Bylinkový kopec...

... místo původně plánované bylinkové spirály, která by se do míst, která jsem pro ten účel na zahradě vymezila, nevlezla ani v "šišoidní" formě. 

Včerejší dopoledne i část odpoledne byly pro mne hodně náročné, hlavně Jirka pěkně "přitápěl". V takových chvílích se potřebuji nějak fyzicky "vybít". Pomáhá mi sport s velkým výdejem energie či nějaká fyzicky náročnější manuální práce. Posekala jsem celou zahradu, vysála celý dům, uklidila v koupelně, pověsila prádlo a stále to nebylo ono... 

Těsně po páté odpoledne jsem využila manželovy přítomnosti doma a znovu i s Jirkou vyrazila ven s tím, že si trochu zajezdíme s odrážedlem, koloběžkou ap. To nás velmi dobře naladilo a já dostala nápad, že bych si zkusila připravit místo na svůj už delší dobu plánovaný bylinkový kopec. 

Nakonec jsem za Jiříčkovy více než hodinové asistence zvládla místo nejen připravit, ale kopec i vyrobit a částečně osadit. Byl tak moc šikovný (no až na jeden moment, kdy mi navrstvený kopec začal po obsypáním kačírkem zase zpátky rozebírat :-)) Zbytek osázení na nás ještě čeká až dokoupíme další sazeničky. A pak jen čekat, až se bylinky ujmou a začnou se pěkně rozrůstat, aby ten kopeček nebyl takové holátko :-)

 

Spirála to sice není, ale snažila jsem se zachovat její hlavní principy (světová orientace, složení kopce, umístění rostlinek ap.), věřím tedy, že brzy přinese své pomyslné ovoce. 

Některé bylinky jsem zachránila z vlastní zahrádky (máta, meduňka, dobromysl alias oregano, pažitka, tymián, yzop...), některé jsem před časem přikoupila (saturejka horská, pelyněk kozalec alias estragon, fenykl a znovu i pelyněk kozalec) a některé ještě přikoupím (pažitky není nikdy dost a navíc se mi hodně líbí i v kvetoucím stavu, podobně cibule zimní, která je velmi dekorativní i "jedlá" :-), pak ještě šalvěj, "vytrvalou" majoránku, mateřídoušku...). Libeček zůstává díky své velikosti na svém původním stanovišti, podobně i divizna. Bazalku mám vysetu mezi zeleninou ve vyvýšeném záhonku, ale zatím moc nechce růst do výšky, tak uvidíme... Měsíček se mi s brutnákem a lichořeřišnicí sám vysemeňuje v zeleninovém záhonku automaticky už druhý či třetí rok, ve spirále s nimi nepočítám.

A po práci na večeři od manžela připravený rohlíček s mou oblíbenou domácí tvarohovou pomazánkou s česnekem a k tomu rajčátkový salát. Uff, to mi pak bylo dobře :-) A o to víc, že se mi konečně (a navíc neplánovaně) podařilo zrealizovat jeden z mých dlouhodobých restů :-)))

Mějte se fajn

A.