Živý plot, jak jej možná neznáte

Původně jsem chtěla tuto akci nechat na jaro. Plánované podzimní práce na úpravách zahrady především v našem "magickém" oblouku (magickém ve smyslu spíše negativním - podmáčená, jílovitá, těžká hlína) mi však trochu nečekaně šly pěkně od ruky. Počasí i nadále přeje, tak jsem si řekla, že se do toho pustím ještě letos.

To ono, o čem mluvím, je vysazení živého plotu. Ne ledajakého - živý plot z okrasných jehličnanů či listnáčů vidíme v řadě zahrad. Já však nechtěla vytvořit nepropustnou clonu. Živým plotem chci pouze opticky oddělit svou minizeleninovou zahrádku a kompostéry od okrasné části zahrady a zatraktivnit tak výhled z nedaleké terasy směrem na severozápadní stranu zahrady. 

Abych však výše uvedeného dosáhla, aniž bych svou minizeleninou zahrádku výrazně ochudila o sluneční paprsky z jižní strany, rozhodla jsem se živý plot vysadit ze sloupovitých ovocných stromů. Líbí se mi, že se v něm spojí dvakrát užitečné (clona + ovoce) a krásné (květy na jaře) :-) Tento nápad mi vnuklo přečtení jednoho dílu pravidelného seriálu o zakládání zahrad zveřejněný v mém oblíbeném časopise o zahradách "Flóra na zahradě".

 Zdroj obrázků: www.chovanec.cz, pinterest.com, www.extension.org, www.westsideaction.com, www.babtusodinukai.lt

Sloupovité ovocné stromy se začaly na trhu objevovat od roku 1989 v Anglii (jabloně). Jejich původní název zněl "Mac Intosh Wijcik". Co se týká samotného tvaru sloupovitých jabloní, tak typický je pro ně jeden terminál (kmen), okolo kterého rostou plody. Větvení kolem kmene je naprosto minimální, takže stromek připomíná jakousi tyč obrostlou plody. 

První odrůdy sloupovitých jabloní nijak nevynikaly chutí. Nové odrůdy se však již vyrovnají těm nejchutnějším běžným odrůdám (např. odrůdy Moonlight, Goldlane, Pidi, Redspring, Rondo) a některé z nich vydrží v dobrém sklepě až do února či března.

Velkou výhodou sloupovitých jabloní jsou zcela určitě jejich minimální nároky na pěstování. Tvarování řezáním není prakticky vůbec potřebné, jelikož vyrůstá pouze jeden kmen, kolem kterého rostou jednotlivé plody. Kmen sloupovité jabloně není nutné nijak uvazovat. Velkou výhodou je také poměrně vysoký výnos na relativně malé ploše jabloně. Sloupové jabloně plodí pravidelně a jsou neskutečně vitální. Hodí se tak i do malých zahrádek, protože zaberou málo místa a dokážou dát hodně ovoce na jednotku plochy. A pozor - první jablíčka můžeme údajně sklízet již druhý rok :-)

V nabídkách zahradnictví se objevují i tzv. sloupovité hrušně, třešně, slivoně ad. - skutečně vyšlechtěné sloupovité tvary ale existují zatím jen u jabloní. U těch dalších druhů ovocných stromů se sloupovitý tvar udržuje díky slabě rostoucí podnoži a pravidelnému řezu (bez něj to, na rozdíl od sloupcovitých jabloní, nejde a pokud se tyto stromky neřežou, narostou normální korunky!).

Ideální spon pro výsadbu sloupovitých ovocných stromů činí 0,5 metru u jabloní a 0,7 - 0,8 m u ostatních sloupovitých ovocných stromů. Sázíme-li ovocné stromy ve více řadách, pak mezi jednotlivými řadami se doporučuje rozestup zhruba 2 - 3 m.

Ještě nejsem rozhodnuta, zda v našem případě zvolím více ovocných druhů či zůstanu pouze u jabloní... Spíš to ale vidím na tu první variantu :-)

A co vy? Slyšeli jste o živých plotech ze sloupovitých ovocných stromů? Máte někdo se sloupovitými ovocnými stromy vlastní zkušenost?

Krásný den

Anička