změny, abychom se posunuli někam dál. I jak jsi minule psala o tom věku - je to jen číslo, záleží, jak se cítíme unvitř. Já si někdy připadám mladší než naše deváťačky (možná proto, že "blbnu" s těmi malými...;-)). Mám svoje přáníčka (neříkám tomu předsevzetí, to slovo mi přijde svazující)a snažím se je pomalými krůčky realizovat. A není to jen o novém roku, každá změna chce svůj správný čas, jen tomu musím občas více pomoci a hlavně, jak píšeš, překonat svoji pohodlnost, lenost (můžeme to nazývat různě)... A Ty mě i na dálku svými článečky nabíjíš. I proto sem ráda chodím. :-)Krásný den! D.
OdpovědětVymazatA s tím cvičením souhlasím, není lepšího nastartování. ;-)
VymazatAhoj Dášo, krásné ráno i Tobě :-) K obrázku - jojo, není nad ty správné motivační obrázky :-))) Souhlasím, že změny by neměly být jen o novoročních předsevzetích. U mne to tak záměrně není, i když to načasování některých změn vyšlo zrovna na toto období. Ale člověk někdy potřebuje čas a správné rozpoložení nechat věci uležet v hlavě, promyslet... a já o Vánocích opravdu ani trochu nepracovala, ale užívala volna... A to pak hlava začne fungovat trochu jinak. A také svým "výstupům" z komfortní zóny neříkám předsevzetí, "přání" zní mnohem líp, tak nějak pozitivněji, vnitřně motivovaněji :-) Mám radost, že Tě mé poslední příspěvky na blogu nabíjí, to je asi to nejhezčí, co jsem se mohla v souvislosti s nimi přát :-)) Měj se krásně A.
VymazatAničko, souhlasím s tebou. Vnitřně cítím, že bych se opět měla vrátit ke svému pravidelnému cvičení Pěti Tibeťanů, které jsem si velmi oblíbila. Když jsem měla chřipku, přestala jsem na pár dnů cvičit a pak s,e kvůli pohodlnosti, lenosti či proč, ke cvičení nedokázala dokopat. Sice chodím každý den či obden na rychlé procházky a ty se staly součástí mého dne, ale vím, že potřebuji začít zase cvičit. Takže mně tvé články pomáhají se restartovat a překonat osobní pohodlnost.
OdpovědětVymazatDíky!!
Ála
Álo, moc díky za komentář. Rychlé pravidelné procházky - to je pohybová aktivita, kterou si může dopřát opravdu každý zdravý jedinec bez větších zdravotních komplikací - přístupný je kdykoliv a kdekoliv, nic nás nestojí a rychlá chůze je obecně považována za snad nejzdravější přirozenou pohybovou aktivitu, jakou si dokážeme představit :-) Přeji, aby se Ti podařilo opět zařadit i cvičení Pěti Tibeťanů, které máš ráda a napomoci tak Tvému "restartu" :-) Díky moc za ohlas. A.
VymazatAničko,
OdpovědětVymazatkoukám, že ty jsi s novým rokem začala opravdu ještě aktivněji než Tě tu znám !
Je tedy fakt, že učením jazyků, cvičením,....více myslíš na sebe, než jen, že stále se budeš jen rozdávat - tvoření, realizace zahrad,....
Myslím, že ty vše zvládneš ještě s úsměvem na rtech a nevyčerpatelnou energií :-)
A jsi zároveň inspirací a hnacím motorem pro nás ostatní!
Protože já se stále mám od tebe co učit !
Ilonko, moc děkuji za milý komentář.
VymazatK té mé "aktivitě" - já jsem od mala taková neposedná (mamka s oblibou tvrdí, že neumím posedět na prdeli:-)). Ale každý si musí průběžně trochu zvedat laťku. Tak jsem si ji zase trochu zvedla .-)
A s tím myslením na sebe - já myslím, že je to alespoň trochu třeba .-) Už si přesně nevzpomínám, který přední český psycholog to řekl, ale znělo to takto: "spokojená máma, spokojená rodina/spokojené dítě" - já s tím souzním.
Na druhou stranu - nevěřila bys, o čem jsme se dneska bavili s dětmi u snídaně... děti se začaly učit francouzská slovíčka, začali jsme členy rodiny, pozdravy..., sami se o to přihlásili, když jsem Viki vysvětlovala, proč se učím francouzsky a anglicky, prostě chtěli taky :-) Věřím tak, že ten užitek nebude jen na mé straně .-) Krásný večer a ještě jednou díky za pozitivní odezvu, moc mě to potěšilo. A.
Och, všetko ide, len prekonať lenivosť na cvičenie. Vymaľujem sama celý dom aj s uprataním a odsunutím nábytku, atď..., zrenovovať kreslo je tiež dosť náročné, ale zacvičiť si ráno, je nad moje sily. Ale to vieš, každoročný záväzok samozrejme mám, no tak uvidím. Krásny nový rok prajem, veľa zdravia a úspechov prajem. Zita
OdpovědětVymazatZito, držím palce, aby to letos s ranním cvičením vyšlo :-) Krásný večer A.
VymazatAničko máš můj obdiv. Do práce dojíždím, takže vstávám dost brzy, po ránu venčím pejska. Vstávat ještě dřív by mi nedělalo problém, ale donutit se cvičit ano. Probouzím se až po šálku horké kávy. Ale začala jsem cvičit odpoledne, když se vrátím. Tak snad vydržím.
OdpovědětVymazatRijo, díky za komentář i zastavení. Pro mne to až takové problém není - když se donutím vstát (kdysi jsem bývala ranní ptáče, teď s dětmi spíš poloptáče, ale začínám se pomalu vracet do starých kolejí :-)), tak cvičení už není problém :-) Kafe nepiju, ale před cvičením vypiju velkou sklenici vody a i během cvičení hodně piju. Odpolední cvičení má ale taky něco do sebe .-) Tak ať to vydrží :-) Krásný večer A.
VymazatUf, tak teď jsem nahlodaná!:D Celou střední, výšku i chvíli v pracovním procesu jsem vstávala o 30min dříve než jsem musela, právě kvůli cvičení. Manžel (spáč) mě měl za blázna. S narozením mláděte jsem od toho nějak upustila. Ne hned, ale brzy jsem to prostě po těch prokojených nocích vzdala...hm, přes den není kdy cvčit, jakmile si lehnu, malý po mně začne šplhat a skákat. Takže parádně kynu. No a vážně jsem teď nahlodaná, jestli si toho budíka zase nezačít nastavovat "na dříve" :-) Takže děkuju za novoroční nakopnutí! :D
OdpovědětVymazatVerunko, díky za návštěvu i komentář. Pokud už si byla zvyklá vstávat ráno a cvičit, určitě se do toho zase dostaneš :-) Jinak když byly děti hodně malé, tak jsem cvičila s nimi tak, že na mně třeba seděli, nebo jsem si je vzala opatrně bříškem na svá kolena a dělala cviky s nimi. Byla to zábava. Zkus mrknout třeba tady, třeba tam najdeš něco pro sebe, některé cviky důvěrně znám :-) http://supermamy.maminka.cz/clanek/pro-zeny-super-mamy-materstvi-vychova-deti/367503/hit-internetu-neuveritelne-cviceni-matky-s-malymi-detmi.html Krásný večer A.
Vymazat