neděle 19. ledna 2020

5 věcí, které mě v loňském roce nejvíce posunuly vpřed

Po nabitém týdnu vás opět zdravím z podhůří Beskyd a vzhledem k tomu, že jsme stále na začátku nového roku, přináším dnes malé zamyšlení za uplynulým rokem.

Taková ta klasická novoroční předsevzetí (shodit x kg, naučit se plynule španělsky ap.) si už pár let nedávám. Ale přelom roku (i díky Vánocům a celkovým zpomalením s nimi spojenými) i tak ráda využívám pro malé zastavení osobní. 

Umožní mi to srovnat si v hlavě, co mi daný rok přinesl, vyhodnotit, jak se mi dařilo v naplňování mých dlouhodobých cílů, co fungovalo a co méně nebo případně přeorganizovat osobní priority, pokud je to na místě.

Dnes (a v několika dalších příspěvcích) bych se ráda soustředila na to pozitivní (mj. pro to, že jako pozitivní svůj loňský rok určitě vnímám), co mi v loňském roce (ale v některých případech i v dřívějších letech) pomohlo posunout se blíž při naplňování mých dlouhodobých cílů, ať už jde o rozvoj mého podnikání, jazykových dovedností, ... vzdělávání nebo obecnější cíle, které stojí nad výše uvedeným.

Možná v některém z bodů najdete nějakou i inspiraci pro sebe nebo naopak v komentářích přidáte nějakou svou osobní zkušenost, která pro změnu obohatí mě nebo někoho jiného .-)

Když jsem si na to téma udělala do svého notesu takový malý osobní brainstorming, vylouplo se z toho takových 12 bodů. Ale když jsem si je hodila do malé improvizované myšlenkové mapy, ukázalo se, že se dají seskupit do 5 hlavních skupin vnitřních "motorů", které mě pohání vpřed:




1. HOUŽEVNATOST

- houževnatost jednoduše řečeno vnímám jako ochotu a vůli vytrvale a dlouhodobě pracovat na svém rozvoji (ať už jde o jakoukoliv oblast),
- na to téma vřele doporučuji zajímavou knihu "Houževnatost. Síla vytrvalosti a vášně" od Angely Duckworth (která se ve svých výzkumech zabývala dlouhodobě otázkou lidského úspěchu a podmínek, kterými je podmíněn),

K překvapení mnohých ze studií vzešlo, že k tomu, abychom byli úspěšní, talent nestačí. Mnohem větší význam má pro náš úspěch houževnatost - tedy dlouhodobé úsilí, které věnujeme práci na rozvoji vybrané činnosti bez ohledu na obor nebo typ činnosti (fyzická/mentální).

To je poznatek, který vnímám jako velmi pozitivní, protože přináší nám běžným smrtelníkům obrovskou motivaci o to pokoušet se o "úspěch" i v oblastech, ve kterých "nemáme talent" (i když ten je bezpochyby výrazným urychlovačem našeho úsilí).

Sama u sebe jsem vypozorovala hned několik příkladů, které mi výše uvedené poznatky potvrzují. Napříč různými činnostmi, kterým se věnuji. A ne, i když by se mi to moc líbilo, opravdu nemám tolik talentů :-) Ta kniha mi dala vysvětlení, proč tomu tak může být - proč se mi začalo postupně dařit i tam, kde mi nebylo shůry dáno.


Takže je-li něco, co byste rádi zvládli nebo zdolali, ale brání v tom "jen" váš pocit, že "na to nemáte", protože "nemáte talent", hoďte obavy za hlavu a zkuste to a hlavně vytrvejte! Možná nebudete mistři světa nebo nebudete jezdit turné po světových metropolích, ale určitě můžete být lepší než mnoho jiných, kteří tu odvahu nemají, ale hlavně než vy sami, pokud se o to aspoň nepokusíte. 

Když se ohlédnu hodně zpátky, myslím, že minimálně 90 % svých limitů jsem si nastavila já sama (i když někdy pod vlivem některých okolo). Dost možná je to stejné i u vás .-)

V souvislosti s houževnatostí bych ráda vypíchla ještě 2 úzce související věci, které mi pomáhají v tom být více "houževnatá" :-)





A) První je známá jako technika/metoda KAIZEN (vycházející z japonštiny a znamená něco jako "změna k lepšímu").

