Páteční den jsme strávili celá rodina u mých rodičů. Naši mi už pár dnů před tím avizovali, že budou mít od pratety višně a jestli prý nemám zájem z nich taky něco vyrobit.
Vzhledem k tomu, že procházím obdobím, kdy dělám sirupy pomalu už i z trávy :-), nebude překvapením, že jsem kývla a dorazila vybavena 4 kg cukru, kyselinou citronovou (tu jsme nakonec nevyužili) a 3 sáčky pektogelu a zavařovalo se :-)
Původně jsem sice uvažovala o višňovém džemu i sirupu, ale nakonec jsme všechny višně použili pouze na džem. Sirupů máme zatím dost (z bezinkových květů, z máty peprné, z meduňky), takže do sirupů se pustím zase někdy příště (mám zálusk na červený a černý rybíz a hlavně na ostružiny).
To už snad budu mít doma i nějaké pěkné zavařovací retro láhve na sirup (zvažuji také retro zavařovací sklenice na džemy). Líbí se mi, když mají zavařeniny i pěkné balení - obzvlášť, když jich nedělám kvanta a nebude to tak stát celé jmění :-)
Takovou zavařeninou pak možná i někoho ještě obdaruji...
Takovou zavařeninou pak možná i někoho ještě obdaruji...
Jsem moc ráda, že jsme výrobu džemu zvládli během návštěvy, mamka dodala sklenice, babička mi pomohla vypeckovat višně, taťka stál u plotny ... prostě dokonalá pásová výroba :-) Doma bychom to sami se dvěma malými dětmi zvládali o poznání hůře.
Džemík byl zatepla moc dobrý, věřím, že ani zastudena nás určitě nezklame :-)
A taky jsem si u našich ukořistila další květenu - přísavník pětilistý a trubač kořenující, kterými chci "olistit" náš plot. Tak snad se mi odnožky ujmou... Na sázení není zrovna ideální doba, ale já jsem si prostě nemohla pomoct:-)Když jsme včera přijeli, dala jsem odnožky hned do kyblíku s vodou a dnes je zasadila kolem plotu. Manžel se pak ujal "ochranných" opatření proti našemu psovi (německý ovčák), který velmi rád běhá jako smyslu zbavený kolem plotu a občas s sebou i něco smete (tím něco míním mou milovanou květenu).
Nemusím vysvětlovat, jak těžce to nesu. Takže teď u nových trvalek či křehčích keříků a stromečků zatloukáme do země několik kolíků, aby je před psem ochránily. A kupodivu se nám to osvědčilo :-)Na zítřek máme velké plány kutilské plány... ale počkejte si, brzy povím víc:-)
Krásný zbytek soboty
Anička
Moc hezký blog :) mimochodem, ten trubač bych k plotu nedávala - je to šílená adéla, potřebuje pořádně silnou oporu, ten plot klidně zboří ;-)
OdpovědětVymazatJolano, dík za návštěvu i hodnocení blogu :-) K tomu trubači, mamka mi říkala to samé. Ale já s taťkou na to máme jiný názor :-) Tahle šílená "adéla" se totiž dá pěstovat jako vinná réva - když si na rostlině vybuduji základní dřevěnou kostru podobně jako u vinné révy a z té nechám každý rok vyrůst nové výhony, mělo by to stačit na to, aby byla rostlina "stabilní" a nebortila plot... Už jsem viděla trubače pěstovat i jako stromeček. Za mlada nechali několik let po sobě u opory do výšky sílit jeden či dva šlahouny a z nich každoročně vyrůstaly nové výhony, které pak zastřihovali do tvaru koule. Vypadalo to moc pěkně a potvrzuje tu naši teorii. Tak uvidíme v praxi :-))
OdpovědětVymazat