... a pak budu mít (s dekami) fajront (pro mimoregionální čtenáře - fajront u nás znamená konec směny :-)).
Přední část už je hotová... Zatím nejjemnější barevná kombinace, kterou jsem na dece použila. A myslím, že má něco do sebe.
Zbývá prošít s výplní, přidat zadní část a udělat lem .-)
Zbývá prošít s výplní, přidat zadní část a udělat lem .-)
Na objednávku pod vánoční stromeček.
Krásný den, u nás začalo nádherně (peříčkově) sněžit :-)
A.
Aničko,
OdpovědětVymazatje nádherná !
Jako vše od tebe:-)
Slovo fajront neznám, díky za rozšíření slovníku ;-)
A sníh pošly i k nám !
Ilonko, doufám, že bude, až ji zkompletuji do finální podoby :-) Včera mi mí dva malí pomocníci pomáhali špendlit vrchní díl k výplni a protože jsem tak byla o něco pomalejší než obvykle, stačila jsem si deku více prohlédnout...a líbí se mi čím dál víc, taky by se mi jedna taková u nás doma líbila :-) Jsem ráda, že jsem Ti rozšířila slovník o tak hezké slovo z našeho slezského nářečí .-) A k sněhu - už po něm není nikde ani památka... no třeba ještě dorazí :-) Krásný den A.
VymazatAničko,
Vymazatpřesně tahle by se nám barevně hodila i do naší ložnice :-)
Třeba se k ní také někdy dokopu ! ;-)
Teď se už dlouho chystám na růžovou pro mimi.
Ilonko, růžovou pro mimi? Rozrůstáte se nebo připravuješ dárek pro jiné? .-) Krásný den A.
VymazatAničko,
Vymazatpro kolegyňku ;-)
Nás už je doma dost!
Včera večer se Anetka narodila, takže už bych konečně měla zajít dnes do těch látek a dokoupit co mi chybí a začít!
Tak člověk nikdy neví... :-) Tak ať se povede .-) Pa A.
VymazatAničko, líbí se mi, jak ty čtverečky skládáš, nepravidelně, ale přesto to není chaotické. A na fajront se těším, ani nevíš jak! :-D
OdpovědětVymazatLuci, on v tom systém (můj) je, ale cílem toho systému je, aby tak na první pohled nepůsobil :-) Krásný den a brzký fajront, pokud se na něj už těšíš .-) A.
VymazatNádherná deka to bude ! Krásný předvánoční čas. J.
OdpovědětVymazatJitko, v to moc doufám :-) Děkuji za přání a také hezké předadventní dny přeji A.
VymazatAničko, ta je zase nádherná... :-) Já ti ty šikovné ruce táák závidím. :-)
OdpovědětVymazatPrávě jsem poslouchala zprávy v rádiu a hlásili, že do konce týdne mám nasněžit půl metru sněhu, u nás na Liberecku prý dokonce metr.. tak jsem na to zvědavá, zatím nic. :-)
Luci, děkuji moc za ohlas... A k těm šikovným rukám - zrovna Ty táákhle závidět nemusíš, viděla jsem Tvé aranžérské schopnosti, o Tvé šikovnosti tak nemám sebemenších pochyb .-) K předpovědím počasí - tak to se nechám ráda příjemně překvapit, u nás už po sněhu není ani památka... .-) Krásný den A.
VymazatKrása!!!!
OdpovědětVymazatIlonko, děkuji! :-)
VymazatAničko, moc se mi líbí, jako všechny deky od Tebe. ;-) Jen přemýšlím nad barvou. Je hnědá nebo šedá (malý výřez dole)? A to se to pracuje, když má někdo k sobě takové pomocníky. :-)U nás zatím po sněhu ani památky. Včera padaly "kuličky", jak říkaly děti a dnes leje. D.
OdpovědětVymazatDášo, je šedobéžová :-) Ty různé odstíny béžové se vzory tomu daly takový pěkný nádech. Moc se mi ta barevná kombinace zalíbila. Nejspíš vyrobím v budoucnu ještě jednu stejnou nebo velmi podobnou i pro sebe :-))
VymazatNo, rozepsala jsem se, že? :-) Sníh - u nás už není a svítí sluníčko... a u vás bude jistě brzy líp :-)) Pa A.
