Co dělám, když nefazolkuji, nehráškuji,... prostě nezrnkuji

Včera se mi povedlo kromě většího úklidu a praní zrealizovat pár věcí, na které jsem se již delší dobu chystala - vymalovala jsem, resp. opravovala nátěr zdí tam, kde mne již díla našeho malého Picassa omrzela :-) No přiznám se, že víc práce mi dalo vytáhnout všechny uskladněné zbytky barev z kumbálu pod schodištěm než to samotné malování (a i tak mi ještě jedna barva chybí a přemýšlím, zda ji dokoupit či ne), ale zvládla jsem to, aniž bych u toho porodila :-)

Po pár letech jsem také znovu napatinovala i noční stolky v ložnici a manželskou postel. Když jsem se před léty rozhodla napatinovat původně borovicový nábytek v přírodní barvě bílou barvou, byl toho nakonec takový objem, že skvělá silnovrstvá lazurovací barva od jednoho slovenského výrobce, kterou jsem na to použila, nestačila a další kusy nábytku jsem již musela patinovat tenkovrstvou lazurovací barvou jiné značky, protože ta původní osvědčená nebyla u nás již nikde k sehnání... S odstupem času jsem ale usoudila, že chci přece jen léta na posteli z borovicového masivu přece jen více skrýt a vyřešila to nákupem matného bílého balakrylu... Už se osvědčil i u nové Viktorčiny postele, tak proč ne u nás v ložnici. S výsledkem jsem maximálně spokojená... tak, že jsem jsem lehce napatinovala bílou barvou i rám obrazu, jehož autorem je manželův dědeček.

Závěs z červených koleček či bílé holubičky aneb nemůžu si pomoct, ale některé
dekorace mám tak ráda, že přetrvají od letošních Vánoc i dál přes Velikonoce  :-)

A postel ode mne dostala kromě nátěru i 2 páry povlečení na velké polštáře z látek, které už jsem Vám ukazovala - jedno světlé hnědorůžové s bílými puntíky a jedno béžové bez vzoru.

Už se těším na další "šicí projekt" - rozhodla jsem se, že si ušiju na míru polštářek a peřinku do kočárku... Tak snad to ještě stihnu :-))

Krásné velikonoční svátky

Anička