Kalhoty ne, ale kapsář na nezbytnou výbavu každého malého lékaře a zubaře .-) Bude viset v naší mateřské školce .-)
Na pořad dne nakonec přišel předposlední den loňského roku.
"Záda" kapsáře, stejně jako přední část všech kapes, jsem zpevnila textilní výztuží. Aby kapsář pěkně držel a kapsy se neprověšovaly. Kapsy jsou řešené jako "hluboké", aby v nich bylo dostatek místa na všechno příslušenství.
Část materiálu (na "záda" kapsáře) byla kupovaná. Na čelní straně kapes jsem ale recyklovala menší kousky látek, které jsem dostala k využití ze školky. Protože byly v jemných pastelových barvách, trochu jsem je rozveselila ozdobnými proužky z puntíkovaných a proužkovaných látek ze svých zásob. Podobně i boční díly kapes.
Ta kombinace jemného a veselého se mi moc líbí. Kdybych všechny látky vybírala sama, sáhla bych asi podvědomě po pestřejších barvách. Někdy ale stojí za to vybočit ze zajetých kolejí .-)
Když jsem s Viki stříhala materiál na jednotlivé části kapsáře, říkala jsem jí, že toto je ta nejnáročnější (a pro mě nejméně zajímavá) fáze. Že samotné sešívání už je čirá radost a nic než radost. No..., když jsem to celé monstrum dostala pod patku šicího stroje, už jsem si to nemyslela :-)
Když jsem před pár lety šila kapsáře poprvé (a naposledy) pro Viki a pak Jiříčka, zapřísahala jsem se, že se v šití do budoucna soustředím jen na "maloobjemové" věci. Mnoho hmoty mě u šicího stroje znervózňovalo. Ale člověk někdy míní a čas mění .-)
Každopádně mám z kapsáře radost - tak snad splní očekávání i ve školce.
Krásné první dny nového roku
A.
Aničko, koukám, že už jsi pěkně rozjetá ;-)
OdpovědětVymazatKapsář se Ti moc povedl, i když věřím, že hmota pod patkou stroje musela být výzva !
Krásné lednové dny !
Ilonko, neboj, já už se zase zklidňuju :-))) Mám hromadu pracovních úkolů, na kterých chci "vyšívat", takže ručně tvořivě teď zase polehoučku :-)
VymazatALE jedna z mých letošních výzev zní "alespoň jeden kreativní projekt měsíčně (a neprůměruje se to, takže kdybych jich udělala v tomto měsíci 12, tak po zbytek roku nebudu mít nohy na stole) :-)
Vzešlo to z uvědomění si, že to prostě životně potřebuju :-) Ale práce (pro ostatní) pro mě měla vždycky vyšší prioritu než mé záliby. Učím se to měnit a loni jsem na sobě v tomto ohledu docela popracovala (myslím) :-) Vím, co mému vnitřnímu já dělá největší radost a já se mu to teď snažím více dopřávat, i když to znamená být větší sobec. Tvoření je jedna z těch věcí :-)
Měj se krásně i Ty! A.
No, Aničko, ty jedeš! :-) Já jsem ještě nestihla ani vytáhnout stroj zpátky na pracovní stůl:-D Kapsář je super a moc se mi líbí, že pěkně drží tvar, ty plandavé nemám moc ráda, ale umím si živě představit, jak jsi ho lámala pod patku.:-)
OdpovědětVymazatLuci, děkuju za ohlas :-) K tomu "jedeš" - víc u odpovědi k Ilončině komentáři .-) Měj se krásně a šťastný start v nové práci! A.
VymazatKapsáře se povedly. Já to měla nějak podobně. Když jsem šila vnučce do postýlky, říkala jsem nikdy více. a za několik let jsem jí šila za postel v rohu, takže 3 metry. Popíchaná jsem byla hrůza vzpomínat. Ale radost byla veliká, takže se to vyvážilo.
OdpovědětVymazatMilá anonymní čtenářko, díky za komentář (a příště prosím i o jméno :-)) Je to pravda, člověk časem na všechno to "příkoří" zapomene a zůstanou jen hezké dojmy a úsměv na rtu :-)) Hezké dny A.
VymazatHezké jsou.Já mám nakoupený plný koš látek a chci začít šít nové zimní polštářky do obýváku a nějak se k tomu nemohu dokopat. Martina
OdpovědětVymazatMarti, však ono to přijde, až bude ten správný čas! :-) A pak budete mít doma kopu nových polštářků a k tomu beztak ještě nějakou prostírku nebo ubrus :-) Krásné dny A.
VymazatJá myslím, Aničko, že děti budou nadšené a brzy je zaplní vším potřebným. ;-)
OdpovědětVymazatPohodový večer!
D.
Dášo, uvidím. Za nějaký čas to zajdu zkontrolovat :-))) Krásnou sobotu A.
Vymazat