čtvrtek 20. června 2013

Na zahrádce ekologicky... aneb já ty mšice dostanu!

Také řešíte problém, co s odpornými mšicemi v zahradě? U nás je to teď celkem aktuální téma. Původně jsem chtěla nakoupit další zásoby postřiků v zahradnictví nebo nějakém hobby marketu, loňské mi už totiž došly. Pak jsem na to téma ale hodila řeč se svými rodiči a dostalo se mi doporučení na ryze ekologický přípravek, který si mohu připravit zadarmo sama.

O jaký zázrak tedy jde? Výluh z kopřivy (dají se použít ale i jiné zázračné byliny - plevele, jak jsem se po začtení se na dané téma dozvěděla na internetu - např. vratič, kostivál a řada dalších). 

To se jednoho pěkného rána vydáte na procházku a šmírujete... A netrvá to dlouho a potkáte nejeden pěkný trs pálivých kopřiv. Tak navléknete na ruce pracovní rukavice, do nich vložíte nůžky a začnete stříhat - pokud máte štěstí na mladé, ještě nekvetoucí kopřivy, máte o to méně práce. Odstřihnete celou nať a šup s ní do igelitky - v opačném případě odstřihnete kvetoucí část a šup s ní do příkopy (proč to mrhání cenným materiálem? Protože s kvetoucí částí bychom si do našeho elixíru zaseli i seménka, která by mohla nedejbože vyklíčit u nás na zahrádce a o to zas tolik nestojíme), nekvetoucí část  zase šup do igelitky.

A co s úlovkem? Nejlépe pěkně nasekat do nějaké plastové, keramické či jiné nekovové nádoby a zalít odstátou vodou. Na 100 g čerstvých kopřiv budete potřebovat 1 l vody. Necháte odležet 24 hodin (může být i déle, ne však více než 48 hodin, výluh by se pak musel více ředit - viz níže), kopřivy šup z nádoby ven a výluh můžete ihned upotřebit - nalijete potřebné množství do postřikovače a jdete s tím na ty mšice (nejlépe za deště či po dešti,nebo aspoň k večeru nebo hned zrána, kdy ještě nepálí sluníčko, kombinace kopřivový postřik - slunce by totiž mohla být vražedná nejen pro mšice).

Výluh můžete použít i jako prevenci, pokud atak mšicí každou chvílí očekáváte. V tom případě nařeďte do postřikovače s vodou v poměru 1:10 (myšleno 1 díl výluhu, 10 dílů vody).

A dobrá zpráva nakonec - výluh má nejen "protimšicové" účinky. Současně dodává rostlinám potřebné látky, které je činí odolnějšími, zdravějšími a krásnějšími. Pokud byste kopřivy nechali ve vodní lázni máčet pár dnů (kolik přesně poznáte podle toho, že výluh přestane pěnit a dostane tmavou barvu), získáte velmi účinné hnojivo nejen na okrasné, ale také na užitkové rostliny. To je ale třeba naředit ještě více, protože takový výluh je velmi silný. 


Optimální poměr pro měsíční hnojení bývá díl hnojiva na devět dílů vody, u častěji hnojených mladých sazenic výluh zředíme dvojnásobně. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až v poměru 1:50.

No není to paráda? :-)


Výše uvedenému postupu říkají odborníci tzv. fytoterapie. Jedná se o metodu, při níž se pěstované rostliny pomocí výluhů, odvarů a nálevů z různých rostlin zbavují škůdců a chorob a posiluje se jejich zdravotní stav a odolnost. K fytoterapii je možné podle slov odborníků využívat více než dvě stě druhů rostlin. Tak například odvar z přesličky rolní působí proti padlí, monilióze, mšicím, roztočům a proti houbovým chorobám jahodníku a brambor. Běláska zelného odpuzuje výluh ze šalvěje, vratiče, rozmarýny, kopru, mateřídoušky, máty peprné a rajčete. Výluhem ze saturejky, levandule, lichořeřišnice, vratiče a kopřivy zase odpudíte mšice. Proti mravencům se osvědčil neředěný nálev nebo odvar z levandule, majoránky, mateřídoušky a kapradí. Slimáci zase nemají rádi česnek, cibuli, lichořeřišnici, šalvěj, hořčici rolní a mateřídoušku.

Osvědčené příklady fytoterapie v zahradách: 
  • Výluh z rajčatové natě. Připravíte jej z rajčatové natě, kterou zalijete vodou, povaříte a necháte 5-6 dní na sluníčku kvasit. Před vlastním postřikem přeceďte a nařeďte v poměru 1:1 vodou. Výluh je účinný proti mšicím jako postřik nebo proti krtkům, myším a hryzcům v podobě zálivky. 
  • Vývar z tabáku. 200 g tabáku po 2 hodinách louhování povařte a poté za přídavku 200 g rozsekaného česneku nechte vývar půl hodiny stát. V postřiku zředěný 1:10 působí proti živočišným škůdcům, především proti molicím a mšicím.
  • Vývar z přesličkové natě. 600 g čerstvé nebo 100 g sušené přesličky vařte v 5 l vody po dobu 1 hodiny. Potom vývar sceďte a nechte 1-2 týdny stát. Zředěný v poměru 1:5 se používá ve formě zálivky nebo postřiku proti houbovým chorobám rostlin a při dezinfekci půdy před setím nebo výsadbou sazenic.
A o samotném ekologickém hnojení zase někdy příště :-)

Loučím se s heslem "Likvidujme, ale pokud možno ekologicky!" a přeji krásný den

Anička

9 komentářů:

  1. Aničko, moc ti děkuji za úžasný článek a báječný nápad na postřik a hnojivo. Určitě vyzkouším. Neměla by jsi nějaký podobný prostředek na padlí a skrvnitost růží? Přeji krásný den Rija

    OdpovědětVymazat
  2. Rijo, díky :-) Jsem moc ráda, když článek pomůže i dalším. Jinak k tomu padlí a skvrnotosti růží - tady by mohl pomoci vývar z přesličkové nati. Příprava viz článek výše.

    OdpovědětVymazat
  3. Opravdu užitečné informace. Aničko, jsi poklad. :-)
    Ahoj a děkuju i za návštěvu u mě.
    Lenka

    OdpovědětVymazat
  4. Hmmm, to bude treba vyskúšať takéto prírodné ekočary :)
    Ďakujem!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Aničko,
    Super rada !
    Ekologická, levná, sice s trochou práce navíc, ale pokud funguje , tak to za to stojí.
    My zatím mšice neřešíme, růže teprve budeme sázet na podzim, ale slimáci se nám už objevili :-(
    Já to řešila neekologicky- solí.
    Nemáš nějaké lepší typ ?
    Krásný víkend bez škůdců !

    OdpovědětVymazat
  6. Tož Ilonko, to je na námět na další článek :-) U nás máme zabydlené mezi kameny ve skalce i na záhonku (celý ho mám obložený placáky z řeky, protože je trochu ve svahu) ještěrky, pro které jsou plži vítanou pochoutkou (ale také pro žáby, ježky, kachny "běžce"...). Takže řešením by bylo něco obdobného, kde mohou bydlet, na zahrádce vybudovat (a ono to může do jisté míry působit i trochu jako bariéra pro slimáky... i když známe slimáky, ti se dostanou všude :-().

    Jinak - s tou solí - opatrně. Dlouhodobě by se to mohlo obrátit proti vám (hodně zasolená zem) a navíc - ekologičtí aktivisté by Ti dali! Umrtvování slimáků solí je prý neetické, protože prý prokazatelně velmi trpí, protože umírají hodně pomalu a bolestně. Spíš se doporučuje tzv. rychlá smrt - spařit je horkou vodou a pak vylít rozložené "ostatky" na kompost.

    Tak boji zdar!

    OdpovědětVymazat
  7. Aničko, tak já řešila stejný problém - mšice na malinách. Koupila jsem si sice nějaký prášek na příprvu postřiku, ale pak se mi ho vůbec nechtělo použít. A Renatka ( Crafto mania) mi poradila právě kopřivy. Jen jsem nevěděla žádný poměr vody a kopřiv, ani jsem je nelouhovala 24 hodin. Tak snad to zabere, pokud ne, budu alespoň vědět, kde se stala chyba.
    Hezký víkend ... Věra

    OdpovědětVymazat
  8. Věrko, raději něco nežli nic :-) Pokud těch kopřiv bylo dost a nechala si je namočené ve vodě na sluníčku, tak se snad potřebné látky uvolnily i tak :-) Já bych neházela flintu do žita. Krásný víkend :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Mšice jsou potvory, my je máme zatím jen na rybízech. Kpřivy taky dělám, ale tak nějak bez poměru... prostě je zaleju aby byly potopené:-))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna