Červený plůtek

... jsem si do naší kvetoucí zahrady vysnila za dlouhých zimních večerů jako jeden z řady plánovaných záměrů do letošního, případně dalších let :-)

Tedy já jsem si vysnila jednoduchý plůtek a nové osázení v záhonu mezi ovocnými stromy a keři. Nápad s barevným laděním přišel na jaře. Líbí se mi, když mezi zelení občas vykoukne nějaký zajímavý detail. A aby měl šanci vyniknout, připadá v úvahu nějaká netradiční barva. 

Velmi hezké jsou zahradní doplňky v světle modré barvě, které trochu evokují jižanský styl. Červenou mám spojenou především s východními zahradami a červenými můstky v japonských zahradách. Ale myslím, že jí to bude skvěle slušet i v naší kvetoucí zahradě, obzvlášť až se půda před ní hezky zazelená a rozkvete...

Kočičáky nad plůtkem jsem Vám už představovala. Zbývá ještě doplnit pár plecháčků nebo keramických hrnečků (sousedka se mi nabídla, že by snad nějaké objevila z dřívějších let, tak uvidíme) A samozřejmě na cestě jsou i nové rostlinky, kterými bude osazena plocha před plůtkem - půdopokryvné růžičky, denivky a letos budu mít v záhonech i milované jiřinky .-)

Krásný pátek

A.

Dorazilo mi další vydání novin...

... v metráži. Po první várce novinového výtisku na skládacích nákupních taškách, polštářích vánočních i nevánočních, prostíráních i kloboučcích se jen zaprášilo. Tyto jsou ale ještě zajímavější :-)

Pro paní Milušku, ke klobouku v retro modrobílých "proužkokvětech" tedy ještě jeden nadčasový kousek. Puntík, ani proužek coby "garde" nikdy nezklamaly, za mě je tomu i teď .-)

Opět jsem si trochu hrála s úpravami kloboučku... na koláži je vidět kolik podob (a není to vyčerpávající výčet možností) jeden a tentýž klobouk může mít :-)

Krásné dny

A.

Můj zahradní sen...

... o vyvýšených záhonech se konečně stal skutečností. 

Přes veškerý původní odpor a protest mého muže .-)

A jsou to macci - 1,8 x 2,2 m a 1,4 x 1,4 m, vysoké 0,6 m, tloušťka desek 8 cm (chtěla jsem, aby něco vydržely).

Obecně bych ale doporučila spíše menší šířku, maximálně do 1,2 m, záhon se tak lépe obhospodařuje z jedné i druhé strany až do středu. U nás nebylo mnoho místa. Kdybych udělala více menších záhonů, ztratila bych hodně místa na uličkách mezi nimi, proto jsem zvolila toto řešení. 

Vzhledem k výše uvedenému mám uprostřed toho většího v plánu nějakou pěknou oporu na pnoucí fazole - je to pro mne způsob, jak vyřešit méně dostupný střed a současně zapůsobit trochu esteticky.

Pokud jde o realizaci, asi nejhorší bylo vytřídit a částečně odvozit všechnu původní zeminu a vybudovat ze dvou stran opěrnou suchou zídku (bylo to o to náročnější, že je místo v mírném, ale přeci svahu). Troufám si říct, že tak 90 % této činnosti jsem udělala sama. Muž mě v tom chtěl nechat pěkně vykoupat a myslel, že to časem vzdám. Ale pochopil, že jsem mnohem tvrdohlavější, než si kdy myslel a dostal strach, že by to mohlo být to poslední, co na tomto světě udělám, začal mi tak později vypomáhat.

"Ohrádky" jsme již budovali svorně spolu :-) Konstrukci jsme dávali dohromady v garáži - dvě řady desek a zespodu králičí pletivo proti hrabošům. Třetí řadu desek až na místě, abychom konstrukci zvládli sami dva přenést. I přesto nám musel s přesunem většího záhonu pomoci soused, konstrukce je sama o sobě opravdu hodně těžká.

