... jako jeden ze svatebních darů pro mou nejmladší sestru, které jsme jí v sobotu předali.
A tak je mohu odtajnit i pro vás :-)
Šito opět s Bellet podle Mariny Quilt, říjnové číslo loňského roku. Barevně jsem se je snažila přiblížit k podkafíčkům, které ode mne sestra dostala k Vánocům.
Trošinku piplačka, ale musím říct, že mne to vážně hodně bavilo - patchwork v kombinaci strojového šití, ručního šití a vyšívání :-)
Nápad na podložení látkového prostírání druhým z palmového listí přišel náhodně při návštěvě mé kamarádky (té hodné, co mi půjčila burdy, v nichž jsem objevila střih na mé šaty na svatbu :-). Když si je u nás prohlížela, přiložila je na chvíli na mé prostírání na jídelním stole a nápad byl tu :-) V Ikei se naštěstí stále prodávají. Sestra tak dostala dárek 3 v 1 - může prostírat podle momentální nálady :-))
Jen tak mimochodem - svatba byla krásná, nevěsta převtělená do řecké bohyně lásky Afrodité, usměvavý ženich, skvělá hudba i výborné jídlo, dobrá nálada, milí lidi.... moc jsme si to i s dětmi užili (i když já možná ještě o trochu víc než můj muž :-)). Po dlouhé době jsem si zase parádně zatrsala. Jen na to poklábosení moc času nezbylo. A byl to pořádný zátah - na svatbě, kde bychom s sebou měli i své potomky, jsme byli s mužem poprvé. Viki je divoch, takže dalo celkem fušku uhlídat ji. I když jsem s sebou měla foťák, tak jsem skoro nic nestačila nafotit. Spoléhám tedy na ostatní příbuzenstvo a přizvané fotografy profíky :-) Kombinace Jiříčkových posledních "uplakaných" nocí, předsvatebního kreativního bouření i svatebního bujaří zapříčinila můj momentální hluboký energetický propad, takže mám pocit, že teď aspoň rok nesáhnu na šicí stroj, háček, jehlu a nit... Tak jsem sama zvědavá, jak dlouho mi ta kreativní abstinence nakonec vydrží :-)
Jen tak mimochodem - svatba byla krásná, nevěsta převtělená do řecké bohyně lásky Afrodité, usměvavý ženich, skvělá hudba i výborné jídlo, dobrá nálada, milí lidi.... moc jsme si to i s dětmi užili (i když já možná ještě o trochu víc než můj muž :-)). Po dlouhé době jsem si zase parádně zatrsala. Jen na to poklábosení moc času nezbylo. A byl to pořádný zátah - na svatbě, kde bychom s sebou měli i své potomky, jsme byli s mužem poprvé. Viki je divoch, takže dalo celkem fušku uhlídat ji. I když jsem s sebou měla foťák, tak jsem skoro nic nestačila nafotit. Spoléhám tedy na ostatní příbuzenstvo a přizvané fotografy profíky :-) Kombinace Jiříčkových posledních "uplakaných" nocí, předsvatebního kreativního bouření i svatebního bujaří zapříčinila můj momentální hluboký energetický propad, takže mám pocit, že teď aspoň rok nesáhnu na šicí stroj, háček, jehlu a nit... Tak jsem sama zvědavá, jak dlouho mi ta kreativní abstinence nakonec vydrží :-)
Pohodové dny
Anička
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaši návštěvu i chvilku na komentář, který mi zde po sobě zanecháváte. Dáváte mi tak najevo, že se vás mne psaní či fotky nějakým způsobem dotýká.
Chci přinášet především inspiraci, radost, povzbuzení, zamyšlení.... k tématům, které mě samotnou zajímají nebo na ně sama hledám odpovědi, i když jsou někdy z těch, na které se názory hodně různí.
Díky za slušnost, ohleduplnost k ostatním a odvahu podepsat se pod svůj vlastní názor.
Mějte krásný den
Anna