Její původní uplatňování se sice pojilo k automobilovému průmyslu, ale čas ukázal, že může být velmi dobře aplikovatelná i v jiných oblastech, vč. osobního rozvoje a vzdělávání.

Její podstatou je každodenní praktikování dlouhodobého drobného zlepšování ve zvolené oblasti.

Např. velký úkol - třeba naučit se 1000 nových slovních obratů v angličtině za rok rozdělíte rovnoměrně do 365 dní. Na jeden den připadnou necelé 3 nové slovní obraty a to už působí na psychiku trochu jinak, viďte? :-) 

Úkol/cíl, který se zdál být na začátku jako neřešitelný nebo obtížně řešitelný např. kvůli nedostatku času, se tímto způsobem rozdrobí do podstatně menších a nenáročných každodenních úkolů. 

Je to více motivační a pokud dodržíme každodenní návyk ve vybraném cíli pokročit alespoň o kousek po období celého roku, dobré výsledky jsou zaručené .-)

Mně osobně pomáhá Kaizen např. při rozvoji mé angličtiny a francouzštiny. Každý den se každé z nich snažím věnovat alespoň 20 minut svého času (ale zpravidla je to více - jak to dělám, aby to šlo, viz dále .-))

B) Tím jsem si současně vytvořila malý oslí můstek k další věci, která mi pomáhá být "houževnatější" a tedy i úspěšnější v dosahování mých cílů - nastavení a dodržování dobrých návyků.

Praktikování metody Kaizen je vlastně jedním z takových užitečných návyků (a navíc každodenních). Obecně ale může jít o jakékoliv pravidelné dlouhodobé opakování nějaké činnosti (nemusí být vždycky každodenní). 

V mém případě jde např. o časné ranní běhání 4 - 5krát týdně během celého roku (jedna z mých kamarádek se např. díky tomu dostala během půlroku pravidelného běhání o víkendech postupně až na 20 - 25 km trasy) nebo letos nově zavedená každodenní 50minutovka pro rozvoj mého podnikání od práce na webu a blogových příspěvcích nebo příspěvcích na FB Kvetoucí zahrady nebo Instagramovém účtu Kvetoucí zahrady po vzdělávání v podnikatelských povinnostech nebo vzdělávání v oboru. 


A málem bych zapomněla - zbrusu nový je i letos zavedený návyk pravidelných příspěvků na tento blog s týdenní frekvencí :-)

Na každodenní bázi se ale odvíjí i večerní čtení před spaním - tolik knih, kolik se mi díky tomu podařilo přečíst za poslední rok, jsem naposledy četla někdy na vysoké, a to už je hodně let zpátky :-)

Každý z nás má jiné cíle, jiné potřeby a priority, ale bez ohledu na to vytvoření a dodržování pravidelných návyků může pomoci úplně každému.


Princip výše uvedených přístupů se vám může zdát být samozřejmý a známý, v ničem překvapující a objevný. V jednoduchosti je ale často nečekaně velká síla. 

Nejtěžší na výše uvedeném totiž není nějaký složitý algoritmus toho, co má člověk dělat, ale schopnost dlouhodobě dodržovat něco tak naprosto triviálního, nad čím byste možná jen tak mávli rukou .-) 

Nejen z osobní zkušenosti ale vím, že to prostě funguje a dokážete díky tomu pohnout s věcmi, se kterými jste se třeba měsíce nebo roky před tím bez větších úspěchů trápili.

Uff. A tady už to pro dnešek "utnu". Nečekala jsem, jak moc se rozepíšu hned u prvního bodu... :-)

K dalším tipům, které se mi osvědčily, zase za týden :-) Jak jste na tom třeba s organizací svého času? .-)

A do té doby budu pro změnu ráda za vámi vyplněné řádky v komentářích - třeba o tom, zda máte taky zavedené nějaké pravidelné návyky a jak se vám je daří dodržovat nebo zda se osvědčily a už začaly přinášet své ovoce.

Krásný nadcházející pracovní týden.

A.

6 komentářů:

  1. Aničko, dobře že jsi zpět. Tvé příspěvky jsou vždycky velmi inspirativní! Nejednu pravdu jsem vypozorovala "selským rozumem", možná věkem a zkušeností, bez moudrých knih. To není to důležité, důležité je vytrvat a nevzdávat se! Každý máme něco, o čem si myslíme, že nikdy...
    Děkuji a přeji krásný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Heli, děkuji za komentář.

