Dělala jsem před časem pořádek v ložním prádle. Vytřídila jsem povlečení, které používám minimálně. Některé kousky jsem použila jen dvakrát, třikrát, ale bylo mi líto ho jen tak vyřadit pryč.
Na druhou stranu jsem nakoupila další kilometry látky na výrobu svého vlastnoručně vyrobeného povlečení do ložnice a komoda na prádlo není nafukovací. A protože jsem v poslední době docela hodně sama nakupovala přes Aukro, Mimibazar ap. a byla hodně spokojená, řekla jsem si, že i já nepotřebné věci pošlu zase dál někomu, kdo je víc užije.
A když jsem tak třídila, zabrousila jsem i do zásuvky s háčkovanými dečkami. Ty jsem zdědila po prababičce, která hodně háčkovala. To jsem ale nikdy netušila. Dozvěděla jsem se to teprve nedávno od mamky. Já jsem si ji vždycky pamatovala jako velkou švadlenku. S ní jsem šila své první oblečky na panenky a ze starých záclon jsme u babičky pro sebe se sestrou stříhaly šaty pro víly :-)
Ty háčkované dečky jsem už dlouho neměla vytažené a teď přišel čas rozhodnout se, co s nimi. Poslat taky dál nebo nechat. A pokud nechat, tak jak je využít, aby zase nezůstaly ležet v šuplíku?
A tak přišly první nápady... No přišlo jich hodně. Tak hodně, že mi začalo být líto, že těch krajek nemám po prababičce ještě víc :-)) Tak toto je první z nich - krajková recyklačka poprvé.
Nejprve jsem háčkované krajky obarvila v barvě na textil DUHA (nesehnala jsem oranžovou, kterou jsem chtěla, tak jsem smíchala 1 sáček červené a 1 sáček žluté a vyšlo to pěkně). A když už si prababička dala tolik práce s háčkováním (už to dokážu po tom množství před Vánocemi vlastnoručně uháčkovaných sněhových vloček patřičně ocenit :-)), pěkně jsem je naškrobila a vypnula. Tak je se sluší a patří.
A pak je zavěsila na nitky pod stínidlo jednoho z osvětlení na jídelním stolem. A tu největší také na spodní lištu římské rolety.
A krajky žijí dál :-)
A co vy? Otvíráte také rádi své soukromé šuplíčky, komody, skříně s dávno zapomenutými poklady po svých drahých příbuzných?
Mějte se krásně
Anička
Na druhou stranu jsem nakoupila další kilometry látky na výrobu svého vlastnoručně vyrobeného povlečení do ložnice a komoda na prádlo není nafukovací. A protože jsem v poslední době docela hodně sama nakupovala přes Aukro, Mimibazar ap. a byla hodně spokojená, řekla jsem si, že i já nepotřebné věci pošlu zase dál někomu, kdo je víc užije.
A když jsem tak třídila, zabrousila jsem i do zásuvky s háčkovanými dečkami. Ty jsem zdědila po prababičce, která hodně háčkovala. To jsem ale nikdy netušila. Dozvěděla jsem se to teprve nedávno od mamky. Já jsem si ji vždycky pamatovala jako velkou švadlenku. S ní jsem šila své první oblečky na panenky a ze starých záclon jsme u babičky pro sebe se sestrou stříhaly šaty pro víly :-)
Ty háčkované dečky jsem už dlouho neměla vytažené a teď přišel čas rozhodnout se, co s nimi. Poslat taky dál nebo nechat. A pokud nechat, tak jak je využít, aby zase nezůstaly ležet v šuplíku?
A tak přišly první nápady... No přišlo jich hodně. Tak hodně, že mi začalo být líto, že těch krajek nemám po prababičce ještě víc :-)) Tak toto je první z nich - krajková recyklačka poprvé.
Nejprve jsem háčkované krajky obarvila v barvě na textil DUHA (nesehnala jsem oranžovou, kterou jsem chtěla, tak jsem smíchala 1 sáček červené a 1 sáček žluté a vyšlo to pěkně). A když už si prababička dala tolik práce s háčkováním (už to dokážu po tom množství před Vánocemi vlastnoručně uháčkovaných sněhových vloček patřičně ocenit :-)), pěkně jsem je naškrobila a vypnula. Tak je se sluší a patří.
A pak je zavěsila na nitky pod stínidlo jednoho z osvětlení na jídelním stolem. A tu největší také na spodní lištu římské rolety.
A krajky žijí dál :-)
A co vy? Otvíráte také rádi své soukromé šuplíčky, komody, skříně s dávno zapomenutými poklady po svých drahých příbuzných?
Mějte se krásně
Anička
Ahoj Aničko, tako otvírám šuplíky a komody plné starých krajek a háčkovaných deček. Také jsem nad nimi přemýšlela jestli je mám nechat ležet nebo použít a rozhodla jsem je použit na své tvoření, ať žijí dál a ne jenom ve škříni.
OdpovědětVymazatPřeji ti hezké nedělní odpoledne.
Iva
Ivo, to je skvělé, byla by jich škoda, viď? :-)
VymazatAničko, moc pěkně jsi to vymyslela. Já mám poklady po babičce pečlivě schované.
OdpovědětVymazatKrásný večer.
Bohunka
Přemýšlím, zda máš kuchařku, chůvu, zahradníka, uklízecí četu nebo zda spíš 20 min denně a přišlas na fígl, jak natáhnou den aspoň na dvojnásobek.
Smekám, Aničko.
Bohunko - tak už ty své poklady neschovávej a hurá na jejich "recyklaci" :-)
VymazatBohunko - nemám kuchařku (i když manžel často a rád vaří), zahradníka (jsem si sama zahradnicí a tuto práci si nedám vzít), uklízecí četu (já uklízím ráda, jen mě někdy zlobí, když ten můj vyklizený domeček nevydrží čistý ani pět minut :-)) a spím cca 8 hodin denně, nejsou-li vážné důvody proto spát méně. A také neznám žádné fígly na natahování dnů. Skvělý manžel, na kterého je spolehnutí, dobrá organizace práce, zdraví mé i mých nejbližších a dobrá organizace práce :-))
Jůů, ty jsou nádherné!!! Babička byla velmi šikovná.
OdpovědětVymazat:-) Prababička. Ale babička taky - ale ta hlavně pletla a k tomu občas šila :-)
VymazatAničko ani nevíš jakou mám radost, že dečky po prababičce dělají parádu dál,vždyť se dají dále používat.Já jsem měla v chatičce na zahradě hodiny kdysi jsem je dostala ,ale za tá léta vzhledem k tomu,že je tam vlhko začala se původní barva loupat tak jsem přemýšlela co s nimi první mne napadla dekupáž, ale pak jsem viděla v časopise Ona ví vyplou dečku na hodinách moc se mi to zalíbilo a už se chystám k rekonstrukci.Tak zase dečky schovej a vymyslíš časem zase něco nového! Zdraví Luďka
OdpovědětVymazatLuďko, díky za zastávku. Už jsem tak dlouho od Tebe nic nečetla :-)
VymazatAničko, po babičce moc pokladů nemám, ale moje vnoučata (jestli nějaký budou) možná jednou budou přemýšlet jako ty dnes, hezký den,
OdpovědětVymazatMarcela
Marci, tak to nejlepší nakonec :-) Tvůj komentář mě tedy vážně pobavil :-)))
Vymazat