... se zabydlel na našem okenním parapetu u jídelního stolu. K jeho výrobě nám stačila jedna silonová punčocha, zahradnický substrát, semínka obilí, zbytky plsti a korálky (na výrobu očí), kousek nitě (na výrobu nosu) a kousek barevné šňůrky (na ústa). A pak jen pravidelně zalévat a čekat, až narostou vlásky (nám začaly růst i první vousy :-))
Děti kluka pozorují každý den. Už jen čekám, kdy vezmou do ruky nůžky a udělají mu nějakou tu pěknou fazónku :-)
Krásné dny
Anička
Tak to jsi mě teď dostala:-))) nemám slov. Co všechno se dá vymyslet. A běhounky mám ušité, dám dnes odp na blog. Do tašky se určitě pustím. Díky za inspirace. Ála
OdpovědětVymazatÁlo, tohle není žádná novinka. Střapáčky z osení znám už z dob svého mládí, jen u nás doma byl kupovaný a já chtěla něco vlastního :-))
VymazatAničko, to je fakt vtipné...Ivana
OdpovědětVymazat:-)
VymazatAhoj Aničko
OdpovědětVymazatNo je moc pěkný,sluší mu to klukovi.
Hezké prožití velikonočních svátků Marťula.
Marťo, krásné Velikonoce i Tobě :-) A.
VymazatZnám, poprvé jsem "kluka" ještě s miniaturním ježkem dostala od své snachy. Dotáhl to až na pěkné "háro", které jsem mu musela zastřihnout. Další rok jsem kloučka už vyráběla sama a během roku pozorovala, jak se z kloučka stává vlasatec a nakonec šedivý stařík. Pak už jsem nezalévala, vlasy zežloutly a celá hlava uschla, ale stále byla ke koukání. Aničko, krásné svátky přeji.
OdpovědětVymazatPěkný příběh :-)
Vymazat