JOSTA jako synonymum pro angrešt a černý rybíz v jednom

Blíží se čas podzimních výsadeb jak v okrasné, tak užitkové zahradě. Možná patříte mezi ty, kteří zvažují pořízení nějakého dalšího ovocného keře a přemýšlíte nad výběrem toho pravého.

Josta (Ribes nidigrolaria) je ovocný keř (ale může být i menší stromeček, je-li roubována na kmínek meruzalky), který v sobě snoubí snad všechna pozitiva (o nichž se zmiňuji níže) svých rodičů - angreštu a černého rybízu - josta je totiž jejich křížencem. Přestože se poprvé objevil v bývalé NDR už před 37 lety, stále řada zahrádkářů nemá o jeho existenci ani ponětí. 

Dnes jsem si musela při vyzualizaci vypomoci obrázky z internetu. To máte tak, když píšete o jostě v době, kdy už toho na ní v reálu moc neuvidíte :-)

Zdroj obrázků: www.garten.cz, www.home.tiscali.cz

Zajímavý je vznik jména tohoto křížence - josta byla získána opylením květů černého rybízu pylem z angreštu a slovo "josta" je pak zkratkovým slovem složeným z počátku obou německých slov pro "johannisbeere" – rybíz a "stachelbeere" – angrešt.

Pěstiteli je josta ceněna hlavně pro její větší odolnost vůči běžným houbovým chorobám, se kterými se často potýkají angrešt či rybíz (zejména padlí, rez), ale také poměrnou nenáročnost při pěstování - říká se, že roste všude, i ve vyšších polohách. Josty jsou velmi nenáročné i vůči půdním podmínkám - dobře snáší jak písčité, tak hlinité či jílovité půdy. Tyto půdy mohou být jak kyselé, tak neutrální či zásadité. Největší úrodu však sklidíme, dopřejeme-li jostě hlubší, humózní půdu s dostatkem vláhy. Jostě vyhovují prosluněné stanoviště, ale spokojí se i z části zastíněnými místy. 

Plody josty jsou velké černé bobule. Tmavou barvu bobule zdědily po černém rybízu, velikost se zase blíží k angreštu, i když přeci jen jsou o malinko menší než některé odrůdy angreštu. Chutí mi osobně bobule připomínají spíše černý rybíz než angrešt, i když nejsou tak chuťově výrazné jak známe u černého rybízu. V kuchyni mají obdobné uplatnění jako černý rybíz či angrešt - hodí se do bublanin, koláčů (vyzkoušejte třeba tento tvarohový či jogurtové šátečky), na puding, připravuje se z nich šťáva, marmeláda, džem či kompot. Kulinářské špičky najdou jistě i další uplatnění např. v salátech v kombinaci s masem, sýry a ořechy.

Z jednoho keře či stromku lze sklidit tři až pět kilo ovoce, záleží na stáří rostliny. Plodné větve josty vydrží bez výměny několik let a s postupujícím věkem plodí o to více (uvádí se, že nejvíce na čtyřletých větvích, počáteční nižší výnosy by nás tak neměly odradit). Bobule josty se mohou mj. pochlubit vysokým obsahem vitaminu C.

Po rybízu josta zdědila i beztrnné větve, angrešt přidal do vínku lepší schopnost hřížení, tedy schopnost zakořeňovat ze spodních větví ležících na zemi (pěstuje-li se jako keř). Listy josty jsou tvarem a velikostí podobné spíše listům rybízu než angreštu.  

 

Josta v podobě keře dorůstá do výšky 1,5 až 2 metry a zabere kolem sebe díky svému bujnému růstu docela hodně místa. Při výsadbě se doporučuje rozestup minimálně 2 metry. Tuto formu josty se také doporučuje zasadit hlouběji, aby se rozvětvení nacházelo aspoň deset centimetrů pod povrchem.

Josta naroubovaná na kmínek potřebuje ve srovnání s keřovou formou o trochu méně místa, postačí rozestup 1,5 metrů. Při výsadbě nesmíme zapomenout na oporu koruny, která bývá celkem rozložitá a těžká, ale také kůl, ke kterému stromek vyvážeme.

Tohle křížení druhů se podle mě vážně povedlo, pokud už se tak neděje a máte-li pro ni místo, neměla by tedy josta chybět ani ve vaší zahrádce :-)

Krásný den

Anička