neděle 31. května 2020

Desáté

Mám pocit, že až s dětmi si člověk uvědomuje, jak rychle život utíká.

Viktorčiny desáté narozeniny ❤️

Když mi bylo jednatřicet a stala jsem se poprvé mámou, úplně se mi přetočil vzhůru nohama celý můj dosavadní svět. Viktorka nás oba s mužem zaměstnávala od rána do noci (a často až do dalšího rána) :-) A i když vyrostla z miminka a pak batolete, vždycky pro ni bylo hodně důležité "dělat všechno spolu".

Už od mala jsme o ní mluvili jako o "hořáku". Do všeho šla po hlavě, s maximální energií, nadšením, celým svým srdcem, i když u toho občas padaly ostatní děti jako kuželky :-) Možná jí ten velký "oheň" uvnitř pomáhá úspěšně překonávat nejednu zdravotní komplikací, kterými si už od raného dětství postupně prošla a prochází.

Obdivuju její srdečnost a nesobeckost, i když se někdy trochu bojím, aby toho jiní nezneužívali. 

Není zatím moc vyhraněná a stálá, pokud jde o oblasti jejího zájmu. S velkou zvědavostí tak čekám, co si nakonec získá její trvalejší přízeň... Ráda kreslí a tu a tam i tvoří.

A možná ještě jedna oblast by tu byla... a táhne se s ní už odmalička (nejednou nám jako batole usnula s lžičkou v puse a rukou v talíři během jídla) :-) Ráda se točí kolem vaření a je nadšená, když spolu zkoušíme něco nového. Ostatně během "koronavirových prázdnin" se z ní stala skvělá svačinářka - její plněné tousty nebo ovocné salátky jsou skvělé!

Byla i u přípravy všech tří narozeninových dortů, které jsem letos chystala, vč. toho posledního, který byl určen pro ni.

Jedním z letošních dárků tak byla "Moje první opravdová kuchařka", kterou napsala 14letá česká holka pro všechny, kteří se v kuchyni začínají rozhlížet. A když už, tak už - ještě včera večer jsem jí na poslední chvíli spíchla i kuchyňskou zástěrku (nápady mi chodí, kdy chtějí, i za pět minut dvanáct :-))

Viki i Jirka byli z nové kuchařky pro děti nadšení tak, že se chtěli hned po snídani pustit do prvního receptu. Tak jsme dnes měli na dopolední svačinu moc dobré lívance :-)

A ještě jedna novinka - loni na podzim nás děti přemluvily k pořízení 2 už větších morčátek (jedno jsme bohužel museli utratit velmi záhy, protože Jirkovi nešťastnou náhodou upadlo a poškodilo si páteř). Viktorka pak po nějaké době prosila, abychom jejímu morčátku pořídili znovu kamarádku. Těsně před svými letošními narozeninami si tak ve zverimexu vybrala mlaďounké morčátko. S tou starší jsou jak máma a dcera :-) Obě jsou miláčky celé naší rodiny.


Mějte krásnou, i když trochu uplakanou neděli.

A.






čtvrtek 28. května 2020

Pozdně májová zahrada...

... je plná barev a té nejšťavnatější zelené, jakou si jen dovedete představit :-)



Krásné dny

A.

úterý 26. května 2020

Kloboučnice

Zdravím všechny, co mě ještě nesmazali ze svých onlinových hledáčků :-) 

Po třech měsících zase zpátky. Nebudu se příliš rozepisovat o důvodech. Ono je to pořád stejné (asi nejen u mě). Mnoho aktivit na poli pracovním i osobním, které se nedají všechny najednou vmáčknout do jednoho časového úseku, pokud je člověk chce dělat všechny naplno... ať už si člověk na začátku roku slíbí cokoliv...

Spíš poděkuji za malé popošťouchnutí Evu, která mi napsala ohledně blogu e-mail. Já jsem ho totiž na pár týdnů z jiných než výše uvedených důvodů "schovala".

V uplynulých dvou týdnech jsem se stala po delší době ve svém volnu kloboučnicí :-)


7 ks oboustranně nositelných kloboučků, z toho 3 na export, 3 pro mé největší milášky a 1 čeká na jednoho 1letého frajera z Orlové .-)

Tak mě to nastartovalo, že už jsem se začala prohrabovat zásobami a vymýšlet další šicí projekty.

Nevím, jak to nakonec dopadne... ale těšit se můžu, ne? .-)

Hezké jarní dny

A.