O materiál do vyvýšených záhonů jsem se postarala sama - kromě zeminy by správně založený vyvýšený záhon měl obsahovat ještě další vrstvy (viz dále). Díky níže uvedenému složení lze využít tzv. kompostového efektu, který miluje zejména plodová zelenina, ale i dalším druhům zeleniny se ve vyvýšených záhonech velmi daří. Vysetá zelenina v záhonech, které se rychleji zahřívají, rychleji vzchází, vysazené sazeničky rychleji rostou a i plodnost nastává dříve.

Jak vytěžit z vyvýšených záhonů maximum? Zkuste se držet níže uvedených zásad .-)

1) dno vyvýšeného záhonu vyložíme tzv. králičím pletivem s malým okem (13 mm), zabrání hlodavcům, aby do záhonu pronikali zespodu, po stranách jej ohněte asi 10 - 20 cm vysoko, aby si nenacházeli postranní uličky,

2) jako ochranu proti vlhkosti lze vnitřní stěny dřevěných vyvýšených záhonů vyložit tzv. nopovou folií (používá se ve stavebnictví). Přiloží se nopky či bublinkami tak, aby směřovaly ke dřevu - umožní dřevu větrat a zpomalí hnijící procesy. Dno ale nevykládáme, abychom nezabránili přístup užitečným žížalám.

3) Ke zvýšení trvanlivosti dřevěných vyvýšených záhonů pomůže i podložení rohových hranolků kameny či betonovými dlaždicemi a napuštění přírodními oleji.

4) Při plnění vyvýšené "ohrádky" pro pěstování zeleniny dodržujeme doporučenou skladbu i její pořadí, tedy:

a) spodní vrstvu (tedy hned po králičím pletivu) by měl tvořit hrubě nasekaný materiál (větve, chvojí, zahradní štěpka ap.), 

b) nad ní přijde vrstva drnů a vyzvednuté ornice v místě záhonu, 

c) na řadu přichází směs hrubě rozloženého kompostu, slámy a listí,

d) a jako poslední, nejvýše uloženou vrstvu připravíme směs zahradní zeminy a prosátého kompostu.

5) Výše uvedené složení vyvýšeného záhonu vyžaduje určitý prostor, počítejte u něj s ohrádkou vysokou minimálně 60, ale lépe až 80 cm. Při této výšce je jednodušší jednotlivá patra ohrádky přidávat postupně, než vyplňovat od začátku již zcela dokončenou ohrádku.

Výše uvedené velmi pěkně ilustruje uvedený obrázek.

Zdroj obrázku: https://www.mein-schoener-garten.de

A mně teď zbývá promyslet, co kam a začít sázet a sít, také dokončit chodníčky z kačírku. Upravit bude asi třeba i chodníček z betonových dlaždic před záhony směrem ke kompostéru, který je teď dočista prázdný (vše padlo na záhony). A protože už má své nejlepší za sebou, ráda bych toho, že v něm nic není, využila k vybudování nového... Jak jen to ale udělat, abych na to nemusela být sama... .-)

Krásné dny

A.

Modrobílé retro...

... v kombinaci květů a proužků patří mezi mé nejoblíbenější. A nejsem v tom sama... 

Paní Miluše si u mne objednala oboustranný letní klobouček právě v těchto dekorech.

Vypadá to, že sotva začalo jaro, někteří už myslí na léto :-) A já asi začnu taky. Rozhodla jsem se totiž, že dalšího modrobílého fešáka ušiju pro sebe, ať nejsem za tu pověstnou kovářovic kobylu, už přesně vím, který outfit kloboučkem oživím :-)

Krásné dny

A.

Komu se nelení, tomu se zelení...

... aneb malé nezahradní rozptýlení :-)

Patchworková podkafíčka pro mou bývalou kolegyni Markétu, která se brzy stane už potřetí maminkou.

