Desáté

Mám pocit, že až s dětmi si člověk uvědomuje, jak rychle život utíká.

Viktorčiny desáté narozeniny ❤️

Když mi bylo jednatřicet a stala jsem se poprvé mámou, úplně se mi přetočil vzhůru nohama celý můj dosavadní svět. Viktorka nás oba s mužem zaměstnávala od rána do noci (a často až do dalšího rána) :-) A i když vyrostla z miminka a pak batolete, vždycky pro ni bylo hodně důležité "dělat všechno spolu".

Už od mala jsme o ní mluvili jako o "hořáku". Do všeho šla po hlavě, s maximální energií, nadšením, celým svým srdcem, i když u toho občas padaly ostatní děti jako kuželky :-) Možná jí ten velký "oheň" uvnitř pomáhá úspěšně překonávat nejednu zdravotní komplikací, kterými si už od raného dětství postupně prošla a prochází.

Obdivuju její srdečnost a nesobeckost, i když se někdy trochu bojím, aby toho jiní nezneužívali. 

Není zatím moc vyhraněná a stálá, pokud jde o oblasti jejího zájmu. S velkou zvědavostí tak čekám, co si nakonec získá její trvalejší přízeň... Ráda kreslí a tu a tam i tvoří.

A možná ještě jedna oblast by tu byla... a táhne se s ní už odmalička (nejednou nám jako batole usnula s lžičkou v puse a rukou v talíři během jídla) :-) Ráda se točí kolem vaření a je nadšená, když spolu zkoušíme něco nového. Ostatně během "koronavirových prázdnin" se z ní stala skvělá svačinářka - její plněné tousty nebo ovocné salátky jsou skvělé!

Byla i u přípravy všech tří narozeninových dortů, které jsem letos chystala, vč. toho posledního, který byl určen pro ni.

Jedním z letošních dárků tak byla "Moje první opravdová kuchařka", kterou napsala 14letá česká holka pro všechny, kteří se v kuchyni začínají rozhlížet. A když už, tak už - ještě včera večer jsem jí na poslední chvíli spíchla i kuchyňskou zástěrku (nápady mi chodí, kdy chtějí, i za pět minut dvanáct :-))

Viki i Jirka byli z nové kuchařky pro děti nadšení tak, že se chtěli hned po snídani pustit do prvního receptu. Tak jsme dnes měli na dopolední svačinu moc dobré lívance :-)

A ještě jedna novinka - loni na podzim nás děti přemluvily k pořízení 2 už větších morčátek (jedno jsme bohužel museli utratit velmi záhy, protože Jirkovi nešťastnou náhodou upadlo a poškodilo si páteř). Viktorka pak po nějaké době prosila, abychom jejímu morčátku pořídili znovu kamarádku. Těsně před svými letošními narozeninami si tak ve zverimexu vybrala mlaďounké morčátko. S tou starší jsou jak máma a dcera :-) Obě jsou miláčky celé naší rodiny.

Mějte krásnou, i když trochu uplakanou neděli.

A.