A s pomocníky - já se snažím netlačit na pilu, ale pokud děti projeví zájem o jakoukoliv činnost, kterou doma dělám - od úklidu, přes práci na zahradě, kutění... až po nejrůznější kreativní činnosti - snažím se je zapojovat, byť by to měly být jen "pomocné" činnosti, na které stačí. Věřím, že jim to může dát více než jen nekončící řada organizovaných zábav mimo domov (často bez rodičů či svých nejbližších), při kterých si děti často ani nestačí uvědomit, zda je chtějí či nechtějí provozovat a že to tak může posílit i naši "sounáležitost" :-) Někdy to bývá sice otrava (pokud u toho vydrží jen pár minut a pak si jdou po svých), ale s tím v poslední době vůbec nemám problém. Děti se hodně mění a ta pozornost a zaujetí danou činností už vydrží o dost déle (což je velmi motivující složka pro jejich netrpělivou matku) :-) Věřím, že se tak nenásilně a po krůčcích dostaneme i k jejich další vlastní tvůrčí činnosti.
Aničko, je fajn, že takto přemýšlíš. :-) Já to vidím ve družině: uhoněné děti - rodič vstoupí a dělěj, dělej, už jsme měli být... Na toto slovo jsem již alergická. Děti ani nevědí, kde jejich kroužek je, ptotože je tam dovezou, vykopnou a zase autem domů. Chodit už pomalu neumí. A máš pravdu, většina z nich by radši dělala něco jiného. Nejvíce radosti je, když s nimi hraji hry, protože doma na to není čas. Dostanou hru k Vánocům, ale nemají ji s kým hrát. Tvoje děti se opravdu mají! :-)
Vymazat:-) S tím "nechozením" - no nedávno jsem si na to taky vzpomněla, jak jsem od první třídy šlapala pěšky přes půlku města do hudebky (na tu mě přihlásili naši, ale já jsem za tu možnost zpětně moc ráda) a později i atletiku (tu jsem si prosadila doma sama .-)) pak zase zpátky. Nikdo mě nikam nevodil a ani nevozil. Naši byli v práci a já to musela zvládnout sama. Dostala jsem nové červené digitálky (a to bylo pro mě fakt něco! :-))), abych nepopletla čas a ostatní bylo na mně. Pravda je, že dneska bych tu odvahu pustit Viki v tomto věku někam samotnou neměla, člověk má strach - ne z toho, zda by to zvládla, věřím, že ano a že by jí to určitě naučilo větší samostatnosti, ale mám strach z toho, že ji nějaký nepříčetný řidič někde přejede, nebo mi ji někdo unese... Já nevím, toto se od dob mého dětství hrozně změnilo, dřív se naši tolik nebáli... a nevím, zda to bylo tím, že dřív podobné nástrahy nebyly nebo se o nich nevědělo...
VymazatA k tomu spěchu - doba je hrozně uspěchaná, všichni někam pořád spěcháme... není to jednoduché nenechat se tím ovlivnit, ale snažit se musíme všichni, nebo se z toho brzy zblázníme :-) Nemyslím si, že by dítě mělo psychicky i fyzicky zakrnět, pokud nestráví každý den po škole v dalších dvou nebo třech různých kroužcích... Já si myslím, že kromě toho, že jsme neskutečně ovlivnitelní naším okolím (když on to dělá, já musím taky), tak v tom hrají svou velkou roli i nenaplněné vlastní ambice rodičů samotných. Sama jsem byla (a asi stále pořád jsem) založením "výkoňák" a snažím se to tak mít pořád na mysli, abych svým nastavením své děti nezdravě nenakazila. Chci, aby měly radost z toho co dělají, nemusejí být nejlepší z nejlepších, nemusejí umět všechno, nemusí být všude, kde jsou jejich spolužáci a kamarádi, ať si samy postupně najdou svou cestu bez toho, že by je někdo do ní tlačil. Není nic horšího než přenesená rodičovská ctižádostivost, kdy si rodiče potřebují skrze své děti plnit své nesplněné sny...
A k hraní, u nás hrajeme člověče nezlob se skoro každý den :-))) Sice občas vytáhneme i jiné hry, ale tuto s námi obstojně hraje i Jirka a není to obvykle na dlouho, takže se to dá vložit opravdu do téměř každého dne.
Díky moc za vhled z "druhé" strany (myslím tím školu), někdy si opravdu připadám trochu jako blázen :-)
Krásný den
A.