A že to jaro bere opravdu vážně a chce být "chic" i u nakupování, objednala si u mne i černou nákupku s ručním ptačím potiskem a bílozelenou výšivkou :-)

Krásný start do nového pracovního týdne A.

Jsem vážně šťastný člověk...

Krásný sobotní den, milé čtenářky mého blogu,

také Vám tak rychle utíká čas? Už řadu týdnů se nemohu každý pátek se zbavit dojmu, že právě včera byla neděle a před sebou mám nový týden... a přitom mám další víkend před sebou :-)

Jestli je pravda, že když člověku utíká čas rychle, nenudí se a baví ho, co dělá, tak jsem vážně šťastný člověk. A opravdu jsem. Mám také zdravou rodinu, oba mí rodiče žijí, mám dvě hodné sestry a ještě i babičku. A dá se říct, že teď žiji i svůj sen.

Ještě před dvěma lety bych si řekla, že začít sama podnikat v nové oblasti mimo svůj původně vystudovaný obor je vážně úlet a ťukala bych si při tom na čelo.. a teď v tom vážně lítám :-) 

Nikdy bych nevěřila, kolik dovedností i schopností nabytých v dřívějších dobách mi vedle nezbytného zahradnického know-how má nová profese umožní z dřívějších dob uplatnit, ale také rozvíjet. Píšu, vysvětluji, učím, vedu, organizuji, naslouchám, motivuji, povzbuzuji... ale také fotím, začínám opět kreslit, dělat jednoduchou grafiku, rozvíjet web, zkoušet práci s různými SW a učit "se" či svou práci prodávat (a to je asi nejtěžší, teď už se neschovám za hlavičku firmy či instituce, leda za své jméno :-)). 

Mám skvělé klienty, se kterými je radost pracovat. Jsou tak různorodí a přitom mají (i máme) tolik společného. Kromě rozzářených očí mých dětí není mnoho věcí, které by dokázaly přebít ten skvělý pocit, když se vracíte ze schůzky od klienta domů dobití pozitivní energií (přestože jste měli našlapaný týden a z hromady hodin práce u počítače už vám hučí v hlavě a venku k tomu celý den lije jako z konve)... Jsem vděčna i za zpětnou vazbu, kterou od nich dostávám - utvrzuje mě pokračovat v tom, co dělám, jak k práci přistupuji a že poctivost se vyplácí.

Proto nelituji toho, co bylo, ani toho co je. A čím jsem starší, tím víc věřím v to, že někdo nahoře nade mnou drží ochrannou ruku a moc mi fandí. A čím víc se snažím a pracuji na sobě, tím víc krásných příležitostí mi staví do cesty. Někdy se mi dokonce zdá, že nechce, abych moc zahálela. Takže i když jeden pracovní projekt po čase opustím, téměř okamžitě se objeví jiný.

I když zdaleka už ne v takové míře jako během MD/RD, ale i přesto čas od času ráda odběhnu i ke svým tvořivým radostem - ručním pracím, všelikému tvoření i kutění (často v tandemu s mužem, kterého se mi stále daří alespoň občas k dalšímu novému kutilskému počinu přemluvit). Když se to podaří, o to víc si toho užívám a vážím.

Učím se ale také neplýtvat energií a časem na věci, které mi přestaly přinášet radost a dělala jsem je dlouho jen proto, že se ode mne očekávaly jako samozřejmost a taky proto, že nerada "potápím lodě, když chybí jiný kapitán". Bohužel však přes svou snahu přistupovat k tomu, do čeho se pouštím, zodpovědně, se nedokážu zbavit v takovém případě dojmu, že věci nedávám tolik, jako kdybych pro ni "hořela" a cítím, že je třeba odejít dříve, než mne dočista znechutí.

Mám totiž jedno sobecké přání - chci zůstat šťastným člověkem :-)

A teď jeden dotaz na vás - jste také šťastní? Chodíte svému štěstí naproti? A co děláte proto, aby "neuteklo"? :-)

Mějte se krásně, na nás už se sluníčko krásně usmívá z oblohy :-)

A.

První jarní...

... den je konečně tu! :-)

A s ním i můj letošní jarní věneček ve stylu "na přírodní vlně". K jeho výrobě jsem použila část bohatých zásob sena, které mi dodala paní učitelka z naší školky, nějakou tu sušinu a pár pírek z dřívějších let a obháčkovaná vajíčka (zásoby z dřívějších let). 

Snítky s drobnými žlutými květy jsem získala rozebráním umělohmotné květiny na drobnější kousky. Moc umělé květiny nemusím, ale když je to v malém a k dispozici není dostatek přírodního materiálu, přimhouřím oko :-)

A když jarní věnec, tak i jarní dekorace v blízkosti domu! Rostlinky jsou čerstvě vysazené, ale i tak už dokáží zvednout náladu a co teprve, až se rozrostou a také rozkvetou i všechny vysazené (nerychlené) cibuloviny... :-)

Krásné jarní dny, mé jaro začalo moc hezky návštěvou dvou kamarádek (jako připomínka pěkného, ale velmi krátkého setkání, se na mě usmívá ta krásná růžová primulka ve fialovém květináči .-))

A.

První (téměř) jarní pozdravy...

... z naší kvetoucí zahrady, která se začíná pomalu probouzet :-)

Na podzim do trávníku vysazené krokusky už začínají na sluníčku pomalu nakvétat... a lákat včely i včelí medvídky, ten dnešní byl obzvláště vypečený :-)

Krásné dny

A.

Kohoutí retro...

... skládací nákupní taška je nečekaným zpestřením posledních poměrně dost nabitých dnů. Ale vítaným. Já bych se asi do většího tvoření ještě nějakou dobu nepustila, pokud by mě k tomu nepřinutily okolnosti (viz karnevalový kostým pro Viki). Práce u mě měla vždycky přednost před zábavou... Takže své poslední zákaznici děkuji. Výrobky do obchůdku na Fleru sice beru jako zábavu, ale již zadanou objednávku odmítám velmi nerada .-) A tak se šilo a protože už to asi hodně potřebuji, náležitě jsem si to ušila a taška šla pěkně od ruky. 

Oblíbenou skládací nákupku už jste u mne viděli mnohokrát. Černobílá klasika spolu s bílým ručním peříčkovým potiskem a jednoduchou výšivkou patří k oblíbeným. Co se mění, je dekor podšívky, klopy a uch tašky. Už tady byly velké puntíky, staré noviny, proužky... a tentokrát tzv. kohoutí stopa, můj další oblíbený dekor. Na tašce se mi hodně líbí, tak doufám, že bude i zákaznici a hlavně osobě, která taškou bude obdarována .-)

Krásnou neděli

A.

Krásný mezinárodní den žen...

... já jej trochu neplánovaně začala slavit už od rána.

Vyřizování na živnostenském úřadě kvůli nefunkční datové schránce proběhlo díky milé úřednici rychle a v pohodě. V příjemném duchu se nesla i návštěva úřadu práce kvůli ukončení rodičovského příspěvku. 

Pro někoho maličkost, pro mě celkem zásadní věc, neboť nepříjemný úředník, (ale i prodavač, pošťák... zkrátka kdokoliv, s kým se dostáváme během dne do styku) se studeným čumákem a kyselým obličejem mi dokáže zkazit celý den. Orientace na zákazníka/klienta by měla fungovat jak v soukromém, tak veřejném sektoru. A řekla bych, že tam obzvláště, je-li financován z daní, dotací či darů veřejnosti. V soukromém sektoru to (zpravidla) velmi rychle zařídí trh. Nespokojený zákazník si navštíví jiného obchodníka či výrobce, nespokojený zaměstnavatel vyhledá časem jiného zaměstnance. Vybírat si stát, ve kterém budeme žít, samozřejmě můžeme, ale není to tak jednoduché, jako když si každý den vyměníme ponožky či spodní prádlo.

Po úřadech a podobných institucích nechodím zrovna ráda. O to víc mě potěší, když stále více narážím na příjemného úředníka na protější straně, který svou práci dělá rád a umí a hlavně chce poradit, pomoci. Ostatně kvůli toho na úřady především chodíme - řešit nějaký problém - od nové občanky, cestovního pasu, techničáku k autu..., přes různá povolení a potvrzení.

Bohužel nepatřím mezi tu hrstku osvícených, kteří by se dokázali přes nepříjemné jednání jen tak přenést a s úsměvem si žili dál spokojeně ve své vlastní pozitivní "bublině". Dokonale u mne funguje vztah akce = reakce. Ale pracuji na tom (myslím na té bublině :-)). Ono to totiž funguje, když se to umí. Jen zvládnout první vteřiny, minuty a půlhodiny, kdy člověkem cloumá vztek, bezmoc, rozhořčení... :-))) A ruku na srdce, taky se snažím, abych nebyla já sama tím, kdo svou "akcí" vyvolá tu nechtěnou "reakci" .-)

Věřili byste, že jsem se vám dnes původně chtěla jen pochlubit s mými novými přírůstky do zahrady?... .-) 

Ale nějak mě to dnešní ráno opravdu dojalo, den začal tak krásně. Prostě jsem ten pocit musela pustit ven. Mám pocit, že se někdy točíme v zamotaném kruhu a úplně zbytečně. Je to tak krásné, když se k sobě lidé chovají hezky...

Docela by mě zajímalo, jak to vidíte vy? Jaké jsou vaše zkušenosti? Jste "osvícení" nebo patříte mezi "reakční" typy? .-)

A tady jsou konečně mí kočičí krasavci a krasotinky z keramiky. Podobné jsem viděla na loňské návštěvě u Stáni z Kouzla venkova a nemohla jsem je pustit z hlavy. Takže když jsem narazila na osůbku, která je vyrábí, neváhala jsem ani na vteřinu... navedlo mě to ale myšlenku znovu po mnoha letech uhníst z hlíny něco sama, tak se asi brzy poohlédnu po nějakém keramickém kroužku .-)

Místo, do kterého jsem své nové zahradní dekorace pověsila, momentálně prochází proměnou. Mám pár nápadů, které bych zde ráda postupně zrealizovala. Snad se je tedy podaří vyplnit podle představ a třeba inspirovat i někoho dalšího.

Mějte se krásně

A.

Indiánka...

... tak tou se alespoň na pár hodin brzy stane naše Viki. Chystáme se na náš místní karneval. Kromě obligatorních drobných dárečků v podobě náramků na ruce či záložek z plsti, které spolu s dalšími maminkami pro děti každý rok vyrábíme, jsem se tak pustila na poslední chvíli i do výroby kostýmu. Naštěstí ten Jiříčkův už máme (využijeme dřívějšího čertíka, kterého jsem chystala před několika lety Viktorce).

Půl metru světle hnědé a kousínek červené látky jsem měla doma. Stačilo dokoupit pět metrů červených třásní, kousek červeného šikmého proužku, pět pírek na čelenku a mohlo se začít .-) Háčkované "indiánské" pončo už znáte z dřívějška, teď jako bych jej našla. Drhaný koženkový pásek pochází z mých bohatých doplňkových zásob z "předdětných" let :-)

Moc vás všechny po delší odmlce opět zdravím. Poslední měsíce byly trochu náročnější, pustila jsem tak k vodě jednu pracovní aktivitu, která mi již nepřinášela radost a naplno se chci opět věnovat hlavně zahradám a všemu, co se kolem nich točí. Před pár dny jsem po roce přerušované práce vypustila do světa svůj druhý eBook se zahradnickou tématikou, na kterém jsem v únoru rovněž hodně pracovala. Těším se tak, že se snad díky uvolněným rukám pracovní program opět trochu "utřepe" a já se dostanu častěji i k blogu.

Mějte se krásně a snad opět brzy "na viděnou"

A.