Dýňový džus...

... jsem poprvé ochutnala jako dítě, když jej z naší bohaté úrody vyráběli rodiče doma. Ostatně nechápu, jak to tehdy mí rodiče dělali, ale my jsme měli bohaté úrody u všeho, nač si vzpomenete (jen já jsem to jako dítě nedokázala náležitě ocenit... viděla jsem místo ní vždy jen hromadu práce s tím spojenou :-)) 

Naše domácí produkce tak vedle dýňového džusu zahrnovala speciality známé i méně známé od kečupů, přes cuketovou hořčici, džem ze žlutých rajčátek, čínskou směs pod maso z cukety, rajčat a paprik, čalamádu, okurky, zelené fazolky, červená řepa, celer, kapie, kopr... to vše nakládané v sladkokyselém nálevu, ovocné kompoty, kysané zelí, všelikeré džemy, sirupy... jablečný mošt, domácí ovocné vínko... zkrátka nač si vzpomenete... V létě to v našem bytě po příjezdu ze zahrady často vypadalo jako v nějakém velkoskladě ovoce a zeleniny :-)

Dnes už si řadu věcí kupujeme v obchodě. Naše minizeleninové políčko zdaleka nedosahuje plošné výměry pole, na kterém pěstovali ovoce a zeleninu mí rodiče. Ale některé věci stojí za to udržovat. 

A občas se zadaří a člověk se dostane bez vlastního přičinění i ke zpracování něco "exkluzivního", co dostal darem od jiných :-) Jako tentokrát. Při posledním tvořícím podvečeru přišla řeč na dýně a já jsem se zmínila o tom, jakou radost by mi aspoň jedna taková udělala. Hlavně kvůli semen, ze kterých bych ráda něco tvořila. No a ani ne dva dny na to mi jedna z kamarádek přivezla jednu šikovnou dýněčku přímo domů a další zase poslala po manželovi sklenici vyloupaných semen :-)

Nad tím, co s dýní, jsem nemusela dlouze polemizovat. Dýňový džus. Jedině. Pokud jste dosud neochutnali, doporučuji vyzkoušet. U nás se po něm vždycky hned zaprášilo :-)

3 kg oloupané dýně nakrájíme na kostičky. Zalijeme nálevem z 2,5 l vody, 1200 g cukru, 1 polévkové lžíce kyseliny citronové, 3 citronů oloupaných a nakrájených na plátky a 1 balíčku ovocitu/vitacitu s pomerančovou příchutí (nebo něčeho obdobného, co dnes seženete na trhu). 

Necháme 24 hodin máčet, občas zamícháme. Druhý den den přidáme další 2 oloupané citrony, nakrájené na kousky a vše vaříme doměkka. Po zchladnutí postupně rozmixujeme. Směs rozředíme 10 l převařené vody a přidáme šťávu ze 3 citronů. Přecedíme přes husté síto (tuto fázi přeskakuji, nevadí mi, že džus nemá konzistenci čiré tekutiny, naopak mi bez přecezení přijde takový autentičtější, ale každý podle svého gusta :-)), nalijeme do láhví, zazátkujeme a dáme vychladit. 

Kupuji v IKEi láhve s retro uzávěry. A protože se mi podařilo z dýňky vyrobit 16 litrů džusu, použila jsem i obří sklenice po okurkách. Těm jsem jen trochu vylepšila víčka, abych se u degustace nemusela koukat na zelené okurky... :-) Jestli někdo z vás všechny ty recyklované sklenice od okurek počítá, musí mít krásný obrázek o tom, jak často je u nás doma baštíme :-))). 

Džus uchováváme v chladu. Trvanlivost nemám ověřenu, džus u nás vždy zmizel během dvou týdnů :-)

Tak ať chutná!

Hezké podzimní dny

A.