Mé šaty na sestřinu svatbu...

... jsem si nechávala (skoro) nakonec. Upřímně řečeno - měla jsem z jejich šití hrůzu. Ale o tom víc dál. 

Látku jsem si nekupovala novou. Recyklovala jsem babiččiny šaty z krásné látky (tipuji brokát). Šaty jsem od babičky dostala, když se před několika lety stěhovala. Na svou příležitost čekaly až do tohoto týdne. 

Všechny švy jsem nejprve pečlivě rozpárala a látku pak namočila přes noc do vody s trochou octa, abych je zbavila zápachu specifického pro všechno, co je hodně dlouho uloženo na jednom místě :-) Kdo má starší skříně, ve kterých řadu let ukládá oblečení, dobře ví, o čem mluvím. Pak jsem látku vyprala klasicky v pračce s pracím práškem a trochou přípravku Vanish.

Mezi tím jsem prohrabala hromadu časopisů Burda, které mi zapůjčila jedna hodná kamarádka. Hledala jsem ten správný střih (měla jsem svůj náčrt na papíře a podle něj se snažila dohledat střih :-)). A měla jsem štěstí. Našla jsem, co jsem potřebovala. 

Jen se mi trochu zkomplikovala situace, protože babička měla šaty ušity podle jednoduššího střihu. Ten můj byl komplikovanější - přestřižení v pase a k tomu vrchní část z 8 dílů a spodní taktéž. Přestože měla babička v době šití silnější postavu než já, měla jsem co dělat, abych všechny díly poskládala i s přídavky na záložky na kusy látek ze šatů. Zachránily mě "babiččiny" krátké rukávy (mé šaty jsou bez) a také dokoupení barevně ladící saténové látky. Chybějící centimetry jsem vyřešila u předního dílu saténovou vsádkou v pase, takže dílů bylo nakonec sedmnáct :-)

Hrůza v podobě chybějící látky byla zažehnána a i šití z "klouzavé látky" proběhlo v pohodě. Uff. To jsem si oddychla. Možná to bylo tím, že jsem byla připravena na nejhorší. A nebo nade mnou stál nějaký anděl strážný a vedl mi ruku (tipovala bych to na svou prababičku, která byla skvělá švadlenka). Protože tentokrát, víc než kdy jindy, jsem měla opravdu pocit, že mám více štěstí než rozumu :-))

Jako doplňky volím světle modrou až tyrkysově modrou saténovo-šifonovou brož a retro náušnice ve stejném odstínu.

Jsem zvědavá, jestli v nich má babička na svatbě pozná ty své :-)

Mějte se hezky

Anička

PS: Mně zbývá do sestřiny svatby ještě týden... takže možná ještě ta kabelka pro druhou sestru... :-))