Jarní květy...

… na kvetoucí zahradu patří. Při včerejší pravidelné večerní obchůzce po zahradě (kterou doma prezentuji jako svou soukromou psychoterapii), jsem si jich pár zvěčnila na památku.

A pro vás další tip na to, jak si obstarat na zahradě více květů právě pro toto roční období .-)

Krasavice na velkém obrázku a malém vpravo dole patří do rodu mých milovaných kalin (mám jich na zahradě hned několik druhů, tak je mám ráda :-)), nese poetické jméno kalina Carlesiova (Viburnum carlesii). Kromě nádherných květů i velmi intenzivně voní.

Do oranžovočervených květů jsou obaleny větvičky kdoulovce japonského (Chaenomeles japonica). Na přelomu léta a podzimu z nich vyrostou jedlé voňavé plody podobné jablíčkům. Žlutokvětou tařici skalní už jsem vám představila dříve, ale když já na ni tak ráda koukám… A navíc teď pěkně kontrastuje s červenolistými dřišťály Thunbergovými (Berberis Thunbergii) – ten světlejší je kultivar „“Administration“, ten tmavší pak kultivar „Atropurpurea“ (ten narozdíl od předchozího není zakrslý a budu ho muset časem trochu krotit řezem, ale kdo na to nechce myslet, existuje i jeho zakrslá varianta „Nana“).

Phlox subulata alias plaménka šídlovitá – tak tuto půdopokryvnou trvalku či skalničku na velkém obrázku a malém vpravo dole, která existuje v celé škále různých barevných variací, má v zahradě snad každý. Právě teď jej její hlavní čas. Letos mi udělala nebývalou radost. Vysadila jsem je loni v malinkých trsech a krásně se mi rozrůstá.

Na velkém obrázku rovněž vykukují dlužichy krvavé (Heuchera sanquinea, červené květy teprve zakládají) a za nimi má oblíbenkyně vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata) v žlutozelené barevné kombinaci (kultivar „Alexander“), jen tu je třeba trochu krotit, ale zatím ji spíš povzbuzuji, vymezila jsem pro ni opravdu velký prostor .-)

A ta středně vysoká „půdopokryvná“ dřevina je zimolez kloboukatý (Lonicera pileata). Líbí se mi, že zůstává zelený i přes zimu, na podzim jej zdobí pěkné fialové kuličky (jen na ty opravdu pozor, jsou jedovaté!).

Mohutné zelené listy s růžovými květy na červených stoncích na ostatních malých obrázcích patří známé trvalce s názvem bergénie (Bergenia cordifolia). Po čase se také pěkně rozroste, takže patří mezi výborné půdopokryvné trvalky. Snáší stín i sluníčko (kde také více kvete). A podle mě je to nadčasová trvalka s velmi širokým využitím.

A ještě jedna zajímavost na závěr. Lososově zbarvený list na velkém obrázku patří javoru klenu (Acer pseudoplatanus „BRILLIANTISSIMUM“) a je to pěkný chameleon. Jeho barva listů se postupně změní na zářivě žlutou až v létě zezelenají.

Ve stejném odstínu teď vykukuje trvalka na malém obrázku vlevo dole a vpravo nahoře (už jsem vám ji také představovala – škornice – zajímavá půdopokryvná trvalka, která právě nyní kvete drobnými růžovými či světlounce žlutými květy). ale to jen tak pro dokreslení. Představit jsem vám chtěla čistec velkokvětý s pěknými zubatými listy (obrázek vlevo dole) a bílými či růžovými květy nakvétajícími v červnu až červenci. I když nekvete, vytváří velmi pěkné trsy a na rozdíl od svého známějšího brášky se sametově hebkými listy (čistec vlnatý) tento preferuje o trochu vlhčí půdu.

A že vám jsou bílé zvonkovité květy na malém obrázku vpravo nahoře povědomé… jen vám na zahradě kvetou o poznání dříve? Pak se nemýlíte, opravdu jde o bleduli, tato však nese druhové jméno „letní“ (Leucojum aestivum), přestože kvete na jaře. To si z nás zase jednou botanici udělali dobrý den .-)

Mějte krásný nadcházející víkend

A. a její Kvetoucí zahrada