neděle 9. února 2020

Je to nejen v těle, ale i v hlavě!

Minulou sobotu jsem před svým pravidelným sobotním dlouhým běžeckým tréninkem váhala, zda vyrazit nebo zůstat raději v teple domova. Ráno jsem se probudila s rýmou jako trám a vypadalo to, že si budu muset dát minimálně na týden pauzu.

Nakonec jsem ale vyběhla s tím, že se buď "dorazím", ale prvních 24 hodin u toho budu mít díky uvolněným endorfinům aspoň hodně dobrou náladu a nebo tu rýmu z těla při běhu vyženu a endorfiny budou taky :-)

Dlouhý zimní běh s rýmičkou minulý víkend nakonec pomohl a já si tak mohla dovolit nejen všechny tréninky v tomto pracovním týdnu, ale i ten nejdelší víkendový dnes :-) Ještě nikdy jsem se silné rýmy nezbavila za jeden jediný den!


















Ne že bych chtěla tímhle příspěvkem vyzývat ostatní k tomu, aby s chřipkou běhali zimní půlmaratony... Ale potvrzuje se mi znovu, že velký díl našich nemocí i jejich léčení leží v naší hlavě a že jsme naopak zpohodlněli a zvykli si na všechno vytáhnout zázračnou tabletu, která nás dá dohromady...

Pokud nemáme teplotu, umírněný pobyt venku si tak může podle mě dovolit každý z nás.

No... i když si o mě můj muž myslí, že jsem se svým "málo odpovědným přístupem" blázen, tak mu to dneska nedalo a šel svou rýmičku poléčit ven na zahradu. Na sluníčko, jen tak se trochu projít :-)Vypadá, že je mu líp .-)

Dobré psychické rozpoložení pomáhá nejen rychlejšímu léčení řady onemocnění, ale myslím, že může být i prevencí jejich vzniku. Každý ke své psychické pohodě potřebuje něco jiného, u mě to je mj. pohyb vč. pravidelného běhání po celý rok.


Včera jsme vyrazili pro změnu s celou rodinou na parádní lyžovačku ve Visalajích :-) 
Přírodní sníh, nádherná okolní zimní krajina a hlavně Viki s námi! Ortoped jí už dovolil pomalý návrat s kolenem k normálu (od září měla spoustu věcí zakázaných, protože si - nevím jak - natrhla na levém koleni vazy). Na velký svah jsme ji sice nepustili, ale užila si to se svým šestiletým trenérem i na tom mírném .-) A Jirka po v pátek dokončeném týdenním lyžařském výcviku v Malenovicích rozdával rozumy :-)











Pro mne i mého muže je letošní rok prvním lyžováním po více než 20 letech. Já stála poprvé (a naposled) na lyžích na sjezdovce na lyžáku na střední. Můj muž sice lyžoval dost, když jsme se poznali. Ale se mnou přešel na běžky a já jej k lyžím přemluvila až letos... ale povedlo se :-) Loni jsme poslali poprvé na lyže i naše děti. Aby si to vyzkoušely, jestli je to bude bavit... a když ano, byli jsme připraveni pořídit lyžařské vybavení pro celou rodinu na další sezónu.

Další krásný víkend je skoro za námi. Už se těším, co nám přinese ten příští :-)

Hezké zimní dny i vám.

A.

2 komentáře:

  1. Že to je hodně v hlavě jsem se přesvědčil minulý týden. Díky letošní zimě nezimě jsem se dostal na běžky jen jednou, 25 km po hřebeni Orlických hor. A přitom jsem měl běžet Jizerskou 50. Chtěl jsem prodat startovní číslo, ještě v pátek před závodem. Díky potomkům a manželce jsem se rozhodl, že to zkusím, že vzdát mohu kdekoliv po trase. A výsledek? Běžel jsem v naprostém uvolnění a pohodě, poprvé, co jsem si závod skutečně užil. V hlavě jsem měl, že běžím krátký výlet pro radost. Opravdu to tak funguje!
    Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle, to je skvělé - ten výkon, podpora rodiny, ale hlavně to, že k němu vedla ta radost v průběhu závodu. Díky za sdílení vlastního příběhu :-) Hezké dny A.

      Vymazat

Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.

Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.

Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.

Mějte krásný den

Anna