    Napsala si jednu věc, se kterou hodně souzním - k mnohým poznatkům a uvědoměním jsem si došla časem taky sama a jaké pak bylo překvapení, když jsem se pak dočetla o tom, že někdo na to či ono realizoval nějakou studii, napsal knihu, došel ke stejným nebo velmi podobným závěrům... Mám radost, když se mi pak mé vlastní závěry a zkušenosti potvrdí a často ještě obohatí o něco nového nebo mi to pomůže doplnit pomyslnou mozaiku toho, jak "funguje svět" o další dílek, který zatím unikal mé pozornosti :-) Mám tenhle proces vzájemného obohacování se ráda.

    Hezký večer i Tobě A.

    OdpovědětVymazat
  3. Aničko, pěkně napsané. :-) A přesně jak píšeš Ty i Helenka: používat selský rozum, po malých krůčcích dojít k svému vysněnému cíli. Ono je někdy jednodušší říci: já neumím, nevím, to nejde..., než se trochu víc snažit, zabojovat, překonat svoji lenost, "obětovat" trochu pohodlí... (mluvím i ze své zkušenosti ;-)). Ale potom ten pocit, když se něco povede! :-)
    Aničko, těším se na pokračování. ;-) Měj se krásně! Pá.
    D. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Dášo,

      díky za komentář. Myslím, že ne vždy to musí být jen o pohodlnosti, může to být strach, který nám pomyslně sváže ruce i nohy, ale když se to podaří překonat, najít způsob, jak "naporcovat" slona na malé kusy a ty postupně zpracovat... tak jednou se to podaří. Jen vytrvat :-) Oč větší ten "slon" je, o to větší je pak radost a uspokojení, když se zdolá.

      Krásný víkend

      A.

      Vymazat
  4. Aničko, hltám už tvůj třetí článek za sebou! Děkuji, že píšeš, inspiruješ, "nutíš" k přemýšlení a zamyšlení. Mnohé z uvedených metod aplikuji tak nějak nevědomky... Někdy si na ně ale musím vzpomenout, ujasnit si je, potvrdit si je. Zrovna jako nyní. Jak už jsem ti psala v mailu, nějak se nemohu po novém roce nastartovat, vše běží, ale necítím ten motor s energií, to těšení se. Musím se tedy asi zastavit a vše i ujasnit a naplánovat. Často si píšu i drobné denní úkoly do diáře, nejen, že pak nezapomenu, že mám třeba poslat balíček, zavolat k lékaři, ale mám i zpětně dobrý pocit, když si můžu úkol odškrtnout a také vidím, co jsem stihla...
    Aničko a děkuji, že jsi zpět a těším se na další inspirativní čtení! L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Lucko,

      díky za hezký komentář. Moc mě potěšilo, že Tě mé poslední příspěvky oslovily. Je pravda, že člověk si ke spoustě věcí dojde podvědomě sám. Problém je někdy v tom, že to jsou často jednotlivosti, které nespojuje nějaký společný nadhled nad tím vším. Čtení knih a poslouchání podcastů nebo zajímavých rozhovorů s různými zajímavými osobnostmi z celého světa mi ten nadhled pomáhají vytvořit. Najednou začínám chápat, proč má to či ono smysl, jak to či ono souvisí s dalším ap. Jako bych se na svůj život a svět kolem sebe nedívala jen skrz pár sklíček mozaiky, ale dokázala vidět tu mozaiku (skoro) celou :-) Pokud jde o to "plánování" - hodně mi to pomáhá - mít představu o tom, co mě čeká v daném týdnu, následujícím dnu - rozvrhnout si dobře čas. A úžasná věc, kterou dělám už víc než rok, je každodenní večerní zastavení při psaní "deníku vděčnosti" - nic velkého, prostě v pár heslech, příp. stručných větách si každý den napíšu, co dobrého mě ten den potkalo, co mě potěšilo... Je to skvělá dobíječka a i když jsou někdy náročnější dny, vždycky se na každém najde něco dobrého. Člověk se hned cítí mnohem lépe a pozitivněji :-)

      Krásný zbytek neděle

      A.

      Vymazat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna